Gabriel Šípoš, ředitel TI SK: Za poslední rok se na Slovensku policie rozhodla zatýkat lidi, po kterých by nikdy předtím nešla

Aktualizováno 21. 02. 2021

Na konci března skončí ve funkci ředitele Transparency International Slovensko (TI SK) Gabriel Šípoš. Slovenskou pobočku vedl jedenáct let. Od dubna ho nahradí Michal Piško. Proto naše kolegyně Františka Rohlíčková končícího šéfa TI SK vyzpovídala, jaká je nyní situace v oblasti korupce na Slovensku, jak si nová vláda vede s nákupy zdravotnického materiálu, co říká na probíhají policejní razie a rozsudky, nebo jak se změnila atmosféra po nájemné vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, od které uplynuly v neděli 21. února přesně tři roky.

Gabriel Šípoš, ředitel Transparency International Slovensko (TI SK) | zdroj: Týžden.sk, fotografie: Boris Németh

Jak zvládá Slovensko pandemii? Slovenská Transparency vydala analýzy k nákupům roušek i rychlotestů, jak byste zhodnotil situaci i z tohoto pohledu?

My jsme se samozřejmě tomuto tématu v TI SK věnovali. Podobně jako v ostatních státech, se na Slovensku nakupovalo velmi narychlo a často se jednalo o produkty, které předtím ani nebyly na trhu, takže riziko korupce a “kamarádských” obchodů tam bylo.

Ale dá se říci, že to na Slovensku dopadlo dobře. Ano, bylo tu pár předražených nákupů, ale to bylo převážně v první vlně na jaře ještě za předchozí vlády. Šéf státních rezerv Kajetán Kičura, kamarád bývalého premiéra Roberta Fica (SMER), šel urychleně do vazby, a policie zjistila, že se korupce dopouštěl již roky. Našla u něho zlaté cihly za čtvrt milionu euro (pozn. TI ČR: 6,5 milionů korun).

Po výměně kádrů novou vládou je to zatím výrazně lepší. My jsme se zaměřili především na testy, protože se na Slovensku testuje masivně. Nákupy proběhly v pořádku, šlo o produkty certifikované a ve výsledku jsme je nakoupili za velmi dobrou cenu. Takže rizika tam byla, ale zvládli jsme to dobře.

Co dopadlo hůře, je ekonomická pomoc firmám. Podobně jako v jiných státech pomáhala vláda různým sektorům zvlášť. Ze všech vládních programů byl neproblematičtější ten, který nahrazoval nájemné. Zjistili jsme, že někteří třeba nemají ani nic pronajaté, takže jsme už na prokuraturu i na ministerstvo podali podněty na asi 20 firem.

Takže spíše než nákupy zdravotnického materiálu, se u nás ukázala jako problematická ekonomická pomoc. Tam se bavíme až o částce dvě nebo tři miliardy eur (pozn. TI ČR: 51 až 77 miliard korun) a při tak velké částce je i větší šance, že peníze utečou jiným směrem.

Slovensko je nyní, podobně jako Česko, v nouzovém stavu. Neobchází se tedy, kromě problémů např. s ekonomickou pomocí a nákupem materiálu i zákonodárné procesy?

Všechny smlouvy se musí zveřejňovat na internetu a v zásadě se tak dá dostat k informacím velmi dobře. Pro představu, smlouvy k dotacím nebyly úplně v pořádku. Dalo se sice dohledat komu se pomáhá, ale měsíční částky, které jim chodí, už ne. Takže nemohla probíhat ani nějaká kontrola. Začali jsme tedy úřady žádat, aby nám tyto informace poskytly, a to funguje. Například k nájemnému nebyla potřeba ani smlouva, tam stačila žádost a už chodily peníze. My se nyní všech ptáme: řekněte nám, komu jste dali a kolik, a posléze to zveřejňujeme online. Každý si pak může informace v tabulce dohledat a upozornit nás na možné nesrovnalosti.

Co se týče nouzového stavu, nic velmi závažného jsme nezaznamenali. Máme samozřejmě na Slovensku omezené shromažďování a nelze příliš organizovat třeba protesty, ale není to nijak cílené proti někomu konkrétnímu. V oblasti legislativy, kterou sledujeme, jako např. právo na informace, shromažďování nebo účast na veřejném dění, tak tam byly změny minimální. Slovensko je na tom zřejmě lépe než jiné země, kde vlády mohou nynější situace více zneužívat.

A dostává se vám odpovědí? Reagují na vaše dotazy a poskytují čísla?

