Jak evropská města zveřejňují informace? Praha v evropské konkurenci obstála, k plnému skóre jí však stále pár kroků chybí

^{Přístup k informacím v evropských městech | zdroj: TI SK}

Titul nejlepšího města pro život už devětkrát po sobě obhájila rakouská Vídeň, švýcarský Bern je nejbezpečnějším městem v Evropě a Paříž ve Francii nejdražší evropskou metropolí. Ale které evropské město je nejtransparentnější?

Takový žebříček neexistuje a ani nově vydaná publikace situaci nezmění – její ambicí je poskytnout prvotní vhled do problematiky a prověřit, nakolik model mezinárodního porovnávání transparentnosti může v budoucnu fungovat.

Slovenská pobočka TI vycházela z domácího projektu žebříčku transparentnosti slovenských měst. Pro nadnárodní projekt spojila síly s dalšími evropskými pobočkami Transparency International a zapojila externí odborníky.

Výsledkem tedy není žebříček korupce, ale publikace zpracovávající téma přístupu k informacím z hlediska evropských metropolí. Data byla sbírána v období listopad–prosinec 2018.

^{Přístup k informacím v evropských městech | zdroj: TI SK}

Co dělá váš primátor?

Publikace nepřináší žebříček transparentnosti, ale porovnáváním 14 kritérií řadí metropole do skupin podle dostupnosti informací z veřejných zdrojů. Zaměřuje se na oblast veřejného zadávání, otevřenost radnic z hlediska poskytování informací o rozpočtech a jejich plnění, majetkových poměrech a odměnách politiků, zápisů z jednání zasedání orgánů měst a výsledcích jejich hlasování.

Pokud chtějí například obyvatelé Berlína zjistit, co právě řeší jejich primátor Michael Müller, jednoduše nahlédnou do jeho pracovního kalendáře, který je dostupný na webu.

Podobně si mohou detaily o primátorově programu (či programu radních) zjišťovat také obyvatelé litevského Vilniusu. Naproti tomu pražští nebo bratislavští obyvatelé podobnou možnost nemají, stejně jako občané dalších 16 z 26 zkoumaných metropolí.

Veřejné zakázky vs. lobbing, 25:1

Nejlépe města obstála v kategorii zaměřené na dostupnost dat v oblasti veřejných zakázek a rozpočtu, kdy téměř všechna zkoumaná města (až na jedno) uvádí dostatek informací.

Bezkonkurenčně nejhůře hodnocenou kategorií se stala oblast informování o lobbistických aktivitách na radnici. Na registr lobbistů tak, jak jej známe z institucí Evropské unie nebo z kanadského Toronta, odkazuje jediná evropská metropole – španělský Madrid.

^{Přístup k informacím v evropských městech | zdroj: TI SK}

Hodnocení

Města byla rozdělena do tří skupin v barvách semaforu – v nejotevřenější (zelené) kategorii musela města splnit indikátory založené na dobré praxi alespoň ze 75 %. Naopak v nejméně otevřené kategorii (červené) se umístila města, která splňovala méně než polovinu hodnocených indikátorů.

„Praha zveřejňuje dost informací, více než řada jiných metropolí. Otázkou je, jak moc je Pražané využívají a realizují efektivní kontrolu magistrátu,“ komentuje výsledek hlavního města David Ondráčka, ředitel Transparency International ČR.

Praha neobstála celkem ve třech kategoriích. Kromě výše zmiňovaného pracovního kalendáře primátora a neexistence lobbistického diáře nezveřejňuje město ani majetková přiznání zastupitelů. Pouze částečný úspěch si připsala v kategorii zápisů z jednání zastupitelstva a rady města.

Index slovenských měst realizovaný TI SK, ze kterého vychází  i tato publikace, hodnotil města na základě až 100 indikátorů. Ty mohou sloužit pro starosty, primátory a reformátory z řad zastupitelů jako užitečné vodítko, na jaké oblasti se zaměřit. Pokud chce Praha zlepšovat své skóre v oblasti přístupu k informacím, návod je jasný.