Za 70 dní hrozí ÚOHS paralýza. Bez předsedy nebude mít kdo rozhodovat o strategických miliardových zakázkách

^{Petr Mlsna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, fotografie: Václav Šálek, ČTK, licence: Profimedia.cz}

Nejde přitom jen o personální otázku. Pokud po skončení mandátu nebude nový předseda jmenován, část rozhodování ÚOHS může uvíznout. Předsedu sice při běžném vedení úřadu zastupují místopředsedové, podle výkladu samotného ÚOHS jej ale nemohou zastoupit při rozhodování o rozkladech v druhostupňovém řízení. Mlsnovo šestileté funkční období začalo 2. prosince 2020.

❗️TI varuje před možným znovuzvolením Petra Mlsny do čela ÚOHS a požaduje transparentní výběrové řízení

Více se dočtete v naší zprávě👇

🔵 https://t.co/gEQwMmYlse pic.twitter.com/6qWJeHioIe

— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) March 4, 2026

„Sedmdesát dní před koncem mandátu už není prostor pro odklady. Vláda musí okamžitě zahájit otevřený výběr nástupce, jinak riskujeme, že se po 2. prosinci zablokuje druhostupňové rozhodování ÚOHS,“ vysvětluje Karolína Kopka z iniciativy Česko, funguj!.

Nejmocnější úředník v zemi

Jednou z klíčových pravomocí ÚOHS je řešení sporů o veřejné zakázky. Reálně u něj čekaly na rozhodnutí klíčové tendry jako výstavba metra D, rozšíření elektrárny Dukovany nebo systém na výběr daní. Jak zmapoval Datlab Institut v novém projektu Fakta o zakázkách, jedná se ročně zhruba o pětinu objemu všech veřejných zakázek. V loňském roce šlo dokonce o jednu třetinu – tedy o 230 miliard korun. O osudu většiny (přesně o 187 miliardách Kč) přitom rozhodoval sám předseda.

„Úřad často bagatelizuje svou roli s tím, že přezkoumává jen malé procento zakázek. Naše analýza ale ukazuje, že se jedná o ty nejvýznamnější zakázky. Předseda ÚOHS je velmi mocný člověk. V ČR není úředník, který by rozhodoval o více penězích,” říká Jiří Skuhrovec z Datlab Institutu.

Česká výjimka: silné pravomoci v rukou jediného člověka

Srovnávací analýza Lobbia se zaměřila na institucionální nastavení soutěžních úřadů ve všech 27 státech Evropské unie. Podle analýzy v 18 zemích rozhoduje o významných otázkách kolegiální orgán, například rada či komise. Jiné státy dávají silnou roli soudům. Monokratický model, v němž klíčová rozhodnutí činí jedna osoba, je vzácný a v ostatních zemích jej vždy doprovázejí další kontrolní mechanismy, které v případě České republiky chybí.

ÚOHS přitom usiluje o rozšíření některých svých pravomocí, a to nejen v oblasti dohlížení nad veřejnými zakázkami, ale především také u hlídání podnikatelského prostředí. Návrh však neobsahuje odpovídající prvky pro posílení pojistek proti zneužití moci, které jsou už dnes nejslabší v EU.

„ÚOHS žádá od státu raketomet a říká, nebojte se, my s ním budeme nakládat obezřetně. Takto postupovat nelze. Návrh na posílení pravomocí musí doprovázet i posílení pojistek proti jejich zneužití. Zvlášť v situaci, kdy už dnes jsou tyto pojistky nejslabší v EU,“ komentuje Věnek Bonuš, právník Lobbia.

Předseda má zásadní vliv i na výši sankcí

Protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) se dlouhodobě zabývá rozhodovací praxí předsedy ÚOHS a nyní upozorňuje na případy, kdy Petr Mlsna ve druhé instanci nejednou výrazně snížil sankce uložené vlastním úřadem.

Například společnosti AŽD Praha snížil pokutu za účast na kartelové dohodě z 52,5 milionu na 17,9 milionu korun, tedy o téměř 35 milionů. Podle TI přitom rozhodl v rozporu s názorem rozkladové komise i vlastní metodiky pro udělování pokut. V případu Správy železnic potvrdil závěr o porušení zákona při zadávání externích právních služeb, ale pokutu snížil z 800 tisíc na 300 tisíc korun. I zde se odchýlil od návrhu rozkladové komise. A to nejsou jediné podobné příklady.

„Pokud má konečné slovo v tak významných věcech jediný člověk, musí kolem jeho rozhodování existovat mimořádně silné pojistky, transparentnost a veřejná kontrola. Případy, které sledujeme, ukazují, proč debata nemůže skončit u jména příštího předsedy. Musíme se ptát také na to, kolik moci má být v této funkci soustředěno,“ objasňuje Jan Dupák, právník TI.

Výběr předsedy nemůže začít na poslední chvíli

Česko, funguj!, Datlab Institut, Lobbio a Transparency International ČR proto vyzývají vládu k otevřenému výběrovému řízení s těmito parametry:

• s předem známými požadavky na kandidáty, které nebudou vylučovat uchazeče mimo státní správu;
• minimálně pětičlennou a pestrou výběrovou komisí;
• zveřejněnou koncepcí budoucího fungování ÚOHS;
• veřejných slyšením s finalisty po vzoru Slovenska;
• veřejným zdůvodněním finálního výběru.

Podobná výběrová řízení byla využívána např. na Slovensku za minulé vlády. V procesu by měl být aktivní i prezident, který se na výběru předsedy ÚOHS spolupodílí tím, že jej na návrh vlády do funkce jmenuje. Bylo by vhodné, aby dopředu veřejně stanovil, jaké kvality od kandidáta navrženého vládou očekává.

Ke stažení

Výzva vládě: vypište otevřené výběrové řízení na předsedu ÚOHS

Výzva prezidentovi: stanovte své požadavky na předsedu ÚOHS, kterým musí vládní návrh vyhovět

Projekty a kauzy: Nefunkční ÚOHS v pasti politické a byznysové zákulisní sítě