fLEXi Babiš

^{Úřad vlády České republiky | zdroj: TI}

První zmíněné omezení míří na širší skupinu veřejných funkcionářů (včetně např. všech poslanců, senátorů apod.). Druhé se týká výlučně členů vlády. V současné chvíli se pak novela proslulá jako „lex Babiš“ dotýká zejména Andreje Babiše, který se rozhodl vložit určené společnosti do dvou svěřenských fondů, a přestane být přímým vlastníkem koncernu Agrofert a některých médií. Těžko se však bude v České republice hledat člověk, který doopravdy věří, že se ministr financí zcela odstřihl od vlivu na chod svých společností.

Jádro věci

Andrej Babiš se rozhodl vložit určené společnosti do dvou svěřenských fondů, a přestane být přímým vlastníkem koncernu Agrofert a některých médií.

Vložení části majetku do svěřenského fondu však vůbec neznamená, že by Andrej Babiš na správu daného majetku ztrácel vliv. Formálně sice přestává být vlastníkem, ale kontrolu nad fondem mu zákon nadále umožňuje, a fakticky toho Babiš bude jistě využívat. Jmenoval správce, a jakožto zakladatel a též tzv. obmyšlený bude mít pravděpodobně možnost tuto pozici kontrolovat. Obmyšleným, tj. požívajícím benefity, bude opět zřejmě on sám. Struktura je jiná, ale přeškrtnout rovnítko mezi Agrofertem a Andrejem Babišem nyní nelze.

Pro Andreje Babiše znamenal v tuto chvíli zákon jediné, zvýšené náklady (vytvoření fondů a převedení majetku) a zvýšené riziko, protože musel část rozhodovacích pravomocí svěřit dalším osobám. Pokud by se Monika Babišová (členka rady), Alexej Bílek a Zbyněk Průša (správcové fondů) rozhodli svého postavení zneužít, měl by Andrej Babiš zřejmě o několik vrásek navíc.

^{Milan Eibl, analytik TI, hostem Studia ČT24 k novele zákona o střetu zájmů | zdroj: ČT24}

Sečteno a podtrženo

Andrej Babiš flexibilně využil legální možnosti a elegantně dostál novým zákonným požadavkům. Ukazuje to, že problematika tak masivního střetu zájmů, do které se Andrej Babiš denně dostává, nemůže být řešena jednoduchou novelou zákona o střetu zájmů, která pravděpodobně navíc skončí u Ústavního soudu.

„Na první pohled chvályhodná snaha zůstává bez efektu a problém určitě vyřešen není. Jen se přesouvá do jiných sfér. Vzhledem k tomu, že stále nemáme dořešen registr konečných vlastníků a ve svěřenských fondech mohou figurovat i anonymní společnosti ze zahraničí, ukazuje se tato snaha stejně účinná, jako kdybyste chtěli uhasit požár stodoly jedním kbelíkem vody. Novela zákona naopak dokonce umožnila všem současným i budoucím ministrům distancovat se od svého majetku, aniž by nad ním ztratili vliv. Přitom se případnému střetu zájmů nevyhnou,“ shrnuje analytik TI ČR Milan Eibl.

Štítky: Prosazování protikoručních zákonů