ÚOHS v rukou mocenské skupiny prostřednictvím předsedy Petra Mlsny

^{ÚOHS v rukou mocenské skupiny prostřednictvím předsedy Petra Mlsny | zdroj: TI}

ÚOHS dohlíží mimo jiné na portfolio veřejných zakázek za cca 400 miliard korun ročně, což je pro mnoho hráčů z byznysového a politického světa velkou motivaci mít na tento úřad vliv.

„V čele dohledové instituce, jakou bezesporu ÚOHS je, musí být silná osobnost, která odolá a nepodlehne mocenským a vlivovým skupinám z řad soukromé sféry a zejména politiky. Předseda úřadu musí disponovat vysokou integritou a být plně v souladu s posláním tohoto klíčového úřadu jak v profesním, tak i soukromém životě,” vysvětluje právník a člen správní rady TI Petr Leyer.

V našem předchozím článku jsme psali o tom, jak Petr Mlsna selhal v záměru očistit jméno ÚOHS a jak blokuje potřebnou reformu tohoto úřadu, která by omezila jeho pravomoci a reálný vliv na českou politiku.

Mlsna poté osočil TI z propojení s advokátními kancelářemi. Dosud nám nepřišlo vysvětlení, o které jsme předsedu antimonopolního úřadu žádali.

„Petr Mlsna je v silném mocenském postavení, každému ministrovi hrozí, že některou z významných investic jejich institucí bude přezkoumávat ÚOHS. Předseda Mlsna rozhoduje o finančně významnějších věcech než leckterý vysoce postavený soudce, přitom udržuje čilé vztahy s mnohými vlivovými hráči v Česku a setkává se s nimi na mnoha společenských akcích,” hodnotí Mlsnovo působení v roli předsedy Jan Dupák, vedoucí právník TI, a dodává: „Buď si vůbec neuvědomuje, že tím ohrožuje nezávislost svého úřadu, nebo si to naopak uvědomuje moc dobře a využívá toho.“

Kůň Zemanova Hradu v čele ÚOHS

Po tlaku protikorupčních organizací v roce 2020 se stala po jedenácti letech v čele úřadu neudržitelná pozice tehdejšího předsedy Petra Rafaje, který rezignoval v návaznosti na závažná podezření z ovlivňování rozhodování úřadu. Následně bylo vládou Andreje Babiše (ANO) vypsáno výběrové řízení, jehož se zúčastnilo 11 uchazečů a vyhrál v něm Petr Mlsna.

Mlsna byl v průběhu výběrového řízení veřejně podporován tehdejším prezidentem Milošem Zemanem (dvě funkční období od 8. března 2013 až do 8. března 2023), který jej označoval za ideálního kandidáta ještě před tím, než měl být ve férové soutěži vybrán vítěz. Prezident republiky je pak tím, kdo předsedu ÚOHS na základě návrhu vlády jmenuje.

Blízký vztah s lidmi kolem bývalého prezidenta ale Petr Mlsna udržoval dlouhodobě i během svého působení ve funkci. Svědčí o tom i hodinky, které Mlsna dostal od prezidenta Zemana, jenž byly původně určeny jako protokolární dar zahraničním státníkům. Prezident Zeman také v roce 2022 udělil Petru Mlsnovi státní vyznamenání Za zásluhy I. stupně.

Reportérka Deníku N Zdislava Pokorná zachytila jeho návštěvu tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře na Pražském hradě. Když se o přítomnosti reportérky Mlsna dozvěděl, odešel raději pěšky místo využití přistaveného služebního vozidla s řidičem.

Petra Mlsnu s prezidentem a jeho nejbližším okolím nespojují pouze kontakty na úrovni komunikace dvou ústavních činitelů.

Mlsnova současná manželka Lucie Mlsnová Bryxová udržuje přátelský vztah s Alex Mynářovou, která s ní komunikuje mimo jiné na sociální síti Facebook. Propojení dále dokládají fotografie pořízené deníkem Blesk (zde a zde a zde) z návštěvy Mlsnových v O2 Aréně na play-off hokejových utkáních české reprezentace na mistrovství světa v letošním roce.  Mlsna se také zúčastnil oslav čtyřicátin Alex Mynářové v květnu 2023.

^{Petr Mlsna na 40. narozeninách Alex Mynářové | fotografie Blesk.cz}

Tam se nepotkal jenom s oslavenkyní a jejím manželem Vratislavem Mynářem, ale také s exprezidentem Zemanem. A dále bývalým ředitelem Lesní správy Lány Milošem Balákem. Ten byl v roce 2022 pravomocně odsouzen za ovlivnění veřejné zakázky a vzápětí omilostněn tehdejším prezidentem Zemanem.

V neposlední řadě se měl na této akci možnost setkat přímo s Martinem Nejedlým, ekonomickým poradcem Zemana a proputinovským obchodníkem s vlivem, kterého dle serveru Neovlivní.cz sledovala i Bezpečnosti informační služba (BIS).

Reportéři Blesku také zachytili Petra Mlsnu, jak do restaurace vchází spolu s Ivanem Netukou, přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie v IKEM a poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro zdravotnictví. Netukovy možné vazby na Martina Nejedlého popisuje magazín Reportér v článku přibližujícím aktuální boje o moc v prestižní pražské klinice IKEM.

Oslava se konala v podniku, kde se Martin Nejedlý o tři měsíce později v srpnu během „slavné pětihodinové bouřky” náhodně setkal i se současným ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Další nevhodné vazby předsedy Mlsny

Předseda ÚOHS Mlsna se účastnil i další společenské akce – svatby advokáta Martina Janouška, který je partnerem velké české advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

Janoušek uvedl, že na svatbu pozval Mlsnovu manželku, s níž studoval. Na svatbách je zcela běžné, že jsou automaticky zváni i partneři, kterým je ale v tomto případě předseda ÚOHS, jehož úřad rozhoduje o miliardových zakázkách, z nichž je do mnohých zapojena právě advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Je pravděpodobné, že Martin Janoušek na svatbu pozval i své dlouholeté partnery z advokátní kanceláře, kteří se tam mohli potkat právě i s předsedou ÚOHS.

Martin Janoušek měl také možnost se s Mlsnovými setkat ve VIP zóně při již zmíněném zápase hokejové reprezentace na mistrovství světa. Na fotografii sedí Janoušek v bílé košili v první řadě, Mlsna s manželkou a Alex Mynářovou za ním.

^{Petr Mlsna na MS v hokeji v Praze 2024 | fotografie: Blesk.cz}

Petr Mlsna mohl vazby na vlivné advokáty navázat v době, kdy byl zapojen ve strukturách Fotbalové asociace České republiky (FAČR), kde působil do roku 2019 v Komisi rozhodčích.

Od roku 2015 stojí v čele jiného orgánu FAČR – Sboru rozhodců – společník advokátní kanceláře ROWAN LEGAL Miloš Olík. Vedení advokátní kanceláře ROWAN LEGAL je ve sboru hojně zastoupeno. Kromě předsedy Olíka v ní dále figurují další společníci, a to Martin Janoušek, Vilém Podešva a také Michal Čáp, donedávna působící tamtéž jako vedoucí advokát.

Společník a partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL odpovědný za vnitřní řízení Vilém Podešva byl v letech 2012 až 2017 členem rozkladové komise bývalého předsedy ÚOHS pro řízení ve věcech veřejných zakázek.

Podešva byl dále od roku 2019 členem rozkladové komise pro oblast hospodářské soutěže – do prosince roku 2020 byl předsedou ÚOHS Petr Rafaj, členy komisí následně nový předseda Mlsna znovu jmenoval – a nyní je  členem rozkladové komise předsedy ÚOHS pro oblast ochrany hospodářské soutěže a významné tržní síly.

Vilém Podešva zastupuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) jako zadavatele veřejné zakázky na výstavbu druhé části metra D, kterou doprovázejí zásadní pochybnosti při výběru vítěze tendru za přibližně 30 miliard korun.

Poté, co nejnižší nabídku podalo sdružení PORR, Vinci a Marti, zrušil ÚOHS soutěž na základě návrhu společnosti Metrostav DIZ. Ta se ale soutěže vůbec neúčastnila a napadala regulérnost veřejné zakázky, v níž přitom podala nabídku sesterská společnost Subterra z holdingu Metrostav.

V případu opakovaně rozhodoval ÚOHS v obou stupních. Tedy nejdříve jako úřad, následně po podání opravného prostředku přímo předseda Mlsna, kterému dává stanovisko rozkladová komise.

Zároveň v této věci činil kroky DPP jako zadavatel. Tyto postupy probíhaly v takové časové souslednosti, že to ve výsledku nahrávalo holdingu Metrostav jako jednomu z účastníků tendru. Ten dodnes nebyl ukončen.

Podrobnosti celé zakázky popsali Reportéři ČT v listopadu 2023. Analýza rozhodovací praxe ÚOHS ukázala, že je Metrostav dlouhodobě úspěšný v těch řízeních, kdy jsou řešeny zásadní otázky významné pro schopnost odsouzené společnosti se nadále účastnit veřejných zakázek.

Byznys obžalovaného Petříka s přímou linkou na ÚOHS

Vilém Podešva a Martin Janoušek byli v minulosti členy orgánů společnosti Hirst, a.s., kterou minimálně do roku 2018 spoluovládala společnost ROWAN CONSULTING s.r.o., vlastněná dlouhodobě společníky advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

Ve společnosti Hirst působil jako statutární ředitel od roku 2018 také Michal Petřík, který je od roku 2020 dodnes předsedou její správní rady a jediným akcionářem. Z tohoto vyplývá postupné převedení společnosti z rukou advokátní kanceláře ROWAN LEGAL Michalu Petříkovi.

Vilém Podešva nadále s Michalem Petříkem spolupracuje jako člen výboru Nákupního klubu, spolku zaměřeného na inovace v prostředí veřejných zakázek.

Michal Petřík se od roku 2018 intenzivně věnuje poradenství a vzdělávání ve veřejných zakázkách, a to z velké části prostřednictvím časopisu Veřejné zakázky, jehož vydavatelství Procurement Publishing, s.r.o., vlastní a v časopise působí jako šéfredaktor.

V redakční radě působí mimo jiné opět Vilém Podešva, další členové spojení s ROWAN LEGAL, a na prvním místě je uvedena současná místopředsedkyně ÚOHS pro oblast veřejných zakázek Markéta Dlouhá. Tu do funkce jmenoval právě předseda Mlsna v červenci 2021 poté, co skončila její předchůdkyně Eva Kubišová.

Markéta Dlouhá nastoupila na ÚOHS v prosinci 2011 a s Michalem Petříkem se musí znát z období května 2012 až března 2013, kdy Petřík působil ve vedoucích funkcích v sekci veřejných zakázek ÚOHS.

Michal Petřík dokončil studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2004 a již v roce 2007 se stal členem – o rok později předsedou – představenstva a zároveň jediným akcionářem společnosti ROPRO a.s., klíčové společnosti figurující v největší české kauze spojené s evropskými dotacemi ROP Severozápad.

V rámci případu se jednalo o manipulace s evropskými dotacemi ve výši přes 14 miliard korun spojených s korupcí v takovém rozsahu, že Evropská komise požadovala vrácení 2,5 miliardy korun a systém regionálních operačních programů byl následně zcela zrušen.

Od března 2011, kdy poprvé v Ústí nad Labem zasahoval tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a padla první obvinění, bylo v rozsáhlé kauze obžalováno několik desítek osob a soudní řízení trvají dodnes.

O působení společnosti ROPRO a Michala Petříka především v souvislosti s podezřelými „losovačkami“ pro výběr dodavatele veřejných zakázek financovaných z evropského operačního programu vypovídá celá řada zdrojů, například o jeho roli v investicích v Chomutově vypovídala místní média i tehdejší rozhodnutí ÚOHS – body 100 až 103.

^{Rozhodnutí ÚOHS | zdroj: ÚOHS}

Michal Petřík se po vypuknutí kauzy přesunul na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde během desetiměsíčního působení vystřídal různé vedoucí funkce.

^{Odpověď ÚOHS na dotaz TI | zdroj: ÚOHS}

Z uvedených dat vyplývá, že k prvnímu přesunu v rámci ÚOHS došlo několik dní poté, co média informovala o tom, že Petřík může fakticky rozhodovat o případech, v nichž při „losovačkách“ sám působil.

V říjnu 2012 dokonce antimonopolní úřad zastupoval na jednání mezirezortní koordinační skupiny pro boj s korupcí.

Po skončení na ÚOHS do roku 2014 dle svého profilu na LinkedIn působil ve vedoucích funkcích pro zadávání veřejných zakázek na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

S nástupem Petra Mlsny na ÚOHS na konci roku 2020 se vrátil také Michal Petřík, který se mimo jiné věnuje pořádání veřejných akcí na téma veřejného zadávání – během působení Petra Rafaje v čele ÚOHS obdobné akce v podstatě neprobíhaly.

V jedné z větví kauzy ROP Severozápad byl v roce 2022 Petřík spolu s dalšími obžalován v souvislosti s dotací pro rekonstrukci části hotelu Cascade v Mostě (sp. zn. 49 T 7/2022 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem).

Přestože se minimálně po vydání článku Seznam Zprávy v srpnu 2024 o Petříkových problémech a vazbách muselo dozvědět vedení ÚOHS, nijak to neovlivnilo ochotu vedení ÚOHS s Petříkem nadále spolupracovat na pořádání konference právě v den, kdy u Krajského soudu v Ústí nad Labem probíhalo jednání v trestním řízení vedeném proti Michalovi Petříkovi.

S Petříkovými společnostmi dle zjištění investigativních novinářů – Adély Jelínkové a Lukáše Valášek ze zpravodajského online serveru Seznam Zprávy – uzavřel několik smluv za téměř 2,5 milionu korun pražský dopravní podnik, a to na přímo jako zakázky malého rozsahu.

Jedná se o sérii objednávek na plnění za statisíce korun (např. tato), aniž by v nich byly blíže specifikovány parametry požadovaného plnění, což standardně objednávky DPP nad rámec běžných obchodních podmínek v registru smluv obsahují.

„Řadu z uvedených vazeb lze vysvětlit setkáváním na odborné úrovni. V prostředí velkých veřejných zakázek se opravdu téměř všichni osobně znají. Výše zmíněná propojení ale vypovídají o mnohem užších kontaktech, než je obvyklé, a všechny okolnosti zásadně narušují důvěru v nezávislost ÚOHS,“ podotýká Jan Dupák, vedoucí právník TI.

ÚOHS a digitalizace stavebního řízení

Vliv nad dohledem nad zadáváním veřejných zakázek se promítl i do sporu v nyní již bývalé vládní pětikoalici, kdy premiér Petr Fiala (ODS) odvolal vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z vlády.

O samotné digitalizaci stavebního řízení bylo v posledních týdnech napsáno mnoho výstupů, proto za TI jen připomeneme, že pořad Reportéři ČT popsal v září tohoto roku pozadí klíčové zakázky na digitalizaci stavebního řízení, kterou od letošního července doprovází značné problémy při fungování v praxi.

Investigativní novináři přinesli kontext, kvůli němuž se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dostalo pod časový tlak vedoucí k překotné a neúspěšné implementaci IT systému.

Tomuto časovému tlaku značně přispěly spory v souvislosti s rušením a zadáváním veřejných zakázek na IT systémy pro digitální stavební řízení.

Klíčové bylo rozhodování ÚOHS, v jehož čele stojí předseda Petr Mlsna udržující blízké kontakty s vlivnými hráči, v jejichž neprospěch ministr Bartoš (Piráti) podnikl kroky.

Ty zjevně nevyhovovaly Zdeňku Zajíčkovi, významnému politikovi ODS, prezidentovi ICT UNIE, prezidentovi Hospodářské komory ČR a členovi pražského zastupitelstva.

Připomeneme, že Zajíček za ICT UNII v roli dodavatele mimo jiné uzavřel kontrakt s MMR pod vedením tehdejší ministryně Kláry Dostálové (ANO), a to na přípravu digitalizace stavebního řízení. Za MMR v roli objednatele tehdy smlouvu podepsal externí poradce Luděk Šteffel, který figuruje jako trestně stíhaný v kauze Dozimetr. Nejen tyto detaily přinesli v říjnu loňského roku Reportéři ČT.

Petr Mlsna má také politickou zkušenost z působení ve vládě Petra Nečase (ODS) od prosince 2012 do července 2013, kdy byl jako nestraník jmenovaný stranou LIDEM ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády.

Do funkce byl jmenován spolu se současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) – tehdy ministrem dopravy – a na jednáních vlády se pravidelně setkával i se současným ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a nynějším předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) – tehdy nestraník za ODS na ministerstvu školství.

^{Prezident Václav Klaus jmenoval 12. prosince 2012 nové členy vlády Petra Nečase (ODS), Karolínu Peake (LIDEM), Zbyňka Stanjuru (ODS) a Petra Mlsnu (za LIDEM) | fotografie: Michal Doležal, ČTK}

Dobré vztahy předseda Mlsna s ministrem Stanjurou udržuje zjevně dodnes, když spolu letos v květnu strávili jeden z hokejových zápasů v rámci mistrovství světa v Praze.

O Mlsnově nízké integritě, nevhodných vazbách a narušené nezávislosti jsme již psali v našem červencovém analytickém článku.

„Minulý předseda ÚOHS Petr Rafaj se se zájemci o výsledek rozhodování ÚOHS scházel na benzínkách, Petr Mlsna je potkává na hokejových zápasech, svatbách a oslavách narozenin. Obsahově mezi tím není rozdíl,“ srovnává Petr Leyer.

Jak se Mlsna dostal do čela ÚOHS?

Ve výběrové komisi, která v roce 2020 vybírala nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byl kromě tehdejší místopředsedkyně vládního Výboru pro personální nominace Yvony Charouzdové a tehdejšího státního tajemníka ministerstva vnitra Josefa Postráneckého, jediný odborník na veřejné zakázky – tehdejší ředitel Odboru práva veřejných zakázek MMR Vlastimil Fidler.

Tříčlenná komise následně vybrala Petra Mlsnu jako vítěze. Po sněmovních volbách 2021, konci kabinetu Andreje Babiše, a změně ve vedení MMR dostal v roce 2022 Vlastimil Fidler za úkol zadat zpracování analýzy hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Analysis – RIA) k plánované reformě ÚOHS.

Prostřednictvím Ústavu státu a práva tuto analýzu zpracoval Hynek Brom, tehdy již bývalý místopředseda ÚOHS, který úřad opustil v návaznosti na rezignaci Petra Rafaje z předsednické funkce.

Vlastimil Fidler za MMR akceptoval zcela nedostatečnou analýzu, která ani neodpovídala zadání a nepřinesla žádné hodnotné vstupy do diskuze o reformě ÚOHS. Naprosto nedostatečná analýza RIA způsobila zdržení prací na reformě antimonopolního úřadu přibližně o rok. Hynek Brom tuto analýzu zpracoval na podzim roku 2022, ale dohodu o provedení práce s ním Ústav státu a práva uzavřel až na kalendářní rok 2023.

Fidler následně přišel o vedoucí funkce na MMR a přesunul se do legislativně právního odboru MMR mimo sekci, jež se zabývá regulací veřejného zadávání. Zároveň ale byl nedávno nově zaměstnán v Kanceláři předsedy ÚOHS Mlsny jako jeho poradce, a to v době, kdy mezi MMR a ÚOHS panuje – stejně jako za úřadování Petra Rafaje – velice napjatá atmosféra.

Bez reformy ÚOHS se situace ve veřejných zakázkách nezlepší

Spojení Petra Mlsny s ÚOHS dlouhodobě vyvolává pochyby o nezávislém fungování této klíčové státní dohledové instituce. Mlsna není předsedou, který by uměl odolávat zákulisním tlakům ze strany soukromého sektoru a politické reprezentace. Naopak jde korupčním rizikům naproti a nezpochybnitelně tak nastoupil na cestu jeho předchůdce Petra Rafaje, který musel na svůj post rezignovat.

Protikorupční organizace již několik let usilují o reformu ÚOHS, jejímž hlavním pilířem je zrušení koncentrace pravomocí v rukou předsedy. Jak jsme popsali dříve, ÚOHS pod vedením Petra Mlsny podniká vše pro to, aby tato reforma nebyla úspěšná. Reformu prosazoval se svým týmem nyní již bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

„Předseda Mlsna může mít na stole jakoukoliv veřejnou zakázku v Česku. Ve vedení ÚOHS rozhoduje o pracovních aspektech svých podřízených. Může nastavit, kam se úřad bude nebo nebude dívat. Ačkoliv přímo rozhoduje jen o malém množství zakázek, ty nejvýznamnější mají hodnotu až desítek miliard korun, což nutně přináší obrovské tlaky na rozhodování,“ komentuje Jan Dupák.

Pochybnosti o nezávislosti ÚOHS přináší také aktuální vývoj, kdy úřad provádí úkony řízení o možném zneužití dominantního postavení na trhu společností Seznam a.s., jejíž dceřiná společnost Seznam Zprávy, a.s., vydala dva články o působení obžalovaného Michala Petříka na ÚOHS.

#Czechia: RSF condemns the ?? Competition Authority’s attempt to intimidate the news site @SeznamZpravy for publishing a public-interest investigation into its president. An independent institution should never be used to put pressure on journalists. pic.twitter.com/OXzDQPCVbx

— RSF (@RSF_inter) September 16, 2024

„Načasování zásahu ÚOHS ve společnosti Seznam a.s. přináší pochybnosti o motivaci úřadu zejména proto, že ÚOHS sám ve svém dřívějším vyjádření spojil toto vyšetřování s články vydanými na Seznam Zprávy, které popisovaly vazby vedení úřadu na experta obžalovaného z manipulací zakázek,” zareagoval na sociální síti X vedoucí analytik TI Marek Chromý.

Pokud má v Česku existovat funkční Úřad pro ochranu hospodářské soutěže férově dohlížející na celý trh, je třeba ho reformovat a v rámci instituce mít v čele profesionální a nezávislé vedení s vysokou osobní integritou, které bude příkladem pro celý úřad.

TI bude nadále aktivně sledovat další vývoj týkající se samotné reformy ÚOHS, kterou má vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení.

Projekty a kauzy: Nefunkční ÚOHS v pasti politické a byznysové zákulisní sítě