Access denied? Availability and accessibility of beneficial ownership data in the European Union

Almost on a weekly basis, journalists uncover – often thanks to whistleblowers – new cases of kleptocratic abuse of anonymous companies. And because they cannot identify the real individuals behind the companies that are used and abused to commit financial crime, law enforcement agencies and other competent authorities around the world have been facing significant challenges in investigating and countering cross-border corruption, money laundering, environmental crimes and even human trafficking.

The European Union (EU) was among the first to take serious steps aimed at improving transparency in company ownership. Most notably, in 2015, the 4th EU Anti-Money Laundering Directive (AMLD) required countries to establish beneficial ownership registers. In 2018, in response to scandals such as the Panama Papers and Paradise Papers, the EU approved the 5th EU AMLD, which contained further measures for enhancing the ability of competent authorities – both inside and outside the EU – to detect and investigate money laundering and financial crime.

The 5th EU AMLD, however, does more than that. Recognising that transparency can be a powerful deterrent, it also sets measures for preventing money laundering and financial crimes. What is more, by recognising the importance of public scrutiny of company and beneficial ownership data to preserving trust in the integrity of business transactions and of the financial system, it requires countries to open up their beneficial ownership registers to all members of the public.

Three years after its adoption and more than a year after the deadline for transposing key measures at the national level, Transparency International is taking stock of whether countries across the EU have implemented measures to improve transparency in company ownership. We have assessed, in particular, whether the spirit of the law has been respected. Above all, we analysed the accessibility of public beneficial ownership registers across Member States.

Přístup odepřen? Použitelnost a přístupnost dat o skutečných majitelích napříč EU

Téměř každý týden novináři odhalí, často díky oznamovatelům protiprávního jednání a nekalostí, nové případy zneužívání anonymních společností. A protože nemohou identifikovat skutečné majitele figurující za společnostmi či subjekty, které jsou využívány a zneužívány k páchání nejen finanční trestné činnosti, čelí po celém světě orgány činné v trestním řízení a další příslušné úřady významným výzvám souvisejících s vyšetřováním a bojem proti přeshraniční korupci, praní špinavých peněz, trestným činům proti životnímu prostředí a dokonce i obchodování s lidmi.

Evropská unie (EU) podnikla jako jedna z prvních významné kroky zaměřené na zlepšení transparentnosti vlastnictví společností. V roce 2015 vyžadovala 4. směrnice EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu (Anti-Money Laundering – AML), aby členské země zřídily registry skutečných majitelů. V roce 2018 posléze EU v reakci na skandály, jako jsou Panama Papers a Paradise Papers, schválila 5. směrnici AML, která obsahovala další opatření ke zvýšení schopnosti příslušných orgánů, uvnitř i mimo EU, odhalovat a vyšetřovat praní špinavých peněz a finanční kriminalitu.

5. směrnice AML má ale v důsledku větší dopad. Směrnice totiž uznává, že transparentnost a otevřenost může být silným odstrašujícím prostředkem a rovněž stanoví opatření pro předcházení praní špinavých peněz a finanční trestné činnosti. Navíc deklaruje, že důležitost veřejné kontroly údajů týkající se společností a jejich skutečných majitelů je klíčem pro zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému. Dále také vyžaduje, aby členská sedmadvacítka otevřela své rejstříky skutečných majitelů všem občanům.

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně v rámci této publikace analyzuje, tři roky po přijetí 5. směrnice AML a více než rok po vymezeném čase na provedení klíčových opatření na národní úrovni, zda jednotlivé země v celé EU zavedly opatření ke zlepšení transparentnosti skutečných majitelů společností. TI posuzovala zejména to, zda byl respektován záměr zákona a také analyzovala přístupnost a otevřenost rejstříků skutečných majitelů napříč členskými státy EU.


  • Rok vydání: 2021
Stáhnout publikaci

Publikace

Projekty

Bojujte proti korupci s námi.