Proč jsou evropské fondy a veřejné zakázky vnímány veřejností jako tunelování veřejných prostředků? Jaké faktory tento názor podporují a jak je možné jej změnit?

Publikováno: 9. července 2018

I tyto otázky byly předmětem diskuse na semináři „Veřejné zakázky v ESI fondech: Posouzení a řízení rizik“. Pro účastníky – administrátory veřejných zakázek centrálních, krajských a obecních úřadů jej 14. června 2018 pořádala Transparency International Česká republika v rámci projektu „Férové veřejné zakázky v ESI fondech“ finančně podpořeném programem Hercule III Evropské komise.

Férové veřejné zakázky v ESI fondech | zdroj: TI

Úvod, legislativní rámec a vymezení pojmů

V úvodní diskusi zaznělo, že evropské fondy, resp. projekty z nich spolufinancované včetně veřejných zakázek realizovaných v jejich rámci, vnímáme málo jako příležitost a upozaďujeme otázku účelného využívání prostředků z těchto fondů. Obecně by prospělo více se soustředit na definování potřeb v prioritních oblastech investic a zjišťování jejich přínosů a dopadů, a to i prostřednictvím dialogu s občany.

Jak řešit problémy, se kterými se zadavatelé často při realizaci projektů setkávají, tj. složitost, nepřehlednost, rigidnost, duplicitu kontrol, vysokou administrativní zátěž, nejasné definování odpovědnosti uvnitř organizace? Jednou z cest je posílení odborného zázemí pracovníků na regionální úrovni, zpracování a zpřístupnění kvalitních metodik doplněných o prakticky orientované příklady dobré praxe (viz např. metodika Ministerstva financí k problematice veřejného nakupování), zřízení služeb technické podpory (help desk) pro malé zadavatele v regionech atd.

 

Konkrétní rizika a jejich indikátory ve veřejných zakázkách z fondů EU

V roce 2017 se zvýšil celkový objem veřejných zakázek na 559 mld. Kč a podíl zakázek financovaných z fondů EU narostl na 20 % oproti roku 2016, kdy tyto zakázky tvořily 11% trhu veřejných zakázek. Nejzávažnější pochybení stále přetrvávají: nízká transparentnost, zadávání bez otevřené soutěže (včetně nadužívání jednacího řízení bez uveřejnění bez existence objektivních důvodů pro jeho využití), nevytváření dostatečně konkurenčního prostředí či účelové dělení předmětu zakázky.

Obecným doporučením pro prevenci korupčních rizik v oblasti veřejného zadávání je zvýšení integrity celého procesu a posílení preventivních opatření prostřednictvím etických kodexů, protikorupční strategie a interních pravidel pro řešení střetu zájmů, zvyšování povědomí o této problematice mezi zaměstnanci a jejich pravidelné proškolení, posílení podpory zadavatelů, integrace whistleblowingu a nástrojů pro ochranu oznamovatelů, využívání Paktů integrity v případě strategických zakázek.

Důležité je také posílení transparentnosti cestou elektronizace veřejného zadávání, otevřeného přístupu do registrů, zveřejňování smluv. K tomu účastníci semináře doplnili, že povinné podávání nabídek pouze v elektronické podobě se v praxi někdy ukazuje jako překážka účasti malých lokálních dodavatelů zejména v případě veřejných zakázek malého rozsahu (např. VZ, jejichž předmětem je provedení drobných oprav apod.).

Velkým problémem veřejného zadávání je jeho nedostatečné plánování a příprava, mnohdy je tento problém způsoben vlivem vnějších faktorů mimo dosah zadavatelů jako např. častá změna pravidel, včetně časového harmonogramu, konkrétního operačního programu, resp. jednotlivých výzev. To platí i pro zakázky realizované v rámci projektů spolufinancovaných EU. Časová tíseň pak nejednou může vést k nedodržení závazných pravidel a postupů při veřejném zadávání a následnému zpochybnění zákonnosti úkonu zadavatele ze strany dodavatelů nebo kontrolních orgánů.

Účastníci semináře poukázali i na v praxi se někdy vyskytující nejednotný postup kontrolních orgánů, který může mít negativní dopad na právní jistotu zadavatelů. Diskutována byla i možnost inspirace v zahraničí (např. zkušenosti SR s ex ante posouzením jako preventivním opatřením zaměřeným na eliminaci chyb a nedostatků s cílem snížit rizika porušení závazných pravidel při veřejném zadávání).

Jako rizikový faktor ve fázi realizace zakázky byl účastníky semináře hodnocen přílišný důraz, který se klade zejména na splnění formálních požadavků (termíny, doklady), a nikoli již na kvalitu plnění. Důsledkem toho mají někteří zadavatelé v praxi problém s efektivním vymáháním smluvních pokut.

Účastníci semináře se shodli, že veřejné zadávání je kontinuální proces, jehož plánování a přípravě je potřeba věnovat dostatek času. Cílem by měla být spíše eliminace nejvýznamnější rizik s potenciálně nejcitelnějším negativním dopadem, nikoli pouze striktní kontrola zaměřená pouze na dodržení formálních postupů.

Na semináři také zaznělo, že rizikovým faktorem a zdrojem možného pochybení bývá i příliš častá aktualizace podmínek dotačních programů či vysoká fluktuace odpovědných osob v rámci příslušných úřadů.

Účastníci semináře dále diskutovali možná opatření, která mohou přispět ke kultivaci veřejného zadávání v České republice.

Vybraná doporučení:

  • omezit politický vliv ve veřejném zadávání
  • zjednodušit postupy při administraci veřejných zakázek a omezit častou změnu pravidel
  • doplnit závazné metodiky o praktické příklady, posílit sdílení dobré praxe
  • sjednotit rozhodovací praxi napříč všemi kontrolními orgány s cílem zvýšit právní jistotu zadavatelů a ostatních subjektů podílejících se na veřejném zadávání
  • zrychlit rozhodování příslušných orgánů s  cílem efektivně využít prostředky dotace
  • integrace whistleblowingu a prosazování fungující ochrany oznamovatelů.

Závěr semináře patřil prezentaci plánovaných opatření Evropské komise k zefektivnění veřejného zadávání, které zveřejnila 3. října 2017. Cílem této iniciativy je zvýšit příležitosti pro efektivní zhodnocení veřejných prostředků. Jedním z opatření je dobrovolné ex ante posouzení v případě velkých infrastrukturních projektů nebo další důraz na elektronizaci veřejného zadávání a zvyšování profesionalizace zainteresovaných pracovníků.

Výstupy workshopu budou využity při realizaci dalších projektových aktivit Férové veřejné zakázky v ESI fondech.

Další seminář se koná v září 2018 v Plzni. O přesném termínu a místě konání budeme informovat na stránkách projektu a TI.

V roce 2017 se zvýšil celkový objem veřejných zakázek na 559 mld. Kč a podíl zakázek financovaných z fondů EU narostl na 20 % oproti roku 2016, kdy tyto zakázky tvořily 11% trhu veřejných zakázek.

Související projekty

Férové veřejné zakázky v ESI fondech

Veřejné zakázky jsou klíčovým aspektem veřejných investic, jsou součástí našeho každodenního života. V rámci Evropské unie představují asi 19 % HDP a připadá na ně přibližně 48 % prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů.

Vice o projektu

Související novinky