Rok od převratu v Myanmaru stále chybí efektivní mezinárodní sankce proti vojenské juntě

^{Ilustrační fotografie z Myanmaru | zdroj: Irrawaddy.com, Myanmar-now.org}

Ovládnutí státu a privatizace veřejného zájmu jako počátek problémů 

Už v době před převratem trpěl režim v Myanmaru masivní privatizací veřejného zájmu, neboť veškeré politické a ekonomické dění v zemi ovládala z pozadí armáda – známá pod barmským termínem Tatmadaw. Ta také vymezovala a kontrolovala prostor pro demokratickou politiku.  

Bylo tak možné poukázat, že přehlížením této skutečnosti při podpoře demokratizačních snah a budování ekonomických vztahů západní společenství podporovalo začarovaný kruh.  

Puč potvrdil, že armáda své nároky na úplnou kontrolu nad Myanmarem chápe jako oprávněné a hodlá je vynucovat i za cenu násilí. Převrat spustila v den, kdy se měl poprvé sejít nový parlament, ustavený v demokratických volbách, které armádní politické struktury na celé čáře prohrály. Armáda se po prohraných volbách neuroticky rozhodla „bránit“ svůj prostor.

V případě Myanmaru tedy privatizace veřejného zájmu, resp. její ohrožení demokratickou procedurou, přímočaře vedla k rozpoutání násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a rozmetání demokratických principů. 

Z obchodování se státem se po převratu stává financování junty 

Reprezentanti vojenských složek ovládali ekonomiku v Mynamaru prostřednictvím „státních“ konsorcií, jež jednak vyváděla finance z veřejných zdrojů, zejména z těžby nerostného bohatství, a to na armádní i individuální účty, jednak regulovala všechny oblasti hospodářství – státní firmy licencovaly podnikatelskou činnost, regulovaly ceny, dohlížely na dodržování pravidel. Tento stav trvá dodnes, puč z nich pouze setřel „nátěr“ standardních obchodních společností.  

Mezinárodní Sekretariát Transparency International (TI) mimochodem už v květnu 2021 vyzval místopředsedu Evropské komise a vysokého představitele Evropské unie (EU) pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella k sankcionování myanmarských státních firem, které pro juntu zajišťují finanční toky z těžby ropy a zemního plynu.

TI se tak zapojila do rozsáhlé advokační iniciativy občanské společnosti za zastavení toku peněz z firem v rámci EU, která dosud nevedla k úspěchu – sankce na armádní holding Myanma Oil and Gas Enterprise (MOGE) dosud uvaleny nebyly. 

Ohlášení nadnárodního energetického konsorcia TotalEnergies, že ukončí těžbu ropy a zemního plynu v Myanmaru a podpoří sankce, k němuž došlo letos v lednu, je důležitým krokem pro řešení situace v Myanmaru. To však nic nemění na neradostném zjištění, že zde o uvalení evropských sankcí nerozhodují de facto evropské politické struktury, ale evropské obchodní korporace. 

Jak vlastně perou „myanmarské pračky“? 

^{Ilustrační fotografie: demonstrace proti financování puče v Myanmaru, 25. března 2021 | zdroj: Gonzalo Fuentes, Reuters}

Už dříve opakované stanovisko, že probíhající obchodování s juntou má povahu praní špinavých peněz a financování zločinů proti lidskosti, deklaruje také lednové doporučení administrativy prezidenta USA Joea Bidena. Biden požaduje, aby byly veškeré obchodní styky amerických firem s Myanmarem zastaveny. Jedná se však jen o doporučení, nejde tedy o právně vymahatelné embargo.  

Jádro problému je ale trochu jiné, než jak ho známe z typických laundromatů. „Špinavými“ se v Myanmaru finance stávají na jiné části svého cyklu, a právě proto je zapojení evropských firem tak problematické.  

Francouzský energetický gigant TotalEnergies po dlouhou dobu argumentoval, že odvádění daní juntě a vyplácení dividend státním firmám v jejím držení je otázkou dodržování mezinárodních dohod. Tím se financování mělo legitimizovat. 

