Transparency.cz > Zprávy > Česku chybí dlouhodobá strategie omezování korupce, odhaluje Index vnímání korupce....

Protikorupční zákony Whistleblowing Střet zájmů Státní správa

Česku chybí dlouhodobá strategie omezování korupce, odhaluje Index vnímání korupce. Odpovědnost nesou politici

Vydáno 31. 01. 2023

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně dnes zveřejnil aktuální globální „Index vnímání korupce“ za rok 2022 (Corruption Perceptions Index – CPI). Česká republika se s 56 body ze 100 možných umístila na 41. příčce ze 180 hodnocených zemí. Jedná se sice meziročně o dvoubodové zlepšení, stále ale zaostáváme o 8 bodů za průměrem Evropské unie. Příčinou současného výsledku je zejména dlouhodobě neřešená strategie omezování korupce v naší zemí, a to především ze strany politické reprezentace napříč spektrem.

^{Česká republika v rámci Indexu vnímání korupce 2022 | zdroj: TI}

V České republice omezování korupce stále pokulhává. Z dlouhodobé perspektivy postupuje tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad. Politikům chybí jasná strategie a odhodlání přijímat ambiciózní a systémové změny.

Většinu protikorupčních zákonů za poslední desetiletí zákonodárci schválili zejména díky evropské legislativě související s členstvím ČR v EU. A dále kvůli tlaku mezinárodních organizací jako jsou Skupina států proti korupci (GRECO) či Moneyval, komise při Radě Evropy zkoumající dodržování mezinárodních standardů v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu.

„Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto ohledu nepředstavuje žádnou výraznou změnu. Vypadá to, že se spokojila s tím, že Andrej Babiš (ANO) už není premiér a zapomněla, že jím zase může být. Vládní koalice zatím nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu,” komentuje výsledek Česka v rámci Indexu vnímání korupce Ondřej Kopečný, ředitel Transparency International ČR (TI ČR).

„Zklamáním je i přístup vládních stran ke korupčním aférám. Pokud se týkají jejich členů, jsme tak jako v minulosti svědky řady výmluv, zlehčování informací nebo dosazování zapletených politiků do poradních funkcí,” dodává.

Jak vypadá globální srovnání?

Čelo žebříčku v letošním roce obsadilo Dánsko, které si polepšilo o 2 body na celkových 90. Uteklo tak dvojici Finsko a Nový Zéland, které oproti poslednímu srovnání ztratily jeden bod (87 b.). Čtvrtou příčku pak drží Norsko (84 b.), páté místo sdílejí Singapur a Švédsko (83 b.).

První desítku doplňují Švýcarsko (82 b.), Nizozemsko (80 b.), Německo (79 b.) a Lucembursko a Irsko (77 b.). Zajímavostí je, že kromě prvního Dánska si všechny státy první desítky bodově pohoršily.

Index z druhé strany uzavírá Somálsko, které oproti loňsku ztratilo jeden bod (12 b.). Předposlední příčku pak sdílí Sýrie a Jižní Súdán (13 b.).

V souvislosti s válkou na Ukrajině a ruskou agresí nelze vynechat hodnocení právě těchto dvou zemí. Rusko si pohoršilo o jeden bod na letošních 28 bodů a zároveň kleslo o jednu příčku (137.), což je řadí na poslední místo v Evropě. Ukrajina si naproti tomu o bod polepšila (33 b.) a poskočila ze 122. na 116. příčku.

^{Globální výsledky Indexu vnímání korupce 2022 | zdroj: TI}

ČR v rámci sedmadvacítky členských zemí Evropské unie (ø 64 b.) po třech letech na 19. příčce poskočila na sdílenou 16. pozici s Itálií a Slovinskem. Na posledních příčkách ve srovnání členských zemí EU zůstávají Rumunsko (46 b.) a Bulharsko (43 b.), které si polepšily o bod, a Maďarsko, které naopak bod ztratilo (42 b.).

„CPI je nutné vnímat v dlouhodobém horizontu. Zachycuje vývoj a trendy v dané společnosti. Je patrné, že Česko patnáct let přešlapuje na místě. Sice se výrazně nepropadá jako například Maďarsko, ale zároveň se celkově ani nezlepšuje,” zdůrazňuje Petr Leyer, právník a člen správní rady TI ČR.

V rámci visegrádských zemí se Česko poprvé dostalo do čela a přeskočilo Polsko, které si letos po loňské bodové ztrátě o další bod pohoršilo (55 b.), naopak Slovensko k loňskému bodu letos přidalo další (53 b.). Maďarsko od roku 2012 přišlo v indexu již o 13 bodů.

Jaké jsou hlavní důvody nelichotivého umístění Česka?

Českou republiku v loňském roce vedl nový kabinet Petra Fialy (ODS), a to po čtyřech letech vlády Andreje Babiše (ANO), která omezování korupce prakticky ignorovala, a naopak se aktivně pokoušela skrze premiéra a podnikatele (skutečného majitele koncernu Agrofert) v jedné osobě o privatizaci veřejného zájmů.

❗️Nový Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2022 od @anticorruption právě vyšel.
🇨🇿 chybí dlouhodobá strategie omezování korupce. Odpovědnost nesou politici.
Projděte si hodnocení v naší tiskové zprávě👇
🔵 https://t.co/l1ZgKDkMq2
#cpi2022 pic.twitter.com/IIA3bKoEMH
— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) January 31, 2023

Chybějící protikorupční strategie

České republice chybí dlouhodobá protikorupční strategie, kterou by se jednotlivé vlády zavázaly v delším horizontu několika let dodržovat a naplňovat. Vývoj hodnocení České republiky od roku 2012, kdy TI začala používat vylepšenou metodiku při sestavování Indexu vnímání korupce, připomíná jízdu na horské dráze: zlepšení střídá propad.

„Ačkoliv politici o korupci rádi hovoří a zapojují boj proti ní do svého politického marketingu, naplnění předvolebních slibů značně pokulhává. V Transparency pak musíme znovu a stále dokola aktivně lobbovat za přijetí funkční a kvalitní protikorupční legislativy, která po volbách opět kamsi zapadla mezi sněmovní lavice,” objasňuje David Kotora, vedoucí komunikace TI ČR.

Nesplněné sliby politici omlouvají nutností řešit „důležitější agendu”. To je případ i současné kabinetu Petra Fialy. Ačkoliv vláda čelí bezprecedentním výzvám, z kroků řady zástupců pětikoalice vyplývá, že hlavním důvodem pro pomalý postup protikorupční legislativy je nezájem, neznalost nebo dokonce cílené oslabování účinnosti navrhovaných protikorupčních zákonů.

Nedostatečný důraz na posun v protikorupční agendě se odráží i ve strategických materiálech. V nové vládní koncepci boje proti korupci pro roky 2023 – 2026 nebo v akčním plánu České republiky v rámci Partnerství pro otevřené vládnutí chybí ambiciózní návrhy.

Naopak se v dokumentech objevují stále stejné nesplněné závazky o regulaci lobbingu, o přehlednějších a dostupnějších informacích o dotacích či o transparentnějších a efektivnějších úřadech. Z hlediska strategických plánů je tak pravděpodobnost výraznějšího posunu v systémovém řešení korupce v České republice velmi nízká.

„Měli bychom si uvědomit, že nečinnost v oblasti boje s korupcí může mít z dlouhodobého hlediska dopad na ekonomiku dané země, protože korupční prostředí negativně narušuje mimo jiné prostředí konkurenční. Ať už střet zájmů, neregulované prostředí lobbingu nebo netransparentní veřejné zakázky mohou vést k protěžování některých firem a zvyšování jejich podílu na trhu, což výrazně narušuje konkurenceschopnost v daném odvětví,” zdůrazňuje Eva Kotlánová, ekonomka působící na Katedře ekonomie a veřejné správy Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné a členka Dozorčí rady TI ČR.

Nedostatečná protikorupční legislativa

V roce 2022 mohla vláda Petra Fialy začít připravovat legislativní změny, které by omezování korupce v Česku výrazně pomohly. Většina navrhovaných řešení ale přichází velice pomalu a přináší pouze nezbytné minimum, které vládní strany – především ODS – označují jako kompromis.

V některých případech legislativní návrhy neobsahují ani to. Novela zákona o státním zastupitelství předložená ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) nedisponuje základním stavebním kamenem v podobně vymezení důvodů pro odvolání nejvyššího státního zástupce, což byl zásadní požadavek nejen protikorupčních organizací, ale téměř všech, kdo varovali před předchozími snahami Andreje Babiše veřejnou žalobu oslabit nebo ovládnout.

Obdobně osekaný byl i návrh zákona o ochraně oznamovatelů předložený opět ministrem Blažkem. Ten zúžil rozsah možných oznamovaných porušení a zároveň zakázal anonymní oznámení, takže se jedná o výrazně slabší návrh, než v minulém volebním období předložila ministryně Marie Benešová (za ANO).

Jedním z mála relevantních legislativních posunů byla novela zákona o evidenci skutečných majitelů, k níž ale došlo jen díky obrovskému tlaku Evropské komise, která opravou zákona podmínila výplatu desítek miliard korun z Národního plánu obnovy.

