Korupce je fenomén, který provází lidstvo od počátku

^{Korupční imunologie, díl první: Korupce | zdroj: TI ČR}

Definice korupce

Korupci (latinsky corrumpere = kazit, nalomit, oslabit, znetvořit, podplatit) je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod.

Korupci běžně dělíme na malou, střední a velkou. Malá korupce je to, co si představí většina lidí – úplatek úředníkovi, aby urychlil stavební povolení, lahev vína doktorovi, aby se věnoval pacientovi přednostně, nebo malá zakázka na vesnici pro kamaráda starosty.

Z této malé korupce pak ale vyrůstá systémová korupce, která sahá do nejvyšších pater a ovlivňuje životy nás všech. Velká korupce může znamenat tzv. state capture (privatizace veřejného zájmu), přeshraniční případy korupce, střet zájmů, systémové podvody s dotacemi nebo v rámci veřejných zakázek. Z dat vyplývá, že státní investice v relativně zkorumpované zemi mohou být ve srovnání se zeměmi, kde je korupce méně, předražené až o desítky procent.

To znamená, že občané zkorumpovanějších států musí na silnice, nemocnice nebo veřejnou dopravu platit na daních více než občané států, kde se s korupcí daří efektivně bojovat.

Existuje příkrý rozdíl mezi právním vnímáním “korupčních” trestních činů (i když korupce není v definována v trestním zákoníku), které mají jasnou definici, a mezi společenským pojetím korupce. Tam sice nejsou hranice tak jasné, ale zase lépe vystihují nebezpečí, které pro společnost představují.

Fenomén korupce

Korupce je spojena s lidstvem prakticky od počátku jeho historie, kdy lidé začali formovat společenství. Jedná se o celosvětový fenomén, který negativně ovlivňuje nejen socioekonomické aspekty ve společnosti a hospodářství, ale také ovlivňuje ekologické a environmentální oblasti a zasahuje do zdraví a lidských životů.

Korupce je průvodním symptomem státu, který nezvládá svou roli. Nakonec se u tzv. zhroucených států stane korupce hlavním motorem státního vládnutí.

Korupce má řadu podob a regionálně se liší. V rámci EU můžeme říci, že se od “obálek s penězi” posouváme spíše k sofistikovanějším metodám, tzv. korupci bílých límečků. V Africe či Latinské Americe je korupce více spojena právě s „tradičnějšími“ formami uplácení.

Co nám říkají data o korupci?

Přes 20 bilionů korun se podle odhadů OSN ročně vydá na úplatcích. Přes 400 miliard dolarů se z daní po celém světě ročně ztratí v daňových rájích. Spočítali jsme také, že například mezi lety 2008 a 2015 proteklo do firem z daňových rájů nejméně 244 miliard korun z českých veřejných prostředků.

Problém korupce a jejího vnímání ve společnosti je jedním z důležitých faktorů, podle kterých se hodnotí kvalita institucí v dané zemi. Je stejně důležitá jak pro domácí podnikatelský sektor, tak i pro zahraniční investory.

Pokud chceme, abychom se přibližovali vyspělým ekonomikám, budeme muset hledat nový vhodný model ekonomického růstu, který postavíme na kvalitních a nezkorumpovatelných institucích. Pandemie COVID-19 nám jen připomněla, jak je kvalita institucí, správy věcí veřejných a budování důvěry občanů ve stát pro prosperitu země klíčová.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR}

Míru korupce lze měřit na mnoha úrovních a nesčetně nástroji, vždy se však jedná jen o jeden úhel pohledu – fragment v celém obraze o korupci. Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně např. analyzuje míru korupce řadou nástrojů, mj. za pomoci Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI), který z pohledu expertů hodnotí korupci ve státním sektoru a dívá se na boj proti korupci z perspektivy vlády a legislativy.

^{Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2020 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI}

Dále pak formou dotazování veřejnosti, tedy tzv. vox populi, v rámci Globálního barometru korupce (Global Corruption Barometer – GCB). Byznysový aspekt korupce TI řeší nadnárodně, ale i na lokálních úrovních v sektorových analýzách zaměřený na konkrétní odvětví – telekomunikace, bankovnictví atd.

TI není jedinou nevládní organizací, která se věnuje potírání korupce, ale je jedinou globální. Na úrovni státních institucí či nadnárodních uskupení se experti a úředníci věnují hodnocení boje s korupcí v jednotlivých členských zemích např. v rámci Skupiny státu proti korupci (The Group of States against Corruption – GRECO), Rady Evropy nebo v rámci Evropské Unie.

