Každý pes jiná ves aneb jak funguje evidence skutečných majitelů v České republice

Aktualizováno 20. 08. 2019

S účinností od 1. ledna 2018 byla v České republice zavedena evidence skutečných majitelů. Stalo se tak na základě tzv. IV. AML směrnice (proti praní špinavých peněz). Zjišťování skutečného majitele je zásadní činností při rozkrývání toků nelegálně získaných peněz.

Jak rozhodují české soudy ve věci evidence skutečných majitelů? | zdroj: TI

Také veřejní zadavatelé a další poskytovatelé veřejných prostředků by měli preventivně zjišťovat, kam by mohly odtéci poskytnuté peníze. Za tímto účelem byla v Česku vytvořena evidence skutečných majitelů. Ta podle směrnice musí být přístupná minimálně příslušným orgánům veřejné moci a dalším osobám, které prokáží oprávněný zájem.

Evropská směrnice umožňuje, aby národní evidence byla zcela veřejná, za což se zasazovala rovněž Transparency International (TI).  Česká evidence ale zůstala i přes tyto výzvy nadále neveřejnou.

„Neveřejnost evidence znevýhodňuje především firmy, kterým vzniká pouze administrativní břemeno bez žádné přidané hodnoty. Veřejnost, investigativní novináři nebo neziskové organizace pak musí majetkové informace dohledávat v zahraničních rejstřících, které již otevřené jsou, ať už to je kupříkladu na Slovensku nebo ve Spojeném království. Současná novelizace by tak měla být pod drobnohledem, aby bylo jisté, že tentokrát už evidence bude skutečně otevřeným a skutečně přínosným nástrojem,“ říká Milan Eibl, vedoucí analytik TI.

Evidence skutečných majitelů v praxi

Jak však evidence funguje v praxi a jak rejstříkové soudy reagují na žádosti o výpis se vlastně neví. TI se v souvislosti s aktuálními podezřeními na střet zájmů českého premiéra a podezřeními ze spáchání trestných činů společnostmi v holdingu AGROFERT pokusila získat výpisy z evidence ohledně několika společností z tohoto holdingu u různých rejstříkových soudů.

Ukázalo se, že české soudy jsou při vyřizování žádostí založených na oprávněném zájmu podle § 118g odst. 2 zákona o veřejných rejstřících zcela nejednotné a někdy by se dalo říci až bezradné.

Právě chybějící jednotná metodika je příčinou toho, že každý ze sedmi oslovených soudů postupoval odlišně, a to nejen při věcném posuzování oprávněného zájmů TI, ale také procesně. Pouze jeden rejstříkový soud byl natolik „odvážný“, aby uvedl, podle kterého procesního předpisu rozhoduje.

„Je tedy zřejmé, že otázka, jak přistupovat k žádostem o výpis z evidence skutečných majitelů není nijak vyjasněna. Jedno však jasné je, že zavedení neveřejné evidence zvýšilo zátěž rejstříkových soudů a zapisovaných osob, ale nijak zásadně nepřispívá k odhalování skutečných majitelů a eventuální trestné činnosti,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

„Kvůli snaze jít cestou minimálního zveřejnění, nyní čelíme dvojnásobně netransparentnímu systému. Nejenže se nedozvíme, kdo je skutečným majitelem, ale zároveň ani nejsou nastavena žádná procesní pravidla a nevíme tedy, jak a proč některé soudy rozhodují, což je možná ještě horší,“ doplňuje.

Detailní informace k žádostem TI u rejstříkového soudu | zdroj: TI

Jak pochodila Transparency?

Evidence skutečných majitelů je neveřejná, proto ani TI nemůže zveřejnit, jaké osoby jsou uvedeny v obdržených výpisech. Lze pouze konstatovat, že společnosti v holdingu AGROFERT neuvádí jako skutečného majitele člověka, který jej prokazatelně ovládá a jehož rozhodující role vyplývá i ze statutů svěřenských fondů, skrz něž je v holdingu vykonáván rozhodující vliv.

Evropská směrnice byla novelizována a od 10. ledna 2020 budou muset členské státy zavést evidenci veřejnou. To jistě přispěje k tomu, že evidence bude konečně plnit svou úlohu, a zlepší veřejnou kontrolu.

Vláda počítá s přijetím nového zákona o evidenci skutečných majitelů. V rámci jeho projednávání by měl být kladen důraz na praktické fungování evidence, což v současné úpravě jednoznačně chybí.


Projekty a kauzy: Andrej Babiš

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Aktuální stav

10/19

Transparency podala podnět na Ministerstvo spravedlnosti a dále zaslala vyjádření TI na Nejvyšší státní zastupitelství k přezkumu rozhodnutí krajského úřadu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše

09/19

Středočeský kraj pravomocně zastavil řízení ve věci střetu zájmů na české úrovni. Podle TI budí rozhodnutí jen další pochyby

08/19

20. srpna se Andrej Babiš prostřednictvím právníků odvolal proti druhému černošickému rozhodnutí

08/19

2. srpna Černošice znovu rozhodly ve věci střetu zájmů Andreje Babiše

07/19

Transparency podává žalobu na Andreje Babiše za poškozování jejího dobrého jména.

Vývoj celé kauzy

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.