Střet zájmů Andreje Babiše
Andrej Babiš | zdroj: iDNES.cz
V kostce
Andrej Babiš, druhý nejbohatší Čech, mimo jiné dle žebříčku časopisu Forbes, majitel agrochemického holdingu Agrofert, který v roce 2011 vstoupil do politiky, když si založil vlastní hnutí ANO 2011. Tento oligarcha slovenského původu v roce 2013 koupil mediální dům MAFRA, v lednu 2014 se po úspěchu v podzimních volbách stal ministrem financí. Po volbách do Poslanecké sněmovny ČR na podzim 2017 byl jmenován předsedou vlády.
V osobě Andreje Babiše se snoubí obrovský střet zájmů a jeho politickou dráhu lemují kauzy povětšinou navázané na jeho podnikatelskou činnost a majetek – Čapí hnízdo, nesrovnalosti v příjmech a daních, „lex Babiš“, nebo majetkové vazby k holdingu Agrofert – Transparency International ČR všechny pozorně a vytrvale monitoruje. Od září 2017 je Andrej Babiš trestně stíhán v kauze Čapího hnízda, české i evropské úřady pak rozhodují o jeho střetu zájmů.
Jako jedni z prvních jsme již v roce 2016 upozorňovali, že Čapí hnízdo splňuje všechny náležitosti dotačního podvodu a zasazovali jsme se o to, aby byla kauza řádně prošetřena. V roce 2018 jsme poukázali na to, že Babišova vláda bez důvěry propustila v rámci systemizace mnohem více úředníků, než oficiálně uvádí.
Poslední rok se nejintenzivněji věnujeme otázce, zda je Andrej Babiš stále ovládající osobou holdingu Agrofert. Dle našich zjištění ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru tomu tak skutečně je. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. V září 2018 jsme následně podali druhý podnět, který putoval k Evropské komisi a měl za cíl přezkoumat, zda Agrofert může pobírat miliardové evropské dotace, pokud je Andrej Babiš stále jeho ovládající osobou.
Důkazy a podněty
V červnu 2018 naše pobočka poukázala na to, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je Andrej Babiš, předseda vlády ČR, stále uveden jako ovládající osoba společnosti Agrofert, a.s.. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku je na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích.
Poté jsme zkraje září otevřeným dopisem vyzvali rumunskou eurokomisařku pro regionální politiku Corinu Creţu, aby při návštěvě České republiky a v souvislosti s jejím jednáním s premiérem Andrejem Babišem podnikla vhodné kroky k zajištění větší transparentnosti setkání s ohledem na potenciální existenci střetu zájmů premiéra. Ta nám na začátku října zaslala odpověď, ve které nás ujišťuje, že naše upozornění vzala na vědomí a že se během setkání řešila implementace kohezních fondů v ČR a další dotační období.
A ve středu 19. září 2018 jsme odeslali druhý podnět spolu s otevřeným dopisem, které byli adresovány Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) a Generálnímu ředitelství pro zemědělství (DG Agriculture).
Městský úřad v Černošicích 21. ledna 2019 na základě srpnového podnětu Transparency International (TI) rozhodl, zda premiér České republiky spáchal přestupek a je ve střetu zájmů vzhledem k ovládání médií prostřednictvím holdingu Agrofert. Rozhodnutí černošického úřadu je nyní neveřejné. Výše vystavené sankce zatím není oficiálně známa, deník Právo však přišel s informací, že by se mělo jednat o 200 tisíc Kč (nejvyšší možná sazba je 250 tis. Kč). Andrej Babiš se odvolal prostřednictvím svých právníků, Černošice již oznámily, že neshledaly důvod pro změnu rozhodnutí a případ předaly vyšší instanci – Středočeskému kraji.
Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Ty o věci rozhodly 2. srpna 2019, přičemž rozhodnutí je zatím neveřejné, nicméně svým odvoláním ze dne 20. srpna Andrej Babiš naznačil, že rozhodnutí úřadu zní opět jasně – premiér je ve střetu zájmů. Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli politickému obsazení Středočeského kraje.