Korupce v Česku

^{Česká republika v rámci Indexu vnímání korupce 2020 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI}

Pokud se zaměříme na Českou republiku a její historii spojenou s tématem korupce – hovoříme nyní o době od roku 1989 po pádu komunismu – korupce byla a je jedním z hlavních témat české společnosti. Týkala se ekonomické a hospodářské transformace spojené s privatizací. Stala se součástí jak dílčích kauz politiků, tak velkých projektů z 90. let.

V novém tisíciletí se korupce stala jedním z hlavních politických témat, a to vzhledem k příjímacímu procesu ke vstupu do EU, jejíž součástí se Česká republika stala v roce 2004, což s sebou nutně neslo i celou řadu legislativních výzev. Na přelomu roku 2010 se téma boje proti korupci stalo výsostným tématem předvoleních kampaní a tato situace trvá prakticky dodnes.

Pokud se podíváme na fakta a data, Česko v rámci CPI dlouhodobě patří do podprůměru EU – jak v celkovém počtu bodů (54/100, průměr EU je 64/100), tak v umístění v žebříčku (ve světě se pohybujeme aktuálně na 49. příčce ze 180 zemí).

Korupce podle trestního zákoníku

Český trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., též „TZ“) zná pouze přesně stanovené trestné činy, z nichž některé se dají podřadit pod definici korupce, ale sám nikde s tímto pojmem neoperuje.

Nejtypičtějšími příklady takových trestných činů jsou: přijetí úplatku (§ 331 TZ), podplácení (§ 332 TZ) a nepřímé úplatkářství (§ 333 TZ). Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o trestné činy spojené pouze s úředními osobami, ale může se jich dopustit kdokoliv v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu (např. školství, zdravotnictví, organizování sportovních soutěží apod.) nebo podnikáním.

Na korupční jednání bývají často navázány i další trestné činy, mezi kterými možno jmenovat zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 TZ), zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 TZ), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 TZ) nebo pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 TZ).

Paleta takovýchto trestných činů je ovšem daleko širší a může obsáhnout takřka celé spektrum trestního zákoníku. Jejich uplatnění tak záleží vždy na konkrétní oblasti lidské činnosti, v níž se zainteresované subjekty pohybují.

Jak se korupce vyšetřuje?

Do celého řetězce, který vyšetřování korupčních kauz představuje, zapadá nespočet faktorů, které ho velmi silně ovlivňují. V posledních letech je to například mediální obraz konkrétního případu, který utváří dojem široké veřejnosti, což se pak odráží v celkovém pohledu na tuto problematiku.

V podcastu Stošestka na toto téma odpovídali Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze, a Petr Leyer, ředitel TI v Česku.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR}

O tom, že se úroveň vyšetřování posouvá výš, není pochyb. Lenka Bradáčová svůj dojem z posledních let, kdy se v problematice pohybuje, popsala takto: „Státní zástupci prokázali v posledních deseti letech, že jsou způsobilí postavit před soud i veřejně činné osoby, tzn. bez ohledu na to, jakou sociální pozici ten obviněný zastává, tak pokud má státní zastupitelství spolu s policií dostatek důkazů, pro to, aby mohlo ustát svá tvrzení před soudem, tak takové věci se před soud dostávají.“

„Za těch posledních deset let jen zástupci vrchního zastupitelství, ať již v Olomouci či Praze, to číslo je společné, postavili v hospodářských a korupčních věcech před soud celkem 900 osob, což si myslím, že není málo. A snížilo se i procento neúspěšnosti, dnes jsme na nějakých 11–14 %,“ dodává.

Jedním z velmi diskutovaných aspektů je také délka samotného vyšetřování, vysvětluje Petr Leyer: „Korupční kauzy jako Čapí hnízdo jsou složité a táhnou se, což vzbuzuje u veřejnosti pochybnosti. Je nutné říct, že tyto kauzy trvají z různých důvodů dlouho, těžko se shání důkazy atd. Na druhou stranu, kdyby kauza trvala moc krátce, tak to také vzbuzuje pochybnosti.“

„Je velmi těžké se trefit do úzkého okna, ve kterém jsou tak říkajíc všichni spokojeni, aby si veřejnost řekla, ano bylo to vyřešeno efektivně a byla odvedena dobrá práce, to je velmi složité,“ uzavírá.

Korupční imunologie

Transparency v rámci online vzdělávací série “Korupční imunologie” zpracovala pět témat: korupce, střet zájmů, whistleblowing, lobbing a daňové ráje. Ke každému z nich vznikla trojice materiálů – podcast, video a článek. Další díl se tak bude věnovat střetu zájmů.

Poděkování za podporu

Mini-seriál „Korupční imunologie“ vznikl díky finanční podpoře Ministerstva spravedlnosti ČR a Velvyslanectví USA v České republice. Děkujeme!