Dnes uběhlo přesně 366 dní od aféry LuxLeaks. Pojďme si připomenout, kdo je to Antoine Deltour.

Publikováno: 6. listopadu 2015

Antoine Deltour je hlavní “whistleblower” v aféře LuxLeaks. Před rokem v listopadu 2014 pomohl odhalit rozsáhlý systém daňových dohod mezi Lucemburskem a 340 velkými nadnárodními firmami. Tyto dohody firmám umožňovaly zásadním způsobem snižovat vyšší zdanění. V některých případech jim tyto dohody zajistily, že v Lucembursku platily daň nižší než 1 %.

Antoine Deltour

Antoine Deltour | zdroj: Alter Eco +

Dnes je Antoine Deltour kvůli zveřejnění těchto informací trestně stíhán lucemburskou spravedlností. Sám přiznává odpovědnost za vytvoření kopií stovek daňových dohod vyjednaných lucemburskými daňovými orgány a mezinárodními firmami. V důsledku těchto dohod resp. závazných rozhodnutí mizí stovky miliard eur „ze zemí reálné produkce zboží a služeb nebo z dalších míst, kde tyto společnosti operují. Rozsáhlost těchto agresivních daňových schémat, využívajících tzv. daňové ráje, nebyla nikdy dříve takto vynesena na světlo a nikdy nebyla lépe popsána. K tomu kromě Antoine Deltoura přispěli také dva členové mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, kteří jsou dnes také trestně stíháni.

Aféra LuxLeaks přitom zatřásla světem. Otázka speciálních daňových dohod mezi státy a nadnárodními firmami, stejně jako agresivní daňové optimalizace nadnárodních společností, se stala hlavním tématem pro klíčová fóra, jako jsou G20, OECD nebo Evropská unie. Aféra LuxLeaks tak ve své podstatě nastartovala proces, který postupně vede k nastavování lepších pravidel v této oblasti. Je tedy zřejmé, že zveřejnění informací o uvedených daňových dohodách bylo ve veřejném zájmu.

Antoine Deltour při zveřejňování těchto informací postupoval bez postranních zájmů a bez snahy někoho poškodit. Jeho cílem stejně tak nebylo získat z informací finanční profit. Pouze chtěl podpořit veřejnou debatu o eticky problematických praktikách firem v oblasti daní. Jeho aktivita tedy spadá do širšího hnutí občanů, malých a středně velkých podnikání, dalších whistleblowerů, novinářů, neziskových organizací nebo mezinárodních organizací, kteří se snaží prosadit větší transparentnost v této oblasti a více férový daňový systém.

Domníváme se, že postup Antoine Deltoura byl ve veřejném zájmu a významně pomohl jak evropským občanům, tak státům. Tento nezpochybnitelný přínos veřejnosti je zcela v kontradikci toho, že by snad měl být za svůj občansky statečný čin odsouzen. Naopak v mnoha zemích světa by byl Antoine Deltour spíš chráněn, než stíhán.

Zdroj: Glopolis