Protikorupční priority české kanceláře Transparency International 2022/2023

Vydáno 05. 05. 2022

Protikorupční nevládní organizace Transparency International ČR (TI) představuje 8 priorit omezování korupce v České republice pro roky 2022 a 2023. Míra a stav korupce se v naší zemi za poslední léta nesnižuje, a naopak dochází k jejímu systémovému prohlubování. Proto přinášíme návod, jak dlouhodobě neutěšenou situaci řešit.

 

Transparency International | zdroj: TI

Tristní stav ČR potvrzuje mimo jiné aktuální expertní Index vnímání korupce za rok 2021 (Corruption Perceptions Index – CPI), pravidelně sestavovaný mezinárodním sekretariátem Transparency International v Berlíně. Česko v CPI obsadilo nelichotivé 49. místo ze 180 zemí s celkovými 54 body ze 100 možných. Průměr Evropské unie, třetím rokem 64 bodů, zůstává nadále v propastném nedohlednu.

Globální barometr korupce 2021 (Global Corruption Barometer – GCB) je další analýzou, která ilustruje neuspokojivou situaci v Česku. GCB se ve svém současném vydání zaměřuje na Evropskou unii (EU). Průzkum mezi širokou veřejností např. ukázal, že 57 % Čechů využívá osobní konexe ve veřejných službách. ČR je v tomto ohledu nejhorší v rámci členské sedmadvacítky.

Kriticky ČR dlouhodobě hodnotí ve svých zprávách také Evropská komise, Skupina států proti korupci (GRECO) či Moneyval komise při Radě Evropy zkoumající dodržování mezinárodních standardů v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto reporty by měl vládní kabinet Petra Fialy (ODS) reflektovat také v rámci půlročního českého předsednictví EU.

„Je smutné pozorovat, jak se Česká republika v poslední době v hodnocení protikorupční agendy propadla. Odchodem premiéra zatíženého střetem zájmů problémy s rozdělováním dotací, financováním politických stran nebo transparentností vlastnické struktury rozhodně nezmizely,“ vysvětluje Ondřej Kopečný, ředitel TI.

„Důvěryhodná a efektivní správa státu je v době rostoucího zadlužení a společenské nejistoty ohledně mezinárodní situace ještě důležitější než dřív. I proto nemůže současná vláda systémové řešení korupce odkládat,” apeluje.

Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2021 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI

Níže tak najdete 8 priorit TI, které jsou v nadcházejících dvou letech klíčové pro omezování korupce v České republice:

1) Strategické řešení korupce v ČR

Pro efektivní omezování korupce musí být patrné, kde se korupce objevuje a jaké má dopady. Česká republika nemá dosud komplexní mechanismy, jak analyzovat korupci. Takzvaně nevíme, kde všude nás „tlačí bota“.

Přestože existuje řada dílčích či sektorových analýz, není kromě Indexu vnímání korupce TI na úrovni státu žádná metodologie, nástroje a ani kapacity, jak korupci analyzovat co do příčin, projevů, dopadů a ani z hlediska vývoje v čase.

Stát by měl vytvořit metodologii, začít sbírat data, ta následně zkoumat a až na základě takových výstupů vytvářet strategie a plány pro omezování korupce.

2) Protikorupční legislativa

Zákon o státní službě měl státní správu odpolitizovat, zefektivnit, profesionalizovat a zvýšit její transparentnost a stabilitu. Podle nezávislé analýzy společnosti KPMG však zákon výrazně snížil efektivitu státní správy a její politizace se paradoxně prohloubila.

Posílení nezávislosti státní služby na politických vlivech, digitalizace a rušení zbytečných byrokratických povinností je základním předpokladem budoucího rozvoje České republiky. Právě těchto kvalit nelze dosáhnout beze změn služebního zákona.

K lepšímu fungování veřejné správy pak může pomoci i rychlé přijetí již připravených norem upravujících různé protikorupční oblasti, např. ochranu oznamovatelů (whistleblowing). ČR nebyla v tomto případě schopna splnit dvouletou lhůtu pro transpozici evropské směrnice a přijetí českého zákona je stále zatím v nedohlednu.