Ano a ano. Třeba se nám ozvala ocelárna v Košicích, jedna z největších firem vůbec, proč dostávají výrazně méně podpory než Volkswagen, když jsou zhruba porovnatelní. Je to funkční systém. Ve chvíli, kdy jsou smlouvy a čísla zveřejněna, tak se lidé mimo jiné ptají, proč my máme tolik a tato firma má tolik.

Zmiňoval jste, že se na Slovensku masivně testuje. Nezaznamenali jste problematické propojení mezi politickou sférou a testovacími laboratořemi nebo nákupy testů?

Ne, vůbec ne. U nás je specifická situace, protože máme necelý rok novou vládu a většina z členů kabinetu jsou nováčci. Je to rozdíl oproti minulé vládě SMER Roberta Fica, což byli lidé s velkými penězi a mnoha kamarády, kteří byli dlouho u moci. Současná vláda tento problém zatím nemá.

Co jsme do teď zaznamenali, tak žádné propojení a vazby na laboratoře nebyly, i když se samozřejmě opozice něco snaží najít. Třeba kolem zakázky na testy byly odkryty vazby na ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS) a vlastně i předsedu vlády Igora Matoviče (OĽaNO), ale v tomto případě proběhla řádná soutěž, kdy zvítězila společnost s reálně nejlepší nabídkou. Takže musím zaklepat, že takovéto problémy se v současné vysoké politice neukázaly.

Na Slovensku potřebujeme nutně přebudovat soudy a prokuraturu

Martina Kušnírová a Ján Kuciak | zdroj: ČTK

Když jsme se dostali k vaší nové vládě Igora Matoviče, jak moc jim k výhře ve volbách minulý rok pomohl deklarovaný boj proti korupci? Politické hnutí OĽaNO slibovalo, že se chtějí výrazně zlepšit třeba v Indexu vnímání korupce (CPI), který mimochodem už za rok 2020 vyšel, tak jak se jim to daří?

No, slíbili se zlepšit v rámci CPI o dvacet míst, což by znamenalo být dokonce před Českem, ale myslím si, že za čtyři roky je to velmi těžké. Ačkoliv deset míst by mohlo být reálných.

Poslední volby na Slovensku byly v zásadě o korupci. Už jsem mluvil o Ficovi a politické straně SMER, která tu byla velmi dlouho a měla veliké skandály, které přešly až do nepostižitelnosti jejích příznivců a kamarádů. To vše vyvrcholilo hroznou dvojnásobnou vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové v roce 2018. Sice nevíme nic o tom, že by to zadávali politici nebo o tom nějak věděli a pomáhali, ale hlavní obviněný Marián Kočner benefitoval z přízně vlády SMER.

Z našeho pohledu jsme rádi, že téma korupce bylo klíčové a že se voliči oprostili od příběhu, že ekonomicky na tom Slovensko za Fica nebylo vůbec špatně. Korupce byla pro slovenské občany tak vážná věc, že chtěli jednoduše jinou vládu a ta loni přišla. Za posledních dvanáct měsíců, týden co týden, se otevírá další a další velká korupční kauza.

V Transparency tyto kauzy, resp. soudní procesy dlouhodobě monitorujeme a v zásadě byla až do teď trestaná jen menší korupce. Pamatuji si i přesné číslo, ve více než polovině korupčních trestných činů, které skončily soudními rozsudky, šlo o úplatky do pětiset euro (pozn. TI ČR: 13 tisíc korun), takže opravdu malé částky.

My jsme neměli doteď žádného veřejného činitele odsouzeného za korupci, ten nejvyšší byl Josef Pohančeník, bývalý primátor Čadce, okresního města na Slovensku, a to bylo v roce 2005. To byl největší případ, který policie a soudy uzavřely. My jsme vám třeba záviděli, když probíhala kauza kolem Davida Ratha, protože doteď jsme měli největší kauzu týkající se jednoho primátora.

Za poslední rok sice ještě nepadly rozsudky, ale policie v čele s Národní kriminální agenturou (NAKA) (pozn. TI ČR: v Česku máme Národní centrálu proti organizovanému zločinu – NCOZ) se rozhodla jít po lidech, po kterých by v životě předtím nešla. Jde o velké podnikatele jako spolumajitel investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák. To je postava, která se objevovala ve známém spise Gorila, u privatizací v letech 2004/2005 a ve spoustě dalších veřejných zakázek. Penta je velká finanční skupina, která nemá nejlepší reputaci a nikoho to moc nepřekvapilo.

Jako dalšího lze uvést jednoho z nejbohatších mužů na Slovensku Jozefa Brhela. Prostě špičková jména, která se do teď zdála být nepostižitelná bez ohledu na to, kolik článků média nebo nevládní organizace vydaly. Jednoduše jsou to lidé, kteří se pohybovali kolem veřejných zakázek a skandálů, vy byste je asi nazvali kmotři. Kmotři, kterým se doteď policie vyhýbala a teď jsou ve vazbě a jsou obvinění.

A pak jsou tu veřejní funkcionáři, kteří je kryli a pomáhali jim, což jsou dva bývalí šéfové slovenské policie Tibor Gašpar (pozn. TI ČR: ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD dosud neodpověděl na náš otevřený dopis, proč najal Gašpara jako poradce na vnitro po jeho rezignaci) a Milan Lučanský. Lučanský mezitím spáchal sebevraždu, takže obviněný zůstává jen jeden policejní prezident. Problém byl v tom, že v zásadě kryli trestnou činnost a vynášeli informace. No a pak je obviněný ještě bývalý ministr hospodářství za SMER Peter Žiga, jehož firma dostávala podivné zakázky.

To je myslím za jeden rok opravdu velký posun a skok. Úplně to tedy nesouvisí se současnou vládou, která nerozhoduje, kdo půjde a nepůjde do vazby, ale změna atmosféry na Slovensku je zjevná. To bych rozhodně vládě připsal. Samozřejmě samotná vláda v řadě věcí selhala, ale v boji proti korupci se jí daří, což byl její hlavní slib. Za to jsem velmi rád.

Jak byste tedy zhodnotil výsledek Slovenska v globální žebříčku CPI za rok 2020?

Slovensko spadlo o jednu pozici (pozn. TI ČR: naši sousedé získali 49 bodů ze 100 a celkově obsadili 60. místo ze 180 zemí), což se může zdát jako paradox. Index je sestavován zpětně, často může odrážet situaci třeba rok dozadu, což se přesně také stalo. To může být matoucí. Pokud se nestane nic zásadního, tak si myslím, že by naše země mohla do příštího roku o pár míst poskočit. A jestli bude současná atmosféra pokračovat, tak takových deset míst za čtyři roky je podle mě reálných.

Slovensko sice kleslo o jeden bod, ale kromě něj si pohoršily i další státy jako třeba Česko nebo Polsko. Když zhodnotíte slovenský výsledek v kontextu sousedních států nebo států V4, je tou zemí, která teď směřuje “dobrou cestou”?

V Česku máte za chvíli volby, jako jsme měli my před rokem, a ty hrají opravdu velkou roli. Lidé jsou ale skeptičtí, a to je celkem problém, protože pak nechodí volit. U nás byla účast v rámci voleb do Národní rady 60 %, což není tak špatné, ale v komunálních to je výrazně méně, a to je problém. Jakmile přišla nová vláda, najednou ti mocní začali prohrávat. Haščák je jeden z dvaceti nejmocnějších lidí, takže to nejsou jen nějací “úspěšní podnikatelé”, jsou to opravdu nejvlivnější lidé s řadou konexí vedoucích do nejvyšších pater slovenské politiky.

Takže ano, já v tom naději vidím. I u nás má vládní koalice problémy, ale teď obecně to mají všechny vlády těžké. Řeší převážně pandemii COVID-19 a související opatření, což odvádí pozornost od ostatních závažných problémů. Na Slovensku potřebujeme nutně přebudovat soudy a prokuraturu, ale v současné situaci to není hlavní téma, minimálně v tomto roce ne. Uvidíme, co přijde dále.

Korupce může stát i život a mít tak tragické následky

Přes 30 tisíc lidí se v roce 2018 zúčastnilo demonstrace v Bratislavě | zdroj: ČTK

Když mluvíme o atmosféře a nastavení myšlení, co bylo tím přelomem? Byla to zmíněna nájemná vražda novináře a jeho snoubenky před třemi roky, která byla určitým “vrcholem”, kdy vše vygradovalo a upnulo se na boj s korupcí?

Rozhodně. Hodně tehdy pomohlo, že v tom byl zapletený Marián Kočner. Tento dnes už odsouzený podnikatel má spoustu dalších kauz, a kdyby byl v některé z nich osvobozen, tak je velmi malá šance, že vůbec kdy vyjde ještě na svobodu. Důležitým vodítkem je, že Kočner byl velmi pečlivý a všechno si nahrával, měl vlivné kamarády. Z těchto jím nashromážděných důkazů vyplynuly další desítky podezření a v tom byl ten pomyslný přelom. Řada věcí se dostala do médií. Posléze se také ukázalo, že i někteří soudci a prokurátoři jsou zapletení do těchto kauz.