Na evropské úrovni je věc ještě složitější. V prosinci 2018 Evropská komise zastavila evropské dotace pro holding Agrofert a Evropský parlament přijal rezoluci, kde požaduje rychlé a kvalitní řešení střetu zájmů premiéra ČR, a to s ohledem na evropský rozpočet, kdy ochrana evropských i českých daňových poplatníku je absolutní prioritou.
Na konci května 2019 unikl návrh první auditní zprávy, podle které Andrej Babiš skutečně je ve střetu zájmů a zároveň audit poukazuje na další dotační problémy. Rozhodnutí se opírá o audit úředníků Evropské komise, který proběhl v lednu a únoru tohoto roku v České republice a analýzu právní služby EK. Pár dní na to dorazil českým úřadům také draft druhé auditní zprávy, který zatím veřejný není, podle dostupných informací však rozšiřuje premiérův střet zájmů o další částky. Česká strana má teď zákonnou lhůtu, během které může dodat další podklady evropským auditorům. České úřady do června 2019 pokračovaly ve vyplácení většiny dotačních titulů holdingu Agrofert, to se však změnilo s prohlášením SZIF, který se rozhodl vyplácení přerušit.
Po schválení konečné verze by měly ze strany veřejných institucí následovat kroky k ochraně rozpočtu, tedy především vymáhání neuznatelných dotací od holdingu Agrofert. Pokud se tak nestane, hrozí i trestní odpovědnost představitelům příslušných úřadů.
Útoky na nezávislost TI
Od začátku kauzy napadá Andrej Babiš nezávislost naší organizace. Za nezávislost české pobočky TI se postavil Sekretariát Transparency International. Jako o „zkorumpované“ se o Transparency se Andrej Babiš vyjádřil opakovaně, například v rozhovorech pro Lidové noviny či v Mladé frontě DNES, jež jsou součástí holdingu. Proto se TI rozhodla zaslat premiérovi předžalobní výzvu k omluvě. Výzva zůstala bez reakce, následovala tedy žaloba, kterou vypracoval advokát Pavel Uhl, který je současně členem správní rady organizace. O žalobě rozhodoval Krajský soud v Praze v únoru 2020, který naši žalobu nepravomocně zamítl.
Evidence skutečných majitelů
Celou kauzu o střetu zájmů Andreje Babiše provází také odborná debata o podstatě svěřenských fondů a institutu skutečného majitele. Evropská Unie totiž na začátku roku 2018 přijala 5. směrnici proti praní špinavých peněz a terorismu, kterou měl český stát transponovat do českého právního řádu do ledna 2020. Tuto lhůtu však Vláda ČR nesplnila, zároveň se v lednu 2020 objevil návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (související s požadavky směrnice) obsahující zásadní výjimku pro firmy ze svěřenských fondů. Během koronovirové krize v březnu 2020 pak Vláda zařadila na poslední chvíli jednání o tomto návrhu na svůj program, po tlaku občanského sektoru, novinářů a opozice však bod z jednání stáhla.
A. Babiš zakládá iniciativu „Akce nespokojených občanů“
5/12vznik politického hnutí ANO 2011 z výše uvedené iniciativy
06/13A. Babiš kupuje společnost MAFRA, která vydává celostátní deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny a provozuje řadu dalších médií jako Lidovky.cz IDNES.cz, nebo hudební televizi Óčko
10/13ANO se stává stranou s druhou největší podporou ve volbách do Poslanecké sněmovny
01/14A. Babiš se stává místopředsedou vlády a ministrem financí
11/15státní zastupitelství přijalo oznámení na dotační podvod – kauza Čapí hnízdo
01/17nesrovnalosti v příjmech a podezření z krácení na daních
02/17novela zákona o střetu zájmů alias „lex Babiš“ vstupuje v platnost
01/18OLAF zasílá závěrečnou zprávu ze šetření podnětu na Čapí Hnízdo
06/18zjištění TI ČR, že A. Babiš je stále ovládající osobou Agrofertu
06/18Nesrovnalosti v oblasti systemizace
07/18IMOBA vrací dotaci za Čapí Hnízdo
08/18Podán první podnět v souvislosti se střetem zájmů k českým úřadům
09/18Podán druhý podnět v souvislosti se střetem zájmů k Evropské komisi
10/18Agrofert holding kupuje Bauer média
12/18Evropská komise zastavuje evropské dotace pro holding Agrofert.
