Novela zákona o evidenci skutečných majitelů jde do finále. Situace ohledně svěřenských fondů není stále jasná

Vydáno 17. 08. 2022

Po červencovém odhlasování ve Sněmovně schválil ve středu 10. srpna Senát novelu zákona o evidenci skutečných majitelů (ESM) z pera Ministerstva spravedlnosti. Zákon teď míří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi, lhůtu má do 30. srpna. Změna původní legislativy byla mimo jiné podmínkou ze strany Evropské komise, aby mohla ČR začít čerpat přibližně 200 miliard korun z prostředků EU v rámci Národního plánu obnovy (NPO).

Ministerstvo spravedlnosti ČR | zdroj: TI

Hlavním bodem novely je odstranění dvojkolejnosti při určování kategorie skutečného majitele. Podle současného zákona o evidenci skutečných majitelů jsou rozlišováni koncoví příjemci a osoby s koncovým vlivem. To mimo jiné umožňuje Andrejovi Babišovi (ANO) označovat se pouze za osobu s příjmem z podnikání holdingu Agrofert, aniž by firmy ovládal, což je v rozporu s tím, jak jeho svěřenské fondy fungují.  

Stále tak panují nejasnosti ohledně toho, kdo má být skutečným majitelem společností, které byly vloženy do svěřenských fondů. Podle naší protikorupční organizace Transparency International (TI) musí být v takovém případě skutečnými majiteli dané obchodní korporace i všichni skuteční majitelé svěřenského fondu, který ji ovládá. Tento názor zastává i Evropská komise, ale Ministerstvo spravedlnosti jednoznačné stanovisko nedalo a přijatá legislativa nejasnosti neodstraňuje. 

“Při projednávání novely byl na půdě Senátu představen dopis podepsaný Johnem Berriganem, ředitelem Generálního ředitelství Evropské komise pro finanční stabilitu a kapitálové trhy, ze kterého vyplývá, že předpokládaná česká aplikace zákona může být v rozporu s takzvanou 5. AML směrnicí Evropské unie,” komentuje vedoucí analytik TI Marek Chromý. 

Dokument Asociace na ochranu práv občanů a podnikatelů (Asociace HYDRA) | zdroj: HYDRA a Evropská komise

Nejznámějším příkladem souvisejícím s rozkrýváním skutečného majitele je kauza týkající se střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše. TI už v roce 2018 právně-analytickými podněty upozornila, že Babiš je stále ovládající osobou koncernu Agrofert a svěřenský fond zneužívá k obcházení evropské i české legislativy. Evropská komise nám posléze dala za pravdu. 

Jedná Ministerstvo spravedlnosti v rozporu s výkladem Evropské komise?

Přijaté znění novely zákona o evidenci skutečných majitelů je podle TI třeba vykládat právě v souladu s těmito doporučeními Evropské komise a s evropskou 5. AML směrnicí (Anti-Money Laundering – legislativa proti praní špinavých peněz). Tzv. eurokonformní výklad českých předpisů by měl být zřejmý, hrozí však riziko, že si ho některé české orgány aplikující daná pravidla neosvojí.  

Odchylkou od evropského výkladu 5. AML směrnice může Česká republika snížit účinnost opatření proti praní špinavých peněz i efektivitu sankcí vůči představitelům a podporovatelům autoritářských režimů, včetně ruských kleptokratů, a to na úrovni celé EU. Problém by mohlo vyřešit doplnění výkladového pravidla přímo do zákona.  

“Úprava takto detailních výkladových problémů přímo v zákoně je často oprávněně kritizována v souvislosti s přebujelostí právních norem. Za normálních okolností by měly i bez zákonné úpravy rejstříkové soudy dojít ke stejnému závěru jako Evropská komise. Jenže se bavíme o tématu, který kvůli střetu zájmů Andreje Babiše hýbá politikou, takže je na místě větší ostražitost,” říká Jan Dupák, právník TI.  

Je 200 miliard v ohrožení?

Konečný termín pro vypořádání se s problematikou novelizace české evidence skutečných majitelů a předcházení rizik spojených se střetem zájmů stanovila Evropská komise do 30. září 2022. Otázkou nyní zůstává, jak novou podobu českého zákona EU finálně vyhodnotí a zda nedojde k prodlevě s plánovaným čerpáním NPO. 

Podcast Stošestka| zdroj: TI 

Na rizika spojená s legislativními požadavky EU týkající se Národního plánu obnovy jsme se zaměřili v našem podcastu Stošeska. Evidenci skutečných majitelů jsme také věnovali rozsáhlou analýzu, kdy jsme poukázali na fakt, že přes 100 tisíc právnických osob neuvádí skutečného majitele a porušuje tím zákon. Téma ESM budeme nadále sledovat. 

Kam zmizela novela zákona o střetu zájmů?

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů není jedinou aktuálně řešenou legislativou v souvislosti s prevencí střetu zájmů. Ve Sněmovně už měsíce leží také novela zákona o střetu zájmů, která by měla zajistit, že Andrej Babiš či kterýkoliv jiný podnikatel, by už nemohl v pozici veřejného funkcionáře využívat mezery v zákoně pro získávání veřejných zakázek nebo dotací.  

“Na přijetí těchto změn nečekáme pouze my v Transparency, ale také úřady poskytující dotace nebo vypisující veřejné zakázky. Vládní poslankyně a poslanci se ale k projednání zákona stále nemají,” objasňuje Jan Dupák, právník TI. 

Ve spojení s pochybnostmi o funkčnosti aktuální úpravy evidence skutečných majitelů to nyní vypadá, že vláda Petra Fialy (ODS) nemá nyní zájem na opravě chyb, které umožnily a mohou umožnit Andrejovi Babišovi či komukoliv jinému zneužívat veřejné funkce pro vlastní finanční obohacení.  

Dokud se zákon nezmění, můžeme očekávat, že vkládání firem do svěřenských fondů za účelem obcházení zákona o střetu zájmů bude v budoucnu pokračovat. 


Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Aktuální stav

07/22

Evropská komise uzavřela auditní proces týkající se střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). Potvrzuje tak podněty a důkazy Transparency International

07/22

Oficiální závěrečná zpráva Evropské komise, týkající se zemědělských dotací, opět dává za pravdu Transparency a potvrzuje střet zájmů Andreje Babiše (ANO) a systémové chyby

03/22

Evropská komise zaslala do Česka druhou finální zprávu, která se tentokrát týká auditu zemědělských dotací související se střetem zájmů Andreje Babiše

03/22

Státní zástupce Jaroslav Šaroch podal obžalobu na Andreje Babiše (ANO) a Janu Nagyovou v kauze týkající se dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo

11/21

Krajský úřad Středočeského kraje rozhodl, že Andrej Babiš nemusí platit pokutu čtvrt milionu korun, kterou mu v řízení vyměřil Městký úřad Černošice, a to za porušení zákona o střetu zájmů

Vývoj celé kauzy

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.