Změny ve vedení Středočeského kraje: co znamenají pro Babišův střet zájmů

^{Petr Leyer, právník TI | zdroj: TI}

Středočeský kraj po uplynulých volbách s největší pravděpodobností kompletně obmění své politické vedení. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) zřejmě odejde do opozice a její koaliční partneři z ČSSD a KSČM se do zastupitelstva vůbec neprobojovali.

Pro znalce střetu zájmů českého premiéra jako by svitla naděje. Je tomu opravdu tak? A chtěli bychom to vůbec?

Krajský úřad je odvolacím orgánem v přestupkovém řízení, ve kterém se řešilo, zda Andrej Babiš ovládá skrze svěřenský fond a holding Agrofert některá média. Nejde jen o Mladou frontu DNES, jak se obecně soudí, v portfoliu jsou dnes celkově desítky titulů, český premiér je prostřednictvím svého svěřenského fondu také největším českým tiskovým magnátem.

Zřejmě tím porušuje § 4a zákona o střetu zájmů. Uvedený paragraf zakazuje mimo jiné členům vlády vlastnit a ovládat některé typy médií — periodický tisk, televizi, rozhlas.

Když krajský úřad o odvolání proti černošickému verdiktu v neprospěch premiéra rozhodoval, mnohým přišly na mysl otázky, zda je nezávislý a zda není pod tlakem hejtmanky Jermanové a jejích politických spolupracovníků. Pochybnosti byly v kontextu reorganizace úřadu, odměn pro některé úředníky a právně rozporného odůvodnění rozhodnutí zcela na místě.

Nově zvolení zastupitelé za STAN, ODS, Piráty a koalice TOP09 s dalšími stranami slibují velké změny v přístupu krajského úřadu s důrazem na transparentnost, dodržování zákonů a opuštění korupčně-klientelistických praktik. Nicméně v případě popsaného přestupkového řízení je kraj aktuálně ze hry.

Spor o střet zájmů Andreje Babiše je v české linii v tuto chvíli právně uzavřen. Ministerstvo spravedlnosti přezkum bez věcných argumentů nezahájilo, v tomto ohledu úřady Jaroslavy Pokorné Jermanové a Marie Benešové „držely basu“. Nic na tom nezměnil ani právní názor nejvyššího státního zástupce.

Krajský úřad nemá sám o sobě legální nástroje, jak řízení znovu zahájit a výsledek změnit. Představa, že z politického zadání A najednou dostanou úředníci od nových radních zadání B a začnou — nyní s dobrými úmysly — znovu ohýbat zákon, je více než děsivá. Stále všichni chceme žít v právním státě, i když to někdy bolí.

Lhůty pro přezkumné řízení již uplynuly. Obnova řízení či vydání nového rozhodnutí je obecně možné buď ve prospěch účastníka, nebo pokud bylo změněno rozhodnutí, které je podkladem — v tomto případě žádné takové ale nebylo. A i kdyby se prokázala podjatost, politický tlak, nebo dokonce trestný čin (zneužití pravomoci), sám kraj možnost změny rozhodnutí ze zákona nemá: musel by to provést jiný orgán, např. nejvyšší státní zástupce pomocí žaloby ve veřejném zájmu.

Jednu věc by však změna politické reprezentace mohla přinést — právě tu naznačenou nezávislost. Jestliže by totiž černošický úřad znovu rozhodoval v prvním stupni na základě nových skutečností, buď sám z moci úřední, nebo po podání podnětu kýmkoliv z veřejnosti, mohli bychom se dočkat i opětovného odvolání ke krajskému úřadu.

V tom okamžiku už by krajští úředníci měli mít jen jediné „politické zadání“: rozhodnout nezávisle a dle skutečnosti. Úkolem krajské reprezentace není nic víc než úředníkům zaručit, aby se nemuseli před pravdou schovávat za chatrné právní konstrukce.

Autorem je právník Transparency. Komentář byl sepsán pro Deník Referendum.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše