Transparency.cz > Kauzy a projekty > Andrej Babiš

Střet zájmů

Andrej Babiš

Probíhá Aktualizováno 09. 08. 2018

^{Andrej Babiš | zdroj: iDNES.cz}

V kostce

Andrej Babiš, druhý nejbohatší Čech, mimo jiné dle žebříčku časopisu Forbes, majitel agrochemického holdingu Agrofert, který v roce 2011 vstupuje do politiky, když si zakládá vlastní hnutí ANO 2011. Tento oligarcha slovenského původu v roce 2013 kupuje mediální dům MAFRA, v lednu 2014 se po úspěchu v podzimních volbách stává ministrem financí.

Po volbách do Poslanecké sněmovny ČR na podzim 2017 je jmenován předsedou vlády. První vládě Andreje Babiše se nedaří získat důvěru, a proto v lednu 2018 podává demisi, aby hned vzápětí byl prezidentem Milošem Zemanem znovu pověřen sestavením vlády. Druhý pokus vychází a v červenci 2018 jeho druhá vláda získává důvěru.

V osobě Andreje Babiše se snoubí obrovský střet zájmů a jeho politickou dráhu lemují kauzy povětšinou navázané na jeho podnikatelskou činnost a majetek – Čapí hnízdo, nesrovnalosti v příjmech a daních, „lex Babiš“, nebo majetkové vazby k holdingu Agrofert – Transparency International ČR všechny pozorně a vytrvale monitoruje.

Jako jedni z prvních jsme již v roce 2015 upozorňovali, že Čapí hnízdo splňuje všechny náležitosti dotačního podvodu a zasazovali jsme se o to, aby byla kauza řádně prošetřena. V roce 2018 jsme poukázali na to, že Babišova vláda bez důvěry propustila v rámci systemizace mnohem více úředníků, než oficiálně uvádí.

V posledních měsících se nejintenzivněji věnujeme otázce, zda je Andrej Babiš stále ovládající osobou holdingu Agrofert. Dle našich zjištění ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru tomu tak skutečně je. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Transparency International ČR nyní připravuje druhý podnět, který tentokrát poputuje k Evropské komisi a bude mít za cíl přezkoumat, zda Agrofert může pobírat miliardové evropské dotace, pokud je Andrej Babiš stále jeho ovládající osobou.

Důkazy a podněty

V červnu 2018 naše pobočka poukázala na to, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je Andrej Babiš, předseda vlády ČR, stále uveden jako ovládající osoba společnosti Agrofert, a.s.. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku je na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích.

Poté jsme zkraje září otevřeným dopisem vyzvali rumunskou eurokomisařku pro regionální politiku Corinu Creţu, aby při návštěvě České republiky a v souvislosti s jejím jednáním s premiérem Andrejem Babišem podnikla vhodné kroky k zajištění větší transparentnosti setkání s ohledem na potenciální existenci střetu zájmů premiéra. Ta nám na začátku října zaslala odpověď, ve které nás ujišťuje, že naše upozornění vzala na vědomí a že se během setkání řešila implementace kohezních fondů v ČR a další dotační období.

A ve středu 19. září 2018 jsme odeslali druhý podnět spolu s otevřeným dopisem, které jsou adresovány Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) a Generálnímu ředitelství pro zemědělství (DG Agriculture).

Rozhodnutí

Městský úřad v Černošicích 21. ledna 2019 na základě srpnového podnětu Transparency International (TI) rozhodl, zda premiér České republiky spáchal přestupek a je ve střetu zájmů vzhledem k ovládání médií prostřednictvím holdingu Agrofert. Rozhodnutí černošického úřadu je nyní neveřejné. Výše vystavené sankce zatím není oficiálně známa, deník Právo však přišel s informací, že by se mělo jednat o 200 tisíc Kč (nejvyšší možná sazba je 250 tis. Kč). Andrej Babiš se odvolal prostřednictvím svých právníků, Černošice již oznámily, že neshledaly důvod pro změnu rozhodnutí a případ předaly vyšší instanci – Středočeskému kraji.