Přelomovost byla v té uchopitelnosti a srozumitelnosti situace pro běžné občany. Ten příběh najednou nabral až filmovou podobu. Byli zavražděni dva mladí lidé s “dokonalou image”. Šlo o velmi silný příběh, nenašel by se člověk, který by o nich řekl křivé slovo. Je potřeba říci, že nebyli ani ve středu dění. Ján Kuciak byl sice talentovaný novinář, ale nebyl zase tak známý. V tom to bylo také pro lidi citlivější. Když řeknete, že zmizela miliardová částka z účtu, tak je to pro většinu lidí abstraktní pojem, s tímto se ale dalo ztotožnit. A vyvrcholilo to na Slovensku největšími demonstracemi od roku 1989.

Soudní proces není ještě u konce a celá řada obviněných není odsouzena. Stále se tuto kauzu připomínáme. Ukazuje totiž lidem, že korupce může stát i život a mít tragické následky.

Byl ten poslední rok s novou vládou v tomto podobný? Přinesly policejní razie a otevírání kauz podobně uchopitelný pohled na korupci jako tomu bylo před třemi lety? Dá se hovořit nabytí větší důvěry ve stát a jeho pravomoci?

Určitě ano. Samozřejmě se policie a ostatní snaží tvářit, že to je díky nim a trochu více se to politizuje, než by bylo asi vhodné, ale na druhou stranu je to tak. V současnosti pomáhá i efektivnější komunikace. Široká veřejnost má díky médiím množství záběrů nebo živých vysílání. Díky tomu, že je skoro všechno už dopředu zdokumentované, má člověk pocit, že ten příběh zná, ví, kdo co řekl apod.

To vše v občanech vyvolalo dojem, že je tu jiná éra. Jsem zvědavý na nové průzkumy veřejného mínění, jak budou lidé ochotní mimo jiné nahlašovat korupci, což sledujeme dlouhodobě. Na Slovensku byla ochota běžných lidí nahlašovat korupci jedna z nejnižších v Evropě. Nynější situace by mohla mít pozitivní efekt, že se lidé nebudou bát protiprávní jednání oznamovat, ale plná důvěra ve stát to také není. V policii “slouží” určitě ještě plno lidí, kteří se sami podíleli na korupčních kauzách a zatím je spravedlnost nedostihla. To už se ale také řeší.

Je to o mravenčí práci, která vede k výsledkům třeba až za dva roky, nebo pět let

Odpověď sekretariátu TI Robertu Ficovi | zdroj: Facebook TI SK

Co dalšího z těch pozitivních efektů TI SK sleduje nebo bude sledovat v budoucnu, kromě ochoty nahlašovat korupci?

Zmiňoval jsem prokurátory a také chceme sledovat všechny související rozsudky. Stíhání a obžaloby stouply zhruba o třetinu, ale jsme si vědomi i toho, že nejde jen o počet, ale i o kvalitu soudních rozhodnutí. V posledních letech počty stíhání korupčních trestních činů klesaly. Dále chceme sledovat, jak se jednotlivé kauzy budou vyvíjet.

Prioritou je pro nás na tento rok právo na informace. Podobně jako pro jiné pobočky Transparency International je to pro nás důležité. Ne pro nás osobně, ale pro to, aby k informacím měli přístup občané. Zatím to vypadá na pozitivní vývoj, protože současná vláda slíbila, že zákon rozšíří. Hlavně co se týče státních firem. S novými vládami vždy nastoupí do vedení státních společností noví lidé či úplně neznámí, a logicky ne vždy ti nejlepší, jako např. straničtí nominanti. Zatím to vypadá slibně, vláda se tváří, že z toho doopravdy něco vznikne.

Nesmím také zapomenout na výběrová řízení. Chceme, aby pro ně byl transparentní systém výběru, dopředu vypsaná výběrová řízení atd. Doposud to fungovalo tak, že se do funkcí dosazovali kamarádi a nikdo nic neřešil.

My jsme se mimo jiné do některých výběrových komisí zapojili, byli jsme přibližně ve čtyřech. Pozvánky jsme dostali do deseti. Viděli jsme, že některé státní společnosti k výběru kandidátů přistupují správně a vybírají čistě podle životopisu a zkušeností. Někde jsme ale zjistili, že systém výběrového řízení není funkční. Na Slovensku potřebujeme správný a otevřený systém výběru, a to ve všech státních společnostech a institucích. To s sebou nese ale nutnou dávku trpělivosti a energie podporovat pozitivní vývoj.

Toto jsou pro nás tedy tři hlavní priority: justice, korona pomoc včetně veřejných zakázek a potom transparentní výběrová řízení.

