Šedá zóna v kampaních. Kdy se adept na prezidenta stane právoplatným kandidátem a jak je to s financemi

Vydáno 11. 07. 2022

Ve dnech 13. a 14. ledna 2023 proběhne již historicky třetí přímá volba hlavy státu, kterou bude TI tradičně sledovat. Oficiálně byly kampaně zahájeny při vyhlášení voleb předsedou Senátu Parlamentu ČR Milošem Vystrčilem 27. června. Od té doby až do oficiálního podání kandidátek jsme v tzv. šedé zóně.

Pražský hrad | zdroj: TI

Monitoring předvolebních kampaní

Transparency monitoruje průběh politických kampaní již od první přímé volby prezidenta. Za tu dobu nevynechala žádnou volební kampaň, a nejinak tomu bude v případě té nadcházející. „Lednové volby jsou pro Transparency symbolické. Připomeneme si totiž kulaté jubileum, a sice 10 let monitorování předvolebních kampaní v ČR,“ upozorňuje ředitel organizace Ondřej Kopečný.  

Ani tentokrát nebude chybět hodnocení transparentnosti podle předem zveřejněných kritérií, která požadují proaktivní přístup kandidátů, neméně významné je ale i sledování a analýza aktuálních trendů v marketingu nebo přesvědčovacích strategií, které se v kampani uplatňují, monitorování dění na digitálních sítích atd.  

Rizika kampaní: příjmy i výdaje

U prezidentské kampaně, stejně jako u parlamentních voleb, je situace okořeněna tím, že kandidátem se z hlediska zákona adept na prezidentskou funkci stává teprve po odevzdání kandidátní listiny, tedy až 66 dnů před volbami. Tím vzniká časová šedá zóna, kdy zájemci o úřad sice už reálně vedou kampaň, například při sběru podpisů, který je k podání kandidátky má oprávnit, ale přitom vymáhat na nich zákonné regule transparentnosti je až do podání kandidátky velmi komplikované. 

“A to stále není největší problém. Už v minulých volbách jsme poukázali na fakt, že za vedení prezidentské kampaně není v ČR nikdo doopravdy odpovědný. Kandidát má sice řadu povinností, vedení kampaně mezi ně ale dle litery zákona nepatří, a tak je možné, aby kandidoval s tvrzením, že kampaň nevede, jak to praktikoval Miloš Zeman v roce 2018,” podotýká Ondřej Cakl, analytik volebních kampaní TI ČR. “S důsledky této legislativní vady se potýkáme dodnes,” dodává. 

„Výdajová stránka nicméně není jediné úskalí financování prezidentských kampaní,“ upozorňuje analytička transparentních účtů Jana Stehnová. Na rozdíl od registrovaných politických uskupení nemají kandidáti povinnost průběžného vedení příjmového účtu na dary a veškerá finanční aktivita probíhá na jednom a témže transparentním účtu, který musí zřídit po ohlášení své kandidatury. Bez proaktivního přístupu kandidátů tak veřejnost nemá šanci zjistit, od koho kandidáti obdrželi finanční příspěvky před tím, než si zřídili transparentní účet pro vedení kampaně. „Existuje tudíž potenciální riziko zakrytí zdrojů financování kampaně, což může být jeden z důležitých aspektů v rozhodování o tom, komu dát v samotných volbách hlas,“ dodává. 

Toto riziko je o to nepříjemnější, že u prezidentské kampaně není regulován příjem finanční podpory ze zahraničí. Ani tento jednoduchý a mnohokrát připomínaný lapsus v zákoně se zákonodárcům nepodařilo odstranit. 

Průběžné informace o transparentnosti kampaní, stejně jako výsledné hodnocení, najdete již tradičně na stránkách transparentnivolby.cz 

Šedá zóna

Předseda Senátu oznámil termín voleb půl roku dopředu. V ČR se tak začíná opakovat velmi brzké vyhlašování kampaně (srov. u parlamentních voleb 2021). Je to dáno jednak tím, že zákon stanovuje pouze nejzazší den vyhlášení kampaně (aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta), ale neříká, kdy nejdříve lze volby vyhlásit. A jednak tím, že bezprostředně po odstartování kampaně je mj. třeba vykazovat, sčítat a limitovat náklady na předvolební kampaň; vyhlášení voleb má tedy bezprostřední vliv na finanční situaci kandidátů, především těch, kteří nemají peněz nazbyt. 

Tento nový trend se potkává s dlouhodobějším trendem časné sebepropagace adeptů na roli hlavy státu. Někteří totiž svou pozici na scéně budují již dlouho předem, a to prostředky shodnými s vedením standardní předvolební kampaně, avšak v období, které zákon jako kampaň nerozeznává (např. Petr Pavel, Karel Janeček nebo Andrej Babiš). Právě proto, aby tato proto-kampaň nezvýhodňovala kandidáty, kteří si mohou dovolit utratit dlouhodobě mnohem více peněz, než ukládají limity pro výdaje, byly zřejmě volby 2023 vyhlášeny už v červnu 2022. 

“Naše požadavky na transparentnost jdou vždy nad rámec zákona, a tak chceme letos vyzvat kandidáty, aby zveřejnili, kolik vlastně jejich promo stálo ještě před vyhlášením voleb. Zveřejňování nákladů je v ČR zbytečně démonizováno. Myslím, že voliči už dávno pochopili, že kampaně něco stojí, a znalost těchto nákladů spíše zvyšuje důvěru v kandidující osobnost,” podotýká Cakl.


Projekty a kauzy: Transparentní volby

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.