Má otevřený rejstřík skutečných vlastníků smysl?

^{Diskuzní snídaně na téma: „Zodpovědná a efektivní implementace rejstříku konečných vlastníků“ | zdroj: TI}

Setkání u kulatého stolu se odehrálo v úterý 15. listopadu v prostorech Evropského domu v Praze. Naše pozvání přijalo šest expertů na danou problematiku, kteří vystoupili v rámci diskuzního panelu a dále na dvě desítky hostů z řad zástupců veřejných institucí a odborné veřejnosti.

Jaký je postoj Evropské komise

David Ondráčka, ředitel TI, zahájil oficiální část diskuse. V prvním panelu se představili Ondřej Vondráček, zástupce Evropské komise, Adam Hexner z oddělení civilního práva legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti a Milan Eibl, analytik TI.

Ondřej Vondráček stručně představil historii nápadu zavést rejstřík konečných vlastníků a současný vývoj v rámci Evropské unie. „V rámci Evropské komise a Evropského parlamentu je velká chuť a vůle pro boj proti vyhýbání se placení daním,“ přednesl na úvod Vondráček.

Na první vstup navázal Adam Hexner, který přiblížil postoj České republiky resp. Ministerstva spravedlnosti, jakožto jednoho z předkladatelů novel v části týkající se rejstříků, a přiblížil plány praktického fungování rejstříku v podmínkách ČR a problémy, s kterými se musí ministerstvo potýkat. „V budoucnu se plánuje šikovné propojení všech veřejných rejstříků i na evropské úrovni,“ prozradil Hexner. Tento příspěvek rozproudil odbornou diskusi, do které se zapojila většina účastníků kulatého stolu.

Závěrem prvního panelu přednesl svůj příspěvek Milan Eibl, který se zaměřil na možnosti rozkrývání konečných vlastníků pomocí otevřených zdrojů. „Offshore struktury nejsou neřešitelný problémem. Existují nástroje, které mohou pomoci poodhalit majetkové struktury, ale nutnost veřejného rejstříku skutečných vlastníků hraje esenciální roli v odhalování nekalých praktik, mimo jiné i díky zapojení veřejnosti a novinářů,“ dodal analytik TI.

Forenzní pohled

Druhý panel otevřel předseda komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace (ČBA) Petr Barák, který představil roli bank, jakožto jednoho z povinných subjektů podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a úskalí se kterými se při identifikaci konečných vlastníků setkávají. „Prověřuje stát, zda je firma či subjekt na sankčním seznamu? Zatím nemám od státu k dispozici relevantní odpověď,“ upřesnil předseda ČBA.

Na něj navázal Ondřej Kopečný, zástupce ředitele Glopolis, se svým shrnutím přesahu role identifikace konečných vlastníků do dalších, zejména daňových oblastí a vliv na země třetího světa. „Veřejný rejstřík je významný i pro investory. Otevřenost je efektivnější a levnější,“ přiblížil pozitiva transparentnosti.

Jako poslední panelista se představil expert v oblasti praní špinavých peněz a bývalý policista pohybující se v této oblasti Kamil Kouba. „Existence otevřeného rejstříku skutečných vlastníků není samospasný. Pro mě je důležitý hlavně jeho obsah,“ nastínil Kouba a dále navrhl možné řešení předcházení nekalostí v rámci veřejných financí, a to formou vytvoření povinné „elektronické peněženky“ ve spolupráci s Českou národní bankou, kde by např. žadatel veřejné zakázky musel mít veden bankovní účet.

David Ondráčka závěrem poděkoval všem expertům a hostům za jejich účast a dodal, že i TI přináší řešení, a to formou tzv. dobrovolné Taxparentní značky v rámci našeho projektu Taxparency. „Evropští politici si uvědomili, že situace je dlouhodobě neudržitelná. Zejména ty největší firmy mohou legálně vyvádět zisky do daňových rájů, a státní rozpočet tím přichází ročně o miliardy. Proto přicházíme s pozitivní bonifikací firem, které se chovají odpovědně,“ zakončil ředitel TI diskusní snídani.

Status quo či posun vpřed

Velkým přínosem kulatého stolu byla účast expertů zapojených do problematiky – Finanční analytický útvar (FAÚ) byl pozván, ale nemohl se diskuse z důvodu pracovní zaneprázdněnosti zúčastnit. Velmi si vážíme aktivního zapojení všech zúčastněných, kteří se problematikou rozkrývání konečných vlastníků zabývají nejen v praxi. Ať už se jednalo o zástupce Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu či Ministerstva pro místní rozvoj a České pošty.

Setkání umožnilo nejen sdílet odborné názory na tuto oblast, definovat problémy a diskutovat o nich, ale vedlo i k tomu, že se u jednoho stolu potkali zástupci různých institucí a subjektů, kteří zjistili, že se potýkají s obdobnými problémy a mohou je tedy spolu i v budoucnu diskutovat, resp. na různých tématech spolupracovat.

TI a podpora otevřenosti

Transparency International se dlouhodobě věnuje rozkrývání majetkových struktur v rámci vlastní investigativní a analytické činnosti. V minulosti jsme poodkryli: České „offshore“ přístavy? Anonymní firmy mají v Česku své oblíbené adresy, nebo jsme vyčíslili objem peněz tekoucích do daňových rájů: Nejméně 244 mld. Kč z veřejných prostředků proteklo do firem z daňových rájů.

Neopomíjíme ani legislativní rámec v rámci této problematiky. Nyní probíhá implementace 4. evropské směrnice proti praní špinavých peněz do legislativy jednotlivých členských států včetně České republiky. Tato směrnice mimo jiné zavádí povinnost členských států zavést evidenci skutečných vlastníků společností.

Náš postoj jsme blíže rozvedli např. v nedělních Otázkách Václava Moravce: Novela zákona o praní špinavých peněz: promarněná šance nebo krok vpřed? a dále v našem otevřeném dopise: Odpověď Glopolis a TI na tiskovou zprávu Ministerstva financí reagující na OVM.

Nedávné skandály jako LuxLeaks, SwissLeaks a Panama Papers nezpochybnitelně potvrzují fakt, že anonymita skutečných vlastníků společností usnadňuje praní špinavých peněz, daňové úniky a zvyšuje potenciál korupčního jednání.

Česká pobočka TI reflektuje toto dění zapojením se do dvanáctiměsíčního projektu „Enhancing Beneficial Ownership Transparency“ podpořeného Evropskou komisí a vedeného pobočkou TI EU Office sídlící v Bruselu.

Projekt je realizován za finanční podpory EU

Štítky: Taxparency , EBOT