Přes 100 tisíc právnických osob neuvádí skutečného majitele, porušuje tím zákon

^{Ministerstvo spravedlnosti ČR | zdroj: TI}

Evidenci skutečných majitelů v provedení Ministerstva spravedlnosti ČR (MSp) hned od začátku provázely problémy, kdy mimo jiné ještě po spuštění přibývaly a ubývaly některé informace. Hlavním problémem ESM je ale práce se samotnými daty. Neexistuje možnost vyhledávání a filtrace podle skutečného majitele či podle druhu subjektu, jediným parametrem je IČO/název firmy.

„Současná podoba evidence skutečných majitelů znemožňuje přímou analýzu toho, jak společnosti naplňují či nenaplňují literu zákona nebo jestli se projevují jakékoliv trendy, které mohou mít dopad na veřejný zájem, popř. i možnost pomoci byznysovému sektoru,” upozorňuje vedoucí analytik TI Milan Eibl.

Ačkoliv evidence samotná neumožňuje vyhledávat podle jiných parametrů než identifikace společnosti, v otevřených datech ministerstva tato možnost je. Resort vedený Pavlem Blažkem (ODS) nikde nezveřejňuje ani samotný fakt, že se stažitelné informace o skutečných majitelích dají v hromadných souborech otevřených dat dohledat, a už vůbec ne jak tyto údaje o skutečných majitelích z gigantických souborů vyčíst nebo vyfiltrovat.

MSp navíc ani v uživatelské příručce ke zveřejňovaným otevřeným datům nereflektuje samotnou existenci ESM. Tato příručka byla mimochodem naposledy aktualizovaná v roce 2019. Dostat se tak pouze k datům o skutečných majitelích je uživatelsky prakticky nemožné. V TI se nám to podařilo pouze díky veřejně dostupným skriptům od Ondřeje Kokeše, nezávislého odborníka na česká otevřená data.

108 429 subjektů nesplňuje zákonnou povinnost

TI analyzovala soubor firem obsahující 782 863 subjektů. Z tohoto počtu aktivních právnických osob v České republice pak 691 403 podléhá evidenční povinnosti. Z těchto 691 tisíc subjektů pak 582 972 tuto povinnost skutečně plní (tedy 85 %). Celkem 15 % právnických osob, konkrétně 108 429 subjektů, nevložilo skutečného majitele do evidence, neplní tak zákonnou povinnost a vystavuje se hrozbě pokuty. Analyzovaná data jsou aktuální k 15. březnu 2022.

V rámci porovnání jednotlivých právních forem vyplývá (viz tabulka), že nejlépe si vedou nadace – 98 % z necelých 600 nadací v ČR má zápis v ESM. Na pomyslném druhém místě jsou pak nadační fondy, kdy z celkového počtu cca 2400 nadačních fondů splňuje zákonnou povinnost necelých 98 %. Třetí místo “nejúspěšnějších” pak doplňují ústavy, kdy z necelých 1500 ústavů v ČR naplňuje povinnost téměř 1400, tedy 97,76 %. Na posledním místě naopak skončily veřejné obchodní společnosti s 12% úspěšností.

^{Tabulka subjektů se zapsaným skutečným majitelem dle právní formy s evidenční povinností. Analyzovaná data jsou aktuální k 15. březnu 2022 | zdroj dat: ESM, justice.cz zpracování dat: TI}

U společností s ručením omezeným (s.r.o.), které jsou nejčetnější právní formu s evidenční povinností při počtu cca 510 tisíc subjektů, jsme zaznamenali mezeru o velikosti 43 tisíc nezapsaných skutečných majitelů, což se rovná cca 8,5 %.

Nicméně spolky, druhá nejčastější právní forma s evidenční povinností, už zákonný požadavek na zapsání skutečného majitele naplňují znatelně hůře. Z celkového počtu cca 100 tisíc spolků naplnilo povinnost jen 57 % z nich, tedy 57 tisíc.

