Poslanci dnes mají šanci vyškrtnout legislativní návrh nahrávající svěřenským fondům

^{Budova Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky | zdroj: TI}

Evidence skutečných majitelů je důležitým nástrojem pro boj s korupcí a nynější třetí čtení zákona je proto klíčové. Poslanci totiž budou hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích svých kolegů. Nejsledovanějšími jsou ty, které mají napravit snahu vlády prosadit nesystémovou „výjimku“ pro svěřenské fondy (§ 5 odstavec 4). Na kontroverzní legislativní návrh vlády Andreje Babiše (ANO) upozornila TI už lednu tohoto roku. 

Dvě změny ve hře

Sněmovna se bude muset postavit ke dvěma zásadním pozměňovacím návrhům opozičních poslanců.   

Pozměňovací návrh Jana Čižinského a Marka Výborného (oba KDU-ČSL) navrhuje sporné ustanovení § 5 odstavce 4 zcela vyškrtnout bez náhrady. 

Pozměňovací návrh Víta Rakušana (STAN), Ivana Bartoše (Piráti), Františka Navrkala (Piráti), Jana Farského (STAN) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) předmětnou výjimku ruší tím, že do stejného odstavce zavádí explicitně pravidlo opačné. 

Oba návrhy míří ke stejnému cíli. První je legislativně „čistší“, druhý pak může lépe zabránit možným snahám o výkladové překlenutí pravidla. Podle informací v médiích podpořil na začátku listopadu Ústavně právní výbor sněmovny oba pozměňovací návrhy. Navzájem se však vylučují, takže si poslanci vyberou buď jeden z nich, nebo ponechají v zákoně pravidlo, které nahrává všem společnostem vloženým do svěřenských fondů (včetně těch premiéra Babiše čerpajících veřejné prostředky). 

Ďábel je skryt v detailu

V případě svěřenských fondů budou skutečnými majiteli vždy svěřenský správce, zakladatel a obmyšlený, popř. jiné zúčastněné osoby jako je například tzv. rodinný protektor. Tento fakt nikdo nezpochybňuje. Problém vzniká u obchodních společností vložených do svěřenských fondů. 

Na příkladu holdingu AGROFERT lze jasně demonstrovat, že podnikatelsky aktivní nejsou svěřenské fondy samy o sobě – veškeré dotace a veřejné zakázky získávají právě v něm „zaparkované“ společnosti. Logickým postupem pro určení skutečného majitele je zjišťování, kdo je akcionářem těchto společností.  

U společností v holdingu AGROFERT je tímto konečným „akcionářem“ svěřenský fond, tudíž by všichni skuteční majitelé svěřenských fondů měly být také skutečnými majiteli společností do nich vložených. Andrej Babiš by se tak automaticky stal skutečným majitelem více než 200 společností.  

První pozměňovací návrh poslanců vyškrtnutím zmíněné výjimky spěje k uplatnění výše popsaného a logického pravidla. ČR by tedy převzala znění směrnice a nijak nespecifikovala situaci se svěřenskými fondy. Riziko ovšem existuje v případě, kdy by např. některé z ministerstev (pravděpodobně těch řízených nominanty za ANO) chtělo vydat výkladové stanovisko, které by suplovalo rušený odstavec. 

Druhý návrh pak též předmětnou výjimku ruší, ale zavádí místo ní explicitní pravidlo opačné. Pak by mohla být situace jednoznačná a na první pohled je tento návrh lepší (pro společnost vloženou do svěřenského fondu se musí použít způsob rozkrytí skutečných majitelů svěřenských fondů), nicméně se zabývá pouze jednou z mnoha situací, které mohou nastat. V důsledku tedy může být toto řešení problematické pro celkovou funkčnost zákona. 

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše