Ministr Blažek přes svůj střet zájmů prosazuje personální požadavky u orgánů činných v trestním řízení. Jeho resort neposkytuje informace a mlží

^{Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) | fotografie: Lukáš Bíba}

Naše protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) 13. července 2022 informovala, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek má osobní zájem na výsledcích práce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci, protože Blažka a jeho blízké spolustraníky policie podezřívá z podílu na korupční kauze týkající se brněnských městských bytů.

Ministr Blažek totiž podmiňoval jmenování nového olomouckého vrchního státního zástupce provedením zásadních změn na VSZ v Olomouci, a to včetně personální obměny. Požadavky ministr odůvodňoval analýzou fungování VSZ v Olomouci. Výsledky analýzy odmítl nejen bývalý vedoucí útvaru Ivo Ištvan, ale také současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Z podstatné části jsou prezentované výsledky analýzy pochybné i z pohledu TI.

O poskytnutí analýzy požádaly novináři zpravodajského serveru Aktuálně.cz, kterým ale ministerstvo analýzu nevydalo s tvrzením, že výsledky analýzy byly představeny v ústní formě na poradě ministra spravedlnosti. V odpovědi na jinou žádost Aktuálně.cz ministerstvo reagovalo, že žádná taková porada se nekonala.

Mezitím portál Česká justice informoval o tom, že ministr Blažek odmítá jmenovat soudce Aleše Novotného místopředsedou trestního úseku Krajského soudu v Brně. Důvodem má podle portálu být, že si Blažek nechal zpracovat hodnocení rozhodování senátu soudce Novotného z pohledu následných nároků na odškodnění za zprošťující rozhodnutí odvolací instancí.

Na žádost o informace novinářů z Aktuálně.cz ale Ministerstvo spravedlnosti odpovědělo, že ani touto analýzou nedisponuje.

^{Podcast Stošestka na téma střet zájmů z 5. srpna 2021 | zdroj: TI}

Střet zájmů ministra Pavla Blažka

TI už v listopadu loňského roku varovala, že Pavel Blažek není vhodným kandidátem na ministra spravedlnosti, a to kvůli jeho střetu zájmů. Čelný představitel justice v Česku nesmí být spojován s korupčními kauzami.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci totiž dozoruje brněnské případy prošetřované policií, které se mohou týkat Markéty Vaňkové, Blažkovy bývalé advokátní koncipientky a primátorky Brna za ODS, jejího náměstka Roberta Kerndla z ODS či samotného ministra Blažka.

„Určitá reforma vrchních státních zastupitelství může být legitimní. Stejně tak se ministr spravedlnosti může při jmenování předsedů a místopředsedů soudů rozhodovat na základě relevantních dat,“ vysvětluje Petr Leyer, právník a člen Správní rady TI.

„V tomto případě však vznikají pochybnosti ohledně důvodů, na základě kterých chce tyto kroky ministr Blažek provést,” zdůrazňuje.

Tyto pochybnosti prohlubuje i postup Ministerstva spravedlnosti při vyřizování žádostí o informace týkajících se výše zmíněných analýz.

Ministerstvo spravedlnosti porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo na svém webu odpověď na žádost investigativní novinářky Adély Jelínkové z Hospodářských novin a Aktuálně.cz. Na první pohled je patrné, že v této odpovědi ministerstvo sděluje zcela jiné informace, než o které bylo požádáno v žádosti.

^{Ministerstvo spravedlnosti ČR | zdroj: TI}

„Ani přesto, že v odpovědi ministerstvo samo uvádí, že některé žádané informace neposkytne, nevydalo rozhodnutí o odmítnutí žádosti v té časti, ke které informace nebyly poskytnuty. Tím ministerstvo porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím, jelikož v případě neposkytnutí i části informace tento zákon vyžaduje vydání rozhodnutí,“ objasňuje Adam Jareš, vedoucí právník TI.

„Důvodem je to, aby se žadatelé mohli neoprávněnému odepření informací bránit odvoláním, o kterém se vede správní řízení,“ dodává.

O poskytnutí analýzy VSZ v Olomouci požádala i TI. Žádost směrovala na poskytnutí analýzy a další související informace ohledně jejího vypracování a prezentace ministrovi. Ani TI však tyto informace nebyly poskytnuty.

Ministerstvo ve své odpovědi pouze uvedlo, že požadované informace již byly poskytnuty novinářce Adéle Jelínkové, a v příloze TI poskytlo odpověď na její dotazy. Kromě toho, že jde o odpověď zcela jiné žadatelky než TI a která směřovala i na odlišné otázky, neobsahuje poskytnutá odpověď žádné z TI žádaných informací.

Navíc jde o postup, který v žádném případě neodpovídá procesu vyřízení žádosti o informace podle zákona. I kdyby odpověď obsahovala alespoň nějaké ze žádaných informací, zbylá část žádosti by musela být ministerstvem odmítnuta a o tomto odmítnutí vydáno rozhodnutí.

Tento postup hodnotí Adam Jareš: „Právo na informace je zaručené Listinou základních práv a svobod a představuje klíčový prvek ve vztahu mezi státem a jeho občany. Je možné ho také použít jako prostředek kontroly veřejné správy ze strany občanů. Ministerstvo spravedlnosti jako povinný subjekt ale při vyřizování žádostí o informace zcela rezignuje své zákonné povinnosti a porušuje právo na informace žadatelů.“

Ministerstvo dále porušuje zákon i jinak. Povinný subjekt má povinnost po poskytnutí informací tyto poskytnuté informace zveřejnit na webových stránkách. Na to má lhůtu 15 dnů od poskytnutí informací. Tuto povinnost však přestalo ministerstvo plnit 6. května 2022.

Teprve poté, co na tuto skutečnost upozornil na svém Twitteru náš právník Adam Jareš, začalo ministerstvo tuto svou povinnost ode dne 16. srpna 2022 plnit a začalo zveřejňovat dříve poskytnuté informace.

Ministerstvo spravedlnosti nedodržuje zákonné lhůty, žádosti vyřizuje v rozporu se zákonem, podle elektronické úřední desky vyřídilo poslední žádost o informace 6. 5. 2022. Ale jinak „ctí právo na svobodný přístup k informacím“. https://t.co/ZRLOGyku8N

— Adam Jareš (@admjares) August 16, 2022

„Je politováníhodné, že Ministerstvo spravedlnosti jakožto ústřední orgán státní správy pro oblast justice nedodržuje zákon a neplní povinnosti, které samo po druhých vyžaduje a dozoruje. Nabízí se tak scénář, že ministerstvo takto nezodpovědně jedná jen proto, aby ‚krylo‘ svého vlastního ministra Pavla Blažka,“ říká Petr Leyer.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl tento střet zájmů svého spolustraníka a člena kabinetu urgentně vyřešit. Jedná se o takřka totožnou situaci, kdy bývala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) byla bezprecedentně jmenována do čela ministerstva v době, kdy se řešila kauza týkající se střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a dotační kauza Čapí hnízdo.

Tentokrát se jedná o případ spojený přímo s ministrem spravedlnosti. V případě Marie Benešové ale útoky na Vrchní státní zastupitelství v Praze zůstaly pouze u slov.

Pokud chce Fialova vláda naplnit deklarovanou “změnu”, není možné, aby ministři byli ve střetu zájmů a pro rezignace byl volen dvojí metr, kdy někteří kandidáti či jmenovaní vládní politici odstupují z kandidátek či ze svých funkcí za “menší prohřešky”.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Pavla Blažka