Kulatý stůl k tématu korupčních rizik české dekarbonizace

^{Účastníci kulatého stolu k tématu korupčních rizik české dekarbonizace | zdroj: TI}

Pozvání do odborného panelu přijali: Jan Hlaváček (Ministerstvo životního prostředí ČR), Petr Hlobil (Bankwatch CEE), David Klimeš (Aktuálně.cz), Zuzana Krejčiříková (ČEZ) a Josef Schwarz (Zastoupení Evropské komise v ČR), akce se dále zúčastnili debatující z iniciativ Centrum pro dopravu a energetiku, European Climate Foundation, Glopolis, Hnutí Duha, Společnosti pro trvale udržitelný život a WWF Arctic Programme.

Cílem kulatého stolu bylo zamyslet se nad tím, proč je téma distribuce několika stovek miliard v následující dekádě pro česká média tak málo zajímavé a zda, resp. do jaké míry, se na tom podílí pandemie COVID-19, která již více než rok okupuje významnou část mediálního prostoru.

Komplexnost problematiky jako překážka informovanosti

Nejen dle slov novináře a komentátora Davida Klimeše je to vedle výše uvedeného současně notná komplexnost a složitost tématu v kombinaci se složitostí aplikační roviny.

Toto tvrzení potvrdila i Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs společnosti ČEZ, která díky své zkušenosti z představenstva Hospodářské komory či z působení při Svazu průmyslu a dopravy vnímá jistou zdrženlivost soukromých podniků, především těch malých a středních, v jejich snahách o čerpání dotační podpory.

Jan Dupák, právník TI, podotknul, že „bouřlivé papírování“, které provází čerpání fondů, může mít svůj původ v přehnaném důrazu na jeho technické aspekty, který ale není doplněn o odpovídající důraz na politické vedení a koncepčnost.

I Petr Hlobil, zakladatel Centra pro dopravu a energetiku a dlouhodobý člen sítě CEE Bankwatch, zdůraznil, že to, co je naprosto zásadní, je cíl podporovaných intervencí. Ať už jde o restart ekonomiky či o cíle klimatické, nesmí debata ustrnout na tom, že podstatné je utratit peníze. Pouhý akcent na absorpční kapacitu totiž způsobuje, že se účelnost vytrácí.

Cíle Evropské unie

Obecné cíle jsou nastaveny již na úrovni Evropské unie, která jejich dosahování ze strany členských států hodnotí dle komplexních metodik a výpočtů, které přiblížil ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v ČR Josef Schwarz. Konkrétní podobu, jakými politikami, intervencemi či projekty bude cílů dosahováno však definují státy samotné – mimo jiné na principu subsidiarity.

Jenže zatímco na evropské úrovni existuje politická shoda o tom, že by Evropa měla být do roku 2050 karbon neutrální, na národní úrovni, tedy že by do této doby mělo dosáhnout uhlíkové neutrality samotné Česko, takováto politická shoda není. Zprostředkovatelům dotací tak nezbývá, než spoléhat na rigidní metodické předpisy a plnění tabulek.

Členská specifika

Řešením není zpřísňování požadavků ze strany Evropské komise, jak podotýká vedoucí oddělení spravedlivé transformace na Ministerstvu životního prostředí Jan Hlaváček, jelikož situace v každém členském státu bude vždy osobitá a přísnější pravidla na obecné úrovni nemohou mít potenciál skutečně zacílit na specifické problémy jednotlivých zemí.

Možným řešením se naopak může jevit důraz na participaci občanské společnosti a větší rozmanitost aktérů, kteří budou ze strany státu přizváni do debaty. Právě tato možnost byla nejvíce diskutována v rámci druhé části kulatého stolu, kdy probíhala diskuze zúčastněných hostů z expertních organizací.

„Jedním z nejvýznamnějších korupčních rizik v rámci nastavování a realizace dekarbonizačních politik a procesů v České republice je kombinace nekoncepčnosti a absence odborné debaty ve veřejném prostoru. To pak odklání všeobecnou pozornost od toho, že se vůbec nějaká debata – a sice ta za zavřenými dveřmi – přesto vede,“ upozorňuje tým TI ve složení Jana Stehnová, Ondřej Cakl a Jan Dupák, který ve spolupráci s týmem AMO sepsal policy paper Korupční rizika v programech omezujících příčiny a dopady změny klimatu.

Policy paper

Policy paper vznikl v rámci projektu SHADE (Shedding Anti-corruption Light into Decarbonization of Energy after the COVID-19 Pandemic) realizovaného TI ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a podpořeného nadací Foundation Open Society Institute.

Zkoumá obecné, parametrické a systémové vlastnosti veřejných politik spojených s mitigací a adaptací vůči změně klimatu, a to zejména těch, které vznikají jako agenda EU a přenášejí se do ČR. Zkoumání vede snaha identifikovat jejich korupční slabiny a rizika s nimi spojená.

Jeho smyslem je nastavit základní konceptuální obrys pro chápání korupce v těchto společensky nanejvýš závažných agendách a stanovit specifika i shody s korupčními jevy v jiných oblastech správy veřejných věcí.

Projekty a kauzy: Sledování rizik korupce v dekarbonizačních veřejných politikách v průběhu pandemické krize