Zachraňují lidské životy, veřejné rozpočty a odhalují nekalosti. Kdo jsou to oznamovatelé?

Vydáno 13. 01. 2022

Ochrana oznamovatelů je ve veřejném prostoru ožehavým tématem. Přitom právní podpora pro ty, kteří chrání veřejné rozpočty, životy a fér podnikání, by měla být základním kamenem každého právního státu. Co to tedy whistleblowing je? Jak je ukotven v legislativě? Kdo jsou to oznamovatelé? A jaké kauzy, které právě oznamovatelé otevřeli, známe v Česku?

Korupční imunologie, díl třetí: oznamovatelé | zdroj: TI

Definice whistleblowingu

Whistleblowing, tedy termín z anglického “to blow the whistle”, což překládáme jako “zapískání na píšťalku”, přeneseně znamená upozornění na nějaké nekalé jednání. Nejčastěji se jedná o prostředí na pracovišti nebo v rámci instituce či firmy.

Whistleblowingem se zabýváme hlavně z důvodu obav oznamovatelů, kteří si často netroufnou upozornit na protiprávní jednání, protože by jim mohla hrozit odveta nebo dokonce ztráta zaměstnání. Někdo může mít také pocit, že by svým oznámením vůbec nic nezměnil.  

V Českém prostředí používáme buď anglický výraz “whistleblowing” nebo mluvíme o “oznamování”. Člověka, který na porušení zákona upozorní pak nazýváme “whistleblower” nebo “oznamovatel”. Žádný z těchto termínů zatím není příliš zažitý, proto se nacházíme v situaci, kdy je u nás celá problematika vnímána poměrně pokřiveně a není příliš jednoduché ji vysvětlovat, když se špatně hledají slova. 

Podcast Stošestka | zdroj: TI

Každé slovo působí jinak. Whistleblower jako cizí slovo na část široké veřejnosti nemá víceméně dopad, protože si pod ním nic nepředstaví. Bohužel se prozatím nenašel lepší český ekvivalent než “oznamovatel”, což působí právě na část veřejnosti úředně a neosobně, mnozí si pak dávají oznamovatele do rovnítka s “udavači” nebo “práskači” a zaměňují je s kverulanty.  

Označení je přitom velice důležité. Ukazuje se to pokaždé, když s oznamovateli pracujeme. V principu lidé s těmi, kdo pomáhají bojovat s korupcí, soucítí nebo jim přímo fandí a oceňují výsledky jejich oznámení. Ale když se zaměří pozornost na konkrétního whistleblowera, najednou se debata strhává k tomu, jestli náhodou nejde o udavače. Přitom ti lidé většinou už nemají jinou možnost, jak se pokusit něco změnit. 

Fenomén a širší charakteristika

Fenomén whistleblowingu není nový. Whistleblowerem je vlastně každý, kdo upozorní na nějakou nesrovnalost, nemusí to vždy dojít až do extrému, kdy se z případu stane veřejně známá kauza.

Dokonce je mnohem víc žádoucí, aby k tomu vůbec nedošlo. Whistleblowerem se obrazně stáváme, i když přijdeme za svým kolegou nebo nadřízeným a upozorníme ho na nějakou nesrovnalost. Dáváme tím najevo, že chceme, aby se dodržovala pravidla.  

Neméně důležitým aspektem je otázka, zda je pro oznamovatele “zapískat” opravdu bezpečné a nehrozí mu postih například ze strany zaměstnavatele. Dle aktuálního Globálního barometru korupce, který je zaměřen na EU, se více než polovina (55 %) Čechů obává právě toho, zda ono oznámení nekalého jednání či korupce není důvodem pro odvetná opatření proti oznamovateli.

Nejen to řeší nová směrnice EU, která je od 17. prosince 2021 přímo účinná i v Česku. Jasněji bude až s přijetím očekávaného prováděcího zákona, což předchozí vláda nestihla. 

Whistleblowing a ČR

Ani Česku se nevyhnuly kauzy, ve kterých figuroval oznamovatel. Jedna z těch nejzásadnějších se týkala sportovních dotací. Policie v Praze dostala dvě tajné nahrávky od informátora. Ten se původně obrátil na TI, které poskytl klíčové důkazy. TI následně podala trestní oznámení, na jehož základě policie později obvinila devět lidí. Více se o kauzách spojených se sportem můžeme dozvědět v epizodě podcastu Stošestka. 

Podcast Stošestka | zdroj: TI

Další kauzou, která stojí za zmínku je kauza BusLine, ve které šlo o nového poskytovatele veřejné dopravy v České Lípě. Na problematickou smlouvu společně upozornily organizace Transparency International a Oživení. Na celou kauzu nás však upozornil právě whistleblower. 

Oznamovatel figuroval i v kauze podezřelého řízení domova důchodců v Ďáblicích. Právě ten upozornil TI a dodal podklady, na jejichž základě společně se žádostí o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím TI vyhodnotila, že mohlo dojít k porušení základních zásad při zadávání několika zakázek. Zřizovatel poté odvolal ředitelku domova pro seniory. 

Někteří oznamovatelé nezůstávají v anonymitě. Tak to udělal například Vladimír Peroutka, který upozornil na nekalou praxi úředníků Státní veterinární správy. Ti využívali konkurenční doložky, což je nástroj k zamezení úniku strategických informací ze státní služby do soukromého sektoru, jako tučný bonus za ukončení pracovního poměru. 