Návrh zákona o lobbingu se současná vláda rozhodla přepracovat, není tedy momentálně jasné, v jaké podobě a kdy ho vláda předloží sněmovně.

Korupční imunologie, díl čtvrtý: lobbing | zdroj: TI

3) Využívání veřejných finančních prostředků

Evropská unie poskytne v následujících letech České republice významné finanční prostředky použitelné na modernizaci země, ať už se jedná o finance určené na kohezní politiku (fondy EU pro programové období 2021-2027 vč. nového Fondu pro spravedlivou transformaci) nebo další evropské finanční zdroje založené v reakci na aktuální hrozby (Modernizační fond, prostředky na implementaci Národního plánu obnovy).

Realizace konkrétních operačních programů a výzev musí probíhat tak, aby peníze byly použity tam, kde je zamýšleno, a to jak místně (regionálně), tak funkčně (např. zacílení na malé a střední podniky, pro-klimatické a inovativní projekty).

Na druhou stranu se veřejné finance týkají i oblastí, v nichž vznikají specifická korupční rizika. Patří sem uvedené fondy určené na řešení příčin a dopadů změny klimatu.

Jednou z našich priorit pro budoucí roky proto zůstává omezování tzv. uhlíkové korupce, která naplňuje definici poškozování veřejného zájmu. Jedná se mimo jiné o omezování emisí skleníkových plynů a adaptace na sociální a environmentální dopady změny.

Kromě toho je zde celá řada národních dotačních titulů, ve kterých je též potřeba zásadně zlepšit fungování. Jde například o oblast sportu, kde se pohybuje velké množství peněz a existuje výrazný společenský tlak na výsledek (sportovní i finanční).

Paradoxně v českém sportovním prostředí chybí efektivní mechanismus kontroly čerpání veřejných prostředků a stále je velký prostor pro zlepšení rejstříků sportovců a sportovišť. Především je však potřeba dále budovat funkční Národní sportovní agenturu, která bude vytvářet a prosazovat koncepci sportu v ČR a nebude jen platformou pro rozdělování státních peněz sportovními funkcionáři.

Čerpání veřejných prostředků je nutné správně a efektivně nastavit napříč celým systémem, počínaje státem, přes kraje až po municipality. Následně čerpání kontrolovat a vedle toho také hlídat dodržování odpovídajících předpisů v oblasti prevence střetu zájmů, čemuž by pomohla například centrální evidence dotací (viz priorita 7).

S tématem dotací úzce souvisí také funkční systém veřejného zadávání a jeho kontroly. Veřejné zakázky jsou totiž klíčovým nástrojem pro nákup služeb a zboží veřejným sektorem, ročně se jedná o částky přesahující šest set miliard korun. Kvůli úrovni a kvalitě veřejného zadávání přichází Česko o miliardy korun ročně. Dohledové orgány nefungují nebo jsou navíc zatíženy mnohými kompetenčními problémy (viz priorita 8).

4) Posilování demokratické integrity mimo ČR

Turbulentní mezinárodní vývoj posledních let prokazuje, že posilovat robustnost demokratické integrity státu je třeba nejen se zaměřením dovnitř, ale i navenek. Naše česká kancelář TI dlouhodobě rozvíjí vlastní program mezinárodních bilaterálních protikorupčních iniciativ. Organizujeme školící, investigativní a advokační mise např. v Kosovu, Srbsku, Vietnamu či Myanmaru.

Zaměřujeme se na problematiku financování politických kampaní, investigativní žurnalistiku, svobodný přístupu k informacím, volební legislativu, školení státních úředníků či místních aktivistů.

Intenzivně spolupracujeme s našimi kolegyněmi a kolegy z TI Slovensko. A dále se podílíme na kolektivních projektech v rámci globální protikorupční sítě Transparency International, nejen v okolních zemích, ale i vzdálenějších státech. Rozvíjet demokratické hodnoty, podporovat principy právního státu a vzdělávat o omezování korupce v zahraničí je jednou z klíčových oblastí naší činnosti.

Podcast Stošestka | zdroj: TI 

5) Úprava volebních zákonů a účinná kontrola předvolebních kampaní

TI díky vlastnímu unikátnímu projektu Transparentní volby dlouhodobě monitoruje financování předvolebních kampaní a v rámci své praxe a studie činnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) získala mnoho dílčích poznatků o potenciálních mezerách v zákonech upravujících transparentnost volební kampaně. Tyto poznatky by mohly být využity pro potřebné změny legislativy, o kterých politici mluví v souvislosti s nedávnými kauzami, které nedostatky v praxi odhalily.

Mnohé politické subjekty využívají absence pravidel pro správu volebních účtů, třetí osoby pak nedostatečnosti regulace jejich účasti v kampani. Mimořádně brzké vyhlášení sněmovních voleb roku 2021 prezidentem republiky naplno odhalilo nedostatky stávajících zákonů, které je třeba napravit. Mezery vznikly také zásahem soudu, jenž zpochybnil institut tzv. registrované třetí osoby.

Mimo to by se mělo zamezit opakování problémů financování kampaní pro prezidentské volby spočívajících v otázce neexistence osoby odpovědné za vedení takové kampaně nebo přijímání darů ze zahraničí.

Přijímaní darů politickým stranám a hnutím od právnických osob by se mělo regulovat takovým způsobem, aby bylo financování politických stran transparentnější.

ÚDHPSH je třeba částečně reformovat tak, aby mohl účinně plnit roli dohledového orgánu (viz priorita 8). Mimo to je na místě organizační stránku voleb posunout do 21. století přijetím připraveného návrhu zákona o správě voleb.

6) Daňové ráje a opatření proti praní špinavých peněz

Daňové ráje jsou významné globální téma. Vytvářejí nerovnováhu, umožňují vyhýbat se daním, skrývat majetek, prát špinavé peníze a usnadňují fungování korupčních schémat včetně organizovaných zločineckých skupin či terorismu. V dnešní době znamenají navíc jednu z hlavních praktických překážek při vymáhání sankcí proti ruským oligarchům, viz 12 doporučení bruselské kanceláře TI EU.

Přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a transpozicí tzv. V. AML směrnice (z anglického: Anti-Money laundering, tedy proti praní peněz) se zneužívání veřejných prostředků ze dne na den nevyřeší. Jedná se však o zásadní nástroje, bez jejichž efektivního nastavení není možné takovému jednání předcházet. Na úspěšnou transpozici jsou navázány i evropské finanční prostředky, takže neřešení této problematiky přináší přímé potenciální škody v rozpočtu země.

Orgány veřejné správy musí vědět, jak se zjištěným skutečným majitelem pracovat a musí mít dostatečné nástroje, jak případné porušení pravidel či zákona identifikovat. Bohužel evidence skutečných majitelů, která má být centrálním nástrojem pro identifikaci skutečných majitelů, neposkytuje věrohodné informace a způsob fungování hrubě neodpovídá otevřenému protikorupčnímu nástroji pro 21. století.

Navíc je dlouhodobě opomíjena oblast tzv. „gatekeepers of financial systems“. Jedná se především o entity (banky, realitní kanceláře, advokátní kanceláře, zprostředkovatele ready-made společností apod.), které slouží jako nenahraditelný poskytovatel služeb zneužitelný pro vytváření systémů pro praní špinavých peněz na národní i mezinárodní úrovni.

Bez jejich přičinění není možné takový systém vytvořit, a proto je nezbytné s nimi blízce spolupracovat a monitorovat dodržování AML mechanismů. Tato problematika je o to zásadnější v oblasti vymáhání sankcí či zajišťování majetku ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajině.

Česká republika je podle poslední výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu tranzitní zemí právě pro toxické peněžní prostředky z jiných zemí. Tato zjištění potvrzují případy velkých kauz praní peněz, jako Ruská či Ázerbájdžánská pračka, ale také reporty např. od organizace Transcrime, která uvádí Českou republiku jako zemi s největší koncentrací ruských majitelů firem.

Podcast Stošestka | zdroj: TI 

7) Snadno dostupné informace

Česká republika v oblasti digitalizace veřejné správy pokulhává. Výskyt korupce má přímou souvislost i s dostupností informací a dat, které má stát tendenci utajovat nebo alespoň nezveřejňovat dobrovolně. Zvyšuje si tak transakční náklady na získání takových informací a současně tím znemožňuje debatu nad vývojem hospodaření státu na základě dat a faktů.

Pro zlepšení situace je nezbytné, aby nastal opačný trend, kdy stát elektronicky zveřejňuje užitečné informace ve strojově čitelném formátu proaktivně a již existující rejstříky elektronizuje a propojuje tak, aby z nich bylo možné získat kvalitní a dále využitelná data.

Například je žádoucí vytvoření jednotné online evidence, kde půjde podle příjemce i poskytovatele dohledat všechny dotace z národních i evropských peněz. Tento úkol je aktuálně řešen v rámci mezinárodní dobrovolné iniciativy Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership) zaštítěné Vládou ČR.

Podobně nezbytná je i úprava fungování Centrálního registru oznámení nebo Evidence skutečných majitelů, která je v současné době předmětem kritiky nejen na národní úrovni, ale i ze strany Evropské komise.

Naopak rozhodně není přijatelné, aby bylo právo na informace omezováno, jak se o to pokoušely novely zákona o svobodném přístupu k informacím v předchozím volebním období.

Dezinformační imunologie, díl čtvrtý: Zjistěte si to sami | zdroj: TI

8) Posílení nezávislých institucí, vznik protikorupčního úřadu

Funkční a nezávislé instituce jsou významným faktorem omezujícím korupční prostředí. Jsou také důležité v obraně před privatizací veřejného zájmu. Z těchto důvodů je zásadní, aby významné úřady měly přiměřené pravomoci, nezávislost, kvalitní vedení a dostatek kapacit (finančních i personálních). Příkladem může být ÚOHS, ÚDHPSH, případně NSA, FAÚ, státní zastupitelství a policie, ale též v některých ohledech i veřejnoprávní média.

Stále častěji se stává, že mnohá protikorupční opatření nejsou dostatečně implementována, protože existující úřady odmítají přijmout novou agendu. Nesystematicky tak problémy řeší obce s rozšířenou působností (přestupky v oblasti střetu zájmů nebo zveřejňování skutečných majitelů), či se obtížně hledá zájemce pro nové agendy, např. dohled nad regulací lobbingu či ochrany oznamovatelů.

Akceschopný protikorupční úřad by za předpokladu zajištění nezávislosti a nestrannosti dokázal mnohé protikorupční úkoly účinněji prosazovat. Zásadní je ale důvěra veřejnosti ve vedení takového orgánu, takže je nezbytné zajistit dostatečné pojistky proti politickému ovlivňování úřadu.

Úřad nemusí vzniknout na zelené louce, bylo by možné využít již existující struktury, např. úpravou a rozšířením pravomocí ÚDHPSH, který se zatím věnuje souvisejícímu tématu financování volebních kampaní, ale je zvažovaným gestorem dalších protikorupčních agend, především lobbingu.

Zaostávání České republiky z důvodu korupce a klientelismu se viditelně projevuje ve stavu tuzemské silniční sítě a další dopravní infrastruktury. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je dlouhodobě pod vlivem zájmových skupin (více zde, zde a zde) a zároveň této státní příspěvkové organizaci chybí odborníci na projektování staveb, IT i zadávání veřejných zakázek.

Zásadní proměna fungování ŘSD je naprosto nezbytná. Uvažovaná transformace na státní podnik musí proběhnout tak, aby se korupční rizika skutečně snížila.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.