Evropská komise připravuje žalobu na osm členských zemí včetně Česka. Důvodem je nezavedení legislativní ochrany oznamovatelů

^{Budova Evropské komise v Bruselu | zdroj: TI}

Směrnice vyžaduje, aby členské státy poskytly oznamovatelům (whistleblowerům) pracujícím ve veřejném a soukromém sektoru účinné kanály pro oznamování porušení pravidel EU důvěrným způsobem, čímž se vytvoří spolehlivý systém ochrany před odvetnými opatřeními. To platí jak interně (v rámci organizace), tak externě (pro příslušný orgán veřejné moci), uvádí ve svém vyjádření Evropská komise.

Jednotlivé členské státy evropské sedmadvacítky měly provést opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními směrnice ve dvouleté lhůtě stanovené do 17. prosince 2021. Česko a dalších sedm zemí EU tak meškají se zavedením národní legislativy už více než rok, ačkoliv měli dostatek času zákon implementovat.

Podání žaloby k SDEU je po určité komunikaci mezi Evropskou komisí a členským státem další fází v řízení o nesplnění povinnosti spočívající v chybějící implementaci evropských směrnic. Ve vážných případech může nakonec dojít až na uložení pokuty členské zemi.

🚨 EU countries continue to fail #whistleblowers.

A year after the deadline to implement the EU Directive on whistleblowing, most countries have yet to comply. Check out our update with @whistleblowing ➡️ https://t.co/Ch5Cy33fGV pic.twitter.com/SucR12CRbx

— Transparency International (@anticorruption) December 30, 2022

^{Srovnání transpozice evropské směrnice do národních legislativ jednotlivých členských zemí EU z 30. prosince 2022 | zdroj: Twitter účet mezinárodního sekretariátu Transparency International v Berlíně}

„O ochraně oznamovatelů se v Česku mluví téměř 15 let. Žádná vláda nebyla schopna přijmout jakoukoliv obecnou úpravu. Ve chvíli schválení evropské směrnice a konsenzu na této úrovni se zdálo, že česká legislativa bude ihned následovat. Vinou politikaření a ideologické zabedněnosti se tak nestalo a po dvou letech čelí Česko žalobě. Pokud tedy dokážeme v něčem excelovat, jsou to výmluvy a neplnění protikorupčních závazků,“ komentuje Petr Leyer, právník a člen Správní rady Transparency International ČR (TI).

Česku hrozí žaloba, a především nekvalitní zákon

Absence klíčové protikorupční legislativy v Česku, kam patří právě zákon o ochraně oznamovatelů, kritizovala naše nevládní protikorupční organizace TI i v rámci nedávno zveřejněného Indexu vnímání korupce za rok 2022 (Corruption Perceptions Index – CPI).

Dosavadní nepřijetí tohoto zákona je ale „pouze“ jedním z podstatných nedostatků. Samotný legislativní návrhy z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který je nyní ve druhém čtením v Poslanecké sněmovně, je podstatně horší než od jeho předchůdkyně v čele resortu spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Na tom se dlouhodobě shodují a detailní kritický komentář už v září loňského roku přinesly protikorupční organizace TI, Rekonstrukce státu a Oživení. Věcné vymezení oznamovaných skutečností je zbytečně komplikované a návrh ani neumožňuje anonymní podání podnětu.

„Anonymní oznamování přitom není žádnou novinkou. Už nyní funguje ve státní službě a také mnozí zaměstnavatelé, především korporát vlastněný zahraničními matkami, má bohaté zkušenosti s oznamovateli – včetně anonymů pro které jsou vytvářeny i profesionální platformy, zajišťující nejvyšší úroveň ochrany identity,“ vysvětluje problematické části návrhu zákona právník TI Jan Dupák.

^{Korupční imunologie, díl třetí: oznamovatelé | zdroj: TI}

Ochrana oznamovatelů se vyplatí

Transparency International se na globální, ale i národní úrovnií, věnuje problematice ochraně oznamovatelů a samotnému tématu whistleblowingu (z anglického „blow the whistle“ – zapískat na píšťalku) více než dekádu.

V TI aktivně lobbujeme a sledujeme jak související evropskou legislativu, tak i jednotlivé národní transpozice včetně ČR. Pracujeme také dlouhodobě se samotnými oznamovateli a poskytujeme jim bezplatné právní poradenství.

Zde naše práce nekončí, protože se dále zasazujeme o vzdělávání veřejnosti od studentů na školách, přes úřeadníky a zástupce státního sektoru, až po reprezentanty soukromé sektoru, kterým nabízíme unikátní mezinárodní a lokální zkušenosti a v neposlední řadě placené poradenské služby v oblasti ochrany oznamovatelů (webináře, workshopy, etické linky).

^{Podcast TI Stošestka z července 2021 | zdroj: TI}

Oznamování protiprávních jednání pomáhá v odhalování korupce a podvodů, k ochraně životního prostředí, bezpečnosti a především zdraví. Bez informací od oznamovatelů se mnoho případů korupce a podvodů nevyřeší, a to zejména kvůli chybějícím důkazům.

Oznamovatelé tak patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.

Užitečné odkazy o ochraně oznamovatelů:

• Zachraňují lidské životy, veřejné rozpočty a odhalují nekalosti. Kdo jsou to oznamovatelé?
• Whistleblowing není donašečství: Příručka nejen pro oznamovatele
• Are EU governments taking whistleblower protection seriuosly?
• Komparativní studie k ochraně oznamovatelů