Ilja Shumanov: V Rusku vyrůstá generace, která se snaží propagovat transparentnost

^{Ilja Shumanov, ředitel TI Rusko | zdroj: TI Rusko}

Vezměme to od začátku. V minulosti jste uvedl, že korupce v Rusku se dá rozdělit do několika kategorií. Které to jsou a na jaké z nich se TI Rusko zaměřuje?

To je poměrně častá otázka, většinou se to člověk snaží rozdělit na menší jednotky. Můžeme mluvit o každodenní korupci, která funguje v rámci dennodenních aktivit běžných lidí. V posledních letech jsme zaznamenali velký pokrok třeba díky digitalizaci státní správy a služeb, která začala kolem roku 2010.

Druhý stupeň korupce, který rozlišujeme, je administrativní nebo byznysový. Může to být například přidělování zakázek svým známým a podobně. V tomto ohledu máme jako TI Rusko jen velmi malý pokrok, a to především proto, že je tu velký odpor ze strany vlády, aby se věci změnily.

A poslední třetí stupeň je ten vůbec nejvyšší, politická korupce. Tradičně se točí kolem politických témat, lobbingu nebo třeba mezinárodního toku peněz. V Rusku je to hlavně problém vysoce postavených politiků, ne třeba vyloženě Vladimira Putina, ale jeho blízkého kruhu.

Chápu to tak, že se tedy TI Rusko zaměřuje především na ten druhý stupeň, administrativní? Je to tak?

Ano. Je to proto, že vláda sice pomáhá propagovat transparentnost na té každodenní bázi a na nižším stupni korupce, kde se to daří. Ale na tom vyšším stupni žádný progres není. Funguje tu state capture (pozn. TI ČR – privatizace veřejného zájmu). V Rusku jsou politici, včetně těch nejvýše postavených, zkorumpovaní, mají mezi sebou různé vazby.

Vedeme i několik projektů, které se soustředí na ten nejvyšší stupeň korupce, konkrétně na netransparentní lobbing. Řekl bych, že máme dost projektů, které pokrývají všechny tři sféry korupce, ale ano, nejvíce se asi soustředíme na ty dva vyšší stupně.

Pojďme teď k Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI). Rusko od roku 2012 získalo jen dva body a nemá příliš dobré hodnocení. Proč to tak je a co se dá dělat, aby dosáhlo po letech lepšího skóre?

To je komplikované. Index je na TI Rusko nezávislý, nemáme, jak ho ovlivnit. Pouze výsledky CPI zveřejňujeme a případně dodáváme doporučení například stakeholderům, na to, co by se dalo z jejich pozice změnit.

Je důležité říct, že CPI není všeříkající. Úplně perfektní nástroj či žebříček měřící korupci jednoduše neexistuje, vzhledem ke komplexnosti této problematiky.

Co se týká reakcí na CPI, naše ruská pobočka TI dostala spoustu negativní zpětné vazby v návaznosti na jeho zveřejnění, především ze strany vlády, a to i přesto, že nejsme přímo zúčastnění jeho sestavování. Vysoce postavení ruští politici toto špatné hodnocení Ruska v CPI používají k podkopání důvěryhodnosti TI Rusko i všech dalších mezinárodních výzkumů.

A proč je pozice Ruska v CPI tak špatná, to je složitá otázka. V tuhle chvíli má Rusko jako takové velmi špatnou pozici, ostatní země ho vnímají negativně. Je to kvůli vojenským konfliktům, kvůli zneužívání moci politickými představiteli i kvůli porušování lidských práv. Tohle všechno vede k negativnímu obrazu Ruska jako země a vedlo by to ke špatnému umístění v jakémkoli indexu.

^{Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2020 (Corruption Perceptions Index – CPI) | zdroj: TI}

Teď jste mě překvapil. CPI je proti vám používáno, aby vás zdiskreditovalo?

Ano. Je to úplně ideální nástroj pro kritiky naší práce, kteří říkají: “Jak to, že váš index neukazuje žádné zlepšení úrovně korupce v Rusku, když jsme v posledních letech přijali řadu opatření?”

Další věc je, že index má pár let zpoždění, cca dva roky. Neukazuje změnu okamžitě, hned jak se děje, ale až s odstupem. Posun na žebříčku zemí podle CPI se ukazuje až po nějaké době.

Takže očekáváte za pár let zlepšení? Posune se Rusko v hodnocení CPI výše?

Ne, to si nemyslím. Pořád tu je negativní vnímání Ruska, hlavně kvůli těm dalším aktivitám, o kterých jsem mluvil.

Než uvidíme zlepšení jak v realitě, tak i v těchto indexech, musí se změnit chování Ruska? Musí nejdřív skončit tyto ne přímo související události, které ale celou situaci ovlivňují a pak přijde zlepšení?

Osobně si myslím, že ano. Můžu popsat jen vlastní vnímání současné situace, ale podle mě tu není jiná možnost než podpořit demokratické procesy a fungování demokratických institucí. Musíme zamezit porušování lidských práv a obnovit vztahy s ostatními zeměmi, především těmi sousedními.

Tím se dostáváme k tématu demokracie. Asi před rokem jste řekl v rozhovoru, že Rusko není na demokracii připravené. Změnilo se to?

Na tohle téma nejsem expert, je ale zajímavá ta korelace mezi demokracií a korupcí. Existují i země, například Singapur, které jsou autoritářskými režimy, ale mají poměrně schopnou vládu, která se snaží s korupcí bojovat. Takže asi existuje cesta, jak potlačit korupci bez pomoci demokratických institucí.

Ale ruský přístup k boji proti korupci je nesmírně úzce spjat s evropským způsobem boje s korupcí. Máme třeba podobně nastavené soudní systémy. Můj názor je, že nejsme zvyklí na demokratické instituce, především kvůli sedmdesáti letům, po které existoval SSSR. To mělo obrovský dopad, nemáme tu zakořeněnou tradici transparentnosti nebo občanské společnosti. Měli jsme disidenty, ale to nastavení společnosti, která tak dlouho žila utlačovaná, se mění velmi složitě. V posledních asi pěti letech, co trvá konflikt na Krymu, jsme se od idey demokracie vzdálili ještě víc.

Takže jako první, než se přistoupí ke krokům oficiální cestou, se musí změnit nastavení mysli většiny veřejnosti.

Ano, máte naprostou pravdu. Teď v Rusku vyrůstá nová mladá generace, která se snaží propagovat transparentnost a která bojuje proti nespravedlnosti. Tihle mladí lidé jsou z mého pohledu jedna ze sil, díky kterým by mohlo dojít k reálnému posunu. Je nutné říct, že jsou úplně jinak nastavení, například fungují bez problému v digitálním prostoru. Osobně je vidím jako naději Ruska.

K tomu se ještě vrátíme, pojďme ale zpět k TI. Transparency je nevládní protikorupční organizace. Tomuto konceptu rozumíme v demokratických zemích, může však taková organizace fungovat nezávisle i v nedemokratické zemi? Jak nezávislá je ruská pobočka?

Důležité je, že je nezisková, ale hlavně to, že je nevládní. Vedle sebe fungujeme i se sice neziskovými, ale vládními organizacemi. Nás ale nezaložila vláda. Ruská pobočka TI má dva zakladatele: Elenu Panfilovu a Anastasii Kornienko.

Elena Panfilova byla dříve dokonce místopředsedkyní globální správní rady Transparency International a v Rusku je známá protikorupční aktivistka. To ona v roce 1999 ruskou pobočku TI založila a působila v pozici její ředitelky mnoho let. V tuhle chvíli má nad TI Rusko dozorčí roli.

Jako organizace, která v zemi působí ale musíte mít nějaké vazby na různá ministerstva už jen kvůli tomu, abyste mohli fungovat. Nebo ne?

Ano, opravdu ale nemáme žádné přímé kontakty. Pouze jsme registrovali TI Rusko v roce 1999. Dále ruské Ministerstvo spravedlnosti dělá pravidelné kontroly našich aktivit, připravujeme pro ně zprávy o všech projektech a o našem financování. Takže ano, v tomto na nás dohlížejí, ale jako ruská TI plně spolupracujeme tak, jak máme podle ruských zákonů. Není důvod, aby nás nějak vícekrát podrobovali kontrole.

Uvedu příklad, když pracujeme na nějaké kampani nebo třeba na investigaci členů vlády či různých politiků, tak to dává prostor pro negativní reakci z jejich strany. Pak tu vyvstává otázka, zda se soustředit na daného politika nebo “poslechnout” systém. Právě teď pracujeme na několika projektech, které vyšetřují různé politiky, což by mohlo vést k jejich stíhání v Rusku nebo zahraničí.

A jak si tedy zachováváme nezávislost – je to třeba skrze naše financování. Většinu darů dostáváme ze zahraničí od různých institucí, ať už vládních nebo neziskových jako je třeba berlínský sekretariát Transparency International

Jste limitovaní například tím, na koho ještě dosáhnete? Ať už je to konkrétní osoba nebo vůbec téma, kterými se třeba chcete zabývat, ale kam už nemůžete zajít, protože víte, že by následovaly tresty?

Neřekl bych, že jsme nějak limitovaní. Upřímně ale neděláme investigaci jen proto, abychom dělali investigaci. Snažíme se spíše edukovat a investigací pomáhat nebo následně navázat advokační kampaní, kdy vysvětlujeme třeba jak funguje praní špinavých peněz a podobně.

Styl vaší práce bys popsal tedy spíše jako edukační?

Ano. Někdy je to o vzdělávání, jindy o popsání problému nebo poskytování pomoci třeba novinářům. Ale sami investigativní novináři nejsme.

Бывший вице-президент «Роснефти» стал фигурантом уголовного дела в России, выставляет себя жертвой Игоря Сечина в британском суде и владеет недвижимостью по всей Европе.

Вместе с @istories_media, @7x7journal и Школой районной антикоррупции рассказываем, как у него это вышло. https://t.co/IAfzpcWiPz

— Transparency Intl-Ru (@Transparency_ru) June 3, 2021

^{Twitter účet TI Rusko | zdroj: Twitter}

Specifické na TI Rusko je i to, že má regionální kanceláře. Jak se liší práce regionálních poboček a té hlavní v Moskvě?

Právě teď máme celkem čtyři kanceláře v Rusku. Já jsem dříve byl ředitelem pobočky v Kaliningradu, což je západní region Ruska v Evropě. Kaliningradská pobočka se zabývá střetem zájmů, vládním dohledem nad různými aktivitami a občas také privatizací.

Dále máme kancelář v Petrohradu, která se soustředí především na vzdělávání a další projekty. Třetí kancelář je v Jekatěrinburgu. Ta se zaměřuje na podnikatelskou etiku a pakty integrity (pozn. TI ČR – mezinárodně osvědčený mechanismus, kde nezávislý monitor, v tomto případě Transparency, napomáhá eliminovat rizika spojená s veřejnými investicemi a zvyšuje transparentnost veřejných zakázek).

A poslední kancelář je na Sibiři ve městě Barnaul. V této kanceláři máme odborníky na lobbing a obecně zachovávání etiky v politice. A samozřejmě kancelář v Moskvě, která je hlavní kanceláří našeho týmu.

Je práce těchto kanceláří více nezávislá? Jsou pod menším dohledem než pobočka v Moskvě?

Týmy v regionech pracují samostatně, i když funguje určitá struktura, díky které mohou využívat experty i z jiných týmů a regionů. Každý pracuje na svých projektech, které celkově přispívají k našim aktivitám a cílům.

Nemyslím si ale, že by byli pod menším dohledem. V kontextu lokálního dění mohou být jejich aktivity občas více riskantní než ty hlavní pobočky na federální úrovni. Na té máme silnější komunikační kanály, jsme pod drobnohledem médií. V regionech takový přístup do médií nemají a reakce vládních institucí na lokální úrovni může být více nepředvídatelná.

Jak moc se o vás zajímají ruská média?

To je složité zodpovědět. Většinou máme okolo dvou set zmínek v médiích za měsíc, někdy to hodně naroste díky vydané publikaci. Třeba letošní únor byl skvělý, TI Rusko se objevilo v médiích skoro dvakrát více než je běžné. Jindy to může být ale zase dvakrát méně, to velmi záleží. Máme, co nabídnout z hlediska expertízy, takže se o nás média, včetně těch vládních, zajímají poměrně hodně.

Je tu ale jedna věc, která náš mediální obraz hodně komplikuje a která nás poškozuje. TI Rusko musí být při jakékoli zmínce v médiích jmenována jako “zahraniční agent”. U každé, včetně velmi krátkých zpráv nebo citací, tohle musí být uvedeno. Je to legislativní předpis. Kdyby to média nedělala, dostanou obrovské pokuty.

A to vás poškozuje? Jak?

Samozřejmě. Naši experti nejsou ze zahraničí, ani naši zakladatelé ne. Je to otázka kredibility, jde o snahu organizaci poškodit.

🎤 Сегодня, 9 июня, в 19:00 говорим в Clubhouse о том, как СМИ пишут (и должны писать) о коррупции. К нам присоединятся журналисты Максим Товкайло, Ирина Панкратова, Сергей Ежов, Александра Джорджевич и Михаил Рубин.

➡️ Присоединяйтесь и вы: https://t.co/7bh1I1aBfj pic.twitter.com/8R8GaUDSAX

— Transparency Intl-Ru (@Transparency_ru) June 9, 2021

^{Twitter účet TI Rusko | zdroj: Twitter}

Už jste zmínil současnou mladou generaci v Rusku. Jsou tohle poslední roky, než se podaří Rusku přejít na demokratický režim?

Já si myslím, že ten proces demokratizace trvá mnohem déle, přes dvacet let. Ale souhlasím s tím, že současná mladá generace může být tou hlavní silou, která s tím pohne. Je u nich ohromná poptávka po spravedlnosti. Je to vidět třeba i na politických akcích Alexeje Navalného. Mají masivní podporu mladých lidí včetně nezletilých.

Vidím tu dva možné scénáře. Je to buď revoluce nebo postupná změna a dlouhodobější proces. My se snažíme o ten postup bez krve, bez vojenského konfliktu. Snažíme se podporovat ideu růstu a vylepšování ruských institucí, to je naše práce.

Autorka: Františka Rohlíčková