Chaotický a netransparentní tendr na Dukovany ohrožuje bezpečnostní i ekonomické zájmy ČR. Ministr Havlíček prosazuje nezákonnou výjimku

^{Jaderná elektrárna Dukovany | zdroj: JE Dukovany}

MPO zároveň uvedlo, že žádná část zadávací dokumentace k projektu není klasifikována jako utajovaná informace. Usvědčilo tak ze lži ministra Karla Havlíčka (za ANO), který předtím v rozhovoru pro iRozhlas.cz tvrdil opak. Vicepremiér Havlíček tím odůvodňoval, proč by se vyhlášením tendru neměla už zabývat česká vláda.

V Událostech, komentářích opět Havlíček uvedl, že na dokumentaci není nic tajného, když ji chce poslat ruské státní firmě Rosatom. Nakonec však paradoxně z důvodu chybějící bezpečnostní prověrky a opětovné argumentace utajovanými skutečnostmi vláda odvolala svého zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který však prověrku zřejmě má.

Jak reaguje ministerstvo?

^{Ministerstvo průmyslu a obchod | zdroj: Hospodářské noviny}

TI se v rámci získání klíčových dokumentů k tendru na Dukovany obrátila na MPO se čtyřmi otázkami, které měly vyjasnit některé problematické aspekty celého projektu. Ministerstvo výslovně potvrdilo, že tendr by měl být vypsán na základě tzv. bezpečnostní výjimky podle § 29 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek.

Jinými slovy by z důvodu ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky zadavatel, tedy polostátní společnost ČEZ, mohl při výběru dodavatele postupovat zcela dle svého uvážení a mimo zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který by se tak neuplatnil. Vyloučil by se tedy jakýkoliv veřejný dohled nad zakázkou a nutností dodržování právního rámce daného zákonem.

MPO odůvodňuje tento postup tím, že: „umožní státu kontrolu nad výběrovým řízením, čímž budou zabezpečeny jeho základní bezpečnostní zájmy. Stát bude mít k dispozici všechny informace, může připomínkovat poptávkovou dokumentaci a v neposlední řadě má možnost kdykoliv odmítnout kteréhokoliv z uchazečů, popř. jeho subdodavatelů.“

Toto tvrzení však neodůvodňuje uplatnění výjimky dostatečně. Stanovisko místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Hynka Broma z června 2020, které získal zpravodajský server Aktuálně.cz vyzdvihuje, že: „riziko působení a dodávky dodavatelů ze třetích zemí samo o sobě pro odůvodnění postupu ve výjimce nestačí. Pokud by bylo možno rizikové dodavatele či rizikové technologie dopředu označit a vymezit, bylo by možno provést standardní zadávací řízení. Jak totiž vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, za určitých okolností je z objektivně odůvodnitelných důvodů dokonce přípustné předem vyloučit ze soutěže konkrétního dodavatele.“

Varování bezpečnostních služeb

Stanovisko ÚOHS odkazuje na jeho vlastní rozhodnutí z roku 2019, kdy rozhodl o vyloučení čínské společnosti Huawei kvůli bezpečnostnímu varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). ÚOHS také uvedl, že problematického uchazeče bylo možné vyřadit i v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek, aniž by byla zadavateli známa konkrétní bezpečnostní rizika.

Varování NÚKIB tedy bylo dostatečným podkladem, které bylo známo jak široké veřejnosti, tak i společnosti Huawei. Obdobně jako tehdy NÚKIB, tak nyní před účastí ruského Rosatomu otevřeně varovalo (vedle NÚKIBu) 6 českých bezpečnostních institucí, které jednoznačně požadují, aby byl ruský (a čínský) dodavatel z dukovanského tendru vyloučen předem.

Použití bezpečnostní výjimky by mohlo být problematické také proto, že by mohlo odporovat evropskému právu. Místopředsedkyně ÚOHS Eva Kubišová už v roce 2018 varovala Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVNJZ), že rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v obdobných případech trvala na tom, aby použití výjimky bylo umožněno jen v naprosto výjimečných případech a po důkladném uvážení všech okolností bezpečnostních hrozeb.

SDEU takto rozhodl např. v kauze T-509/09, kdy Portugalsko žalovalo Evropskou komisi, ale u soudu neuspělo. Soud totiž uvedl, že bezpečnostní otázky při nákupu oceánských plavidel bylo možné zohlednit i v běžném zadávacím řízení. Vedle toho je možné také zmínit rozhodnutí C-157/06 ve věci veřejné zakázky na pořízení policejních a požárních vrtulníků v Itálii.

Seznam rozhodnutí představených místopředsedkyní Kubišovou jsme po MPO požadovali také, ale ministerstvo odmítlo TI dokument vydat s tím, že jej nearchivovalo.

„Jedná se o výmluvu, proč neposkytnout argumentaci odpůrcům zapojení ROSATOMu do tendru v Dukovanech, nebo jde o naprostou neschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu, pokud si nikdo z odpovědných osob neuložil seznam zásadních evropských soudních rozhodnutí, které budou mít vliv na největší zakázku v historii Česka,“ ptá se Petr Leyer, ředitel TI.

Jak uvedli novináři z Aktuálně.cz ve výše zmíněném článku, postoje hlavních institucí se nápadně v čase mění. Eva Kubišová si nyní na svůj vlastní podklad pro SVVNJZ nevzpomíná, což však v kontextu ztráty důvěryhodnosti a zapojení do korupčních kauz bývalého předsedy Petra Rafaje není překvapivé. Kubišová však na ÚOHS v příštích měsících, též po tlaku TI, Rekonstrukce státu a Oživení, končí. 

Po Rafajově odchodu z čela ÚOHS byl v netransparentním výběrovém řízení vybrán Petr Mlsna, kterého otevřeně podporoval prezident Miloš Zeman, hlavní propagátor a podporovatel zadání tendru na Dukovany Ruské federaci. Názor změnilo také Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené Klárou Dostálovou (za ANO), a to na základě vyjádření ministryně, které bylo v rozporu s předchozím názorem jejího podřízeného Vlastimila Fidlera, ředitele Odboru práva veřejných zakázek.

Dostálová svůj postoj dále vysvětlovala v Otázkách Václava Moravce. ČEZu jako zadavateli dala volné ruce ke zhodnocení potřeby využít bezpečnostní výjimku.

Je, nebo není tendr zahájen?

^{Karel Havlíček (za ANO), vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy | zdroj: ČTK}

Karel Havlíček tvrdí, že tendr by nebyl zasláním bezpečnostního dotazníku potenciálním uchazečům zahájen, ale v případě, kdyby byla spolu s dotazníkem odeslána i zadávací dokumentace, stává se tento názor právně sporným.

Jestliže ČEZ s odkazem na výjimku ze ZZVZ v tendru podle vlastních pravidel rozešle zadávací dokumentaci, tak tím zřejmě výběrové řízení zahájí. Vzhledem k tomu, že výjimka ze ZZVZ může být uplatněna v rozporu s rozhodovací praxí SDEU, mohlo by dojít k závažnému porušení zákona ze strany těch, kdo fakticky tendr zahájili.

„Okamžik zahájení zadávacího řízení je důležitý z toho důvodu, že posléze vyloučení uchazeči by mohli uplatňovat náhrady vzniklých škod v arbitráži s Českou republikou. Jakmile dostanou uchazeči do ruky zadávací dokumentaci, budou to vnímat jako zahájení tendru a zahájí práci na projektu. Nezáleží pak na tom, jestli to ministr Havlíček za zahájení tendru označuje, či nikoliv,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

Je třeba zmínit, že Havlíček v pátek 26. března 2021 lhal i na půdě Sněmovny. Vicepremiér nejdříve tvrdil, že zadávací dokumentace byla odeslána uchazečům, ale následně po tlaku opozice přiznal, že k tomu ještě zřejmě nedošlo. Bezpečnostní rada státu (BRS) svolaná po nátlaku opozice se v pondělí dohodla na tom, že 4 uchazečům včetně ruského Rosatomu bude odeslán bezpečnostní dotazník s upozorněním, že jejich vyplněním nebudou vznikat žádné právní závazky.

Ministr Havlíček očividně stamiliardový tendr, který bude mít dopad na ČR do konce tohoto století, není schopen řídit a hrubě nezvládá. Neprofesionální a nekoncepční rozhodnutí spolu s lživými prohlášeními vytvářejí pouze další vykřičníky, které rámují zřejmou netransparentnost projektu.

Projekty a kauzy: Netransparentní projekt rozšíření jaderné elektrárny Dukovany