Firmy ze svěřenských fondů dostaly v návrhu zákona zásadní výjimku

Vydáno 10. 01. 2020

Dnes uběhne členským státům EU lhůta na implementaci 5. evropské směrnice proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML). Směrnice znamená další výrazný posun nejen v boji proti praní špinavých peněz, ale také proti střetu zájmů a zneužívání veřejných prostředků. Transparency International (TI) dlouhodobě aktivně tuto protikorupční legislativu monitoruje, a proto nyní přinášíme naše stanovisko.

Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů | zdroj: VeKLEP

Česká státní správa zde nevybočila ze zajetých kolejí partyzánského odporu vůči evropským předpisům. V prvé řadě se až nyní veřejnost dozvídá, že Ministerstvo spravedlnosti nestíhá připravit funkční evidenci skutečných majitelů, což už se diskutovalo při přípravách na implementaci předchozí směrnice. Zejména se ale opět příprava českého zákona neobejde bez částí, které vyvolávají zneklidnění.

Pátá směrnice o praní špinavých peněz uložila členským státům kupříkladu:

  • zavést veřejnou evidenci skutečných majitelů,
  • implementovat sankční systém za uvedení nepřesných informací o skutečných majitelích,
  • zpřesnit definice skutečných majitelů v různých obchodních subjektech a právních uspořádáních.

„V současné době, kdy existují poznatky o existenci nejzávažnější formy korupce v České republice – tzv. state capture (privatizace veřejného zájmu – pozn. TI), se státní správa staví k jednomu z nejdůležitějších zákonů s protikorupčními účinky zády a snaží se jeho potenciál značně omezit. Dostává se až na samotnou hranu souladu se směrnicí a v některých případech existuje oprávněná obava, že se tvůrci zákonů snaží umožnit úzké skupině osob včetně premiéra ČR vymanit se z potvrzeného střetu zájmů,“ vysvětluje Petr Leyer, právník TI.

Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů | zdroj: VeKLEP

Malá domu pro svěřenské fondy premiéra?

V současném stavu existují výkladové nejasnosti ohledně skutečného majitele, rejstříkové soudy jsou nejednotné v poskytování informací z evidence a celá evidence skutečných majitelů byla ponížena na pouhé nespolehlivé vodítko při rozkrývání majetkového řetězce. Stala se z ní spíše administrativní zátěž než přínos pro ochranu veřejných financí. Toto by měl v ideálním případě změnit právě chystaný návrh zákona. Bohužel se do něj promítla snaha o nepřiměřené zmírnění úpravy ve prospěch některých subjektů.

Jde o ustanovení § 6 odst. 5, které se do návrhu dostalo až po mezirezortním připomínkovém řízení na konci roku 2019. Na základě připomínky Ministerstva financí č. 32 byla změněna pravidla pro určování skutečného majitele fundací, ústavů a právních uspořádání (svěřenských fondů) tak, že domněnky nemají být vyvratitelné, ale mají být nevyvratitelné.

Po přijetí této připomínky (k čemuž došlo) se tedy stane obmyšlený svěřenského fondu skutečným majitelem, aniž by se jakkoliv prokazoval nebo vyvracel jeho vliv na fond. Předkladatel zřejmě následně doplnil zmíněný § 6 odst. 5. Motivací mohlo být obecné zmírnění rigidní úpravy, nicméně v současné chvíli tato změna nahrává především Andreji Babišovi a holdingu Agrofert.

Převedeno do praxe, Andrej Babiš by byl jedním ze skutečných majitelů svých svěřenských fondů, ale nikoliv společností do něho vložených (např. AGROFERT, a.s.). Přitom jsou premiérovy svěřenské fondy pouze schránkou, do které své firmy Andrej Babiš „zaparkoval“, a veškeré podnikatelské aktivity provádí právě jednotlivé korporace ve fondech.

„Nejenom, že toto ustanovení nedává faktický smysl a s největší pravděpodobností jde i proti smyslu evropské směrnice a záměru zákonodárců, ale především míří aktuálně na tak úzký okruh firem, že to vypadá pouze jako záměrná snaha zvrátit potvrzený střet zájmů Andreje Babiše. Jednoduše opravdový ´lex Babiš´ a ve prospěch premiéra,“ kritizuje navrhovanou podobu zákona Milan Eibl, vedoucí analytik TI.

„Svěřenské fondy mají mírnější režim rovněž v rozsahu údajů dostupných široké veřejnosti. Uvedeni budou pouze ti, kteří k tomu dají souhlas, popř. ti, kteří jsou již uvedeni v jiných rejstřících. Informace v evidenci tedy budou přesnější, ale veřejnost je pravděpodobně neuvidí,“ doplňuje Jan Dupák, právník TI.

Vláda České republiky má dlouhodobě problém s přípravou a přijímáním kvalitních a efektivních protikorupčních zákonů. Česku to mj. v loňském roce vyčetla i protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO), kdy nesplnilo žádné ze 14 opatření v této oblasti.

Narážíme tak opět jen na bariéru politického marketingu a prázdných politických proklamací, které mají zakrýt neefektivitu přístupu státu k boji proti korupci a závažné trestné činnosti. Proto TI bude i nadále pozorně dohlížet nejen na vývoj protikorupční legislativy v naší zemi.


Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Aktuální stav

12/24

Bývalý předseda vlády Andrej Babiš a šéf ANO se rozhodl zrušit svěřenský fond, kam dříve vložil koncern Agrofert.

11/24

Městský soud v Praze potvrdil střet zájmů Andreje Babiše.

08/23

Vláda Petra Fialy (ODS) novelizovala zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Ten nově řeší u politiků střet zájmů v oblasti dotací a médií, nevztahuje se ale na veřejné zakázky a online média. TI apeluje na komplexní vyřešení této problematiky.

06/23

Penam, Olma, Kostelecké uzeniny. Agrofert žaluje zemědělský fond, ukončil mu předjednané dotace, informuje iRozhlas.cz.

07/22

Evropská komise uzavřela auditní proces týkající se střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). Potvrzuje tak podněty a důkazy Transparency International

Vývoj celé kauzy

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.