Ředitelství silnic a dálnic zvoní hrana, vláda schválila věcný záměr zákona o jejím nahrazení státním podnikem

^{Ředitelství silnic a dálnic | zdroj: TI}

ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy. Stará se o výstavbu a údržbu pozemních komunikací ve vlastnictví státu, tedy dálnic a silnic první třídy. Její rozpočet v letošním roce činí 61,5 miliardy korun. V roce 2023 už půjde o téměř 100 miliard.

TI v roce 2020 upozornila na problematické zakázky na dodavatele oprav svodidel a značení, které jsou následně stejně zadávány takzvaně „z ruky“ stále týmž společnostem. Transparency dále poukázala na případ, kdy ŘSD jednu zakázku na opravu svodidel v celkové hodnotě zhruba 23,5 milionu korun rozdělilo na čtyři dílčí zakázky, které se nemusí povinně soutěžit.

„V rámci fungování ŘSD řešíme řadu problémů. Především veřejné zakázky jsou v mnoha segmentech netransparentní, nehospodárné a zadávané úzkému okruhu spřátelených dodavatelů. Tento systémový problém nelze řešit jinak než zásadnějším řezem do celé struktury ŘSD. Tento věcný záměr a následný vznik státního podniku by pak mohl být právě tou šancí, jak ušetřit státu stovky miliónů,“ shrnuje Petr Leyer, ředitel TI.

Outsourcing jako klíčový problém

Naše protikorupční organizace není rozhodně jediná, kdo na problémy ŘSD upozorňuje. Fakt, že je ve vleku externích firem potvrdil i dřívější ředitel Pavol Kováčik, který v čele ŘSD skončil v létě 2019 za podivných okolností.

Jak tato státní příspěvková organizace dlouhodobě funguje, popsala pro server Neovlivní.cz také bývalá ředitelka Úseku kontroly kvality staveb v ŘSD Miloslava Pošvářová. Ta vyzdvihuje hlavně nedostatek odborníků v rámci organizace, což způsobuje nefunkční dohled nad výstavbou silnic a dálnic. Ten doprovází masivní outsourcing prací soukromým společnostem. Toho si všímá i samotný vládní věcný záměr, který srovnává počet zaměstnanců ŘSD a počet lidí, kteří pro něj pracovali externě. Za rok 2020 mělo ŘSD 85 kmenových zaměstnanců a outsourcovalo přes 2100 pracovních pozic.

^{Počty odborných zaměstnanců ŘSD ve srovnání s počtem outsourcovaných odborníků v roce 2020 | zdroj: Věcný záměr zákona o státním podniku Správa silnic a dálnic ze dne 21. 10. 2020}

Dlouhodobým problémem je právě status ŘSD jako státní příspěvkové organizace, kde se odměňování striktně řídí platovými tabulkami, které neumožňují náležité zaplacení a udržení schopných odborníků.

„Na nízkých platech ale stát vůbec neušetří. Naopak se obrovské prostředky poztrácí v podezřelých zakázkách a ve ztrátách ekonomiky kvůli špatné infrastruktuře. Nelze se divit, že státní investor nemůže efektivně řídit výstavbu silniční sítě, když na to nemá téměř žádné vlastní lidi,“ podtrhuje význam personální stránky Petr Leyer.

Reforma na dosah

Snahy o transformaci ŘSD sleduje TI dlouhodobě. V říjnu 2020 předložilo Ministerstvo dopravy věcný záměr zákona. Vzhledem k velkému protikorupčnímu potenciálu navrhl ředitel TI Petr Leyer na červencovém jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, aby byl tento bod doporučen vládě ke schválení.

Pro zrušení ŘSD a jeho nahrazení státním podnikem se vyslovili téměř všichni členové rady, kde jsou zastoupeny nevládní protikorupční organizace, ministerstva, orgány činné v trestním řízení nebo akademici. Vláda tento záměr na pondělním zasedání 23. srpna schválila. Jedná se o důležitý pokrok v boji proti korupci a možnost změny fungování problematické organizace státu, která hospodaří s nemalými částkami ze státního rozpočtu.

„Ze zoufale pomalé výstavby dálnic jsou v médiích a na sociálních sítích velice často obviňováni ochránci přírody nebo jiných veřejných zájmů. Jenže ty mají i v zahraničí, kde se dálnice staví rychle. Za hranicemi ale nemají neprostupnou džungli stavebních předpisů a především investora ve formě ŘSD, který své funkce zdaleka nezvládá,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

Konkrétní návrh zákona by mělo Ministerstvo dopravy zpracovat do konce září. Zatím nepanuje shoda na tom, zda má nástupce ŘSD být běžným státním podnikem nebo takzvanou státní organizací. Tou je již například Správa železnic podřízená také Ministerstvu dopravy, ale podle TI není pro tento odklon od již zavedené formy státního podniku důvod.