Klíčovou roli hráli oznamovatelé také například v únicích velkých množství dokumentů z daňových rájů jako byly Pandora Papers, které na podzim 2021 upozornily na nekalé praktiky a využívání daňových rájů mocnými a bohatými z celého světa, včetně Čechů. 

Rozhovory s některými oznamovateli můžete najít například v příručce “Whistleblowing není donašečství”. 

Statistiky a čísla

Již zmiňovaný Globální barometr korupce zaměřený na země Evropské unie, který vyšel v polovině roku 2021, ukazuje, že pouze 37 % Čechů se domnívá, že se mohou ozvat v případě nekalého jednání bez obavy z důsledků.  

Globální barometr korupce – EU – výsledky ČR | zdroj: TI

Podobná čísla ukazuje i průzkum společnosti Behavio pro Oživení z roku 2020, ze kterého vyplývá, že až v polovině případů se oznámením nikdo nezabýval a rovnou pětina oznamovatelů následně čelila nějaké formě trestu, například snížení odměn. Někdy dali sami výpověď. Takové “tresty” by ale neměly být přípustné. Těch, kteří neuhnou a trvají na svém, není příliš mnoho a musejí mít velmi silné přesvědčení, aby určité riziko podstoupili. 

Ve výše zmíněném průzkumu se oznamovatelů například dále ptali, komu problém oznámili a jak to nakonec dopadlo. Většina se svěřila kolegům nebo rodině, každý pátý šel za nadřízeným a 6 % se obrátilo na policii či příslušné úřady. 

Je důležité oznamovatele podporovat a jedním z užitečných nástrojů je příručka pro oznamovatele od TI, jejíž druhé rozšířené vydání vyšlo na počátku roku 2021. Příručka dopodrobna odpovídá na otázky, které by whistleblower mohl před oznámením zvažovat a je to i dobrý nástroj pro orientaci v prostředí whistleblowingu jak pro zástupce veřejného, tak i soukromého sektoru. Příručka je volně dostupná online 

Dostupná je i řada dalších publikací spojených nejen s problematikou whistleblowingu.  

Legislativa EU a ČR

Nynější ochrana oznamovatele je slabá, České republice dlouhodobě chybí zákon o ochraně oznamovatelů. 

„V současnosti nejsou oznamovatelé, tzv. whistlebloweři, v Česku zákonem chráněni, přitom mají naprosto zásadní podíl na odhalování nekalého jednání na pracovištích. Informace zevnitř jsou často jediným možným způsobem, jak se mohou jak soukromé podniky, tak lidé ve veřejné sféře dozvědět o tom, že dochází k porušování zákonů,” vysvětluje ředitel TI Petr Leyer. 

To je nejdůležitějším krokem v dalším postupu. Zákon připravený Ministerstvem spravedlnosti TI v kooperaci s protikorupčními organizacemi Oživení a Rekonstrukce státu připomínkovala, aby byl co nejvíce funkční a měl potenciál opravdu oznamovatelům pomoci.  

Výsledný návrh se celkem povedl, a to důležité v ochraně oznamovatelů obsahuje. Stálo by ještě za zvážení, zda by ochranu oznamovatelů mohla zajišťovat nějaká instituce, ke které by měli oznamovatelé blízko a důvěřovali jí,” podotýká Jan Dupák, právník TI. 

Když někdo v současné chvíli učiní oznámení na pracovišti, chrání ho zákoník práce nebo antidiskriminační zákon. Většinou v těchto situacích ale příliš nepomohou a zaměstnavatel může často spoléhat na to, že oznamovateli se nebude chtít podstupovat složité právní spory.  

Specifická je pak situace ve veřejné sféře. Ve služebních úřadech musí být vybrán prošetřovatel a zřízeny mechanismy pro oznamování, v praxi je však systém neúčinný. Sice existuje možnost oznámení učinit, ale prošetřovatel nemá nástroje pro jeho řešení a většinou ani čas se tím podrobněji zabývat, protože má na starosti řadu jiných agend. 

Twitter účet Mezinárodního sekretariátu TI v Berlíně | zdroj: Twitter

V roce 2019 byla přijata evropská směrnice, která měla být do poloviny prosince implementována ve členských státech EU včetně České republiky. Ta přináší změnu v ochraně oznamovatelů. Její implementaci však Česko nestihlo, a není jediné. Nová Sněmovna zvolená loni v říjnu tak bude návrh projednávat znovu. 

Zmíněnou směrnici pomáhala aktivně prosadit TI EU i další národní pobočky. A nejen oni, za prosazením stála i Whistleblowing international network. 

Korupční imunologie 

Transparency v rámci online vzdělávací série “Korupční imunologie” zpracovala pět témat: korupce, střet zájmů, whistleblowing, lobbing a daňové ráje. Ke každému z nich vznikla trojice materiálů – podcast, video a článek. Další díl se tak bude věnovat lobbingu. 

Poděkování za podporu

Mini-seriál „Korupční imunologie“ vznikl díky finanční podpoře Ministerstva spravedlnosti ČR a Velvyslanectví USA v České republice. Děkujeme! 


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.