Taxparency 2015

Publikováno 25. 05. 2015

Proč se věnujeme tomuto projektu

Vytvoří-li se dostatečně komplexní a pro úřady alespoň z části neviditelná vlastnická struktura, je možné do této její „neviditelné části“, resp. do dceřiných společností v daňových rájích, jež jsou její součástí, schovat nezdaněný zisk nebo peníze vyvedené z veřejných rozpočtů. Vytvářením takovýchto vlastnických struktur je krom toho možné účinně znemožnit vyšetřování finanční kriminality, obcházet mezinárodní sankce nebo zprivatizovat části trhu s veřejnými prostředky.

Jaké jsou důsledky?

Problém neprůhlednosti vlastnických a daňových struktur nadnárodních společností má řadu negativních důsledků:

  1. snížené příjmy z daně z příjmu právnických osob způsobené přesouváním zisku nadnárodních společností do zemí s nízkým či nulovým zdaněním,
  2. diskriminaci malých podniků, které na rozdíl od nadnárodních společností nemohou vytvářet neprůhledné vlastnické struktury a prostřednictvím těchto struktur přesouvat zisky do zemí s nízkým či nulovým zdaněním,
  3. neúčinné vymáhání práva, co se týče financování hospodářské kriminality, korupce a aktivit osob, na něž jsou uvaleny mezinárodní sankce, z veřejných rozpočtů,
  4. neefektivní hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v oblasti veřejných zakázek, grantů a nakládání s veřejným majetkem.

Jaké je řešení?

Řešení problému korupce vyplývající z neprůhlednosti vlastnických struktur společností spočívá ve zveřejnění vlastnických struktur až po skutečné (konečné) vlastníky. Řešení problému vyhýbání se dani ze zisku právnických osob spočívá ve zveřejnění jejich vlastnických struktur nadnárodních společností doprovázené odkrytím skutečně odvedené daně ze zisku ve všech zemích, kde tyto společnosti působí. Zveřejnění a transparentnost doporučuje OECD i přední akademici v této oblasti. Společnosti, jež dobrovolně zveřejní svou vlastnickou strukturu až po skutečné vlastníky a svou skutečnou míru korporátního zdanění, nejsou nebezpečné. Veřejnost totiž ví, kdo je vlastní a ovládá. Rovněž ví, kolik platí na dani z příjmu právnických osob a že se nevyhýbají placení této daně přesouváním zisků. Naproti tomu u společností, jejichž vlastnická struktura a skuteční vlastníci jsou neznámí, nelze ověřit, zda v rámci své struktury nepřesouvají zisky či nevyvádějí peníze z veřejných rozpočtů. Závěry studií britských i mezinárodních institucí se shodují, že „existuje zřejmá souvislost mezi nelegálními přesuny finančních prostředků a neprůhlednými strukturami společností“.

  • David Kotora, fundraising a komunikace TI, zahajuje tiskovou konferenci Taxparency | zdroj: TI

Tisková konference Taxparency 25. 5. 2015 | zdroj: TI

Jaká opatření se přijímají?

V roce 2013 navrhl britský premiér David Cameron povinné zveřejňování vlastnických struktur společností a jejich skutečné míry korporátního zdanění. Po schválení jeho návrhů na mezinárodní úrovni na summitu G-8 v Lough Erne, OECD začala pracovat na doporučeních ohledně zveřejňování efektivní míry korporátního zdanění nadnárodních společností v jednotlivých zemích. Na evropské úrovni navrhl v roce 2014 Evropský parlament zřízení veřejného rejstříku skutečných vlastníků společností. Evropská komise má v následujících letech podat zprávu ke zveřejňování odvedené daně ze zisku nadnárodních společností v jednotlivých zemích. V únoru 2015 ohlásil americký prezident Obama reformu zdanění off-shorových zisků amerických společností. Paralelně začaly v řadě zemí vznikat nezávislé iniciativy nevládních organizací a asociací malých podniků s cílem odměnit společnosti, jež dobrovolně zveřejní své skutečné vlastníky a skutečnou míru korporátního zdanění. Evropští poslanci a asociace evropských odborů propagují myšlenku motivační „daňově transparentní“ značky pro průhledné a daňově odpovědné společnosti.

Proč současná opatření nestačí?

