Požadavky pro kandidáta na vrchního státního zástupce v Olomouci ovlivňuje střet zájmů ministra Blažka

Vydáno 13. 07. 2022

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyjádřil požadavky na nového kandidáta na pozici vrchního státního zástupce v Olomouci, Radima Daňhela. Ty ale narušují důvěru v proces výběru jednoho z klíčových státních zástupců, který bude mít na starost vyšetřování velkých korupčních případů v Česku.

Pavel Blažek | foto: Filip Jandourek | zdroj: Český rozhlas

Blažek má osobní zájem na výsledcích práce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které jej a jeho blízké spolustraníky prověřuje z podílu na korupční kauze týkající se brněnských městských bytů.

Po mnoha letech odešel na jaře tohoto roku z pozice vedoucího Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Ivo Ištvan. Do uvolněné funkce po několika měsících výběru navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž právě Radima Daňhela, vedoucího Okresního státního zastupitelství v Kroměříži. Ministr Blažek Daňhela označuje jako velmi kvalitního kandidáta.

Jeho jmenování však podmiňuje provedením zásadních změn na vrchním státním zastupitelství, a to včetně personální obměny. Ministr to odůvodňuje provedenou analýzou fungování VSZ v Olomouci. Výsledky analýzy ale odmítá nejen bývalý vedoucí útvaru Ištvan, ale také současný nejvyšší státní zástupce Stříž.

Srovnání se jeví jako účelové a působí podobně, jako nedávná snaha ministryně Marie Benešové (nestr. za ANO) znevěrohodnit práci obou vrchních státních zastupitelství. Tehdy vzbuzovaly nepřesvědčivé argumenty ministryně velké veřejné pohoršení a obavy z ovlivňování státního zastupitelství ve stínu kauz Andreje Babiše (ANO), říká s odkazem na iniciativu z předchozího volebního období Ondřej Kopečný, ředitel TI.

Celou analýzu ministerstvo nezveřejnilo, dostupné informace o jejích výsledcích nicméně vzbuzují pochybnosti. Například srovnávání vznesených požadavků na náhrady škod za nezákonná trestní stíhání není vypovídající, když se nakonec vyplácí pouze malý zlomek. Bez znalosti jednotlivých případů lze navíc obtížně posoudit, zda šlo v těchto případech o selhání VSZ. 

Obdobně může být zavádějící i výtka k nízkému počtu podaných obžalob v Olomouci. Olomoucké VSZ má menší územní působnost a samotné množství obžalob nemusí odpovídat velikosti případů, kterých se žaloby týkají.

Analýza, jejíž závěry se zdají být založené na nerelevantních číslech, a nejasné metodice, a tlak na personální změny spíše vzbuzují pochybnosti o motivech ministra spravedlnosti k reorganizaci VSZ v Olomouci. Pokud je chce ministr rozptýlit, měl by analýzu zveřejnit a vést o jejích závěrech veřejnou debatu, nikoliv požadovat příslib nápravy od kandidáta na vedoucí funkci v řádu dnů během letních prázdnin, kdy je pozornost veřejnosti o tyto záležitosti nižší,říká Jan Dupák, právník TI.

Osobní zájem na vyšetřování 

Současné kroky ministra spravedlnosti považujeme za problematické v souvislosti s riziky, na která jsme poukazovali v listopadu loňského roku.

Tehdy jsme premiéra Petra Fialu (ODS) upozorňovali na to, že Blažek není vhodným kandidátem z důvodu, že by mohl mít osobní zájem v souvislosti s vyšetřováním, které se týká jeho osoby nebo jeho spolupracovníků, především primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) a jejího náměstka Roberta Kerndla.

Požadavky Pavla Blažka na změny v personálním obsazení v soustavě státního zastupitelství, které spojuje se jmenováním vedoucího VSZ v Olomouci, opět vyvolávají obavy, zda mu skutečně jde o zajištění funkčního státního zastupitelství.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.