Fialova vláda vzdala snahy o řešení Babišova střetu zájmů a související novely zákona

^{Premiér Petr Fiala (ODS) a expremiér Andrej Babiš (ANO) | koláž: TI, zdroj: Wikipedie}

Když byl podnikatel a oligarcha Andrej Babiš (ANO) předsedou vlády a jeho kabinet pomáhal jeho vlastním byznysovým zájmům, předháněli se opoziční politici ve vystoupeních na protivládních demonstracích, kde Babišův střet zájmů oprávněně a hlasitě kritizovali.

Do tvrdé kritiky se zapojili mimo jiné i současný premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Paradoxně ale až dva roky poté, co naše protikorupční nevládní organizace Transparency International (TI) celou kauzu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše v roce 2018 otevřela několika právně-analytickými podněty.

Proto vyzýváme všechna ministerstva, všechny kontrolní orgány, aby postupovaly v souladu s touto informací a tam, kde je to třeba, aby jednaly. Aby přestaly mlžit, vymlouvat se a zamotávat veřejnou diskusi nesmyslnými debatami o něčem, co je jasné, úředně potvrzené černé na bílém pic.twitter.com/VtOEHhNU09

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 5, 2020

^{Tweet Petra Fialy z 5. března 2020 | zdroj: Twitter}

V době jmenování současné vlády předložilo pět poslanců z koaličních stran a hnutí, konkrétně Jakub Michálek (Piráti), Věra Kovářová (STAN), Marek Výborný (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS) a Jan Jakob (TOP 09), návrh novely zákona o střetu zájmů jako sněmovní tisk č. 110, který nedostatky současného zákona řeší.

Hlavním posunem a řešením je navázání zákazů vlastnit média, získávat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky na údaje o skutečném majiteli. Nově by tak úředníkovi rozhodujícímu například o dotaci mělo stačit nahlédnutí do evidence skutečných majitelů, kde uvidí, zda se mezi skutečnými majiteli nenachází člen vlády.

Do přijetí novely se nyní musí v každém jednotlivém případě posuzovat, zda není u příjemce veřejných peněz člen vlády ovládající osobou. To může být právně náročná otázka, proto se správná aplikace těchto pravidel pro prevenci střetu zájmů zatím nedaří.

Právě tato nedokonalost – v ustanoveních § 4a – 4c zákona o střetu zájmů – znemožnila účinné zakročení proti zamezení, aby Andrej Babiš jako premiér zneužíval svého postavení pro obohacení svých firem. Bez změny zákona nelze očekávat zásadní posun k lepšímu, a to jak ve vztahu k lídrovi současné nejsilnější opoziční strany ANO a kandidátovi na prezidenta v jedné osobě, ale i kohokoliv jiného v obdobném postavení v budoucnu.

Předvolební marketing a vyprázdněná gesta

Po vstupu do vlády ale snaha pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN) o přijetí klíčového protikorupčního zákona přešla. V lednu 2022 ještě vláda k návrhu svých poslanců vydala souhlasné stanovisko, od té doby se ale o projednání ve Sněmovně nesnaží. Jedním z důvodů, proč se novela zákona o střetu zájmů nikam neposouvá, je avizovaný odpor hnutí ANO, které by mohlo projednání ve Sněmovně blokovat.

„Obstrukce Babišova hnutí lze očekávat, protože novela zákona o střetu zájmů je tím klíčovým předpisem, který by skutečně v budoucnu znemožnil být zároveň členem vlády a vydělávat na veřejných zakázkách a dotacích,” komentuje ředitel TI Ondřej Kopečný.

„Vláda pětikoalice má přitom většinu jak ve Sněmovně, tak i v Senátu, takže má nástroje, jak odpor opoziční strany překonat. Jen musí chtít, a to ji zřejmě přešlo. Mobilizace proti Andrejovi Babišovi se tak nyní jeví pouze jako prázdné gesto tehdejší demokratické opozice před loňskými volbami,“ shrnuje.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI} 

Jediné, na co se ohledně zákona o střetu zájmů poslanci zmohli, bylo vyčlenění části týkající se znovuzpřístupnění majetkových přiznání, kterou samostatně zrychleně projednali a přijali ve formě navrženém hnutím ANO. Ta ale oproti původní verzi obsahovala omezení nakládání s údaji, které jsou v registru obsaženy, nelze to tedy považovat za změnu k lepšímu.

Proč je novela zákona o střetu zájmů důležitá?

Novela zákona o střetu zájmů je klíčovým legislativním protikorupčním počinem, bez kterého nebude v budoucnu možné řešit situace, které mimo jiné přivedly statisíce lidí v Česku na velké demonstrace a vzbuzovaly značnou nedůvěru veřejnosti ve funkčnost nezávislých institucí právního státu.

Na zásadní změny ale nečeká pouze veřejnost, jsou důležité i pro veřejné instituce, které zadávají veřejné zakázky a poskytují dotace, což jsou de facto všechny. Bezzubost a komplikovanost současné legislativy jsou skutečným problémem i pro celou implementační strukturu evropských dotací.

„Problém teď není příliš vidět, protože v současné chvíli žádný ministr nejspíše neovládá společnosti čerpající veřejné finance, ale všechno se může velice rychle obrátit při změně vlády,” vysvětluje David Kotora, vedoucí komunikace TI.

„Až se budou opět veřejnost a média ptát, jak je možné, že oligarcha sedí ve vládě a přihrává svým firmám dotace, zodpovědnost ponese Petr Fiala a jeho vláda, která nevyužila příležitost prosadit legislativní změny, o které se až do svého jmenování v předvolební kampani zasazovala,“ hodnotí.

Neochotu začít skutečně řešit privatizaci veřejného zájmu v podání Andreje Babiše, která v České republice naplno propukla v roce 2017, kdy se dostal k moci jako premiér a probíhala až do sněmovních voleb 2021, ilustruje také to, že navzdory celé řadě plamenných vyjádření současného kabinetu o nutnosti „deAGROFERTizace“ ČR, jsou stále ve svých funkcích v rámci státní správy zaměstnáni lidé, kteří za Babišovy vlády pomáhali udržovat nejasnosti v pravidlech pro střet zájmů.

Tragikomedii pak připomínalo i nekonečné odcházení ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martina Šebestyána, kterého nejprve odmítal odvolat nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ačkoliv byl Šebestyán jedním z klíčových lidí s vlivem na vyplácení dotací koncernu AGROFERT, byl donucen k rezignaci až po nátlaku ze strany ODS.

Šebestyán čelil kritice, že při vyplácení zemědělských dotací a sporu kolem střetu zájmů @AndrejBabis (ANO) vystupoval @SZIF_CZ ve prospěch bývalého premiéra a jím ovládaného @KoncernAgrofert. Informaci přinášejí @SeznamZpravy.https://t.co/Nl2z9nnowm

— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) August 26, 2022

^{Tweet TI z 26. srpna 2022 | zdroj: Twitter}

Aktuálně jsme v TI zaznamenali jen některé dílčí nelegislativní kroky a drobná exekutivní rozhodnutí, jako je stažení žaloby  ČR k Soudnímu dvoru EU nebo odebírání dotací Agrofertu kvůli střetu zájmů Andreje Babiše.   a to ze strany ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) nebo předsedy dozorčí rady SZIF a hlavního předkladatele novely zákona o střetu zájmů Jakuba Michálka (Piráti) nebo ministra zemědělství Nekuly (KDU-ČSL) Je třeba dodat, že tato „malá přenastavení“ může zase jakákoliv nová vláda jednoduše zvrátit.

„Český zákon o střetu zájmů je děravý a ve srovnání se zahraničím jsme v mnoha otázkách pozadu. Doufali jsme v rychlé přijetí novely, která by vyřešila ty nejpalčivější problémy, abychom mohli začít debatovat o systémovějších problémech,” kritizuje laxnost Strakovy akademie právník TI Jan Dupák.

„Jedná se například o omezení některých činností po skončení funkce, o podnikání veřejných funkcionářů přes nejbližší příbuzné nebo o pravidlech pro přijímání darů. Jenže Fialova vláda není schopná prosadit ani vlastní malou novelu. Proto si říkáme, zda vůbec ještě existuje politická vůle přijímat jakákoliv potřebná protikorupční opatření,“ uzavírá.

^{Korupční imunologie, díl druhý: střet zájmů | zdroj: TI}

Vývoj související s problematikou střetu zájmů, nejen na legislativní úrovni, budeme nadále v TI aktivně řešit a informovovat o něm, jak zástupce médií, tak i širokou veřejnost.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše