Národní plán obnovy a jeho rizika

Začíná vznikat dokument pro Evropskou komisi, ve kterém žádá Česká republika o dotace na obnovu po covidu.

První verze plánu byla představena Evropské komisi, strhla se vlna kritiky na netransparentnost příprav.

Plán obnovy se připravuje za zavřenými dveřmi. Pirátská strana zveřejnila pracovní verzi příprav NPO, aby zajistila podklad pro mimořádné jednání PSP ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Karla Havlíčka (ANO) zveřejňuje na poslední chvíli základní koncepci Národního plánu obnovy včetně webových stránek planobnovycr.cz.

Do té doby měl být plán hotov.

Podpis klíčové smlouvy o NPO mezi Českem a Evropskou komisí: Prováděcí rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost ČR (Council Implementing Decision – CID).

Změna vlády, premiérem se stává Petr Fiala (ODS), ministrem průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Návštěva Céline Gauer, generální ředitelky RECOVER Task Force, a její jednání s mnoha zúčastněnými stranami podílejícími se na implementaci NPO. Na kulatém stole vyjádřila stanovisko, že NPO je hotový, ambiciózní plán pro Česko jako republiku a neměl by být relativizován prostřednictvím kritiky způsobu, jakým vznikl.

Po červencovém odhlasování ve Sněmovně schválil ve středu 10. srpna 2022 Senát novelu zákona o evidenci skutečných majitelů (ESM) z pera Ministerstva spravedlnosti. Podle odborníků je ale nedostatečná.

30. září byl původní termín pro přepracování novely zákona o evidenci skutečných majitelů, která byla podmínkou Evropské komise pro NPO. Cílem EK bylo posílit protikorupční odolnost prostředí proti politickému zneužití po kauze bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Usnesení vlády č. 861 „k půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost jako zdroji energetické transformace, které uložilo vládnímu zmocněnci pro odolnost a modernizaci ekonomiky zpracovat analýzu pro výběr opatření pro financování z půjčky z RRF do 30.11.2022.“

Usnesení vlády č. 924, které uložilo resortům rozpracovat teze k rozšíření stávající finanční alokace a předložit je do 31.12.2022 na koordinační orgán (MPO). – Jeho znění je veřejně dostupné.

Připravují se podklady pro půjčku z RRF. Pro ČR je k dispozici až 350 miliard korun z evropského rozpočtu. Není ale jisté, že budeme žádat o plnou výši. Aktuálně se připravují podklady k půjčce ve výši 178 miliard korun. Zájem o půjčku bylo nutné vyjádřit do konce března 2023.

Revidovaný NPO doplněný o projekty z navýšení finanční alokace a z programu REPowerEU měl být Evropské komisi předán do konce dubna 2023, ale nestalo se tak.

TI se stala součástí Podvýboru pro transparentnost a participaci občanské společnosti, jehož vznik na platformě Výboru NPO iniciovala.

Vláda projednává rozšíření NPO v objemu přibližně shodném s první schválenou verzí z roku 2021. Jde asi o 208 miliard korun navíc. Záměrem vlády je pro 33,4 miliard využít evropské granty, zejména v kapitole REPowerEU, směřující k řešení energetické krize spojené s ruskou agresí a válkou na Ukrajině. Nově bude Česko také čerpat 174 miliard z půjčky poskytované EU.

Vláda schválila aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137,4 miliardy korun. Dalších 33,4 miliardy korun chce získat nově na grantech.

Termín 30. června 2025 stanovuje lhůtu pro zavedení zákonné regulace lobbingu v Česku, která je jednou z podmínek pro další čerpání dotačních prostředků od Evropské komise v rámci Národního plánu obnovy.

Termín ukončení implementace projektů z Národního plánu obnovy.

Národní plán obnovy (NPO) je českou verzí programu Recovery and Resilience Facility Evropské unie sloužící k obnově po covidové pandemii. Jeho primárním cílem je obnovení hospodářství a podpora společenské a ekonomické stability – jeho důležitými akcenty jsou digitalizace a zelená transformace. Je složen z 27 tematických oblastí podpory (komponent), vytvářejících 6 tematických pilířů (n a široké škále od podpory podnikání po zdraví a odolnost obyvatel). Plánované výdaje musí jít z 41,6 % na klimatickou politiku a z 22,1 % na digitální transformaci. Jeho původní rozpočet z Recovery and Resilience Facility (RRF) byl ve výši přibližně 179 miliard korun ve formě grantů, postupem času došlo k navyšování.  

Proces příprav a schvalování NPO byl ve svých počátcích, nejen dle naší protikorupční organizace Transparency International ČR (TI), učebnicovou ukázkou ignorování všech pravidel transparentnosti ze strany vlády. Postupně se i díky naší aktivitě podařilo odpovědným pracovníkům Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) probíhající procesy zprůhlednit, u klíčových rozhodnutí ale stále vznikají pochybnosti. 

Velkou výzvou v souvislosti s NPO je vůbec si udržet přehled o jeho vývoji. Informací je málo, mechanismy jsou komplikované. Aktuálně je velmi těžké získat z veřejných zdrojů či prostřednictvím médií ucelenou představu o tom, jak se celý program NPO implementuje, protože veřejná debata prakticky neexistuje. Stejně tak bylo těžké získávat informace o jeho přípravě. 

Do 26. března 2021, kdy byla zveřejněna webová stránka planobnovycr.cz, kterou zaštiťuje MPO, neexistovaly žádné veřejné materiály ke koncepci. Neprobíhaly žádné veřejné konzultace s odbornou a občanskou veřejností, dokonce ani samotná ministerstva, jichž se NPO bude týkat, neměla dobrý přístup k programovým materiálům a neměla slovo v jejich vytváření. 

„Jedná se o další z řady selhání dvojministra Karla Havlíčka (ANO), který je za chod Ministerstva průmyslu a obchodu odpovědný,“ popisoval tehdy situaci Jan Dupák, právník TI. 

MPO odmítalo komunikaci s odbornými skupinami a nereflektovalo doporučení řady odborníků. 

V polovině května 2021 byl plán NPO schválen a putoval dál k Evropské komisi. Z hlediska transparentnosti byla jeho příprava debaklem a naplnila příkladně rizika, na něž v souvislosti s fondy reagujícími na změnu klimatu upozorňujeme.

Evidence skutečných majitelů jako podmínka EU

Konečný termín pro vypořádání se s problematikou novelizace české evidence skutečných majitelů a předcházení rizik spojených se střetem zájmů stanovila Evropská komise do 30. září 2022.  

Ve středu 10. srpna 2022 schválil Senát novelu zákona o evidenci skutečných majitelů (ESM) z pera Ministerstva spravedlnosti. Změna původní legislativy byla mimo jiné podmínkou ze strany Evropské komise, aby mohla ČR začít čerpat prostředky EU v rámci Národního plánu obnovy (NPO).

Navyšování NPO

Do příprav plánu, na jehož základě mělo být do roku 2026 proinvestováno přes 179 miliard korun z kapes evropských daňových poplatníků, nebyla zapojena široká veřejnost, a to ani ta odborná. MPO v křesle s tehdejším ministrem Karlem Havlíčkem o tom navíc nepravdivě informovalo, přičemž vytvořilo nekoncepční polotovar, který se následně na vládě rozšířil na nečekaných 200 miliard. Jedním z důvodů tohoto nárůstu bylo ad hoc přidávání projektů, které měly na poslední chvíli zaručit požadované plnění zelené agendy. 

Mnohé z nových projektů byly přidány proto, aby se NPO dostal na požadovanou úroveň zelených opatření (37 % použitých financí), a proto při bližším pohledu neobstojí. V některých případech dokonce docházelo k „natírání“ neekologických projektů nazeleno. 

V roce 2023 probíhá navýšení rozpočtu NPO o další desítky miliard, přibydou tak nová opatření a rozšíří se množství projektů financovaných v jeho rámci. Aktuálně se počítá s 16,5 miliardami korun z programu REPowerEU. Dále pak s 14 miliardami z tzv. „navýšení grantové obálky NPO“. O nových opatřeních se lze dozvědět z materiálu Sumarizace nových reforem a investic (SNRI), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). SNRI obsahuje výčet opatření doplněných do Národního plánu obnovy. Aktuálně jich je uvedeno třicet. 

Neobsahuje však informace o těch, u nichž se rozpočet z NPO navyšuje, ale byla v jeho rámci už od počátku. Přesto SNRI poskytuje dobrou indikativní představu o tom, která opatření budou do NPO nově zařazena. A především je nyní ještě možné její obsah ovlivnit (například jednáním s příslušnými ministerstvy). 

Zájem o půjčku, včetně její výše, musela Česká republika oznámit Evropské komisi do konce března 2023. Revidovaný NPO doplněný o projekty z navýšení a z programu REPowerEU měl být Evropské komisi předán do konce dubna 2023, ale nestalo se tak. 

Aktualizace zamířila na jednání vlády ve středu 7. 6. 2023. Jedná se o robustní balík opatření a investic v objemu přibližně shodném s prvním schváleným NPO, tedy kolem 208 miliard Kč. Záměrem vlády je pro 33,4 mld. Kč využít evropské granty zejména v kapitole REPowerEU směřující k řešení energetické krize spojené s válkou na Ukrajině. Nově ale bude Česko také čerpat 174 mld. Kč z půjčky poskytované Evropskou unií. Součástí projednávaného plánu je také množství změn ve stávajícím Plánu, které budou ztvrzeny v nově podepsané smlouvě.

Vláda ČR 14. června 2023 schválila aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137,4 miliardy korun. Dalších 33,4 miliardy korun chce získat nově na grantech. Revidovaný dokument odešle Evropské komisi.

Co na to občanská společnost?

Ruku v ruce s nárůstem financí alokovaných do NPO probíhaly na přelomu let 2022/2023 revize obsahu a rozšiřování programových rámců, tedy projektových oblastí a projektů, které se z peněz mají zaplatit.  

Nevládní a občanské organizace přinesly v průběhu roku 2022 podněty a opatření, která by rozšiřující se Národní plán obnovy měl obsahovat. Jejich detailní seznam naleznete online zde.  

Některé podněty nevládních organizací našly v rozšířené verzi NPO odezvu. Přesto musely expertní organizace před schválením celého balíku apelovat na vládu veřejně, aby upozornily na řadu disproporcí, nevhodně zařazených projektů a nedostatečnou participaci občanů na představených změnách.

Pozitivní signály ve vývoji a implementaci NPO

Na základě požadavku Evropské komise je nově zveřejňován Seznam sta největších příjemců peněz z NPO na jeho oficiálních stránkách. 

Seznam se vytváří na základě vydaných rozhodnutí o poskytnutí dotace. K těm na ministerstvech vede dlouhá cesta příprav, výzev, výběrových řízení a následné udělení grantů. 

Ve chvíli podpisu rozhodnutí je tedy jasné, že daný projekt se právě spouští a kolik bude stát jeho realizace. Rozhodnutí se tak stávají vhodným „markerem“ pro sledování útrat z NPO. Z toho důvodu se také seznam musí aktualizovat každého půl roku. 

Druhým krokem ve směru zprůhledňování Národního plánu obnovy je zřízení Podvýboru pro transparentnost a participaci občanské společnosti na platformě Výboru NPO. 

Za tímto technicistním popisem se skrývá, že v rámci velmi široké poradní platformy, v níž zasedají jak ministerstva řešící tento plán, tak i zástupci profesních a oborových organizací, samospráv, akademie a v neposlední řadě také nevládních organizací, a to od ekologických přes sociální a kulturní až po ty watchdogové, kterou Výbor NPO je, bude nyní dedikovaný orgán pro zajištění přenosu informací mezi komplikovanými a nepřehlednými institucionálními strukturami zapojenými do realizace NPO a vnějším světem. 

TI bude členskou organizací podvýboru, o jeho další agendě budeme informovat. V případě zájmu o vývoj NPO se na nás neváhejte obrátit.

Všechny články TI ČR vydané o NPO

Březen 2021 – Národní plán obnovy za 172 miliard korun bez koncepce. Havlíčkovo MPO blokuje mezirezortní diskusi 

Duben 2021 – Proces příprav Národního plánu obnovy je ukázkovým příkladem netransparentnosti 

Květen 2021 – Národní plán obnovy je z hlediska transparentnosti debakl 

Červen 2022 – Stošestka: Co ohrožuje přes 200 miliard korun v Národním plánu obnovy? 

Červen 2022 – Jan Dupák: Bude z toho další politická hra o tom, kdo může za to, že nemáme 214 miliard z NPO 

Srpen 2022 – Novela zákona o evidenci skutečných majitelů jde do finále. Situace ohledně svěřenských fondů není stále jasná 

Září 2022 – Národní plán obnovy se rozroste o další desítky miliard korun z EU. Brzy bychom se měli dozvědět, kam poputují 

Prosinec 2022 – Kabinet Petra Fialy selhává v omezování korupce. ODS je hlavním blokátorem změn 

Březen 2023 – Jak si vede Česko v realizaci Národního plánu obnovy za více než 200 miliard korun? 

Květen 2023 – Pozitivní a negativní momenty vývoje transparentnosti Národního plánu obnovy za stovky miliard