„Z celkového počtu 108 429 subjektů, které neplní svou zákonnou povinnost, je pak 20 180 v likvidaci. Analýza neumožňuje rozlišit, jestli takové společnosti byly v likvidaci ještě před zákonnou povinností uveřejňovat skutečného majitele nebo nikoliv, nicméně tato povinnost se na tyto firmy také vztahuje,” objasňuje Lidia Marchenko, analytička TI.

Kdy je a není vidět v evidenci skutečný majitel?

Naše analýza dále obsahuje 1537 subjektů, které v ESM v minulosti skutečného majitele zveřejněného měla, ale tyto osoby byly posléze buď smazány (tedy žádné skutečné majitele nemají uvedené) nebo skryty (tedy skutečný majitel v evidenci je zapsán, ale údaj je skrytý).

Do těchto subjektů patří i ty, které své skutečné majitele v evidenci uvedené nemají, v minulosti je tam ale uvedeny měly. Zároveň nemají povinnost uvádět svého skutečného majitele v rámci ESM.

Pro ilustraci, do kategorie, kde je některý skutečný majitel skryt, ale v rámci otevřených dat je uveden, spadala ještě do včerejšího dne, tedy do středy 6. dubna 2022, i naše nevládní protikorupční organizace.

Proč tomu tak bylo, ačkoliv TI své skutečné majitele deklarovala rejstříkovému soudu standardní cestou a v předstihu už před účinností nového zákona, na náš oficiální dotaz z února 2022 Městský soud v Praze odpověděl včera, a to s vysvětlením, že se jednalo o technickou chybu aplikace.

„Takové mezery znamenají citelné omezení nejen pro veřejnou kontrolu, ale jsou paradoxně překážkou i pro samotné státní úředníky. Ti totiž mají používat evidenci skutečných majitelů jako pomocný nástroj při rozdělování veřejných prostředků,” vysvětluje Marek Chromý, náš analytik.

„Nejenže neexistují informace o skutečném majiteli u více než 100 tisíc povinných subjektů, ale také nemáme žádnou představu o přesnosti dat, která v evidenci vložená jsou. Společnost musí uvést skutečného majitele a musí ho uvést v zákonné lhůtě. Nicméně takto uvedený údaj nemusí být pravdivý a uvedení nepravdivého skutečného majitele na rozdíl od jeho neuvedení pokutě nepodléhá,” dodává.

Problémů s evidencí si všimla i Evropská komise, která zahájila tzv. řízení o nesplnění povinnosti, kdy chce žalovat členský stát EU za špatnou implementaci evropské směrnice. Komise vytýká Česku dvě oblasti problémů – způsob určení skutečného majitele a samotné fungování evidence. Na konci března byla do mezirezortního připomínkového řízení zaslána novela, která má chybnou implementaci napravit.

Tak jde čas s evidencí skutečných majitelů

Evidence začala v České republice fungovat v roce 2018 na základě transpozice 4. evropské směrnice proti praní peněz (neboli Anti-Money Laundering – AML). Jedním z jejich nedostatků byla neveřejnost, resp. možnost získání přístupu k datům pouze na základě krkolomného principu „oprávněného zájmu“.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI}

Bohužel 4. evropská směrnice neurčovala, zda má být evidence veřejná či nikoliv, ale již v době přijímání bylo jasné, že do budoucna tomu tak bude. Česko tak stejně jako v mnoha jiných případech šlo cestou minimálního posunu, ačkoliv bylo ze strany odborné veřejnosti kritizováno za nedostatečné provedení.

Relevance této kritiky se projevila po pozdní transpozici 5. směrnice AML, kdy každý členský stát EU měl zaručit veřejnost takového rejstříku. Veřejně přístupná evidence začala fungovat v ČR k 1. červnu 2021. Povinnost zapsat svého skutečného majitele – nebo ho aktualizovat, pokud byl v původní evidenci uveden ještě špatný údaj – je vymahatelná až od 1. prosince 2021.