Koloběh peněz vypadal tak, že díky TotalEnergies myanmarská armáda peníze z ropy používala na nákup zbraní mj. z Ruska, Číny, Ukrajiny a Srbska, a to i po zahájení převratu. Tedy v době, kdy je vojenská technika používána proti neozbrojeným lidem.  

Jenže ani rok po zahájení násilností se na nelegálnosti barmského vojenského režimu nic nezměnilo, a pokud nyní TotalEnergies (a jejich americký partner Chevron) ustupují, potvrzuje se tím, že jejich angažmá dosud zakrývalo krvavou povahu celé finanční operace.  

^{Ondřej Cakl, vedoucí myanmarské agendy TI ČR | zdroj: TI ČR}

Notoricky neprůhledné obchodování se zbraněmi 

S tím úzce souvisí druhý systémový problém, který zejména nám v EU převrat osvětlil, a sice neprůhlednost užívání zbrojního embarga na prodej zbraní a materiálu dvojího užití. Kontrola a dodržování embarga na vývoz zbraní (platného a revidovaného od roku 1996) je v rukou jednotlivých členských států EU.  

Kauzy z posledních let, jako byly dodávky rakouských dronů nebo německých či švédských programů – které se nepodařilo sankcionovat ani poté, co byly zveřejněny – napověděly, jak ošemetný je fakt, že státy sedmadvacítky mají mezery ve vymáhání embarga a jeho dodržování nedovedou spolehlivě zaručit.  

Ukončení těžby a podpora sankcí vůči juntě sice zastavuje angažmá TotalEnergies na příjmech junty, ale problém se tím posouvá o krůček dál. Ani odstup od těžby nebo evropské sankce nemusí znamenat konec přísunu peněz. Na ropném poli bude v těžbě a vyplácení dividend pokračovat Thajská společnost PTT, takže vidíme, že evropské (a americké) peníze do určité míry junta nahradí.

Současně je třeba zamezit možnostem, aby se evropské firmy podílely na vyzbrojování barmské armády. A samozřejmě se také pro členské státy otevírá otázka, jak přesvědčit alespoň naše partnery, jako jsou Srbsko nebo Ukrajina, aby neprodávali zbraně do zemí, na které platí zbrojní embargo EU.

Jak se převrat v Myanmaru týká Česka? 

Je dobré připomenout, že naše republika má v Myanmaru dobré jméno, přestože se vzájemné ekonomické vztahy nemohly vyrovnat například těm s Německem nebo Francií.  

Diplomatické vazby před pučem byly intenzivní a přátelské a Česká republika nadále financuje podpůrné projekty, jako např. ten náš. A je to právě podpora demokratizačních, vzdělávacích a humanitárních projektů, čím si ČR vybudovala v Myanmaru kredit. Ministerstvo zahraničních věcí ČR přispěchalo s odsudkem puče brzy po jeho zahájení. Ten odsoudili i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) , prezident Miloš Zeman a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR.  

Čeká republika, jakožto členský stát EU, jejíž diplomatické a obchodní kroky mají zjevně svůj vliv, by proto měla vznášet téma Myanmaru například na půdě Evropské rady či Evropského parlamentu, kde lze sankce iniciovat a prosadit.  

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR}

Jak se převrat dotkl práce TI ČR v Myanmaru? 

Naše česká kancelář TI, která přímo v Mynamaru na protikorupčních vzdělávacích programech pracovala už od roku 2017, se po převratu intenzivně zapojila do advokačních aktivit. 

Například ve spolupráci s estonskou pobočkou TI došlo k zastavení myanmarských akvizic telekomunikační firmy Fortumo. Spolu s norskou TI pak TI ČR mediovala kontakt s operátorem Telenor v pokračující kauze prodeje její myanmarské infrastruktury.  

Česká TI se také angažuje v podpoře sankcí na MOGE, a dále např. poskytuje podklady týkající se myanmarské agendy českým europoslancům.  

Společně se slovenským Central European Institute of Asian Studies jsme spustili informační web Myanmar Coup Tracker a i ve ztížených podmínkách jsme organizovali odborná online školení pro myanmarské nevládní organizace v zemi i v exilu.  

V advokačních, vzdělávacích a informačních aktivitách podporujících návrat demokracie do Republiky Myanmarský svaz budeme pokračovat i v roce 2022. 

Neradostné opakování a naděje na závěr 

^{Kyal Sin byla zabita 3. března 2021, když se snažila pomoci ostatním demonstrantům proti útoku slzným plynem. Počty zabitých juntou se vyšplhaly k 17. březnu 2021 ke dvěma stovkám obětí | zdroj: Irrawaddy.com}

Vnitřní i mezinárodní vývoj neúspěšného převratu je komplikovaný a dynamický (více také zde a zde). K 20. lednu 2022 můžeme s jistotou napočítat přinejmenším 1500 civilních obětí bezprostředně spojených s potíráním občanské rezistence vůči totalizujícímu vojenskému režimu, ale některé zdroje uvádějí vyšší počty. Jedenáct tisíc obyvatel bylo nelegálně uvězněno, osm tisíc je ve vazbě. Přes čtyři sta tisíc lidí opustilo domovy v důsledku konfliktu. 

Nebývá zvykem zmiňovat i ztráty na straně terorizujícího režimu, přesto zde uveďme, že podle zdrojů v regionu v posledních dnech v důsledku sabotáží a při střetech s ozbrojenými osvobozeneckými skupinami přichází o život také několik desítek až stovek příslušníků armády Tatmadaw denně.

Dodejme, že armáda útočí především na neozbrojené civilní obyvatelstvo, zatímco etnické ozbrojené složky útočí skoro výhradně na vojenské jednotky Tatmadaw – z toho vzniká zvláštní poměr vysokých ztrát na straně Tatmadaw.

Na druhou stranu neznáme počty lidí, kteří přišli o život v důsledku armádního teroru (ale nebyli přímo zabiti vojáky), ani padlých příslušníků etnických milicí, ale ze zpráv vysvítá, že v bezprostředních vojenských konfrontacích mají nad Tatmadaw převahu. 

V zemi, jejíž demokratická reprezentace je vězněna a je odsuzována za korupci v inscenovaných soudních procesech, probíhá hospodářská, humanitární a zdravotní krize.  

Na straně druhé odpor vůči juntě v zemi je masivní, disciplinovaný a vlastně daleko sofistikovanější než armádní kroky. V Myanmaru se zvedlo a drží při životě v podstatě celospolečenské hnutí proti násilnému puči, neformálně označované jako Hnutí občanské neposlušnosti (Civil Disobedience Movement – CDM).

Rychle se etablovala i „exilová“ Vláda národní jednoty (National Unity Government – NUG). Poslanci zvolení v demokratických volbách v roce 2020 zformovali Výbor reprezentující Svazový Parlament (Committee Representing Pyidaungsu Hluttaw – CRPH).

Důležitou novou iniciativou je Poradní panel národní jednoty (National Unity Consultative Council – NUCC), jehož úkolem je formulovat vizi federálního uspořádání Myanmaru, která byla problematická už v „mírových“ dobách. Všechny tyto legitimní struktury pracují v zájmu občanů Myanmaru a snaží se získat také mezinárodní podporu.  

Může tedy junta získat jednoznačnou podporu Číny, zlomit odpor ozbrojených skupin, včetně těch separatistických, uklidnit národ, který denně za cenu lidských obětí, věznění a mučení, a statisícové utečenecké vlny, demonstruje svůj odpor k vládě násilí, a ustavit jakýsi funkční vojenský režim? Nyní, po roce od převratu, to vypadá naprosto nereálně.   

Armáda bude muset hledat cestu, jak ze situace vycouvat, a to v rámci zásadní transformace uspořádání Svazové republiky.  

Naše role je jednak nepodporovat totalitu, podporovat však demokratizační síly, a přitom pomáhat cestu z konfliktu najít, s vědomím všech limitů, které řešení musí započítat. Nedovedu Vám říci, kdy a jak přesně se to řešení ukáže, ale vím, že se o jeho hledání intenzivně zasazuje obrovské množství lidí po celém světě. 

Autor je vedoucí myanmarské agendy TI ČR.

Projekty a kauzy: Podpora, vymezení a ochrana prostoru pro činnost nevládních organizací omezujících korupci v Myanmaru v povolebních podmínkách