Marek Chromý: Analytik musí mít trpělivost a smysl pro detail

Aktualizováno 09. 10. 2020

O tom, že práce analytika se nedá popsat jednou větou. Vlastně ani dvěma. O investigativní činnosti, objevování vazeb a práci, která si občas žádá „krev, pot a slzy“. Analytik Transparency International (TI) Marek Chromý v rozhovoru s kolegyní Františkou Rohlíčkovou prozradí, na čem právě pracuje nebo o čem mluví na pohovoru s uchazeči o stáž.

Marek Chromý, analytik TI | fotografie: Lucia Vilimovská

Františka: Zkus popsat jednou větou, co dělá analytik v Transparency?

Marek: Být analytikem v Transparency je vlastně chameleonské. Nedá se říct, že bychom měli jednotnou náplň práce, což je i jeden z důvodů, proč mě to baví. Protože každý den moje práce vypadá úplně, ale úplně jinak.

V zásadě jde o to, doplňovat chybějící dílky skládačky do nějakého případu. Linka, která se více či méně každým případem prolíná, je odhalování vazeb. Ať už se jedná o vazby mezi dvěma politiky, dvěma soukromými firmami nebo politikem a soukromou firmou atd.

K tomu samozřejmě patří analyzování různých dokumentů, finančních výkazů a tak podobně. Ale že by se jednalo o práci, která by se dala popsat jednou větou, to nelze.

Kdo tedy určí, čím se budeš zabývat, co analyzovat? Kdo přichází s podnětem?

Podnět jako takový může přijít ze tří zdrojů. Zaprvé je to naše právní poradna. Naši právníci jsou velmi schopní, ale mají jen „omezený čas“ vzhledem k velkému množství podnětů, které jim přichází. Když mají pocit, že případ vyžaduje více času než, který jsou mu schopní dát, jde to na stůl můj nebo Milana, šéfanalytika TI. To je jeden zdroj.

Druhým zdrojem je novinářská obec. Za dobu existence TI novináři už vědí, že se na nás mohou obrátit s případy či s žádostí o komentář nebo o radu atd.

A třetí, neméně důležitý zdroj, je naše vlastní monitorovací činnost veřejného dění.

Když přijde podnět na určité téma, co rozhodně, kdo si ho přebere? Je něco, na co se v rámci analytiky zaměřuješ?

Že bychom měli nějaké jasné členění, kdo se čím zabývá, to nemáme, vlastně se zabýváme vším relevantním. Je ale pravdou, že jsem primárně zodpovědný za kauzy s mezinárodním přesahem a analytiku týkající se obranného, zbrojního průmyslu. Na druhou stranu Milan se zaměřuje na transparentnost vlastnických struktur nebo otevřená data ve státní správě. Ale nehrajeme si každý na svým písečku, oba děláme všechno.

Na jakých kauzách a projektech ses tedy v poslední době podílel?

Dílčí činností se podílím tak nějak na všem. Je to těžko uchopitelné. Vždycky, když je kauza nějak obsahově náročnější na zpracování, jde to za námi. Jsme takovým kolektivním orgánem, kde se nás může sejít víc, poradíme se i třeba s kolegy z komunikace nebo ředitelem TI Davidem Ondráčkou.

Primárně ale řešíme širší a větší kauzy, na které je „uživatelská zkušenost“ trochu krátká a pak do případů vstupujeme já, Milan a naše investigativní kapacity.

Je tedy něco „většího“ jak říkáš, na čem pracuješ, ať už ty sám nebo celé oddělení analytiky, právě teď?

Něco opravdu většího a současného je určitě projekt Naši politici. Nalívání dat v rámci webu je částečně dělané strojově a částečně je nutné dělat manuálně. Společně s Luckou jsme garanti toho, že data jsou v takovém formátu a kvalitě, v jakém si je představujeme.

Abych zmínil i nějaký projekt, tak v tuhle chvíli pracujeme na druhém vydání Indexu protikorupční odolnosti českých zbrojních firem. Původně tento Index vyšel celosvětově poprvé v roce 2013, tam nebyla obsažena žádná česká firma. Znovu poté vyšel celosvětově v roce 2015, kde byla obsažena jedna česká firma, tou byla firma Tatra Trucks, která v Indexu propadla.

My jsme se rozhodli tuto metodiku, která se používá na spoustu firem ve světě, převést sem do České republiky. To bylo v roce 2016. V brzké době má vyjít další verze celosvětového Indexu a v návaznosti na to vyjde i verze česká.

Myslím, že je to zajímavá sonda do českých zbrojních firem, kde ukazujeme přístup vůči zveřejňování informací, které jsou ve firmách západní provenience naprosto běžné zveřejňovat a u nás to zatím pokulhává. I s vědomím toho, že zbrojní firmy jsou poměrně specifické tím, že není úplně žádané, aby se o jejich výrobcích zveřejňovalo příliš informací, a to kvůli bezpečnosti.

Nicméně zveřejnit protikorupční program by mělo být jakýmsi minimálním standardem každé středně velké a velké firmy. Což u nás v roce 2016 rozhodně neplatilo. A jak to bude teď se musíme nechat překvapit.

aktuálně monitorujeme a analyzujeme dění kolem předsedy ÚOHS Petra Rafaje, po jehož odvolání dlouhodobě voláme, protože úřad pod ním dlouhodobě efektivně neplní žádnou ze svých stanovených funkcí.

Kdybys měl vybrat jednu kauzu, jeden projekt, na který si vzpomeneš jako první. Ať už, že jsi na něm strávil nejvíc práce, času apod. Byla by to kauza Andreje Babiše?

Kauza kolem Andreje Babiše nás stála relativně dost času a energie. Případy, které se vybaví mně, jsou především ty s mezinárodním přesahem jako např. Ázerbájdžánská pračka. U ní, ale i u dalších kauz vyšetřování stále není ukončeno a v některých ani není oficiálně zahájeno. Ty ode mě vyžadovaly „krev, pot a slzy“.

Jakým kauzám, které TI otevřela, by měla veřejnost věnovat zvýšenou pozornost?

Vyjma kauz pana premiéra a stále se rozšiřujícímu  souboru kauz, které máme na webu nazváné jako Hrad s.r.o., což jsou dvě kauzy, které při pohovorech s potenciálními stážisty vždycky padnou, tak mě napadá První chráněná dílna.

To je kauza, která může sloužit jako typický příklad toho, jak se dá zneužít systém pro podporu zdravotně postižených k osobnímu benefitu a odčerpávat stovky milionů ze státního rozpočtu. Jak si jeden podnikatel může vytvořit síť nakloněných osob, včetně bývalého ministra zdravotnictví a šedých eminencí kolem, a jako hlavičkový papír využívá  zdravotně postižené občany.

Druhá kauza, která mě napadá je ROP Severozápad. Obrovská chobotnice zájmových vztahů. Také založená za účelem tunelování peněz z EU, ale  nejvíce mi u té kauzy rezonuje ta drtivá míra “otečkovaných” projektů.

A jako třetí, což je vlastně taky odbočka Hradu s.r.o., je kauza Liglass Trading, na což si každý asi nějak vzpomene. Doporučení hradního kancléře Mynáře týkající se firmy Liglass Trading do Kyrgyzstánu, že tam může postavit v podstatě síť vodních elektráren.

Vodních děl větších než Vltavská vodní kaskáda. Firma, sídlící v polorozpadlém domě v bývalém továrním komplexu na Jablonecku, která neměla nejmenší zkušenosti. Firma, která lhala o svých referencích. Tam bylo všechno špatně. A společným tlakem nás  a médií se podařilo tenhle tunýlek zastavit a firma Liglass kaskádu nerealizovala.

Co člověk potřebuje pro to, aby dělal analytiku?

Naše analytika se zakládá výhradně na analyzování otevřených zdrojů. Říká se tomu „open source investigation“. Pro představu může sloužit teď už poměrně známá stránka Bellingcat, což je server založený v roce 2014 bývalým britským novinářem, který právě využívá vysloveně otevřených zdrojů k analyzování řekněme veřejných událostí.

První věc, se kterou přišel, takový první kůň Bellingcatu, bylo používání chemických zbraní ve válce v Sýrii a následovali neméně závažné kauzy, ať už kolem letu MH-17 nebo otravy Skripala. Na jejich internetových stránkách je spoustu návodů, jak analytickou a investigativní činnost dělat. Jsou tam vlastně tři základní předpoklady, které podle nich má člověk mít, aby mohl dobře pátrat ve veřejných zdrojích.

S trochou nadsázky, potřebuje mít WiFi. Funguje i kabelový internet, jen nejste mobilní. Ale teď to podstatné. Musí mít trpělivost. A především musí mít smysl pro detail. Pokud má všechny tyhle tři aspekty, je na dobré cestě, aby se z něj stal analytik nebo investigátor.

Část oddělení analytiky TI tvoří stážisti. S čím pomáhají a na jakou práci si v TI můžou „sáhnout“?

Stážista u nás nekopíruje. Nedělá kafe, ale pomáhá nám přímo v kauzách či projektech. Ať už dílčími kroky v rámci jednotlivých případů nebo, když se ukáže jako velice schopný, může dostat kauzu a investigovat od začátku do konce, samozřejmě pod naším dohledem.

Teď část stážistů plní možná ne tak zábavný, ale o to důležitější úkol. Potřebujeme aktualizovat data a profily do Našich politiků. Některé informace musíme do online databáze dohledávat manuálně, a to je časově náročné.

Zároveň je to, v případě některých politiků, ryzí investigativa, obzvlášť u regionálních nebo obecních politiků a političek. Samozřejmě pokud stážista předvede své kvality, může nám pomáhat i s projektovou činností, kupříkladu aktuálně se zbrojním indexem. Na jeho výsledky se moc těším. Myslím, že dobře ukáže, jak to české firmy myslí s bojem proti korupci a jak si váží třeba etiky zaměstnanců.

 


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.