Zapíše se premiér jako skutečný majitel velkopodniku?

^{Jan Dupák, právník TI | zdroj: TI}

Ve Sněmovně se v polovině listopadu odehrála bitva o podobu zákona o evidenci skutečných majitelů. Jde sice o komplexní právní úpravu čítající přes 60 paragrafů, ale největší pozornost poutal jeden téměř nicneříkající odstavec. Zrovna ten by podle nás v Transparency International mohl výrazně zvýhodnit premiéra Andreje Babiše (ANO) v jeho kauze obrovského střetu zájmů. Na jednu stranu je škoda, že se u takto přínosné normy zúžila pozornost pouze na jediný dílčí aspekt, ale bez toho by zřejmě o zákonu ani veřejnost vůbec neslyšela, protože jde o normu velice vzdálenou běžným starostem voliče.

Snaha podezřelým odstavcem zvýhodnit společnosti v holdingu Agrofert však byla tak neohrabaná, že to veřejnost zaujalo jako učebnicová ukázka tzv. ovládnutí státu (state capture), neboli toho, jak politici usilující o změny zákonů takovým způsobem, aby to vyhovovalo jejich soukromým zájmům.

Boj o jednu větu

Problematické ustanovení se pokoušely odstranit dvě skupiny poslanců. Lidovecký pozměňovací návrh odstavec jednoduše škrtal, druhý návrh poslanců Starostů, Pirátů, a předsedy Lidovců výjimku obracel ve výslovně opačné pravidlo. Sněmovna nakonec odsouhlasila vypuštění sporného ustanovení. K tomu přispěla také předem deklarovaná podpora ČSSD s pravdivým argumentem, že se jedná o čistší řešení z hlediska legislativní techniky.

Výjimka zvýhodňující všechny majitele svěřenských fondů tak ze zákona nadobro zmizela. Ministryně spravedlnosti Benešová (nestr. za ANO) se vyjádřila, že nesmyslná aktivita protikorupčních organizací, usilujících o odstranění výjimky, stejně nic neznamená, protože se ke stejným závěrům dojde výkladem. Paní Benešová jako právnička určitě ví, že to není pravda, a její vyjádření působí spíše jako nepsaný pokyn úředníkům ministerstva, aby přesně takový nesmyslný výklad zastávali. V Babišově exekutivě by to nebylo poprvé, podivnými výklady zákona o střetu zájmů se blýskl například státní tajemník Ministerstva zemědělství.

Veřejnou evidenci skutečných majitelů však nepovede Ministerstvo spravedlnosti, nýbrž rejstříkové soudy. Soudy mohou také zapsané údaje uvádět na pravou míru, a neměly by proto mít problém účelové výklady ministerstva prohlédnout. Tak proč by se mělo ministerstvo namáhat? Může to souviset se snahou ochránit manažery holdingu Agrofert, kteří budou moci tvrdit, že neuvedli premiéra jako skutečného majitele v dobré víře ve výklad ministerstva. Toto může mít význam pro případné trestněprávní posouzení jednání manažerů, kteří by mohli vědomým neuvedením pravdivého skutečného majitele spáchat například dotační podvod.

Bude dříve premiér v evidenci nebo v důchodu?

Zachová-li Andrej Babiš současnou strukturu svého podnikání, není pochyb o tom, že jednou bude uveden jako skutečný majitel všech svých společností. Otázkou je, jak rychle k tomu dojde. Návrh zákona je nyní v Senátu a lhůta pro projednání končí na Štědrý den. V případě změn návrhu by se jím opět zabývala Sněmovna a nakonec připojí podpis prezident. K tomu by zřejmě mohlo dojít v lednu příštího roku. Zákon nabyde účinnosti začátkem čtvrtého měsíce od vyhlášení, tedy pravděpodobně 1. května 2021.

Jenže v současné podobě dává návrh všem zapsaným entitám na to, aby uvedly své dřívější neveřejné zápisy do souladu s novým zákonem, šest měsíců. Společnosti z holdingu Agrofert se tak mohou po dobu tohoto půl roku tvářit, že původní zápisy v evidenci jsou v pořádku. Pokud by tuto „dobu na přípravu“ senátoři ještě nezkrátili, může Andrej Babiš s uvedením svého jména v evidenci počkat až do okamžiku po řádných sněmovních volbách v říjnu 2021.

Pokud by ani po uplynutí lhůty Andrej Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel společností v holdingu Agrofert, mohou rejstříkové soudy z moci úřední zahájit řízení o nesrovnalosti a nepravdivý údaj nahradit. Toto řízení by bylo vedeno s každou zapsanou společností zvlášť u všech sedmi rejstříkových soudů příslušných podle adresy sídla. Přibližně za rok by tedy mohlo probíhat dokonce až několik stovek rejstříkových soudních řízení, které by pozici premiéra v jeho společnostech přezkoumávaly.

Proč je evidence důležitá?

Prakticky je evidence při prevenci střetu zájmů důležitá například v tom, že běžný úředník rozhodující o desítkách dotací, zakázek nebo pobídek nemá kapacitu ani odbornost, aby zkoumal akcionářské vazby složitých konglomerátů. Úřady by proto měly mít k dispozici seznam veřejných funkcionářů a u každého žadatele o dotaci jednoduchý údaj jména skutečného majitele. Jakmile se v kolonce skutečného majitele objeví jméno člena vlády nebo třeba hejtmana, má se úředníkovi rozsvítit červené světýlko, že je žádost třeba pečlivě posoudit a případně kvůli střetu zájmů odmítnout.

Celý koncept evidence skutečných majitelů ale vznikl za jiným účelem než bojovat s Andrejem Babišem. Tím účelem je především boj proti praní špinavých peněz a organizovanému zločinu. Při psaní evropské směrnice i zákona je třeba představit si mafiána nebo teroristu, který přes několik propletených společností financuje nezákonné aktivity.

Pekárny a masny Agrofertu téměř jistě nefinancují radikální islamisty. Jenže svěřenské fondy Andreje Babiše vznikaly v době jeho působení na ministerstvu financí, které právě tehdy řešilo rozkrývání majetkových struktur zločineckých skupin v oblasti hazardu. Tyto skupiny si pro skrývání toku peněz oblíbily právě svěřenské fondy. A tím možná tvůrce nejznámějších českých svěřenských fondů, premiéra Babiše, nepřímo inspirovaly.

Autorem je právník Transparency. Komentář byl sepsán pro Deník Referendum.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše