Transparency.cz > Zprávy > Dvojministrovi Havlíčkovi se kupí problémy. Řízení dvou rezortů nezvládá, jeden...

Veřejné zakázky Střet zájmů Státní správa

Dvojministrovi Havlíčkovi se kupí problémy. Řízení dvou rezortů nezvládá, jeden by měl opustit

Vydáno 16. 03. 2021

Vicepremiér Karel Havlíček (nestraník za ANO) je téměř dva roky ministrem průmyslu a obchodu a zároveň více než rok ministrem dopravy v kabinetu Andreje Babiše (ANO). Ani jeden rezort tak nemá plnohodnotného ministra. “Dvojministr” není schopen obě státní instituce – dohromady s ročním rozpočtem téměř 170 miliard korun – souběžně řídit tak, aby nevznikaly problémy za stovky milionů nebo dokonce stovky miliard. V Transparency International (TI) dlouhodobě aktivně monitorujeme jednotlivé závažné kauzy související s dílčími kroky Havlíčka a jím řízených rezortů.

^{Vicepremiér a ministr Karel Havlíček (nestraník za ANO) | zdroj: Anna Vacková}

Kromě aktuálních problémů s podpůrnými COVID programy, chaotickými protiepidemickými opatřeními, nezvládnutým příchodem čtvrtého mobilního operátora, neprůhledným Národním plánem obnovy, nebo přešlapováním v dopravních projektech, nyní TI přináší přehled zásadních kauz týkající se Ministerstva dopravy (MD) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které otevřeně ukazují na hlubší neřešené problémy fungování obou ministerstev.

„Ministr Havlíček si sice dává záležet na tom, aby byla jeho neustálá aktivita vidět v médiích, řízení dvou ministerstev však vyžaduje věnování pozornosti skutečné aktivitě uvnitř rezortu. Projevující se přešlapy znamenají nejen ztráty veřejných financí, svědčí také o tom, že by bylo třeba soustředit se na vedení rezortu mnohem více,“ vysvětluje ředitel TI Petr Leyer.

Karel Havlíček by tedy jedno z ministerstev měl přenechat někomu, kdo bude roli ministra zvládat lépe a bude se moci řízení věnovat naplno. Důvodů pro náš apel je celá řada a další stále přibývají.

Problémy na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO)

Neprůhledný tendr na dostavbu Dukovan

Přípravu projektu výstavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany zahaluje více tajemství, než by bylo u takto zásadní investice ve výši stovek miliard korun vhodné. Klíčový Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů na svých stránkách nezveřejňuje prakticky nic, dokonce ani termíny svých jednání. Proto jsme se dopisem a žádostí o informace obrátili na ministra Karla Havlíčka. Některé dokumenty nám byly ze strany MPO poskytnuty, ale část z nich byla z podstatné části anonymizována a ministerstvo je stále nezveřejnilo na stránkách stálého výboru.

^{Jaderná elektrárna Dukovany | zdroj: JE Dukovany}

Projekt od začátku doprovází nedostatečná transparentnost, což zásadně snižuje důvěru, která je u nejdražšího projektu v dosavadní české historii naprosto zásadní. Projekt ovlivní životy českých občanů do konce století a ministr není schopen poskytovat konkrétní informace o žádném aspektu takto rozsáhlého projektu. Podrobnosti o kauze a získané dokumenty k fungování stálého výboru naleznete zde.

Kroky ministra Havlíčka situaci jenom zhoršují. V rozhovoru pro server iRozhlas zpochybnil nutnost projednat zadávací dokumentaci ke stavbě na jednání vlády, přestože mu to jednoznačně ukládá vládní usnesení z roku 2017. Dále se odvolává na utajení dokumentů, přestože mnohé zřejmě utajovány podle zákona vůbec nejsou.

Nadto MPO předpokládá vypsání tendru dle vlastních pravidel, přestože to výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek neumožňují. Podrobné vysvětlení požadujeme v našem dopise ministrovi z konce února. MPO si mezitím 15denní lhůtu na odpověď o dalších 10 dní prodloužilo, protože odpovědi musí konzultovat s jinou státní institucí.

Celý tendr doprovází otázka národní bezpečnosti, protože české bezpečnostní složky označily účast firem z Ruska a Číny v tendru za rizikovou. Vicepremiér Havlíček oznámil vyřazení čínského dodavatele, na účasti ruské státní korporace Rosatom podporované prezidentem Milošem Zemanem ale nadále trvá, přestože jsou v obou případech bezpečnostní rizika podobná.

Ignoruje tím varování bezpečnostních složek před oběma autoritářskými režimy a stále prosazuje účast co nejširšího spektra dodavatelů, včetně ruského Rosatomu v konsorciu. Think-tank Evropské hodnoty ale v podrobné zprávě upozorňuje mimo jiné na to, že účast Rosatomu v konsorciu s jiným dodavatelem zásadní rizika nijak nesnižuje.

„Havlíček svůj postup při debatách nevysvětluje, neposkytuje konkrétní informace nebo podklady pro kroky vlády a uspěchaný dukovanský tendr tím značně ohrožuje nejen z hlediska korupčních rizik,” říká vedoucí analytik TI Milan Eibl.

Chaotické stěhování podřízených organizací

MPO se v roce 2019 rozhodlo sestěhovat agentury CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism do jedné budovy. Přestože agentury sídlily ve státních budovách, mělo MPO záměr přesunout je do komerčního nájmu. Požádali jsme proto MPO a ministra Havlíčka otevřeným dopisem, aby nám sdělili odpovědi na klíčové otázky a poskytli podrobné ekonomické, právní a personální analýzy.

^{Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR | zdroj: Hospodářské noviny}

Odpovědi MPO byly nicneříkající a analýzy nebyly poskytnuty žádné. Vláda přes neexistující podklady nakonec v únoru 2020 schválila sestěhování agentur do dosavadního sídla CzechInvest ve vlastnictví České obchodní inspekce. Rozdíl mezi náklady na provoz ve státní budově a v komerčním nájmu přesahoval 100 milionů korun za 10 let. Podrobnosti ke kauze naleznete zde.

Nyní MPO stěhuje Českou obchodní inspekci (ČOI) z její budovy do komerčního nájmu v budově Komerční banky. Náklady na stěhování ani komerční nájem však nebyly zohledněny ve dřívějších výpočtech. Přestože se u stěhování agentur ministerstvo ohánělo úsporami spočívajícími ve společném zázemí, ČOI má po dvou letech v budově banky skončit ve dvou různých budovách.

Nájemní smlouva ke komerčním prostorům byla uzavřena na 5 let. TI proto požádala o poskytnutí podrobných analýz, na jejichž základě ke stěhování dochází. Z odpovědi opět vyplývá, že MPO nemá žádné relevantní podklady, které by odhadovaly všechny skutečné náklady takové akce. Zároveň MPO nevyužilo ani možností Centrálního registru administrativních budov (CRAB), kde jsou evidovány aktuálně volné prostory pro úředníky.

„Z postupu MPO je patrné, že jediným cílem ministra Havlíčka je vyfotit se před volbami u budovy CzechHouse, kde budou sídlit agentury, které mají vlastně společné pouze jméno. Stěhovací akce se realizují bez podkladů a bez ohledu na náklady, smysluplnost nebo personální stabilitu dotčených institucí. Výsledkem je zbytečný chaos,” objasňuje Jan Dupák, právník TI.

Zaměstnávání podnikatele ve střetu zájmů ve vedení MPO

V červenci 2020 jsme zjistili, že ředitel odboru komunikace MPO Robin Čumpelík je jednatelem a akcionářem několika společností, které se zabývají inovacemi, start up managementem nebo vyhledáváním nových obchodních příležitostí.

^{Robin Čumpelík | zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu}

Čumpelík přitom nezastával jenom pozici spočívající v komunikaci s médii. Byl totiž zároveň koordinátorem Inovační strategie České republiky a byl zapojen do správy speciálního dotačního programu COVID – Kultura. Podmínky tohoto programu přitom byly nastaveny tak, že na ně většina umělců postižených dopady pandemie nemohla dosáhnout.

Účast v orgánech obchodních korporací zakazuje státním úředníkům služební zákon. U Robina Čumpelíka byla podezření ze střetu zájmů o to závažnější, že se ve své úřednické pozici věnoval přímo aktivitám, které s jeho podnikáním souvisejí. Proto jsme se obrátili na tzv. superúředníka Petra Hůrku s žádostí o prošetření.

Ten naše podezření dne 21. července 2020 předal státní tajemnici MPO Martině Děvěrové k přímému vyřízení. Ani přes dvě urgence MPO až do března 2021 nijak nezareagovalo. Po stížnosti na tento postup nás superúředník Hůrka informoval, že Robin Čumpelík vůbec není zařazen ve státní službě a svou činnost vykonává na základě pracovní smlouvy. Zaměstnávat úředníky na základě běžné pracovní smlouvy by však nemělo být možné v případě, kdy je náplní práce zaměstnance úřední činnost, což byl zřejmě i případ pana Čumpelíka. Petr Hůrka není oprávněn přímo zasáhnout a porušování zákoníku práce musí postihovat samo MPO.

Nakonec nás státní tajemnice Děvěrová informovala 1. března 2021, že Čumpelík svůj pracovní poměr s MPO rozvázal k 28. únoru 2021.

„MPO se tedy více než půl roku vyhýbalo odpovědi na naše žádosti o vysvětlení, dokud zaměstnanec podezřelý ze střetu zájmů sám neskončil. Takováto pasivita nahrává podezření, že se střet zájmů na ministerstvu vůbec neřeší, a to ani v případech, kdy lze porušování zákoníku práce vedoucím úředníkem zjistit během minuty nahlédnutím do obchodního rejstříku,“ doplňuje Jan Dupák, právník TI.

Ignorování soudního verdiktu = pomoc koncernu Agrofert

Městský soud v Praze přikázal MPO v říjnu 2020, že musí rozhodnout o nároku na evropskou dotaci pro firmu Primagra z koncernu Agrofert, který nadále ovládá premiér Andrej Babiš a je tak ve střetu zájmů.

^{Andrej Babiš a Agrofert | zdroj: ČTK}

Společnost Primagra požádala v dubnu 2018 o dotaci na výměnu sušárny zrnin, ale MPO během následné administrace přestalo v dubnu 2019 reagovat. Právě v té době se totiž dokončoval audit Evropské komise týkající se střetu zájmů premiéra. Proto podala Primagra žalobu na nečinnost správního orgánu, kterou výše zmíněným rozsudkem Městského soudu vyhrála.

Soud nařídil ministerstvu, aby o žádosti rozhodlo ve lhůtě do 7. prosince 2020. Městský soud označil evropský audit za dokončený a MPO mělo zohlednit jeho závěry v neprospěch premiéra. MPO od soudního verdiktu vydání vlastního rozhodnutí stále oddaluje.

„Ve hře je možnost, že si zástupci společnosti Primagra uvědomili, že se jim takové rozhodnutí nehodí. Na vydání zamítavého rozhodnutí totiž nemá nyní zájem ani MPO, které vede ministr Karel Havlíček a které je pod vlivem premiéra Andreje Babiše, a dále ani sama Primagra ovládaná podnikatelem Andrejem Babišem. Vyšumění kauzy by tak mohlo vyhovovat oběma stranám sporu,“ vysvětluje Milan Eibl, vedoucí analytik TI.

Havlíčkovo ministerstvo podrobnosti o rozhodování tají a ani neupřesnilo důvody opakovaných odkladů. Nečinnost MPO hraje do karet Andreji Babišovi, který by rozhodnutím mohl ztratit více než nárok na jednu dotaci. Až MPO vydá rozhodnutí tak, jak po něm požaduje soud (a evropské audity), půjde o průlomové rozhodnutí, které by měli následovat i další poskytovatelé dotací. Nečinnost Havlíčkova rezortu pomáhá koncernu Agrofert získávat protiprávně dotace napříč Českou republikou.

Problémy na Ministerstvu dopravy (MD)

Ředitelství silnic a dálnic zmítané korupcí

Výstavba dálniční sítě v Česku vázne, a to nejen z důvodu extrémně pomalé a složité cesty ke stavebnímu povolení. Neúspěchy jdou na vrub neschopnosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a korupce v této instituci přímo podřízené Ministerstvu dopravy.

^{Jan Rýdl, mluvčí ŘSD | zdroj: Česká televize}

Fungování ŘSD pravidelně doprovází problémy při zadávání veřejných zakázek. Téměř před rokem jsme upozornili na problematické zakázky na dodavatele oprav svodidel. Zde se situace pomalu narovnává, jinde problémy přetrvávají.

Podezření na zadávání zakázek spřízněným firmám se dotýkají také mluvčího ŘSD Jana Rýdla, který rozhoduje o uzavírání smluv s dodavateli pro jím vedené oddělení komunikace. S podnětem jsme se v roce 2019 obrátili na tehdejší vedení ŘSD, aby prověřilo zakázky „z ruky“ pro osoby, které pan Rýdl osobně znal ze svého soukromého a dřívějšího podnikatelského života.

Podezření TI týkající se mluvčího Rýdla, který mimo jiné podle zjištění iDNES stavěl načerno rodinný dům, však interní audit odmítl. Místo toho náhle skončil šéf ŘSD Pavol Kováčik, který problémy instituce popsal.

Bývalá ředitelka Úseku kontroly kvality staveb Miloslava Pošvářová pro magazín Neovlivní.cz popsala, jak ŘSD podléhá politickým vlivům, má naprostý nedostatek kvalifikovaných pracovníků a je ve vleku finančních zájmů dodavatelů, které nezvládá kontrolovat, natož přimět k rychlé a efektivní výstavbě.

Již několik měsíců má vláda na stole věcný záměr zákona o státním podniku Správa silnic a dálnic. Transformace ŘSD na státní podnik by mohla přinést zásadní zlepšení. Vládní dokument přesně popisuje neutěšený personální stav organizace, od kterého se mnohé problémy odvíjí.

V roce 2020 mělo ŘSD pouze 2 vlastní projektanty a 1750 jich outsourcovalo. Obdobně má ŘSD na technický dozor stavby pouze 26 lidí (220 outsourcuje) a 14 IT odborníků (92 outsourcuje). Externímu dodavateli ŘSD dokonce zadává vyřizování žádostí veřejnosti o informace. Shodou okolností tuto činnost vykonává advokát, který je kolegou advokáta zastupujícího Jana Rýdla v soukromém právním sporu.

„V České republice se na rozdíl od sousedních zemí nedaří stavět silnice a dálnice, například oprava D1 se protáhla o několik let. Odpovědné osoby včetně ministrů dopravy hledají důvody zdržení v povolovacích procesech, změnách počasí, u ekologických aktivistů nebo majitelů pozemků. Při pohledu na katastrofický stav investorské organizace ŘSD je ale zřejmé, že zrychlit výstavbu silnic a dálnic bude možné až po zásadní reformě ŘSD,“ upozorňuje Jan Dupák.

Klíčové zákony o dopravě v rukou zájmových skupin

Zákony regulující provoz na silnicích jsou v mnoha případech terčem netransparentních lobbistických snah. Česko potřebuje schopného ministra dopravy na plný úvazek, který bude mít jinou než jen mediální roli, bude přemýšlet za horizont nejbližších voleb a odolá tlakům soukromých podnikatelských skupiny.

^{Ministerstvo dopravy | zdroj: TI}

Ministerstvo dopravy není například dostatečně aktivní při kontrolování trhu v oblasti technických kontrol a měření emisí. Ukazuje se, že technické kontroly a měření emisí, které každé dva roky stojí provozovatele aut okolo 2000 Kč, vůbec nevedou k deklarovanému výsledku – lepšímu technickému stavu vozidel a vyšší bezpečnosti na silnicích.

Existují totiž stanice, kterými projde více než 99 % kontrolovaných vozů. Často se jedná o firemní flotily, u kterých má provozovatel kontrolní stanice mnohem vyšší zájem na udržení velkého zákazníka, než na správném vykonávání kontrol. Kdyby byly kontroly prováděny správně, bylo by možné výrazně snížit emise z dopravy. Až 50 % škodlivých emisí totiž produkuje asi 5 % vozidel, například s úmyslně odstraněnými filtry pevných částic. Podrobnější informace si můžete přečíst v komentáři Jana Dupáka pro Deník Referendum.

O problematice informovala v září loňského roku také Česká televize. Asociace emisních techniků a opravářů (ASEM) ze statistik Ministerstva dopravy a z praxe získává mnoho údajů o měření emisí, které dokládají obrovský rozsah podvodných praktik a porušování metodiky MD či dokonce zákona.

TI zjišťovala u ministerstva podrobnosti k provedeným kontrolám stanic měření emisí. Ukázalo se, že MD kontroluje spíše formality a flagrantní porušování jeho metodik zjistitelné z analýz dat jej příliš nezajímá.

Kontrolních stanic v posledních letech citelně ubývá. Zákony totiž nahrávají velkým provozovatelům, kteří mají vliv i na MD. Obsahují tak například absurdní požadavek, že každá STK musí mít linku dlouhou 26 metrů, což právě menší stanice hůře splní.

TI z informací poskytnutých MD zjistila, že především společnost DEKRA CZ a.s. má na českém trhu výsadní postavení. Nejenže přímo vlastní nebo má zasmluvněnou většinu stanic, zároveň od MD dostala celou řadu dalších oprávnění, například k přezkušování přístrojů, školení techniků nebo kontroly plnění zákonných podmínek konkurenčními stanicemi. Tohoto vlivu se jednoznačně dá využívat při udržování statutu quo, ze kterého těží.

„Situace v oblasti technických kontrol a měření emisí je ukázkovým příkladem toho, jak si trh bez efektivního dohledu regulátora podrobí velcí hráči s dobrými konexemi. Ministerstvo dopravy by se mělo aktivně snažit hledat řešení a přestat před problémem zavírat oči,” apeluje právník TI Jan Dupák.