01/19Městský úřad Černošice rozhodl ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. A to v jeho neprospěch.
05/19Evropská komise potvrdila střet zájmů Andreje Babiše v draftu auditní zprávy
06/19TI zasílá Andreji Babišovi předžalobní výzvu kvůli „zkorumpované Transparency“
07/19Transparency podává žalobu na Andreje Babiše za poškozování jejího dobrého jména.
08/192. srpna Černošice znovu rozhodly ve věci střetu zájmů Andreje Babiše
08/1920. srpna se Andrej Babiš prostřednictvím právníků odvolal proti druhému černošickému rozhodnutí
09/19Středočeský kraj pravomocně zastavil řízení ve věci střetu zájmů na české úrovni. Podle TI budí rozhodnutí jen další pochyby
10/19Transparency podala podnět na Ministerstvo spravedlnosti a dále zaslala vyjádření TI na Nejvyšší státní zastupitelství k přezkumu rozhodnutí krajského úřadu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše
12/19Evropská komise dává Transparency za pravdu: podle finálního auditu je Andrej Babiš ve střetu zájmů
01/20TI varuje: Firmy ze svěřenských fondů dostaly v návrhu zákona zásadní výjimku
03/20TI: Stále panují pochybnosti, zda návrh zákona nenahrává svěřenským fondům
03/20Tlak se vyplatil. Vláda z jednání stáhla kontroverzní návrh zákona týkající se evidence skutečných majitelů a svěřenských fondů
Od počátku Babišova politického angažmá veřejnost sleduje střet zájmů, ve kterém se podnikatel ocitá. Odstartovala to debata nad zákonem, který střet zájmů ošetřuje, a začala se připravovat jeho novela.
Od roku 2015 čelí Andrej Babiš podezření v kauze Čapí hnízdo. V této kauze měli zaměstnanci firem Andreje Babiše podle zjištění vyčlenit jednu společnost tak, aby se stala malou či střední firmou a dosáhla na dotace z EU, konkrétně na sumu okolo 50 milionů Kč.
Po získání těchto peněz se po nějaké době zmíněná „malá“ firma znovu začlenila do Babišových společností. Jako jedni z prvních jsme poukazovali na to, že Čapí hnízdo tak naplňovalo veškeré znaky dotačního podvodu. Transparency International kauzu analyzovala, pečlivě sledovala a apelovala na Andreje Babiše, aby podal dostačující objasnění situace.
Případ řešil evropský úřad OLAF a v současné době je zpracováván českými vyšetřovateli. Společnost IMOBA, která dotaci inkasovala, celou částku vrátila v červenci 2018. Ovšem s dovětkem, že navrácením financí nepřiznávají jakékoliv pochybení v dotačním procesu.
V lednu 2017 musel Andrej Babiš vysvětlovat, kde vzal téměř 1 a půl miliardy korun na nákup dluhopisů Agrofertu, jelikož mu podle daňových přiznání v době nákupu chybělo téměř 150 milionů korun.
Novela zákona o střetu zájmů vstoupila v platnost v únoru 2017, známá nepřesně také jako „lex Babiš“. Podle této novely nemůže určitá část veřejných funkcionářů vlastnit média, společnosti, v nichž drží členové vlády alespoň čtvrtinový podíl, nemohou obdržet nenárokové dotace a investiční pobídky, a také nemají dovoleno účastnit se veřejných zakázek. TI novelu kritizovala jako nedostatečnou, protože v ní chybí například zavedení otevřených rejstříků – což se aktuálně ukazuje jako relevantní kritika.
Andrej Babiš se rozhodl v roce 2017 vložit určené společnosti do dvou svěřenských fondů, a údajně přestal být přímým vlastníkem koncernu Agrofert a navázaných médií. V tříčlenné radě svěřenských fondů na majetek dohlíží mimo jinými například premiérova manželka Monika Babišová.
V květnu 2018 TI poukázala na to, že vláda bez důvěry propustila mnohem více úředníků, než uvádí, a tedy že je neochránil ani služební zákon, který měl politicky motivovaným vyhazovům zabránit. Podle vlády bylo zrušeno 23 služebních míst, podle TI se ale systemizace dotkla nejméně 37 vysokých úřednických pozic představených ve služebním poměru.
DŮKAZY A PODNĚTY
V červnu 2018 naše pobočka poukázala na to, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je Andrej Babiš, předseda vlády ČR, stále uveden jako ovládající osoba společnosti Agrofert a.s. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. V případě, že příslušný úřad shledá porušení zákona, hrozí Andreji Babišovi jako fyzické osobě finanční sankce až 250 000 Kč. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku je na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích.
Poté jsme zkraje září otevřeným dopisem vyzvali rumunskou eurokomisařku pro regionální politiku Corinu Creţu, aby při návštěvě České republiky a v souvislosti s jejím jednáním s premiérem Andrejem Babišem podnikla vhodné kroky k zajištění větší transparentnosti setkání s ohledem na potenciální existenci střetu zájmů premiéra. Ta nám na začátku října zaslala odpověď, ve které nás ujišťuje, že naše upozornění vzala na vědomí a že se během setkání řešila implementace kohezních fondů v ČR a další dotační období.
A ve středu 19. září 2018 jsme odeslali druhý podnět spolu s otevřeným dopisem, které jsou adresovány Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) a Generálnímu ředitelství pro zemědělství (DG Agriculture).
Andrej Babiš se proti podnětům TI ohradil s tvrzením, že se jedná o „účelovou kampaň, udavačství a lží“. Načež mu sekretariát Transparency International sídlící v Berlíně jasně vzkázal, že česká pobočka jedná v případě obchodních zájmů premiéra ČR nezávisle a objektivně.
ZAČÍNÁ VYŠETŘOVÁNÍ
Na základě podnětu Transparency International Česká republika začíná Evropská komise šetřit střet zájmů Andreje Babiše. Na jednání Rozpočtového výboru Evropského parlamentu, které se konalo ve čtvrtek 27. září 2018, se poslanci ptali na podnět TI a aktuální stav prověřování této kauzy.
Následně 25. října 2018 v rámci jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku irský eurokomisař Paul Hogan potvrdil, že Evropská komise (EK) koordinuje vyšetřování v rámci Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), Generální ředitelství pro zemědělství (DG Agri), Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (DG Empl) a Generální ředitelství pro správu rozpočtu Evropské unie (DG Budget).
Paul Hogen dále uvedl, že Evropská komise zkontroluje veškeré nevyčerpané prostředky ve spojitosti holdingu Agrofert v souvislosti s čerpáním evropských dotací, a to v souladu s novým finančním nařízením EU, které v případě střetu zájmů nyní zahrnuje také členy rodiny. Pokud byly některé z finančních prostředků vyplaceny neoprávněně, bude Evropská komise požadovat, aby byly vráceny do rozpočtu EU.
Ve středu 12. prosince eurokomisař Günther Oettinger oznámil na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku, že dokud nebude situace ohledně ČR vyjasněná, Evropská komise nemá v úmyslu vyplácet dotčeným subjektům žádné dotace, tedy holdingu Agrofert. Reagoval tak mimo jiné na nové finanční nařízení EU platné od 2. srpna 2018.
Komise dává plně za pravdu evropskému podnětu, který Transparency International podala na začátku září, a potvrzuje tím relevantnost argumentů a důkazů, které TI předložila. Nejedná se tedy o „lži a kampaně”, jak ve snaze odvádět pozornost od podstaty problému neustále opakuje Andrej Babiš.
Následující den ve čtvrtek přijal Evropský parlament rezoluci týkající se střetu zájmů premiéra ČR a také uznal argumenty Transparency International.
Na konci května 2019 unikl návrh první auditní zprávy, podle které Andrej Babiš skutečně je ve střetu zájmů a zároveň audit poukazuje na další dotační problémy. Rozhodnutí se opírá o audit úředníků Evropské komise, který proběhl v lednu a únoru tohoto roku v České republice a analýzu právní služby EK. Pár dní na to unikl také draft druhé auditní zprávy. Česká strana má teď zákonnou lhůtu, během které může dodat další podklady evropským auditorům. České úřady do června 2019 pokračovaly ve vyplácení většiny dotačních titulů holdingu Agrofert, to se však změnilo s prohlášením Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který se rozhodl vyplácení přerušit.
Po schválení konečné verze by měly ze strany veřejných institucí následovat kroky k ochraně rozpočtu, tedy především vymáhání neuznatelných dotací od holdingu Agrofert. Pokud se tak nestane, hrozí i trestní odpovědnost představitelům příslušných úřadů.
KE STAŽENÍ
MEDIÁLNÍ VÝSTUPY
Tento případ má evropský rozměr, střet zájmů premiéra ohrožuje zájmy České republiky při jednání o rozpočtu EU. Proto se kauze věnují nejen česká, ale také zahraniční média:
POLITICO – Commission asked to probe Czech premier over possible conflict of interest
The Guardian – Brussels urged to investigate Czech PM over business empire
DVHN.nl – Klacht tegen Tsjechische premier
nrc.nl – Na Orbán ook Tsjechische premier Babis onder vuur
De Telegraaf – Klacht bij Europese Commissie om Tsjechische premier
Saargaso – Tsjechische premier onder vuur
bne IntelliNews – Czech Transparency International urged Brussels to investigate Czech PM Babis over conflict of interest
azonnali – A cseh miniszterelnök körmére nézne a Transparency International
Ansa.it – Rep. Ceca: ong, Ue indaghi su conflitto interesse Babis
Nový čas – Európska komisia plánuje vyšetrovať premiéra Babiša: Vážne podozrenie
Azadliq Radiosu – Baş nazirlə bağlı araşdırma istənilir – Qərb mediası
Bloomberg – EU Lawmakers Seek Clampdown on Czech Prime Minister’s Business
Reuters – EU lawmakers push Czech PM Babis over conflict of interest
New York Times – EU Lawmakers Push Czech PM Babis Over Conflict of Interest
The Guardian – European parliament censures Czech PM in unprecedented move
Útoky na nezávislost TI
Od začátku kauzy napadá Andrej Babiš nezávislost naší organizace. Za nezávislost české pobočky TI se postavil sekretariát Transparency International. Jako o „zkorumpované“ se o Transparency se Andrej Babiš vyjádřil opakovaně, například v rozhovorech pro Lidové noviny či v Mladé frontě DNES, jež jsou součástí holdingu. Proto se TI rozhodla zaslat premiérovi předžalobní výzvu k omluvě. Výzva zůstala bez reakce, následovala tedy žaloba, kterou vypracoval advokát Pavel Uhl, který je současně členem správní rady organizace. O žalobě rozhodoval Krajský soud v Praze v únoru 2020, který naši žalobu nepravomocně zamítl.
Soud neposuzoval faktičnost, zda je TI zkorumpovaná, nebo ne, ale zabýval se tím, zda takové hodnotící výroky bez ohledu na pravdivost jsou stále pod ochranou svobody slova, na které jeho odůvodnění převážně stojí.
Evidence skutečných majitelů
Celou kauzu o střetu zájmů Andreje Babiše provází také odborná debata o podstatě svěřenských fondů a institutu skutečného majitele. Evropská unie totiž na začátku roku 2018 přijala 5. směrnici proti praní špinavých peněz a terorismu, kterou měl český stát transponovat do českého právního řádu do ledna 2020.
Tuto lhůtu však Vláda ČR nesplnila, zároveň se v lednu 2020 objevil návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (související s požadavky směrnice) obsahující zásadní výjimku pro firmy ze svěřenských fondů. Během koronovirové krize v březnu 2020 pak vláda zařadila na poslední chvíli jednání o tomto návrhu na svůj program, po tlaku občanského sektoru, novinářů a opozice však bod z jednání stáhla.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
Aktuální stav
Tlak se vyplatil. Vláda z jednání stáhla kontroverzní návrh zákona týkající se evidence skutečných majitelů a svěřenských fondů
TI: Stále panují pochybnosti, zda návrh zákona nenahrává svěřenským fondům
TI varuje: Firmy ze svěřenských fondů dostaly v návrhu zákona zásadní výjimku
Evropská komise dává Transparency za pravdu: podle finálního auditu je Andrej Babiš ve střetu zájmů
Transparency podala podnět na Ministerstvo spravedlnosti a dále zaslala vyjádření TI na Nejvyšší státní zastupitelství k přezkumu rozhodnutí krajského úřadu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše
