Porušování pravidel pro zadávání zakázek na ŘSD a Středočeském kraji. Systémový problém v řádech stovek milionů, který nikdo neřeší

Aktualizováno 01. 04. 2020

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) před třemi lety vyhlásilo několik zakázek na dodavatele oprav svodidel a značení na dálnicích a silnicích první třídy, přesto dodnes regulérně vybrané dodavatele nevyužívá a zadává zakázky takzvaně „z ruky“ stále stejné skupině personálně propojených společností. Podobně je na tom Středočeský kraj, který zase účelově zakázky rozděluje, aby je mohl zadávat mimo režim zákona.

Ilustrační obrázek | zdroj: Ministerstvo dopravy

Dvě naprosto odlišné organizace, které však spojuje podobný přístup k zadávání zakázek a především snaha dlouhodobě se vyhýbat pravidlům zákona.

Případ ŘSD. Těsně pod 6 milionů

Již v listopadu 2016 se objevily první zprávy o předražené výměně značek, následovaly další o předraženém zhotovování dopravního značení či opravách svodidel nebo výběru dodavatelů bez soutěže.

Na základě veřejné kritiky vypsalo ŘSD v otevřeném řízení 11 veřejných zakázek na opravy svodidel, které byly logicky rozděleny podle různých úseků dálnic. Zakázky však nebyly v 7 případech vůbec ukončeny, ve 4 případech pak byl sice vybrán dodavatel, ale nebyla s ním podepsána smlouva nebo není na základě uzavřené smlouvy plněno.

Zároveň však ŘSD pokračuje v zadávání totožných zakázek „z ruky“ stále stejné skupině dodavatelů, když zakázky veřejně neavizuje a pouze přímo oslovuje úzkou skupinu společností často navíc propojených. Hodnoty těchto zakázek se pak pohybují těsně pod hranicí zakázek malého rozsahu (6 milionů korun bez DPH).

Příkladem z poslední doby je zakázka malého rozsahu na opravu svodidel na D0 a D5, kdy nabídkové ceny činili:

5 925 127 Kč bez DPH,

5 718 419 Kč bez DPH,

5 767 011 Kč bez DPH,

přičemž všechny přímo oslovené společnosti jsou součástí jednoho spolku odtahových služeb.

V lednu 2020 na tuto praxi upozornila TI dopisem přímo ministra dopravy Karla Havlíčka, který se zavázal činnost ŘSD v této oblasti prověřit a zjednat nápravu. Celý příběh též popsal týdeník EURO v článku ze začátku března.

Odpověď Karla Havlíčka, ministra dopravy, na dotazy TI ze dne 4. března 2020 | zdroj: TI

Případ Středočeský kraj. Přestupek za 300 tisíc

Také Středočeský kraj a jeho příspěvková organizace Krajská správa a údržba silnic (KSÚS) čelí dlouhodobě (již od roku 2017) kritice kvůli zadávání zakázek malého rozsahu. TI upozornila na problémové zadání auditu hospodaření KSÚS na počátku roku 2018, který následně nepřekvapivě žádné pochybení ze strany KSÚS neshledal a ta přes širokou kritiku pokračovala v zavedené praxi.

V červenci 2019 zevrubně popsala a potvrdila účelové rozdělování zakázek i kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS):

Na základě shora popsaných skutečností dospěly kontrolující osoby k závěru, že u předmětných plnění dle Smlouvy o dílo – KH, Smlouvy o dílo – KL, Smlouvy o dílo – MH a Smlouvy o dílo – BN, lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť tyto vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční). Jelikož spolu předmětné plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech čtyř výše uvedených poptávaných plnění sečtena a zadavatel měl zadat stavební práce v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle uváděných Smluv o dílo činila celková smluvní cena po součtu 23 525 000 Kč bez DPH (tj. součet ceny díla dle Smlouvy o dílo – KH ve výši 5 888 900 Kč, ceny díla dle Smlouvy o dílo – KL ve výši 5 865 700 Kč, ceny díla dle Smlouvy o dílo – MH ve výši 5 890 900 Kč a ceny díla dle Smlouvy o dílo – oblast BN ve výši 5 879 500 Kč).