Tento případ má evropský rozměr, střet zájmů premiéra ohrožuje zájmy České republiky při jednání o rozpočtu EU. Proto se kauze věnují nejen česká, ale také zahraniční média:

POLITICO – Commission asked to probe Czech premier over possible conflict of interest
The Guardian – Brussels urged to investigate Czech PM over business empire
DVHN.nl – Klacht tegen Tsjechische premier
nrc.nl – Na Orbán ook Tsjechische premier Babis onder vuur
De Telegraaf – Klacht bij Europese Commissie om Tsjechische premier
Saargaso – Tsjechische premier onder vuur
bne IntelliNews – Czech Transparency International urged Brussels to investigate Czech PM Babis over conflict of interest
azonnali – A cseh miniszterelnök körmére nézne a Transparency International
Ansa.it – Rep. Ceca: ong, Ue indaghi su conflitto interesse Babis
Nový čas – Európska komisia plánuje vyšetrovať premiéra Babiša: Vážne podozrenie
Azadliq Radiosu – Baş nazirlə bağlı araşdırma istənilir – Qərb mediası

konec roku 2011

A. Babiš zakládá iniciativu „Akce nespokojených občanů“

5/12

vznik politického hnutí ANO 2011 z výše uvedené iniciativy

06/13

A. Babiš kupuje společnost MAFRA, která vydává celostátní deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny a provozuje řadu dalších médií jako Lidovky.cz IDNES.cz, nebo hudební televizi Óčko

10/13

ANO se stává stranou s druhou největší podporou ve volbách do Poslanecké sněmovny

01/14

A. Babiš se stává místopředsedou vlády a ministrem financí

11/15

státní zastupitelství přijalo oznámení na dotační podvod – kauza Čapí hnízdo

01/17

nesrovnalosti v příjmech a podezření z krácení na daních

02/17

novela zákona o střetu zájmů alias „lex Babiš“ vstupuje v platnost

01/18

OLAF zasílá závěrečnou zprávu ze šetření podnětu na Čapí Hnízdo

06/18

zjištění TI ČR, že A. Babiš je stále ovládající osobou Agrofertu

06/18

Nesrovnalosti v oblasti systemizace

07/18

IMOBA vrací dotaci za Čapí Hnízdo

08/18

Podán první podnět v souvislosti se střetem zájmů k českým úřadům

09/18

Podán druhý podnět v souvislosti se střetem zájmů k Evropské komisi

10/18

Agrofert holding kupuje Bauer média

01/19

Městský úřad Černošice rozhodl ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. A to v jeho neprospěch.

Od počátku Babišova politického angažmá veřejnost sleduje střet zájmů, ve kterém se podnikatel ocitá. Odstartovala to debata nad zákonem, který střet zájmů ošetřuje, a začala se připravovat jeho novela.

Od roku 2015 čelí Andrej Babiš podezření v kauze Čapí hnízdo. V této kauze měli zaměstnanci firem Andreje Babiše podle zjištění vyčlenit jednu společnost tak, aby se stala malou či střední firmou a dosáhla na dotace z EU, konkrétně na sumu okolo 50 milionů Kč.

Po získání těchto peněz se po nějaké době zmíněná „malá“ firma znovu začlenila do Babišových společností. Jako jedni z prvních jsme poukazovali na to, že Čapí hnízdo tak naplňovalo veškeré znaky dotačního podvodu. TI ČR kauzu analyzovala, pečlivě sledovala a apelovala na Andreje Babiše, aby podal dostačující objasnění situace.

Případ řešil evropský úřad OLAF a v současné době je zpracováván českými vyšetřovateli. Společnost IMOBA, která dotaci inkasovala, celou částku vrátila v červenci 2018. Ovšem s dovětkem, že navrácením financí nepřiznávají jakékoliv pochybení v dotačním procesu.

V lednu 2017 musel Andrej Babiš vysvětlovat, kde vzal téměř 1 a půl miliardy korun na nákupdluhopisů Agrofertu, jelikož mu podle daňových přiznání v době nákupu chybělo téměř 150 milionů korun.

Novela zákona o střetu zájmů vstoupila v platnost v únoru 2017, známá také jako „lex Babiš“. Podle této novely nemůže určitá část veřejných funkcionářů vlastnit média, společnosti, v nichž drží členové vlády alespoň čtvrtinový podíl, nemohou obdržet nenárokové dotace a investiční pobídky, a také nemají dovoleno účastnit se veřejných zakázek. TI novelu kritizovala jako nedostatečnou, protože v ní chybí například zavedení otevřených rejstříků – což se aktuálně ukazuje jako relevantní kritika.

Andrej Babiš se rozhodl v roce 2017 vložit určené společnosti do dvou svěřenských fondů, a údajně přestal být přímým vlastníkem koncernu Agrofert a navázaných médií. V tříčlenné radě svěřenských fondů na majetek dohlíží mimo jinými například Babišova manželka Monika.

V květnu 2018 TI ČR poukázala na to, že vláda bez důvěry propustila mnohem více úředníků, než uvádí, a tedy že je neochránil ani služební zákon, který měl politicky motivovaným vyhazovům zabránit. Podle vlády bylo zrušeno 23 služebních míst, podle Transparency International se ale systemizace dotkla nejméně 37 vysokých úřednických pozic představených ve služebním poměru.

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru