Blog Ondřeje Vondráčka: „Svlékání firem do naha“

Publikováno: 7. července 2015

„Firmy, které jsou vlastněné skrze akcie na doručitele, nemají jasnou vlastnickou strukturu, což umožňuje zadávání veřejných zakázek firmám přímo spřízněným s těmi, co o dané zakázce rozhodují. Je nezbytné, aby se do veřejných soutěží mohly přihlašovat jen ty firmy, které mají jasnou vlastnickou strukturu vystopovatelnou až k fyzickým osobám.“ (Národní ekonomická rada vlády – NERV)

Ondřej Vondráček foto

Ondřej Vondráček, právník, autor myšlenky Taxparency a Taxparentní značky | zdroj: e15.cz

V současném globalizovaném světě stát v řadě případů nedokáže dohledat konečné vlastníky firem, zejména jsou-li tito vlastníci skryti v neprůhledných daňových rájích. Z veřejně dostupných zdrojů není často možné zjistit, která konkrétní fyzická osoba je skutečným vlastníkem určité firmy.

Každý ví, co vlastní
Konečný vlastník vlastnickou strukturu své firmy téměř vždy dobře zná, ať se nachází kdekoli. Této znalosti využívá chytré pravidlo a požaduje po každé firmě, jež chce veřejné peníze, odkrýt svou vlastnickou strukturu až po skutečné vlastníky nebo-li „svléknout se do naha.“ Když by se firma, jež se uchází o veřejnou zakázku či dotaci, musela před státem takto svléknout do naha, hned by se ukázalo, jestli v ní nemá podíl například osoba, která zakázku zadává.

„Svlékání firem do naha“ není žádnou novinkou. Standardně se uplatňuje u finančních institucí jako jsou například banky a pojišťovny, kterým lidé svěřují své peníze. Jestliže firmy, kterým občané návratně svěřují své peníze, musí odkrýt celou svou vlastnickou strukturu, není nejmenšího důvodu, proč by firmy, kterým občané svěřují své peníze odvedené na daních nenávratně, neměly učinit to samé.

Které firmy je třeba svléknout do naha?
Rozkrytí a doložení vlastnických struktur by se mělo týkat všech firem získávajících v určité formě veřejné prostředky – tedy nejen firem účastnících se veřejných zakázek a jejich subdodavatelů, ale rovněž firem čerpajících dotace nebo firem, jež si pronajímají nebo kupují od státu veřejný majetek nebo ho státu prodávají.

Rovněž je třeba zamezit, aby advokáti mohli krýt skutečné vlastníky firem. Transparentnost vlastnické struktury firem získávajících veřejné prostředky je navíc třeba účinně kontrolovat, a to jak v průběhu, tak určitou dobu po skončení čerpání veřejných prostředků.

Paradox: Povinnost vlády plní Transparency International
Povinnost připravit zákon, který by umožňoval rozkrývání vlastnických struktur veřejných prostředků, je v protikorupční strategii vlády od roku 2013. Termín jeho předložení se stejně jako u ostatních protikorupčních závazků neustále posouvá. Momentálně je stanoven na konec roku 2015.

Transparency International ve spolupráci se sdružením Lexperanto proto návrh zákona o rozkrývání vlastnických struktur příjemců veřejných prostředků pro vládu připravili (dostupný nawww.taxparency.cz) a nabídli, že připraví internetovou aplikaci, která by rozkrývání vlastnických struktur byla schopna technicky provést.

Zdroj: Aktuality.cz

„Svlékání firem do naha“ není žádnou novinkou. Standardně se uplatňuje u finančních institucí jako jsou například banky a pojišťovny, kterým lidé svěřují své peníze.

Související projekty

Taxparency

Co je klíčový problém ve východní Evropě? Korupce. Co je klíčový problém v západní Evropě? Daňové úniky velkých korporací. Oba problémy mají společnou příčinu – neprůhledné vlastnické a daňové struktury nadnárodních společností.

Vice o projektu

Související novinky