Trajektorie jednoho infolaunderingu

^{Josef Šlerka – Praní špinavých… informací | zdroj: TI}

Předznamenání – pravidelný report OBSE

Na počátku všeho byl pravidelný denní zpravodajský záznam Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/OSCE), která monitoruje situaci na východní Ukrajině, kde probíhá konflikt mezi ukrajinskými a separatistickými pro-ruskými vojenskými jednotkami (nepřehledného konfliktu se účastní jak armády obou států, tak řada paramilitantních jednotek).

^{Denní report OBSE | zdroj: OBSE}

OBSE vydala 24. září 2014 svůj pravidelný denní report, v němž zmiňuje, že její pozorovatelé mj. navštívili dva ze tří nahlášených neoznačených hrobů u obce Nižňaja Krynka a že v nich byla nalezena těla celkem čtyř osob a zbraň, kterou zřejmě byly na místě zastřeleny. Vedle detailního popisu místa, včetně cedule s nápisem „Zemřeli kvůli Putinovým lžím“ však záznam neobsahuje žádné závěry ani scénáře týkající se toho, jak zde k tragédii došlo.

První dějství – ruský prefabrikát pro dezinformátory

Ještě téhož dne zprávu přebírají ruská média, především televize Russia Today. V reportáži, která zachycuje experty OBSE přímo na místě, je přimícháno vyjádření údajné místní obyvatelky. To má sice malou obsahovou hodnotu, zato je velmi emotivní.

Poprvé se objevuje termín „masový hrob“ a poprvé je zmíněna spojitost mezi hroby a údajným pohybem ukrajinských paramilitantních jednotek.

Sdělení je vystavěno tak, že „ruské autority požadují vyšetření, zda se nejedná o válečný zločin“. Celý kontext o masovém válečném zločinu ukrajinských ozbrojenců je tedy vytvořen zde – zatím v podobě spekulace a výzvy.

^{Moskva obviňuje Kyjev za „masový hrob“ na Ukrajině | zdroj: The Moscow Times}

Dalším nenápadným posunem je formulace „OBSE informuje (EU) o nálezu masových hrobů na Ukrajině“. OBSE totiž o masových hrobech nehovoří. OBSE navíc byla k zmíněným pohřebištím přivolána milicí tzv. Doněcké lidové republiky (tedy pro-ruské entity), tj. OBSE de facto není zdrojem informace, pouze referentem.

V neposlední řadě je v rámci prvního dějství pozměněna povaha „informační akce“. Ruské weby (The Moscow Times, TASS) hovoří o tom, že „OBSE informovala EU o masových hrobech“. Obsah se tedy neopodstatněně dynamizuje. OBSE přece pouze publikovala na svém oficiálním webu svůj oficiální záznam o dění v několika monitorovaných oblastech, tak jako každodenně.

Takto oficiálními ruskými informačními kanály předpřipravená informace je k dispozici dezinformačním webům.

Druhé dějství – epidemie na dezinformačních webech

^{V zajateckom tábore ukrajinskej armády pod Doneckom našli telá zversky zabitých žien | zdroj: Hlavné správy}

Zpráva se šíří a mutuje s neuvěřitelnou rychlostí. Už 25. září 2014 je na Hlavných správách.sk. Ovšem zde jen coby konglomerát slov (dost možná výsledek strojového překladu), který ani nemá strukturu článku. Uvádí se tu, že obětí kyjevských ozbrojenců se stalo 40 lidí a že některým z nich byly odebrány vnitřní orgány.

Deutsche Wirtschafts Nachrichten, o nichž také hovoří ve videoblogu Josef Šlerka, pak přebírají zprávu v její ještě umírněné, „ruské oficiální verzi“, ale navíc přidávají komentáře tehdejšího levicového poslance Bundestagu Andreje Hunka, kterými prokládají text.

Hunko hovoří bez zaváhání o tom, že masové hroby dokládají krutost ukrajinských milicí vůči civilnímu obyvatelstvu. V článku se také objevuje (nepravdivá) informace, že se podle OBSE ukrajinské milice zaštiťují nacistickou symbolikou.

Třetí dějství – debata na jisté ukrajinské televizi…

Rozhovor, který Josef Šlerka cituje a přesně popisuje, byl odvysílán 29. září 2014 na ukrajinské TV Edina Kraina. Zástupkyně OBSE Madina Džarbusynová v něm vysvětluje, že informace o masových hrobech a především o černém obchodu s orgány se šíří masmédii.

Její vyjádření tedy evidentně reaguje na lavinu fake-news a pozměněných informací, která se na internetu strhla. OBSE, říká Džarbusynová, se podezřením z existence obchodu s orgány na východní Ukrajině může zabývat.

^{Aktivista za lidská práva: na pohřebních místech poblíž Doněcka bylo nalezeno více než 400 těl | zdroj: RIA Novosti}

O masových hrobech lidí připravených ukrajinskými milicemi o vnitřní orgány pak referují četné dezinformační a konspirační weby v průběhu následujících týdnů a dokonce měsíců. V mnoha článcích se odvolávají právě na Džarbusynovou a OBSE. Počet obětí v neexistujících masových hrobech také „stoupá“. Například už 30. září 2014 je jich podle ruského webu RIA Novosti už 400.

Intermezzo – odbočky a vedlejší postavy

Jak se zpráva šířila a proměňovala, větvil se i její narativ. Některé verze vnesly do příběhu nové postavy či souvislosti. Některé se udržely až do konečné podoby, jiné „vyšuměly“. Na jedné z odboček se pohybovala informace o tom, že pracovník OBSE Einar Graudins potvrdil po návštěvě Nižní Krynky, že tam probíhaly masové popravy.

Vzápětí vyšlo najevo, že člověk toho jména není členem OBSE. Politický pro-ruský aktivista Einar Graudins se pravděpodobně v oblasti pohyboval a skutečně velmi aktivně sdílel svou verzi s ruskými médii Rosijskaja gazeta nebo RIA Novosti. Detailně je to popsáno zde.

Jinou větví dezinformačního toku se stal černý obchod s orgány. Smyšlený únik e-mailové korespondence mezi právníkem Sergejem Vlasenkem a německou lékařkou Olgou Weber (v některých článcích Weiber), měl potvrdit, že na prodeji orgánů se jaksi podílí přímo ukrajinská národní armáda.

^{Zločiny spáchané ukrajinskou armádou a podvodníky: od nezákonného obchodování se zbraněmi až po obchod s lidskými orgány | zdroj: Free Ukraine Now}

Tato část příběhu byla populární zejména v anglických verzích, např. na Free Ukraine Now či Global Research CA už 26. října 2014 – mimochodem shodný článek na obou webech je podepsán týmž „vtipným“ jménem Alexander Donetsky.

Čtvrté dějství – čeští dezinformátoři

České dezinformační weby tedy v mezinárodním srovnání kulhají co do rychlosti, ale nezadají si s nimi v intenzitě manipulací. 2. října 2014 se na webu Svobodné noviny objevuje následující „zpráva“: „Na východě Ukrajiny působily ´černé transplantační stanice´. V masových hrobech, které byly nalezeny na Donbasu, byla těla bez vnitřních orgánů. Tuto informaci potvrdili i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině.” Počet obětí se zdesetinásobil. Totožný článek přinesl např. AC24 (nalinkovaný z nechvalně proslulého cz.Sputniknews.com) či Nová republika.

^{Další „konspirace“ potvzena. OBSE se na Ukrajině střetla s černými transplantacemi orgánů | zdroj: AC24.cz}

Článek napsaný špatnou češtinou pracuje se složkami z RIA Novosti a informacemi připisovanými Einaru Graundisovi (bez citace a bez uvedení jeho jména) a Madině Džarbusynové. Jako přídavek v něm figurují informace o tom, že existenci nelegálních „transplantačních stanic“ potvrdila uniklá e-mailová konverzace političky Julie Tymošenkové. Rozvětvené dezinformační řečiště se tedy i u nás spojilo, informace je „vypraná“.

Epilog – pointa a dobrá zpráva

Shrňme tedy, že ruskou televizí RT.tv pouze „zasetý“ narativ, že na Ukrajině jsou masové hroby civilistů zabitých ukrajinskými milicemi, se dále určitou organickou mediální dynamikou rozvíjel do podoby košatého a nesčetněkrát klonovaného a variovaného příběhu. Jako „pracího prostředku“ bylo použito posunutého odkazu na OBSE. Následně byl vyslán do mediálního dezinformačního ústrojí – do „pračky“.

^{Rusko přehání. Důkazy o masových hrobech na Ukrajině nejsou, tvrdí AI | zdroj: Hospodářské noviny}

O události vyšel článek i na webu Hospodářských novin. Je to pravděpodobně jediný český text v seriózních médiích, který o ní informuje. Je potěšující, že autor (píšící pod zkratkou pno) se nenechal nachytat, a tak nám předestřel situaci přesně v těch fakticky správných souvislostech, v jakých na počátku vznikla.

Rada na závěr – jak se bránit infolaunderingu

Rada, že je třeba ověřovat informace z dalších zdrojů a učit tomuto ověřování čtenáře, zaznívá v debatách o problematice mediálních manipulací poměrně často. Vezměme ale v potaz, že tento článek, je založen na cca šestnácti hodinách rešerší pracovníků Transparency International Lindy Kunertové a Ondřeje Cakla, kteří navíc mají s mediální analýzou určitou zkušenost a kteří navíc měli situaci usnadněnou tím, že hlavní zastávky na cestě jedné dezinformace jim prozradil Josef Šlerka ve svém vlogu.

Máme tedy požadovat, aby se každý čtenář stal oddaným analytikem a trávil u čtení každého článku několik hodin hledáním zdrojů?

Jak napovídá náš mluvčí, daleko důležitější je umět vytipovat si médium, které splňuje určité parametry důvěryhodnosti a tomu dávat soustavně přednost. Sám Šlerka se na identifikaci takových kritérií podílel v rámci projektu Hodnocení médií.

Mezi ta nejdůležitější patří snadno dostupná informace a vlastníkovi, snadno nalezitelná informace o redakci a autorství textů, to, že důležitost zpráv není uměle zvyšována (bulvárně), že se zprávy ověřují z více zdrojů a tyto zdroje jsou v nich uvedeny (další kritéria najdete přímo na stránce Hodnocení).

Kam jít dál

Důvěra ve zpravodajská média setrvale klesá. Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) se pokusil proto pojmenovat příčiny tohoto trendu a současně nabídnout řešení směřující k obnově narušené důvěry.

NFNŽ chce pomoci s rozlišením, kde je důvěra na místě a kde nikoli. Zároveň si klade za cíl usnadnit domácím novinářům kvalitní práci a umožnit čtenářům lepší orientaci v současné, často nepřehledné džungli informací.

Hodnocení důvěryhodnosti médií naleznete v odkazu zde.

Autoři: Linda Kunertová a Ondřej Cakl

Poděkování za podporu

Materiál vznikl díky grantu T-Mobile Pomáháme v rámci projektu Immune Enhanced.

Projekty a kauzy: Dezinformační imunologie