Transparency.cz > Zprávy > Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů

Vydáno 15. 09. 2015

V září 2016 odhlasovali poslanci zpřísnění zákona o střetu zájmů. Dlouho diskutovaný „lex Babiš“ prošel Sněmovnou s dvěma pozměňovacími návrhy, neměl podporu pouze od poslanců Hnutí ANO a několika nezařazených. Účinnosti nabude od počátku roku 2017, nebude se ale týkat lidí, kteří už ve funkcích jsou. Fakticky se tedy na ministry vztáhne až od příštího volebního období.

Co zákon řeší?

Novela zavádí dva zákazy pro členy vlády:

ministr nesmí být ovládající osobou obchodní korporace
ministr nesmí vlastnit a provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk

Omezení podnikání má zamezit spekulacím o zneužívání fondů při čerpání státních či evropských dotací, zároveň by měl také předcházet nebezpečné monopolizaci. Věcně tento zákon upravuje pravidla pro politiky i řadu dalších veřejných funkcionářů. Majetková přiznání budou ke dni nástupu do funkce, budou se odevzdávat elektronicky, evidovat by se měla na jednom místě, nemělo by už být tak složité po nich pátrat a snad by se už ani neměla ztrácet. To jsou důležité dílčí úpravy, které současný nedostatečný stav vylepší.

Možná úskalí

Zákon může být napaden u Ústavního soudu, především část zaměřující se na podnikání ministrů. Střety zájmů dalších velkých skupin – na regionální a komunální úrovni – zákon také neřeší. Také zůstává otázkou, jak snadné bude nastavená pravidla obejít skrze změnu vlastnických struktur. Bez veřejného registru konečných vlastníků (který sněmovna v září 2016 zamítla) premiér ani nezjistí, co jeho ministři vlastní. Proto TI dlouhodobě hovoří o potřebě obecného rejstříku finálních vlastníků a rozkrývání konečných majetkových struktur.