Vytvoření doporučení OECD pro zveřejňování skutečné míry zdanění nadnárodních společností ještě určitou dobu potrvá. Až budou tato doporučení zveřejněna (minimálně do roku 2016), nebudou závazná a neposkytnou konkrétní nástroje, jak zveřejňovat skutečnou míru zdanění. Krom toho nijak nepomohou státům východní Evropy v boji proti korupci a nízké vymahatelnosti práva. Souběžné dobrovolné iniciativy, přesto, že jsou založeny na pozitivní motivaci, postrádají jasné sdělení, které by umožnilo spotřebitelům snadno rozlišit transparentní a odpovědné společnosti od vlastnicky a daňově neprůhledných firem. Proto přichází koncept TAXPARENTNÍ značky.

Co konkrétně děláme

Co je taxparentní značka?

Koncept TAXPARENTNÍ značky je jednoduchý: společnost, která zveřejní svou kompletní vlastnickou strukturu a celkovou míru skutečného korporátního zdanění, bude mít možnost získat TAXPARENTNÍ značku. Kdo získá TAXPARENTNÍ značku, bude mít konkurenční výhodu v podobě lepší pověsti u spotřebitelů, protože bude moci „prodat“ skutečnost, že je transparentní a poctivě odvádí daň z příjmu právnických osob. Každá společnost, která bude chtít získat TAXPARENTNÍ značku, uvede do online aplikace svoji vlastnickou strukturu. Ke každé společnosti v rámci vlastnické struktury doplní údaj o zisku a dani, kterou z tohoto zisku v dané zemi zaplatila. K tomu připojí odkazy na dokumenty, které zadané informace potvrzují (například výpis z obchodního rejstříku či účetní závěrku). Online aplikace poté na základě zadaných údajů graficky zobrazí vlastnickou strukturu, vypočítá celkovou efektivní míru korporátního zdanění a udělí společnosti elektronickou TAXPARENTNÍ značku. Tuto e-značku si společnost umístí na svou webovou stránku. Značka bude interaktivní: pokud na ní návštěvník „klikne“ zobrazí se zadaná vlastnická struktura a efektivní míra zdanění. Platnost značky bude jeden rok do zveřejnění nové účetní závěrky v následujícím roce.

Co taxparentní značka přinese?

Za prvé, TAXPARENTNÍ značka přinese konkurenční výhodu společnostem s transparentní dobrovolně zveřejněnou vlastnickou strukturou a efektivní mírou korporátního zdanění. Jelikož pro malé společnosti s jednoduchou vlastnickou strukturou bude získání TAXPARENTNÍ značky velmi jednoduché, lze důvodně předpokládat, že se za relativně krátkou dob vytvoří kritická masa společností používající tuto značku. To vytvoří tlak i na větší společnosti, aby tuto značku získaly, tzn. aby dobrovolně zveřejnily svou vlastnickou strukturu a efektivní míru korporátního zdanění v jednotlivých zemích.

Za druhé, TAXPARENTNÍ značka přinese jednoduchý a srozumitelný nástroj pro spotřebitele, jak odlišit „čisté a daňově odpovědné“ od neprůhledných a daním se vyhýbajících firem. Díky tomu budou spotřebitelé moci nakupovat u firem s TAXPARENTNÍ značkou, což bude dosud netaxparentní firmy motivovat k získání této značky.

Za třetí, i když nelze předpokládat, že společnosti se skrytými vlastníky vyvádějící zisky do daňových rájů by se staly dobrovolně taxparentními, má TAXPARENTNÍ značka potenciál vytvořit určitý neformální „etický standard“, který odliší transparentní od netransparentních společností. Pokud by se takovýto etický standard postupně rozšířil a i velké nadnárodní společnosti, jejichž globální efektivní míra korporátního zdanění je dnes v důsledku praktik přesouvání zisku nízká (např. 3 4 %), by chtěly svoji efektivní korporátního zdanění míru zvýšit, aby měly možnost získat TAXPARENTNÍ značku, mohly by státu / EU doplatit rozdíl v podobě „dobrovolného příplatku“ na dani z příjmu právnických osob (jednalo by se tak de facto o daň z offshorových zisků).

Za čtvrté, veřejné instituce by po uvedení TAXPARENTNÍ značky v život mohly začít požadovat, aby jakékoli společnosti, jimž jsou vypláceny veřejné prostředky, měly TAXPARENTNÍ značku. Tím by si stát zajistil, že skutečné vlastníci těchto společností neovlivňují přidělování veřejných peněz jejich firmám a že tyto veřejné peníze nejsou prostřednictvím neprůhledných struktur vyváděny do daňových rájů.

Více informací naleznete na www.taxparency.eu

Sledovat další informace k projektu můžete i na sociálních sítích Twitter a Facebook.

Jaké máme výsledky

Štítky: Taxparency

Bojujte proti korupci s námi.