Stát vytváří celou řadu regulačních mechanismů, přitom pomíjí či zcela eliminuje jejich kontrolu

Publikováno: 9. května 2017

Oficiálním zahájením projektu „Lepší řízení rizik podvodů ve fondech EU“ spolufinancovaném Evropským úřadem pro boj proti podvodům byla mezinárodní konference „STŘET ZÁJMŮ JAKO RIZIKO PODVODŮ“, která se konala dne 29. března 2017.

  • Vladimíra Dvořáková, profesorka politologie VŠE, vítá hosty na mezinárodní konferenci na téma: „Střet zájmů jako riziko podvodů“ | zdroj: TI

Mezinárodní konference na téma: „Střet zájmů jako riziko podvodů“ | zdroj: TI

Účast téměř stovky představitelů státní správy, samosprávy, soukromého sektoru či neziskových organizací prokázala, že problematika střetu zájmů je velmi aktuální. Široké spektrum pohledů na definici střetu zájmů, na jeho možné negativní dopady či kontrolní a preventivní mechanismy představili čeští i zahraniční odborníci – odkaz na program konference.

Konferenci zahájila prof. Vladimíra Dvořáková, podle které je důležité, aby státní instituce fungovaly především z hlediska prosazování dlouhodobé koncepce, která nebude ovlivňována změnami politické reprezentace.

 

Pozitiva i nedostatky právní úpravy

První panel se zaměřil na novou právní úpravu střetu zájmů, její pozitiva i nedostatky. Podle senátora Libora Michálka je problémem českého zákonodárství skutečnost, že se možné problémy neřeší dostatečně kvalifikovaně s předstihem, ale až v reakci na aktuální situaci. Proto je právní regulace někdy nedostatečná, někdy naopak příliš svazující, v obou případech však nefunkční.

Pro zvýšení efektivity zákona o střetu zájmů je podle Michálka třeba, aby se vztahoval na všechny, kteří hospodaří s veřejnými prostředky, a aby bylo sankcionováno i upřednostnění osobního zájmu.

František Kučera ve svém vystoupení doplnil, že není důležité, zda se osoba dostala do střetu zájmů úmyslně či neúmyslně, podstatný je způsob, jakým bude taková situace řešena, protože nulová reakce může často vyústit v porušení trestního zákoníku.

Na úvodní panel navázal workshop, který prezentoval praktické postupy možné detekce střetu zájmů se zaměřením na veřejné zakázky a projekty spolufinancované z fondů EU. Valdemar Adamiš upozornil, že neexistuje jednotný přístup ke střetu zájmů. Indikátory, které mohou na střet zájmů upozorňovat, jsou známé, řídící orgány by měly takové situace řešit a svá zjištění promítnout do dalších postupů.

Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Lukáš Křivka uvedl, že v předchozích programových obdobích se oblasti střetu zájmů nevěnovala dostatečná pozornost, přestože jde o jedno z největších rizik podvodů ve všech etapách projektového cyklu. Možná opatření musí směřovat dovnitř implementační struktury (čestná prohlášení, etické kodexy, kontrola čtyř očí), ale i mimo ni (prohlášení o skutečném majiteli, seznam osob podílejících se na zadávací dokumentaci veřejné zakázky, kontrola projektů, využívání nástrojů typu Arachne atd.).

Tomáš Kafka upozornil na důležitost využívání systému vyhodnocování rizik, vzdělávání a komunikaci. Problémem je podle něj i to, že v případě nahlášení střetu zájmů chybí jakákoliv reakce a následný postup je řešen nedostatečně, včetně systému kontrol.

To potvrdil i Luděk Mácha, který doporučil všímat si indikátorů, jako je např. insolvence či příliš složité majetkové a osobní vztahy, a v případě jejich výskytu zvýšit kontrolu údajů uváděných v čestných prohlášeních.

 

Střet zájmů a občanská společnost

Druhý workshop představil problematiku střetu zájmů z pohledu občanské společnosti. Jaroslav Spurný zdůraznil význam toho, do jaké míry bude možné ustanovení zákona o střetu zájmů vymáhat. Je nutné, aby se o zákon o střetu zájmů veřejnost zajímala a aby mu věřila, proto je potřeba co největší otevřenost a jednoduchost.

Martina Mikolášková představila hlavní změny nové právní úpravy, které by měly odstranit doposud neefektivní ustanovení. K plné funkčnosti nového zákona je nutné vypracovat i konkrétní metodické pokyny a zároveň každý případ vyhodnocovat individuálně.

Následující panel byl zaměřen na otázky dohledu a kontroly. Jiří Kapras seznámil účastníky konference s důvody vedoucími k přijetí novely zákona o střetu zájmů (roztříštěnost evidenčních orgánů, absence povinnosti podávat oznámení veřejných funkcionářů již na počátku funkčního období, chybějící postih právnických osob a veřejných funkcionářů na základě zákazu konkurence, neefektivní sankce atd.) a rolí Ministerstva spravedlnosti v souvislosti se zavedením centrálního registru.

Zástupce Evropského úřadu proti podvodům Hans Stander představil pohled Evropské komise, která v oblasti řešení střetu zájmů vytváří metodickou pomoc. Snahou je vytvářet prostředí, kdy budou veřejné instituce vedeny k tomu, aby střet zájmů řešily aktivně a dobrovolně, což napomůže k udržení jejich dobrého jména.

 

Vteřiny TI: Jaroslav Spurný – Střet zájmů | zdroj: TI

Mezinárodní pohled

Poslední panel přinesl zahraniční zkušenosti s řešením rizika střetu zájmů při čerpání veřejných financí i konkrétní příklady správné i nesprávné praxe včetně doporučení. Pohled neziskového sektoru na problematiku střetu zájmů ve veřejných zakázkách v Maďarsku a na Slovensku představili zástupci poboček Transparency International Gabriella Nagy a Matej Šimalčík.

Maďarský zákon obsahoval ustanovení s podrobným seznamem veřejných funkcionářů, kteří se nesmí účastnit veřejných zakázek jako uchazeči a rovněž se nesmí účastnit ani firmy vlastněné jejich příbuznými. Šlo zřejmě o jedno z nejpřísnějších ustanovení v Evropě. Měsíc po nabytí účinnosti zákona si však zákonodárci uvědomili, že okruh jim blízkých osob vyloučených z veřejných zakázek je příliš široký, a přijali tedy novelu, která vylučuje jen příbuzné žijící ve společné domácnosti.

Slovenský zákon o ochraně veřejných zájmů má formu ústavního zákona, z čehož vyplývá i jeho obtížná novelizace. Za silnou stránku lze považovat to, že sankce jsou povinné a není možná diskrece v jejich výši.  Slabou stránkou je nekonkrétnost majetkových přiznání, nedostupnost přiznání starostů v elektronické podobě či možnost vyhnout se sankci, pokud veřejný funkcionář rezignuje.

Expert Komise pro prevenci a zjišťování střetu zájmů Nikolay Nikolov představil bulharský zákon o střetu zájmů, který zajišťuje kvalitní vnitroresortní i vnější systém kontroly nesrovnalostí a podvodů, a to zejména v souvislosti s čerpáním fondů EU. Na závěr zdůraznil, že důležitější než sankce je prevence. Za významné považuje i vzdělání, sebevzdělání, šíření právního povědomí mezi veřejností a dobrou spolupráci neziskových organizací.

Závěr panelu patřil Lioubov Samokhině, zástupkyni OECD, která účastníky konference podrobně seznámila s mezinárodními normami, především Směrnicí OECD pro řízení střetu zájmů ve veřejné správě, kterou lze využít jako kritérium pro porovnání národních politik. Směrnice ukládá zavádění účinných postupů pro identifikaci, popis, řízení a řešení střetu zájmů a vnější i vnitřní mechanismy odpovědnosti včetně sankcí.

 

Vteřiny TI: Matej Šimalčík – Střet zájmů | zdroj: TI

Mezinárodní konference umožnila nejen představit různé pohledy na otázku střetu zájmů se zaměřením na veřejné zakázky a projekty spolufinancované fondy EU, jejich rizika i možná řešení. Byla i platformou pro výměnu zkušeností. Problematika střetu zájmů je složitá a připravit univerzální a přitom dostatečně efektivní opatření pro snížení rizik s ním spojených je téměř nemožné. Proto jsou setkávání a výměna zkušeností odborníků i veřejnosti důležité. Náměty a doporučení z mezinárodní konference budou i nadále využívány v práci všech zainteresovaných institucí.

 

Prezentace ke stažení

František Kučera – Úřad vlády ČR
Gabriella Nagy – TI HU
Hans Stander – Evropský úřad proti podvodům (OLAF)
Jiří Kapras – Ministerstvo spravedlnosti
Libor Michálek – Senátor
Lioubov Samokhina – OECD
Luděk Mácha – Czech Credit Bureau
Lukáš Křivka – odbor řízení operačních programů MMR
Matej Šimalčík – TI SK
Martina Mikolášková – TI ČR
Nikolay Nikolov – expert na oblast konfliktu zájmů
Tomáš Kafka – EY prezentace
Valdemar Adamiš – Centrální harmonizační jednotka

 

Podpořeno

Konference se konala za podpory programu Evropské unie Hercule III (2014-2020). Tento program je realizován Evropskou komisí. Byl vytvořen na podporu aktivit v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské Unie (další informace viz http://ec.europa.eu/anti_fraud/policy/hercule/index_em.htm).
Výhradní odpovědnost za obsah komunikace nesou její autoři. Evropská komise není zodpovědná za jakékoliv další využití.

olaf-logo-official

Problematika střetu zájmů je složitá a připravit univerzální a přitom dostatečně efektivní opatření pro snížení rizik s ním spojených je téměř nemožné. Proto jsou setkávání a výměna zkušeností odborníků i veřejnosti důležité. Náměty a doporučení z mezinárodní konference budou i nadále využívány v práci všech zainteresovaných institucí.

Související projekty

Střet zájmů jako riziko podvodů

Na rozdíl od podvodu nemusí střet zájmů nutně znamenat protiprávní jednání jednotlivce či organizace, ale může být indikátorem, předzvěstí nebo výsledkem korupce. Může ovlivnit jak průběh zadání veřejné zakázky, tak její plnění, případně obě fáze. …

Vice o projektu