Infiltrátor ve Světozoru – Jak vyprat peníze, lekce první

Publikováno: 16. listopadu 2017

Pro náš tradiční komponovaný večer v Kino Světozor jsme letos zvolili téma praní špinavých peněz. K problematice jsme pozvali přední odborníky a exkluzivně jsme promítli film Infiltrátor, který na příkladu drogového byznysu ukazuje, jak takové praní funguje ve velkém.

  • Milan Eibl, Kamil Kouba, Pavla Holcová a Petr Leyer na debatě a promítání v Kině Světozor | zdroj: TI

V panelu vystoupili

  • Pavla Holcová – zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku; podílí se na mezinárodních projektech v rámci Organized Crime and Corruption Reporting Project
  • Kamil Kouba – zakladatel mezinárodní sítě policejních expertů v oblasti AML; bývalý příslušník Policie ČR, specialista na odhalování praní špinavých peněz
  • Milan Eibl – hlavní analytik TI; Dlouhodobě se věnuje zneužívání veřejných prostředků a mapování majetkových vztahů politicky aktivních osob.

Debatu moderoval Petr Leyer, právník TI.

 

Česká pračka

V České republice, stejně jako ve zbytku světa, pozorujeme praktiky spojené s praním špinavých peněz zejména v oblastech, kam přicházejí peníze ze státního rozpočtu. Z průzkumu protikorupční policie z roku 2010 vychází, že v ČR se ročně „vypere“ okolo 700 miliard korun. I tak patří Česká republika v Evropě ke špičce v odhalování kauz se špinavými penězi.

Jen velmi malou část těchto transakcí je policie schopna zachytit a ještě menší část vypraných peněz vrátit do státního rozpočtu. Prevencí těchto praktik a praktik latentní kriminality, kdy se peníze nedaří dohledat vůbec, by mohla být zejména větší kontrola při rozdělování státních dotací.

 

Trendy

Podle Pavly Holcové,  jedné z nejvýznamnějších představitelek investigativní žurnalistiky, jsou nyní největším trendem mezi praktikami v praní špinavých peněz obchody s kryptoměnami, investice do nemovitostí a luxusního zboží. Česká republika v těchto praktikách vystupuje zejména jako tranzitní země. Peníze se často perou také ve věcech nehmatatelných, tedy například při vykazované práci PR agentur, či zadávání reklam, které nejsou nikdy realizované.

Během diskuze byla zmíněna myšlenka o regulaci toku špinavých peněz možnou legalizací obchodu s drogami, kterou ale právě Pavla Holcová vzhledem k vlastní studii odmítla s tím, že by ve výsledku společnost zaplatila více, než kolik nakonec uniká na daních. Zároveň zmínila, že větší zisk pochází z obchodu se zbraněmi.

Pokud se bude trh a celkově společnost pouze regulovat, nikdy nedojde k vymýcení tohoto problému. Společnost by se měla pokusit o proměnu celé kultury, a to od úplných základů.

 

 

Z průzkumu protikorupční policie z roku 2010 vychází, že v ČR se ročně „vypere“ okolo 700 miliard korun. I tak patří Česká republika v Evropě ke špičce v odhalování kauz se špinavými penězi.

Související projekty

Taxparency

Co je klíčový problém ve východní Evropě? Korupce. Co je klíčový problém v západní Evropě? Daňové úniky velkých korporací. Oba problémy mají společnou příčinu – neprůhledné vlastnické a daňové struktury nadnárodních společností.

Vice o projektu

Jasné vlastnické a daňové struktury příjemců veřejných peněz

Mediálně exponované kauzy jako Luxleaks či Panama Papers potvrdily, že agresivní daňové plánování a skrývání skutečného vlastnictví ‎jsou závažným problémem současné globální ekonomiky. Představují především ideální nástroj pro zakrývání střetů zájmů a výnosů z nelegální …

Vice o projektu