Martina Foldynová: Nejtěžší na psychiku bylo moderovat díl s paní Bradáčovou, je to velká autorita

Vydáno 30. 08. 2022

Přinášíme vám rozhovor s moderátorkou podcastu Transparency International (TI) Stošestka, Martinou Foldynovou. Co dělá, když nenatáčí Stošestku? Jak se připravuje na moderaci podcastu o korupci? V čem je to jiné než moderovat lifestyle? A jaký díl by ještě chtěla natočit? Přečtěte si celý rozhovor.

Martina Foldynová, moderátorka podcastu Stošestka | zdroj: TI, fotografie: Jan Volejníček

Pro začátek bych byla ráda, kdyby ses zkusila rychle představit. Kdo je Martina a co dělá kromě 106? 

Dělám spoustu věcí. Úplně primárně jsem moderátorka v Českém rozhlase, na stanici Radio Wave. To mě živí, to je moje hlavní práce. Zároveň tam taky pracuju v redakci, kde se specializuju na domácí hudební scénu. Dělám pravidelně rozhovory s domácími hudebníky.  

Zároveň dělám nadřízenou denním proudovým moderátorům. Zaškoluju a zaučuju nové lidi, učím je mluvit, učím je s vysílací technikou. To je náplň mé práce v Českém rozhlase. 

A taky dělám spoustu věcí kolem. Jsem DJka a mám svůj pořad na komunitním pražském Radiu Punctum. Celkově se hodně pohybuju v českém hudebním prostředí. Tak to jsem já. 

Výborně. A když se přesuneme k Transparency, o čem je tvoje spolupráce s TI a jak to vzniklo? 

To by mě vlastně taky zajímalo. První mě kontaktovala Lucka Vilimovská z TI s tím, že si mě vytipovali a chtěli by rozjet podcast. 

Byla jsem dost překvapená, protože jsem vůbec nevěděla, jakým způsobem na mě přišli a proč bych to měla být zrovna já. Nikdy jsem s tématem korupce, ani samotnou TI, neměla nic společného.  

První jsem se lekla a myslela jsem si, že to není nic pro mě. Ale já mám hodně ráda výzvy a ráda se učím nové věci. Nechala jsem si to pár dní rozležet a pak mi došlo, že za zkoušku nic nedám. Teď máme o rok a půl později a já jsem za tu zkušenost moc vděčná. 

Ty jsi to už trošku nakousla, ale jaký jsi měla vztah k tématu, které TI řeší? 

Já mám pocit, že mám nějaké obecné povědomí o současné domácí i zahraniční politické situaci. Můj zájem i přesahy tam jsou. Ale vždycky to bylo v obecné rovině. Četla jsem nějaké základní kauzy a situace, ale asi by mě ani nenapadlo dostávat se do hloubky u témat jako vojenská armádní technika nebo whistleblowing.  

A v tom je to pro mě kouzelné. Dozvídat se tyhle informace mě baví, ale takhle do hloubky jsem k nim našla cestu až teď. 

Co tě na tom teda nejvíc baví? To, že tady máš tu expertízu zprostředkovanou? 

Vnímám to ve dvou rovinách. Jednak je to určitě potkávání lidí, kteří jsou experti na dané téma a kteří ve studiu naprosto evidentně vědí, o čem mluví. Vždycky budou mít odpovědi na mé otázky. 

A na druhou stranu se cvičím v moderaci takových témat, která bych do téhle doby nikdy v životě nemoderovala. Takže pokládám úplně jiné otázky, než jsem do teď pokládala. 

A v čem se ta moderace liší? 

Vždycky mi bylo přirozenější a bližší moderovat lifestyle. Je to i moje primární nastavení v rozhlase. 

Řešila jsem primárně kulturní témata. Pocházím z tohohle prostředí, to je můj bazén, ve kterém normálně plavu. A když už nějakou dobu žiješ v takovém prostředí, je ti to přirozené, tak vždycky přijdeš na to, na co se zeptat. Najdeš nějakou návaznost, propojení. 

U Stošestky si musím hodně věci načíst, abych chápala kontext. Abych u otázek hostů věděla, čím tam můžeme navázat. V tom se to hodně liší.

Martina Foldynová

Martina je externí moderátorka podcastu TI Stošestka. První rozhlasové zkušenosti získala již během studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studentské rádio UP AIR jí poskytlo základy v moderování i vedení týmu. Mezi lety 2016 a 2018 byla jeho šéfredaktorkou. Od září 2018 je její primární působiště v proudovém vysílání a redakci Českého rozhlasu Radia Wave. Moderuje vlastní hudební pořad na pražském komunitním Radiu Punctum. Spolupráci s Transparency navázala v březnu 2021. 

Jak vypadá tvoje příprava? 

Příprava na Stošestku není zdaleka pouze moje práce. Pracují na tom lidé v Transparency a já to dostanu dopředu. Jsou tam informace o tom, jaké máme téma, kdo dorazí za hosty, jaký vztah má TI vůbec k danému tématu a proč ho chce otevírat. A dostanu i obecný nástřel, co by bylo fajn zmínit a zaznamenat v aktuálním vydání podcastu. 

A pak už je na mně, když jsem doma, si to všechno přečíst a sestavit scénář. 

Co je na tom pro tebe nejtěžší? Na tvorbě 106. 

Pro mě asi až ten moment ve studiu. A zejména pokud to jsou témata, která jsou mi fakt hodně vzdálená, jako například aktuální díl o armádní vojenské technice a nákupech ministerstva. To je téma, které by mi nemohlo být víc vzdálené. 

Čím déle dělám Stošestku, tím víc se cítím komfortně během samotného natáčení. U vedení rozhovoru je ale hrozně důležité, aby moderátor dával pozor, co obsahově říká host, který sedí naproti němu. A to se dělá strašně těžko, když neřešíte, jestli venku prší, kde jsme byli na výletě anebo nějaké lifestylové téma, které běžně dělám v rozhlase. 

Daleko hůř se drží pozornost, když se snažím poslouchat informace, o kterých vůbec nic nevím. Musím ve svojí hlavě během rozhovoru přijít na to, jakým způsobem na to mám reagovat. A to je nejtěžší, ten moment ve studiu. 

Který díl pro tebe byl v tomhle nejnáročnější? Nejvíc čerstvý je teď ten o armádních zakázkách, už jsi o něm mluvila, ale byl to on? 

No…asi nejtěžší na psychiku pro mě byl díl s paní Bradáčovou, protože to je velká autorita, a hlavně člověk na svém místě. Je taková informační mašina. Informace z ní jdou rychle jedna za druhou a jsou hrozně náročné na udržení pozornosti. Zároveň mám vůči ní úctu a respekt, takže tam člověk musí zvládnout víc věcí za ráz. Tento díl byl pro mě asi nejtěžší.

V každém díle asi přijdeš k něčemu novému, ale který bys řekla, že pro tebe byl něčím nejpřínosnější nebo nejzajímavější? 

Byla jsem moc ráda, když jsme na konci loňského roku natočili díl čistě s lidmi z Transparency. Dorazil David Kotora a tehdejší vedoucí analytik Milan Eibl. Povídali jsme si odlehčenou formou o TI, vysvětlovali jsme si, jaký je rozdíl mezi Transparency International a Amnesty International a jaké se dějí vtipné historky a situace.  

I já sama se s tím setkávám dnes a denně. Například si s někým si povídám a řeknu, že moderuju podcast Transparency International, a naprosto běžně se v tom hovoru o hodinu později stane, že řeknou: “Hej a co ta tvoje práce v Amnesty?” A já říkám: “To není Amnesty, ale Transparency.” Vlastně se to děje furt a je to takové úsměvné. 

Takže díl, kde odlehčeně osvětlujeme fungování TI, byl pro mě důležitý. Jsem ráda, že se stal. 

Transparency spustila v roce 2021 podcast pod názvem Stošestka, který poskytuje unikátní a konstruktivní vhled nejen do korupční problematiky v Česku, ale i v zahraničí. V roce 2022 pokračujeme druhou sezónou. Stošestka je právo na informace pro občany a širokou veřejnost. Názvem volně odkazujeme na zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 

Máme za sebou už pomalu dvě série. Které ze všech témat, o kterých jsme mluvili ti bylo osobně nejbližší nebo se tě nějak dotýkalo? 

To byl díl s panem Šlerkou a s Denisou Hejlovou, kde jsme řešili dezinformace a konspirační teorie. To vnímám jako důležitý díl. Jsem ráda, že jsme to téma otevřeli, protože se mě to v mojí rodině dotýká. A ačkoli jsem se snažila mít co nejvíc odstup, stejně se mi tam promítla osobní rovina, poněvadž je to pro mě citlivé téma. 

Byla jsem ráda, že jsme to mohli otevřít s někým, kdo je odborníkem na slovo vzatým. Sice jsem nedostala žádnou konkrétní radu, jak s tím nakládat, ale svým způsobem mi pomohl pocit, že lidí jako já, kteří to řeší, je spousta.  

A v poslední době se mi to děje často. Lidé v mém okolí a věkové kategorii řeší u svých rodičů a rodinných příslušníků, že propadli nějakým dezinformačním webům a konspiračním teoriím. 

Takže to je téma, které se mě dotklo nějakým osobním způsobem a jsem ráda, že jsme ho otevřeli.

To jsme probrali, co jsme už ve 106 natočili, ale co bys chtěla teprve natočit? 

Zrovna nedávno jsem psala lidem z týmu Stošestky, že bych byla moc ráda za celý díl zaměřený na enviromentální problematiku. To si moc přeju natočit. A bylo mi řečeno, že je to v plánu, takže se na to se moc těším. Budeme řešit životní prostředí, jaké kroky dělat a co se zatím dobře nedělá. I tam bude určitě spousta propojovacích mostů s agendou Transparency.

Kampaňová stránka TI: Uhlíková korupce | zdroj: TI

My tomu v TI říkáme uhlíková korupce. 

Ano, ano. My jsme se toho lehce dotkli v jednom z předchozích dílů s Ondřejem Caklem a Honzou Dupákem k Národnímu plánu obnovy (NPO). Zmínili jsme to, ale přeju si mít celý díl na environmentální téma, protože si myslím, že v tomto světě není větších problémů. Myslím, že jsou první, které by se měly začít řešit. 

Poměrně nedávno jsme taky do 106 vložili hlas Martina Hofmanna, který žádá posluchače o podporu TI. A mimo jiné tam zazní, co zrovna dělá, když poslouchá 106. Tak by mě zajímalo, co děláš ty? 

Já většinou sedím a jenom soustředěně poslouchám. Když Stošestku poslouchám já, tak je to ještě před vydáním. A to znamená, že musím bedlivě a pozorně poslouchat obsah, abych mohla napsat připomínky k tomu, co ještě máme vystřihnout nebo upravit.  

Takže jen sedíš a soustředíš se. 

Sedím a soustředím se. Mám sluchátka, piju hodně kafe, poslouchám a vedle mám otevřený mail, kam rovnou píšu připomínky, co je ještě potřeba vylepšit. 

Kolikrát teda slyšíš jeden díl? 

Záleží jak kdy. Někdy se nám podaří, že to běží velmi dobře. Ale občas se stane, že to musím poslouchat několikrát.  

Je to náročné. U dílů se skoro hodinovou stopáží je problém udržet pozornost opakovaně za sebou. Proto se snažím poslouchat pozorně, abych to pak nemusela dělat znova.  

Protože já to zažiju několikrát. První se na to připravuju, pak to slyším ve studiu a nakonec to slyším zpětně. 

Mám tady poslední dotaz. Ty končíš 106 vždycky nějakou vtipnou průpovídkou, kterou tam někdo vymyslí. Která tahle závěrečná historka tě nejvíc pobavila? 

Já mám fakt špatnou paměť. Tyjo, teď si nevybavuju žádnou. Nejvíc vtipné asi je, že do toho podcastu občas chodí lidé, kteří jsou v nějakém postavení a častokrát nechtějí nebo nemůžou říct nahlas některé věci, které jdou ven k lidem.  

Stává se, že nám je řeknou až když se vypnou mikrofony. To už jsou daleko víc uvolněnější. A to bývají ty nejvíc vtipné momenty. 

No a když nevezmeme nic z dílu, tak který host tě pobavil až po natáčení mimo záznam? 

Asi Josef Šlerka, ten je zábavná kopa sama o sobě. Ten toho říkal hodně.

Autorka: Františka Rohlíčková


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.