Statuty Babišových svěřenských fondů v plné nahotě ukázaly, jak premiér obchází zákon

^{Jan Dupák, právník TI | zdroj: TI}

Server iRozhlas zveřejnil plné znění statutů svěřenských fondů AB private trust I a II, do nichž v reakci na novelu zákona o střetu zájmů vložil tehdejší ministr financí Andrej Babiš akcie společností AGROFERT, a. s. a SynBiol, a.s., které zastřešují v podstatě všechny jeho společnosti. Základní nastavení svěřenských fondů je známo již několik let a na některá ustanovení statutů odkazoval také Městský úřad v Černošicích, přesto je zveřejnění kompletního znění statutů důležité jak v detailech, tak v souhrnu.

Svěřenské fondy: teorie a praxe

Svěřenský fond je právním nástrojem zavedeným do českých předpisů od roku 2014. Jedná se o vyčleněný majetek bez vlastníka. Je to běžný nástroj v anglosaském světě, ale i jinde ve světě. V současnosti je legitimním postupem takový fond zřídit například za účelem mezigeneračního předání majetku nebo podpory veřejně prospěšných projektů.

Přestože nelze svěřenský fond vlastnit, lze jeho prostřednictvím ovládat obchodní společnosti, tj. uplatňovat v nich přímo či nepřímo rozhodující vliv. V současném globalizovaném světě plným možností, jak z majetku profitovat, aniž by byl přímo vlastněn, je důležité sledovat právě to, kdo kterou firmu ovládá. Veřejnému funkcionáři zakazuje zákon o střetu zájmů i unijní pravidla, aby ovládal společnost, která získává veřejné zakázky, dotace nebo investiční pobídky.

Zpřísnění pravidel pro veřejné funkcionáře zavedla od 9. února 2017 novela zákona o střetu zájmů nepřesně přezdívaná „lex Babiš“: jde o chybnou mediální zkratku, i Ústavní soud potvrdil, že zákon působí vůči všem stejně. Proto dne 1. února 2017 založil Andrej Babiš dva svěřenské fondy. Oba fungují stejně, jen jsou personálně proházení manažeři a akcie AGROFERTu do nich byly rozděleny v poměru 90:10.

Andrej Babiš je zakladatelem fondu. Jako zakladatel jmenoval obmyšleným, tedy osobou přijímající plnění z fondu, sám sebe. Svěřenskými správci Andrej Babiš určil své dlouholeté spolupracovníky a manažery holdingu Zbyňka Průšu a Alexeje Bílka. Svěřenský správce je odpovědný za každodenní chod fondů a vykonává vlastnická práva k majetku v něm uloženém. Statut připouští, že by se Andrej Babiš mohl stát i svěřenským správcem.

Na správu fondů dohlíží vždy tříčlenné rady protektorů, v nichž sedí Babišova manželka Monika, další jeho spolupracovník Václav Knotek a poté svěřenský správce druhého fondu. Monika Babišová má silnější postavení jako rodinný protektor. Jmenoval ji Andrej Babiš a odvolat ji může také jedině on sám.

Zvolená struktura premiérových svěřenských fondů jistě neodpovídá tomu, jak bylo fungování daného právního institutu zamýšleno. Možná je dokonce přímo v rozporu se zákonem, aby zakladatelem a obmyšleným byla tatáž osoba. Kvůli tomu podal žaloby na zrušení fondů pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, avšak v prvním stupni z procesních důvodů neuspěl.

Autokratické nastavení Babišových fondů

Andrej Babiš neustále opakuje, že zřízením fondů splnil zákon o střetu zájmů, a jeho slova svorně potvrzují všichni ministři za hnutí ANO. Ze statutů však vyplývá, že se od svého majetku vůbec neodstřihl a fondy nastavil tak, aby v nich měl absolutní moc a byl v podstatě v pozici stoprocentního akcionáře.

Již vymezený a nezměnitelný účel fondu spočívá ve správě akcií AGROFERTU a SynBiolu a dále také ochraně jakýchkoliv zájmů Andreje Babiše. Několika způsoby je zajištěno, aby se majetek z fondu beze zbytku vrátil premiérovi. Vydání majetku Babišovi je nejen samým účelem fondu, ale také jedinou možností, jak zacházet s vloženými akciemi AGROFERTu. S těmi se jinak nesmí nijak obchodovat ani je zatížit zástavním právem.

Svěřenský správce sice nese největší odpovědnost, ale v AB private trust moc silnou pozici nemá. Odvolat jej může bez jakéhokoliv důvodu rada protektorů nebo i sám obmyšlený, pokud správce poruší své povinnosti.

Statut je formulován tak vágně, že by Babiš mohl svěřenského správce odvolat snad i v případě, kdyby správce veřejně prohlásil, že svěřenský fond je účelovou skořápkou. Možná proto správci tak vehementně zakladatele fondu brání v jednotlivých řízeních před dohledovými orgány.

Obmyšleným je až do své smrti výlučně Andrej Babiš. Nikdo jiný tak za dobu jeho života nemůže mít příjmy z podnikání AGROFERTu. Pro případ smrti jsou stanoveni další obmyšlení, jimž by byl majetek vydán. Příloha s jejich jmény nebo počtem zveřejněna nebyla.

Jedním z důležitých práv vlastníka podílu ve společnosti bývá oprávnění nahlížet do dokumentů týkajících se mimo jiné hospodaření nebo obchodního vedení firmy. Obmyšlený je omezen v možnostech jako menšinový akcionář, a může tedy požadovat pouze vysvětlení konkrétních otázek. Zato protektorka fondu Monika Babišová může nahlížet úplně do všech podkladů. Zákon o střetu zájmů jí nezakazuje, aby svému manželovi — veřejnému funkcionáři — jejich obsah prozradila.

Nejistá existence svěřenských fondů

Za pozornost stojí především ustanovení, která řeší zánik svěřenských fondů, neboť to je viditelně ten nejdůležitější okamžik v jejich „životě“. O zrušení může už ze zákona kdykoliv rozhodnout obmyšlený.

Statuty zavádějí další možnost zrušení fondů jednáním správce se souhlasem zakladatele, když usoudí, že je to v jeho nejlepším zájmu. Jinak by fondy zanikly také automaticky, pokud by přestalo platit omezující ustanovení zákona o střetu zájmů nebo kdyby Andrej Babiš zemřel.

Zajímavé je pak ustanovení článku 3. 1. b statutu, které v únoru 2017 navázalo automatické zrušení fondů na zánik Babišovy funkce člena vlády České republiky a oznámení této skutečnosti svěřenskému správci ze strany zakladatele. Z toho čiší naprostá účelovost fondů, když se do nich vložený majetek okamžitě po ztrátě politické funkce vrací do rukou podnikatele Babiše.

Ještě zajímavější je ale to, že podmínka zániku funkce člena vlády České republiky v případě Andreje Babiše už nastala. Bylo tomu za vládní krize v květnu 2017, kdy Bohuslav Sobotka Babiše odvolal z pozice ministra financí. V tu chvíli měl Babiš jako zakladatel oznámit tuto skutečnost svěřenským správcům a akcie AGROFERTu se měly bez zbytečného odkladu vrátit do jeho rukou.

Jenže tím by Andrej Babiš jako poslanec porušil zákon o střetu zájmů, neboť i na poslance se vztahuje zákaz vlastnit média nebo získávat veřejné prostředky z dotací a zakázek. Poslanec Babiš by jako akcionář AGROFERTu převzetím akcií spáchal přestupek v podstatě ihned a zároveň by se zkomplikovalo mnoho dotačních řízení a vypsaných zakázek.

Svěřenské fondy tak zůstaly v létě 2017 netknuté a existují dodnes. Zřejmě tedy Andrej Babiš zánik své funkce ministra neoznámil svěřenským správcům, ti se tak o tom „nedozvěděli“ a tím nebyla splněna poslední podmínka pro zrušení fondů. Z druhého zveřejněného statutu je vidět, že tuto díru nechal správce v březnu 2018 opravit tak, že se rušení fondu váže i na poslanecké křeslo. To nelze ztratit pouhým odvoláním ze dne na den.

Zániku svěřenských fondů se tak podařilo zamezit díky právní kličce. Kdyby ve fondu působil někdo, kdo by měl zájem na jeho zrušení, mohl by uspět s žalobou, neboť fondy přežily jen díky tomu, že Andrej Babiš nesplnil svou povinnost zakladatele zaslat oznámení svěřenskému správci.

Účelovka jako vyšitá

V celé nahotě se ukázalo především to, že Babišovi právníci využili při vytváření fondů každé možnosti, jak zachovat jeho vliv a jak zamezit ztrátě byť jediné koruny z jeho majetku. Jedná se o přesný opak takzvaného blind trustu, což využívají světoví politici k odstřihnutí se od svého majetku. Toho docílí naprostým vyloučením vlivu na fond a omezením získávání informací z fondu. Obmyšlený by měl mít možnost zjistit pouze to, jakou hodnotu jeho majetek má, aniž by věděl, co přesně mu patří a které odvětví by měl svým politickým vlivem posilovat.

AB private trust I a II rozhodně nepředstavují odstřihnutí se od holdingu a naplnění zákona o střetu zájmů. Spíš jde o obcházení tohoto zákona velmi hrubým způsobem. Na městském úřadu v Černošicích to poznali, ale jejich rozhodnutí pravomocně zrušil Středočeský krajský úřad. Nejvyšší státní zástupce odmítl rozhodnutí kraje napadnout žalobou, neboť v tom neshledal závažný veřejný zájem.

Zveřejněné dokumenty ukazují, jak problematické celé nastavení fondů je. Měly by si toho všímat jak veřejné, tak soukromé instituce, které musí hodnotit, jestli premiér nezneužívá své postavení k osobnímu obohacení nebo musí řešit otázku, kdo společnosti v holdingu ovládá. Dosud se rozhodující orgány v některých případech kvůli nespolupráci svěřenských správců k těmto informacím nedostaly.

Právní posouzení dostupného dokumentu je poměrně jednoznačné a odpovědné orgány by k tomu měly přihlédnout. Samozřejmě s ohledem na to, že cílem Babišových právníků je zablokovat vydání jakéhokoliv věcného rozhodnutí různými procesními úskoky, což se jim doposud dařilo také díky obrovskému vlivu, který premiér v České republice má. Větší naděje tak zatím skýtá řízení v Evropské unii, kde se politici a úředníci z šestadvaceti států nenechají obalamutit dvěma pochybnými českými svěřenskými fondy.

Autorem je právník Transparency. Komentář byl sepsán pro Deník Referendum.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše