Delia Ferreira Rubio: Naším hlavním cílem je dohled nad těmi, kdo drží moc

Vydáno 18. 01. 2022

Delia Ferreira Rubio je od roku 2017 předsedkyní globální Správní rady Transparency International (TI). Má zkušenosti jak s vedením celosvětové sítě TI, tak i s koordinací národní pobočky, konkrétně v její domovině – Argentině. Proto v dalším ze série rozhovorů s osobnostmi z naší protikorupční sítě vyzpovídala kolegyně Františka Rohlíčková právě ji. Jaké to tedy je být tváří celosvětové a prestižní nevládní organizace a jak se nejlépe postavit korupci v 21. století?

Delia Ferreira Rubio, předsedkyně globální Správní rady TI | zdroj: TI

Transparency International bojuje s korupcí bezmála třicet let. Co je z vašeho pohledu oproti roku 1993 lepší, a naopak horší?

Za ty tři dekády dokázala TI, společně s dalšími organizacemi, zavést institucionální i právní infrastrukturu, která je k boji s korupcí nezbytná. Dnes tak nějak automaticky počítáme s věcmi jako jsou mezinárodní konvence, regionální i sektorové dohody, na národních úrovních zase řadu zákonů, které byly přijaty. Patří k tomu právě i nevládní agentury a instituce, které za tu dobu vznikly.

Taková pravidla a instituce jsou sice nezbytné, ale jen ty nám nestačí. V tuto chvíli se musíme především soustředit na jejich implementaci a vymáhání.

Zároveň je třeba dodat, že korupce není statická. Za posledních 30 let se stala korupce fenoménem mezinárodním a více sofistikovaným. Na scénu přišli noví aktéři – třeba organizovaný zločin, který v tuhle chvíli v mnoha korupčních kauzách figuruje. To vytváří nové překážky pro transparentnost, integritu a odpovědnost.

Připočtěme k tomu navíc digitalizaci, sociální sítě a umělou inteligenci. Tyto nástroje nám nabízejí spoustu nových cest, jak korupci předcházet, detekovat i ji odhalovat.

Za sebou máte i pozici ředitelky pobočky TI v Argentině. Zemi, která má poměrně komplikovanou historii spojenou se státními bankroty a politickými změnami. Co byla hlavní témata, kterým jste se v té době v TI Argentina věnovala? A jaké byly vaše největší úspěchy?

Poder Ciudadano (Občanská moc, název pobočky TI Argentina, pozn. TI) vždy pracovala na tématech transparentnosti veřejných zakázek, přístupu k informacím, financování politických kampaní a veřejné integritě.

Během doby, kdy jsem předsedala argentinské pobočce jsme pokračovali v práci na těchto tématech. V každé z oblastí, již od založení pobočky v roce 1989, se Poder Ciudadano podílela na legislativním procesu a roky aktivně přispívala ke snaze přijmout či reformovat konkrétní zákony, které tato témata regulují.

Vedle toho se Poder Ciudadano vždy velmi aktivně podílela na peticích o přístupu k informacím, které pak využívala v soudních sporech. V neposlední řadě jsme monitorovali volby a za mého mandátu vytvořili první otevřenou digitální databázi zaměřenou právě na finance vynaložené v kampaních.

Jak moc se vaše současná práce liší od toho, kdy jste do Správní rady TI byla zvolena poprvé (2008)?

Toho je strašně moc. Od doby, kdy jsem byla zvolená za předsedkyni hnutí jsem zastavila veškeré ostatní profesionální aktivity, abych odpovědnosti té pozice mohla věnovat veškerou svoji snahu. Bylo to správné rozhodnutí.

Jaká je vaše role uvnitř hnutí TI a jaká naopak navenek sítě? Jak funguje Správní rada TI?

Rada má ústřední roli ve smyslu určování strategického směřování celého hnutí. Když jsme byli společně s Ruebenem Lifukou (místopředseda Správní rady TI, pozn. TI) zvolení, dohodli jsme se na více otevřeném participativním stylu vedení. S tím jsme počítali i při vypracovávání Strategie 2030, která je výsledkem kolektivního úsilí.

Strategie 2030 | zdroj: TI

Jsem ve stálém kontaktu s mezinárodním sekretariátem TI v Berlíně, snažím se také častěji komunikovat s jednotlivými pobočkami Transparency i dalšími stakeholdery. Od individuálních setkání, skrze interní i externí sociální sítě či virtuální “kávy s předsedkyní”, kdy si jen tak povídám s kolegy.

Jako předsedkyně reprezentuji organizaci na mezinárodních fórech i v dalších mnoha organizacích jako jsou Světové ekonomické fórum či UN Global Compact.

Jaká část vaší práce je v tuhle chvíli vůbec nejdůležitější?

Vybrat pouze jednu snad ani nelze. Pokud mluvíme o vnitřním fungování organizace, je zapotřebí posílit vazby na stakeholdery a zajistit jejich právo se podílet na rozhodovacím procesu. Otevřený styl komunikace s důrazem na konzultaci je pro naši kancelář spolu s mým zástupcem Ruebenem Lifukou naprosto klíčový.

Naopak při pohledu na organizaci zvenčí je nejdůležitější částí mojí práce zajistit, že je hlas TI slyšet a je respektován, především pokud je nezbytné bránit občanský prostor, který je zásadní pro práci našeho hnutí a v mnoha zemích či jejich regionech je napadán.

Korupce je otázkou lidských práv

Představme si, že by se někdo z široké veřejnosti zeptal: „Co je podle vás vůbec největším milníkem v historii protikorupčního hnutí TI?“ Jak byste odpověděla? Bylo by to odhalení některé z globálních kauz nebo jiná advokační činnosti či lobbing?

V rámci našeho hnutí byl největším milníkem moment, kdy jsme dokázali téma korupce dostat ve světě na vrchol veřejného zájmu. Tam v roce 1993 určitě nebyla. Také v současnosti existuje určitý stupeň znalosti dopadu korupce na lidská práva a životní podmínky a možnosti. Mnoho organizací, které korupci nezařadily do svých analýz v devadesátých letech teď uznávají, že právě korupce je klíčovým problémem, který je třeba brát v potaz.

Korupce jako fenomén je středobodem našich neúspěchů jako společnosti. Vezměme třeba výbuch v Bejrútu nebo požáry v Bangladéšských továrnách na textil nebo železniční katastrofu v Buenos Aires v roce 2012. Tyto události mají něco společného: do základu toho, jak k nim došlo, byla zapojena korupce a oběťmi byli ve výsledku civilisté. Korupce je otázkou lidských práv.

Banka v Bejrútu, Libanon | fotografie: Linda Kunertová

Dnes nelze pracovat na žádných bodech z Agendy OSN 2030 Sustainable Development Goals (SDG) bez toho, abychom potlačovali korupci. Bod SDG 16 je vlastně klíčovým v dosažení ostatních bodů.

Jak se liší potlačování korupce v různých částech světa? Vezměme třeba Latinskou Ameriku a Evropu. Existuje nějaký společný faktor, který lze identifikovat celosvětově?

Základ boje proti korupci je všude stejný: bojujeme za integritu, transparentnost, odpovědnost, právní stát, inkluzi, rovnost a svobodu. Co se mění je kontext. V některých zemích proniká korupce do veřejného sektoru, jinde je hlavním problémem organizovaný zločin, state capture (privatizace veřejného zájmu, pozn. TI) nebo nedostatek nezávislosti v soudnictví, což vytváří dojem beztrestnosti. Některé státy, které se v našem Indexu vnímání korupce umisťují tradičně velmi dobře přesto hrají významnou roli v umožňování korupčních praktik v těch nejvyšších patrech.

Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2020 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI

Deficit politické integrity je bohužel dlouhotrvajícím fenoménem

V nedávném článku berlínského sekretariátu TI je Česká republika jednou ze zemí, které by měly přistoupit k okamžité reakci na kauzu Pandora Papers. Co podle Vás přinášejí Pandora Papers nového a jak ovlivní náš přístup k podobným odhalením v budoucnu?

Musím říci, že nejsem úplně obeznámena s českým právním systémem, ale obecně neexistuje jeden magický návod, který by fungoval na všechno. Rozhodně nám Pandora Papers ukázaly důležitost transparentnosti skutečného vlastnictví a veřejné prohlášení o majetku a zájmech osob. Musíme také dále pracovat na zajištění nezávislosti kontrolních mechanismů a především soudnictví.

Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR

Jedním z problémů posledních let v Evropě je politická integrita. Co je podle vás hlavním faktorem a jak do řešení zapadá Transparency International?

Deficit politické integrity je bohužel dlouhotrvajícím fenoménem. Spíše jen nebyl tak viditelný či přítomný ve veřejném prostoru v rámci Evropy, dokud se na titulní strany nedostaly určité skandály vrcholně postavených lidí. Korupce ale není problém, který se objevuje pouze v rozvojových oblastech. Některé státy by měly přehodnotit jejich „učitelský“ postoj a přiznat si, že ani ony vůči „viru korupce“ nejsou imunní.

Důvodů pro nedostatek politické integrity je mnoho, do hry se dostává hned několik faktorů a situace se hlavně v každé zemi liší, i když se samozřejmě některé elementy opakují, jak jsme už zmínily. Vypíchla bych beztrestnost, lhostejnost ze strany veřejnosti a také propastný rozdíl mezi sliby a činy.

Twitter účet Delia Ferreira Rubio | zdroj: Twitter

Které téma ze strategie TI pro období 2021-2030 je podle vás to, na které bude v následujících letech kladen vůbec největší důraz?

Z mého pohledu bude nejvýznamnější průřez několika problémů: rizika přicházející s užíváním umělé inteligence jako podpory v rozhodujících procesech či rovnou přenechávání celých rozhodnutí na umělé inteligenci.

Naším hlavním cílem je dohled nad těmi, kdo drží moc. Jsme připraveni kontrolovat exekutivu, legislativu, soudnictví i korporátní prostor. Nejsme však zatím připraveni na kontrolu nových forem moci, kterým říkám „algokracie“, tedy vláda algoritmů.

V mých předchozích rozhovorech s kolegy v rámci mezinárodní sítě Transparency hned několik z nich – od Moskvy, přes Bratislavu, Kodaň až po Brusel – zmínilo, že je důležité více naslouchat a zapojovat do našich aktivit mladou generaci, čímž budeme více efektivní v naší práci. Souhlasíte s nimi?

Naprosto. Správní rada TI právě vytvořila prostor, ve kterém se s mladou generací můžeme setkávat v naší práci:  Ideas Engine on Youth & Education. Osobně si myslím, že bychom měli začít pracovat i s dětmi.

Problém, který pozorujeme v mnoha zemích je spojen s faktem, že základní shoda na tom, co je dobré a špatně už neplatí. Abychom znovu nabyli vzájemné důvěry, musíme vytvořit tu shodu od začátku a k tomu je třeba začít u dětí. To je jediná cesta, jak pokračovat v našem boji za integritu, transparentnost a odpovědnost.

Autorka: Františka Rohlíčková


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.