Česko si stále neví rady s korupcí, ukazuje nejnovější Index vnímání korupce. Zastaví vláda Petra Fialy negativní trend?

Vydáno 25. 01. 2022

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně dnes zveřejnil aktuální globální „Index vnímání korupce“ za rok 2021 (Corruption Perceptions Index – CPI). Česká republika získala stejně jako v loňském roce 54 bodů ze 100 možných a zůstala také na totožné 49. příčce, o kterou se tentokrát dělí s Maltou a Mauriciem. Průměr Evropské unie, třetím rokem 64 bodů, zůstává nadále v propastném nedohlednu.

Česká republika v rámci Indexu vnímání korupce 2021 | zdroj: TI

Jak vypadá globální srovnání?

První příčku ze 180 hodnocených zemí už druhým rokem sdílejí Dánsko a Nový Zéland. Obě země získaly shodně 88 bodů. Poprvé se k nim na první pozici přidává ještě Finsko, které poskočilo o 3 body. Čtvrtou příčku pak sdílí Norsko se Singapurem a Švédskem (všechny státy mají shodně 85 b.). První desítku doplňují Švýcarsko (84 b.), Nizozemsko (82 b.), Lucembursko (81 b.) a Německo (80 b.).

Na opačném konci žebříčku se také neodehrávají velké změny. Somálsko si polepšilo o bod, a sdílí předposlední příčku se Sýrií, která oproti loňsku naopak bod ztratila (13 b.). Žebříček uzavírá Jižní Súdán, který také přišel o bod (11 b.).

Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2021 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI

V rámci sedmadvacítky členských zemí Evropské unie (ø 64 b.) se ČR drží třetím rokem na 19. místě, tentokrát pozici sdílí s Maltou. Na posledních příčkách v evropském srovnání zůstávají Rumunsko, které si o bod polepšilo (45 b.), Maďarsko, které bod ztratilo (43 b.), a Bulharsko, které si pohoršilo oproti loňsku o 2 body (42 b.).

Dlouhodobou stagnaci či propad visegradských zemí (V4) letos potvrdily všechny země kromě Slovenska. Nejlépe je na tom stále Polsko (56 b.), které ztratilo od roku 2015 sedm bodů, následuje stagnující ČR (54 b.). Slovensko si po loňské ztrátě jednoho bodu a předchozí tříleté stagnaci letos o tři body polepšilo (52 b.). Maďarsko od roku 2012 přišlo v indexu již o 12 bodů.

Kdo z českých premiérů si vedl nejhůře?

  • Srovnání CPI v letech 2012-2021 | zdroj: TI

Pohled na uplynulou dekádu 2012-2021 v rámci Indexu vnímání korupce | zdroj: TI ČR

Index vnímání korupce (CPI) vychází pravidelně již od roku 1995. V roce 2012 došlo k metodologickému vylepšení, které nám nyní dovoluje se ohlédnout za uplynulou dekádou a porovnat výsledky České republiky v rámci CPI v průběhu času a za vedení jednotlivých vlád.

Z dílčích ročních výsledků indexu za uplynulých deset let je patrné, že Česká republika po mírném bodovém propadu za vlády Petra Nečase (ODS) dospěla od roku 2014 k bodovým ziskům, a to počínaje sedmiměsíčním působením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a dále zejména za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Celkem si od roku 2012 do roku 2018 připsala ČR 10 bodů v CPI.

Od roku 2018, tedy už za vlády Andreje Babiše (ANO), můžeme vidět trend setrvalého bodového sestupu. ČR ztratila v CPI do roku 2021, tedy do letošního aktuálního vydání, 5 bodů.

„Hlavními příčinami nelichotivého výsledku ČR v Indexu vnímání korupce jsou nenaplněné sliby vlády Andreje Babiše. Jím avizované ‚protikorupční tažení‘ se stalo jen floskulí a marketingovým sloganem bez reálných činů,” komentuje situaci Petr Leyer, právník a ředitel Transparency International Česká republika (TI ČR). 

„Zlepšit se nepodařilo takřka nic, naopak chaos a rozvrat veřejných institucí se dále prohluboval. K tomu se přidaly vlastní kauzy Andreje Babiše a jeho hnutí, lokálními kauzami počínaje, přes vulgární korupci v podání Jaroslava Faltýnka, až po střet zájmů teď již bývalého premiéra a privatizaci veřejného zájmu,“ upozorňuje.

Jaké jsou hlavní důvody stagnace Česka?

Twitter účet TI ČR | zdroj: Twitter

Chybějící protikorupční legislativa

České republice stále chybí klíčové zákony či novely týkající se např. ochrany oznamovatelů, lobbingu či státní služby nebo státního zastupitelství, o nichž se bavíme roky. Dále není patrná žádná vize či koncepce a politická vůle tyto klíčové oblasti řešit. Bohužel nová vláda v tomto ohledu zatím také výraznou ambici neprokazuje.