„Pětikoalice viditelně nemá omezování korupce jako prioritu, kromě aktivních Pirátů a v některých dílčích věcech politiků hnutí STAN, nemá tato vláda viditelně ambice dosáhnout nějakého zlepšení,” vysvětluje Jan Dupák, právník TI ČR.

„Protikorupční zákony si nachází jen velice těžkou cestu v legislativním procesu, kde naráží na odpor mnoha politiků a zájmových skupin. Pokud nebude o jejich přijetí vláda výslovně usilovat, do konce volebního období nelze očekávat velké posuny a Fialova vláda tak bude představovat spíš období promarněné příležitosti,” varuje.

Zatím je stále v začátcích dokonce i novela zákona o střetu zájmů, kterou před volbami velice hlasitě nynější vládní politici prosazovali kvůli prevenci zneužívání moci oligarchou Babišem. Přesto nyní nemají vůli novelu protlačit přes obstruující opoziční hnutí ANO a místo hledání řešení tak prosazení zřejmě vzdali.

Kulhající politická integrita

Tak jako minulým vládním koalicím a jejím členům se ani těm současným nevyhnula podezření z korupčního a trestního jednání. Kauzy Dozimetr či kupčení s městskými byty v Brně nenaplnily před sněmovními volbami v roce 2021 deklarovanou „Změnu” v podobě zlepšení politické integrity v Česku.

„Bohužel tyto a další kauzy z nedávné minulosti poukazují na dlouhodobý trend, kdy se korupce v České republice přesouvá od drobné (administrativní) do vyšších pater komunální a celostátní politiky a stává se systémovým problémem, který může oslabovat schopnost vlády řešit aktuální např. ekonomické problémy,“ upozorňuje Eva Kotlánová.

Političtí představitelé neváhali pokračovat v obvyklých výmluvách. Pokud došlo na sebereflexi a vyvození zodpovědnosti, tak jen napůl nebo vůbec.

„Přibližování se k politické kultuře obvyklé v Západních zemích, tedy že politik při podezření z protiprávního jednání přeruší svoji politickou kariéru do doby, než očistí své jméno, v České republice stále nenastalo,” říká Marek Chromý, vedoucí analytik TI ČR.

Podceňování boje proti praní špinavých peněz

Válka na Ukrajině jasně ukázala, že ruský mocensko-ekonomický vliv a zájem ve světě, a především v EU nelze podceňovat. Česká republika nadále zůstává oblíbenou tranzitní zemí pro praní špinavých peněz. Tyto transfery jsou především ze zemí bývalého Sovětského svazu a peníze putují dále na Západ.

Legislativa, která by měla za cíl pomáhat tento stav zlepšit, se bohužel nevyvíjí a kvůli neinformování vládních institucí o aplikaci současných pravidel dost dobře nevíme, jak účinně stát s tímto fenoménem bojuje.

A tak investigativní novináři a protikorupční organizace stále narážejí na případy praní peněz vedoucí do minulosti, jako je například rusko-český laundromat, který propral tři miliardy korun.

„Praní ruských špinavých peněz v Evropské unii se netýká pouze trestné činnosti a soukromých podnikatelských zájmů. Vyprané finance často slouží jako podpora různých extrémistických politických subjektů, které v členských zemích podporují prokremelskou politiku a pomáhají šířit dezinformace,” dodává Lidia Marchenko, analytička TI ČR.

^{Podcast TI Stošestka | zdroj: TI}

Jak číst Index vnímání korupce?

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) od roku 1995. V roce 2012 prošel CPI metodologickým vylepšením. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání s použitím stupnice 0–100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Počet zemí se rok od roku mírně mění. Letos se jich hodnotilo celkem 180.

Žebříček je sestavován na základě výsledků průzkumů mezi experty, nejedná se tedy o vox populi, v nichž respondenti (ať již jednotlivci či organizace) hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých oblastech veřejné správy, míru transparentnosti jejího fungování a míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

Jednotlivé průzkumy provádí nezávisle na sobě dvanáct mezinárodních odborných organizací ve třinácti žebříčcích, ačkoliv ne ve všech státech jich vždy „operuje“ plná sestava. Získaná data poté poskytnou TI. Kombinací těchto indexů vzniká konečná hodnota CPI.

Česká republika byla hodnocena na základě 10 dílčích indexů (což je aktuálně maximum možných zdrojů pro jednu zemi, minimum jsou tři dílčí indexy) renomovaných mezinárodních institucí.

Data pro aktuální Index se sbírala v průběhu let 2021-2022, a výsledek tedy neodráží jednotlivou nedávnou událost nebo politické rozhodnutí, ale představuje odraz dlouhodobějšího trendu v daném časovém období.