… a kontrolující osoby tak uzavírají, že zadavatel byl povinen požadované stavební práce poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě čtyř samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž ve všech čtyřech případech č. j.: ÚOHS-K0007/2019/VZ-20581/2019/544/PŠÍ 20 by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím režimu pro zadávání veřejných zakázek dle zákona).

S ohledem na výše uvedená zjištění kontrolující osoby na základě provedené kontroly konstatují, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, … zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení, a nezadal ji v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

V říjnu 2019 pak ÚOHS rozhodl, že se KSÚS dopustila u výše popsaných dělených veřejných zakázek přestupku, a udělil KSÚS pokutu 300 tisíc Kč, kterou v lednu 2020 potvrdil v rozkladovém řízení předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Rozhodnutí ÚOHS ze dne 23. října 2019 | zdroj: ÚOHS

Za pozornost rovněž stojí veřejné zakázky na likvidaci stromů a keřů, které by mohly ohrožovat bezpečnost a provoz v okolí silnic. Tyto zakázky v řádech několika set tisíc korun KSÚS přidělila společnosti Culinaria Art s.r.o., jejíž doménou je gastronomie a restaurační činnost.

Situace je o to vážnější, jelikož panují důvodné pochybnosti, zda vůbec tento dodavatel požadované (a v plné výši zaplacené) služby vůbec provedl, když předmětné úseky likvidaci nebezpečných porostů nevykazují.

V závěru roku 2019 došlo ze strany orgánů činných v trestním řízení k zahájení vyšetřování a otevření cesty k trestněprávnímu postihu odpovědných osob. Další informace o činnosti policie přišly na začátku února 2020, když příslušníci NCOZ zasahovali přímo na KSÚS.

Je však otázkou, jestli aktivity vyšetřujících orgánů budou mít nějaký konkrétní trestněprávní výsledek. Zároveň je také třeba říci, že dojde-li vůbec k faktické změně fungování KSÚS, bude to rozhodně trvat delší dobu.

„Systém fungování veřejného zadávání na KSÚS je dlouhodobě problematický. Vše navíc komplikuje to, že zřizovatel KSÚS, Středočeský kraj a především jeho vedení nevidí na celém systému zadávání veřejných zakázek žádný problém a tváří se, že je vše v pořádku, ačkoli je na nešvary ve veřejném zadávání již několik let upozorňováno,“ komentuje situaci Pavel Jiříček, právník TI.

Problém jménem zakázka malého rozsahu

Zákon o zadávání veřejných zakázek připouští v oblasti stavebních prací možnost neřídit se postupy dle zákona v případě veřejných zakázek s hodnotou až do výše 6 mil. korun bez DPH. Účelem má být, aby administrativní náklady a časové nároky na malé zakázky nepřesáhly jejich reálnou hodnotu.

Jednoduše řečeno, aby zadavatelé při drobných objednávkách mohli postupovat flexibilně dle aktuálních potřeb a nemuseli se zdržovat přísnými postupy pro zadávání dle zákona.

Zároveň se tím však otvírá možnost pro netransparentnost, manipulace či klientelismus. Je pak na každém zadavateli, aby si nastavil vnitřní pravidla a sám se snažil i v zakázkách malého rozsahu o dosažení principů 3E.

„Problematický je již samotný limit, který je jeden z nejvyšších, ne-li nejvyšší v EU. Pak samozřejmě dlouhodobá politika ÚOHS, který odmítá – kromě případů účelového dělení – zakázky malého rozsahu kontrolovat i v základních parametrech, které musejí dle zákona zadavatelé vždy dodržovat, např. transparentnost, zákaz diskriminace,“ vysvětluje právník TI Petr Leyer. 

„Konečně pak tlak nadřízených orgánů nebo zřizovatelů, pokud v daném případě existují a mohli by tedy přispět vnitřní kontrolou k efektivnějšímu zadávání, je často zcela nulový. Škody na veřejných rozpočtech pak můžeme počítat v řádech stovek miliónů,“ dodává.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.