„Ve většině oblastí nemůže dojít ke změně k lepšímu, dokud se neupraví stávající děravé zákony nebo se nepřijmou zcela nové právní normy. Špatné výsledky ČR v CPI v posledních letech přesně odráží neschopnost předchozí vlády cokoliv smysluplného prosadit v roztříštěné Sněmovně. Navíc ve stínu pandemie COVID-19, která zlikvidovala zbytky snah vlády Andreje Babiše v omezování korupce vůbec něčeho dosáhnout,” objasňuje Jan Dupák, právník TI ČR.

Privatizace veřejného zájmů

Typickým symptomem vývoje posledních let se v ČR stala stále patrnější privatizace veřejného zájmu. Personální změny ve vedení strategických institucí, ukořistění veřejného zájmu v osobní byznysový prospěch, kontroverzní změny v legislativě, to vše přispělo k rozpadu protikorupčních opatření.

„Místo vlády práva jsme svědky nervózního přešlapování a ignorování fenoménu střetu zájmů a neschopnosti postavit se klientelistickým skupinám. Státní správa se do různé míry transformovala na obhájce jedné politické skupiny. Bohužel náprava tohoto stavu vyžaduje systémová řešení, která zaberou více než jedno volební období,” říká vedoucí analytik TI ČR Milan Eibl.

Nedořešené korupční kauzy

Na výsledku CPI se odráží také skutečnost, že některé korupční kauzy, od kterých má zároveň veřejnost velká očekávání, trvají v Česku příliš dlouho nebo končí podivným výsledkem. Jako příklad můžeme uvést případy týkající se Dopravního podniku hlavního města Prahy a Ivo Rittiga, Andreje Babiše a dotací na Čapí hnízdo. Dále roky neřešený stav korupce ve sportu, zejména ve fotbalovém prostředí, či dotace hradního kancléře Vratislava Mynáře.

„Bohužel korupční případ Davida Ratha byl na dlouho poslední velkou kauzou, která se podařila dokončit pravomocným odsuzujícím rozsudkem. To vše nepochybně přispívá k vnímání toho, že korupční prostředí u nás není dostatečně efektivně represivně postihováno tak, jak by mělo,” vysvětluje Pavel Jiříček, právník TI ČR.

Jaké kroky musí ČR podniknout ke zlepšení?

Index vnímání korupce dlouhodobě pro Českou republiku nedopadá lichotivě a naše země se v otázce řešení korupce zasekla a prakticky ji neřeší. Nová vláda Petra Fialy, předsedy ODS a lídra koalice SPOLU, má nyní možnost a ideální startovní pozici, jak obraz Česka ve světě v souvislosti s korupcí zlepšit.

Pozitivní zprávou je, že potřebná opatření, která mohou pozici ČR vylepšit, jsou dlouhodobě známá. Protikorupční nevládní organizace TI ČR, tak jako předchozím vládám, i teď té současné nabízí návod a řešení.

Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR

Česká kancelář TI představila 9. prosince 2021 na Mezinárodní den boje proti korupci 7 priorit, které by měl mít Fialův kabinet v hledáčku. Níže naleznete 3 nejdůležitější oblasti, které mohou pomoci zlepšit výsledek ČR v rámci indexu a odrazit nás směrem nahoru:

Státní služba, lobbing, whistleblowing

Pandemie COVID-19 naplno odhalila, jak je česká státní správa neefektivní a v krizi nedokáže řešit nově vzniklé úkoly.

Zákon o státní službě měl státní správu odpolitizovat, zefektivnit, profesionalizovat a zvýšit její transparentnost a stabilitu. Posílení nezávislosti státní služby na politických vlivech, digitalizace a rušení zbytečných byrokratických povinností je základním předpokladem budoucího rozvoje České republiky.

K lepšímu fungování veřejné správy pak může pomoci i rychlé přijetí již připravených norem upravujících lobbing a ochranu oznamovatelů (whistleblowing).

„Česku dlouhodobě chybí regulace v oblasti lobbingu. Současný návrh zákona je však polovičatým řešením, které nenastaví systematický a funkční prostor pro lobbisty ani lobbované. Do přehledné debaty o legislativě nebo veřejných zakázkách však regulovaný lobbing patří a nová vláda by se tématu neměla vyhýbat,” vysvětluje Lucia Vilimovská, expertka TI ČR na lobbing.

Daňové ráje, opatření proti praní peněz a zneužívání veřejných prostředků

Daňové ráje jsou významné globální makroekonomické téma. Vytvářejí nerovnováhu, umožňují vyhýbat se daním, skrývat majetek, prát špinavé peníze a usnadňují fungování korupčních schémat včetně organizovaných zločineckých skupin či terorismu.

Přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a transpozicí tzv. V. AML směrnice (proti praní špinavých peněz a financování terorismu) se zneužívání veřejných prostředků ze dne na den nevyřeší. Jedná se však o zásadní nástroje, bez jejichž efektivního nastavení není možné takovému jednání předcházet.

„Bude boj proti daňovým rájům prioritou českého předsednictví? Bylo by to v našem zájmu. Spravedlivé zdanění, zamezení úniků a důraz na větší vlastnickou průhlednost mají potenciál přispět k lepšímu životu v Česku,” vysvětluje ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií FSV UK.

„Zlepšení jsou potřeba ve třech propojených oblastech, které by se mohly stát prioritními pro české předsednictví v Evropské unii: daňové úniky velkých firem, daňové úniky bohatých jednotlivců plus nedostatek transparentnosti a praní špinavých peněz. A v každé z těchto oblastí je prostor jak pro novou českou iniciativu, tak pro vylepšení v současnosti probíhajících změn. Cílem je narovnání podmínek v oblasti daní a transparentnosti mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a současně i mezi všemi zeměmi světa,“ upozorňuje.

Orgány veřejné správy musí vědět, jak se zjištěným skutečným majitelem pracovat a musí mít dostatečné nástroje, jak případný střet zájmů nebo podezření na podvodné transakce identifikovat.

Posílení nezávislých institucí, vznik protikorupční agentury

Funkční a nezávislé instituce jsou významným faktorem snižujícím korupční prostředí. Jsou také důležité v obraně před privatizací veřejného zájmu. Z těchto důvodů je zásadní, aby významné úřady měly přiměřené pravomoci, nezávislost, kvalitní vedení a dostatek kapacit (finančních i personálních). Příkladem může být ÚOHS, ÚDHPSH, případně NSA, FAÚ, státní zastupitelství a policie, ale též v některých ohledech i veřejnoprávní média.

Stále častěji se stává, že mnohá protikorupční opatření nejsou dostatečně implementována, protože existující úřady odmítají přijmout novou agendu. Nesystematicky tak problémy řeší obce s rozšířenou působností (přestupky v oblasti střetu zájmů nebo zveřejňování skutečných majitelů), či se obtížně hledá zájemce pro dohled nad regulací lobbingu či ochrany oznamovatelů.

„Akceschopný protikorupční úřad by za předpokladu zajištění nezávislosti a nestrannosti dokázal mnohé protikorupční úkoly účinněji prosazovat. Zásadní je důvěra veřejnosti ve vedení takového orgánu, takže je nezbytné zajistit dostatečné pojistky proti politickému ovlivňování úřadu,” vysvětluje Petr Leyer.

Úřad nemusí vzniknout na zelené louce, bylo by možné využít již existující struktury.

Předseda vlády ČR Petr Fiala se také může inspirovat např. Programovým prohlášením 2021-2024 slovenského kabinetu pod vedením Eduarda Hegera (OĽaNO), kde je omezování korupce na prvním místě: „Merateľným výsledkom deklarovaných protikorupčných opatrení je dosiahnuť v rebríčku vnímania korupcie Transparency International zlepšenie o 20 miest oproti aktuálnemu umiestneniu.“

Naopak Programové prohlášení vlády ČR je v současné chvílí velmi vágní, co se týče omezování korupce.

„Korupce se nezbavíme tím, že o ní přestaneme hovořit nebo ji odsuneme stranou. To je nejhorší možné řešení. Index vnímání korupce nám jasně ukazuje, že ekonomicky nejlépe si vedou právě ty státy, které mimo jiné umí efektivně nastavit protikorupční procesy. Mysleme na to, protože Česko má na to být na předních příčkách EU,” apeluje David Kotora, vedoucí komunikace TI ČR.

Jak číst Index vnímání korupce?

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) od roku 1995. V roce 2012 prošel CPI metodologickým vylepšením. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání s použitím stupnice 0–100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Počet zemí se rok od roku mírně mění. Letos se jich hodnotilo celkem 180.

Žebříček je sestavován na základě výsledků průzkumů mezi experty, nejedná se tedy o vox populi, v nichž respondenti (ať již jednotlivci či organizace) hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých oblastech veřejné správy, míru transparentnosti jejího fungování a míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

Jednotlivé průzkumy provádí nezávisle na sobě dvanáct mezinárodních odborných organizací ve třinácti žebříčcích, ačkoliv ne ve všech státech jich vždy „operuje“ plná sestava. Získaná data poté poskytnou TI. Kombinací těchto indexů vzniká konečná hodnota CPI.

Česká republika byla hodnocena na základě 10 dílčích indexů (což je aktuálně maximum možných zdrojů pro jednu zemi, minimum jsou tři dílčí indexy) renomovaných mezinárodních institucí.

Data pro aktuální Index se sbírala v průběhu let 2020-2021, a výsledek tedy neodráží jednotlivou nedávnou událost nebo politické rozhodnutí, ale představuje odraz dlouhodobějšího trendu v daném časovém období.

Užitečné odkazy

CPI 2021 – Infografika Česká republika

CPI 2021 – Infografika svět

CPI 2021 – Infografika EU​

CPI 2021 – Metodologie

CPI 2021 – Stručná metodologie

CPI 2021 – Nejčastěji kladené dotazy

CPI 2021 – Výsledky svět

CPI 2021 – Tisková zpráva TI sekretariát

CPI 2021 – Zdroje CPI

CPI 2021 – Publikace 

Další informace v angličtině naleznete na webových stránkách mezinárodního sekretariátu Transparency International: www.transparency.org/cpi

 


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.