Ani pobočka TI SK se občas nevyhne nepodloženým obviněním či útokům, ať už ze strany dezinformačních médií, nebo politiků, kteří posílají stížnosti do berlínského sekretariátu TI. V případě TI ČR se jednalo o kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), kdy si na nás stěžoval jeho koncern Agrofert. Jak se podobné záležitosti promítají do vaší činnosti?

Robert Fico už u nás není premiér, ale dlouhou dobu byl nejpopulárnějším politikem. Občas nás tak nějak zkritizoval, někdy byl ochotný spolupracovat. Já jsem se s ním i setkal. V posledních několika letech se od sociálního demokrata posunul k ne přímo fake news šiřiteli, ale spíše zpochybňuje spoustu našich aktivit a obecně situací ve veřejném dění.

V tuto chvíli se více podobá extrémní pravici, kterou ve slovenském parlamentu máme také zastoupenou. Lidé, které se rozhodl svou politikou oslovovat jsou právě různí zpochybňovači pandemie COVID-19 a tak podobně.

Fico je teď v opozici, SMER by dle posledních průzkumů dosáhl na 8,5 % hlasů. Dříve to byla velká strana, nyní ji opouštějí umírněnější politici i voliči, a tak bojuje o přežití. Je třeba podotknout, že Fico má blízko ke spoustě lidem, kteří už byli obvinění, takže by mě nepřekvapilo, kdyby byl další na řadě. Asi netřeba dodávat, že podle něj je to celé smyšlené a policie to celé nastražila.

No a proč si na nás Fico stěžoval? V TI SK jsme sledovali tendr na testování. Viděli jsme dokumentaci a zanalyzovali jsme, že jsme nenašli, kromě nějakých menších věcí, nic závažného, žádné nekalosti. To se mu nelíbilo, protože tvrdil, že je to celé špatně a že nejsme objektivní.  Tak se rozhodl napsat dopis do sekretariátu TI, že jsme se odklonili od našich hodnot a že tu funguje klientelismus. Po dvou týdnech dostal z Berlína odpověď, že k žádným pochybením nedošlo.

V tomto případě máme na Slovensku a v Česku podobné zkušenosti, když vám politik nedokáže vysvětlit, proč vás kritizuje a je to neoprávněné, tak začne útočit nějak oklikou. To jste zažili jak vy, tak i jiné pobočky TI, že se někdo snaží očernit omezování korupce a související aktivity. Ale ani u nás, ani u vás se jim to nepodařilo.

Po více než dekádě odcházíte z Transparency. Můžete vybrat jednu, dvě věci, které se podařily a co je vám naopak líto, že se nepovedlo?

Já jsem v TI jedenáct let, od roku 2009, a prošel jsem si tím pádem u nás obdobím čtyř vlád. Jsem hlavně rád, že se Slovensko za těch jedenáct let stalo výrazně transparentnějším, i když to nebylo vždy jednoduché. Když si vzpomenu na rok 2009, tak jsme neměli např. veřejné zakázky dostupné online, teď vidíme všechny, a to včetně smluv a cen.

Další příkladem jsou soudy. Ano, mohli jste se jít osobně podívat k soudu na rozsudky, občas jste je na vyžádání dostali k dispozici, občas zase ne. Strašně dlouho to trvalo. Dnes si za pár kliknutí najdete všechny rozsudky včetně odůvodnění.

V neposlední řadě na Slovensku jsme měli veřejný obchodní registr, ale už ne účetní závěrky firem. Případně jste se mohli obrátit na soud, ale dnes máme informace lehce dohledatelné. No a máme teď i otevřený registr skutečných majitelů, který jste využili i vy v kauze střetu zájmů českého premiéra. Registr sice není dokonalý, ale klíčové věci tam jsou.

Tohle všechno nebylo. Tyto tři klíčové věci, má, dle mého názoru, tak deset zemí na světě. A zákon na ochranu whistleblowerů (pozn. TI ČR: oznamovatelé protiprávního jednání) má také velmi málo států. Je ale jasné, že u nás máme ještě mnoho věcí k řešení. Celkově jsem hrdý na Slovensko, že se stalo tak transparentní zemí. Často je to o mravenčí práci, která vede k výsledkům třeba až za dva roky, nebo pět let. Jsem hrdý na podíl, který na tom naše pobočka TI má.

A pokud vás zajímá práce slovenské TI za posledních dvacet let její existence, tak doporučuji si přečíst naši novou knihu Moc korupce. Odhaluje velmi mnoho o naší motivaci, uvažovaní, kontaktech s politiky, ale také o mýtech a útocích proti nám.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.