"Je v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím postup, kdy obecní úřad na žádost podanou v souladu s tímto zákonem o nájemní smlouvy nájemníků obecních bytů poskytl tyto nájemní smlouvy anonymizovaně, tedy bez poskytnutí konkrétních jmen nájemníků?"
Publikováno 15. 10. 2020
Limity, pokud jde o rozsah informací poskytovaných na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou stanoveny v ustanoveních § 2 odst. 3 a 4 a v §§ 7-12 tohoto zákona. Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje může povinný subjekt poskytnout jen za podmínek stanovených v právních předpisech upravujících jejich ochranu (tj. zejm. občanský zákoník a zákon o zpracování osobních údajů).
Povinnost zveřejnění osobních informací stanovuje zákon o svobodném přístupu k informacím v ust. § 8b tohoto zákona: povinný subjekt má povinnost poskytnout základní osobní údaje o osobě, které byly poskytnuty veřejné prostředky (základními údaji jsou jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků). Toto ustanovení představuje výjimku ze zásady ochrany osobních údajů, která se jinak při poskytování informací povinnými subjekty obvykle uplatní. Definici veřejných prostředků podává ust. § 2 písm. g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, dle kterého se veřejnými prostředky rozumí veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písm. a), tedy i územnímu samosprávnému celku.
Dle komentáře k ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím (2016, bod 24) poskytne-li obec smluvně určité osobě veřejné prostředky – např. nemovitý majetek obce (ať již na základě kupní, nájemní či jiné smlouvy) -, měly by být osobní údaje druhé smluvní strany v intencích ust. § 8b zveřejnitelné (byla-li smlouva již uzavřena). Na závěr je nutné poznamenat, že o výkladu předmětného ustanovení nepanují úplné shody, podle některých je nutné zohlednit úmysl zákonodárce, který měl na mysli především vydávání veřejných prostředků formou darů, příspěvků, dávek, dotací atd.; jiní požadují důsledný test proporcionality – přiměřenosti zásahu do ústavně zaručeného práva na ochranu osobnosti – v každém jednotlivém případě. Žádost o informaci rovněž nesmí představovat zneužití práva, povinný subjekt, prokáže-li nepoctivý motiv žadatele, takovou žádost odmítne.
Další otázky na toto téma
Prodloužili mi lhůtu k vyřízení žádosti o informace. Můžu proti tomu podat stížnost?
Co když je po mě požadováno zaplacení neadekvátní peněžní částky za poskytnutí informací, aniž by ji vyčíslil?
Spadají společnosti, které jsou zřízené obcí (v dikci zákona tedy územně samosprávným celkem) pod zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „Infz“)?