Proč a jak sledovat toky veřejných financí?

Publikováno: 17. dubna 2018

Jedním z nezbytných předpokladů pro porozumění veřejnému sektoru je schopnost udržovat si přehled o distribuci veřejných peněz. Především o veřejných zakázkách, dotacích a smlouvách státních institucí, ale i o hospodaření státu či měst.

Ilustrační fotografie | zdroj: TI

Novinářské řemeslo ani občanská aktivita se bez porozumění správě veřejných financí bezpochyby neobejdou. Základním prvkem výbavy každého občana i novináře by proto měla být znalost škály informačních zdrojů týkající se distribuce veřejných peněz.

 

Proč hlídat veřejné zakázky?

Velice zjednodušeně: Peníze, o nichž hovoříme jako o veřejných financích, se získávají především prostřednictvím daní. Rozpočtovým určením jsou získané finance rozděleny mezi obce, kraj a stát, který je dále dělí podle oblastí do tzv. rozpočtových kapitol (ministerstva, státní úřady a další instituce). Veřejné zakázky umožňují těmto subjektům zajišťovat tzv. veřejný zájem. Ročně je utraceno přibližně 400 miliard korun právě formou veřejných zakázek, proto tvoří jeden z nejdůležitějších nástrojů financování chodu státu. Není tedy od věci mít přehled o tom, kudy, kam a na co tyto prostředky míří.

 

Kvantita a kvalita dat

K získání potřebných informací je dobré vědět, který zdroj je relevantní a které informace jsou důležité. Shrneme-li to jednoduše – při získávání veřejných informací platí staré známé „všeho moc škodí“ – a příliš mnoho nekvalitních informací škodí též. Pokud máme totiž přístup k velkému množství informací, proces orientace je (v lepším případě) velmi zdlouhavý. V tom horším se v obrovském kvantu informací člověk ztratí. I o veřejné správě platí základní poučky týkající se informační exploze: nejlepší způsob, jak informace skrýt a znehodnotit, je publikovat je nestrukturovaně a ve velkém množství. Ve veřejných zakázkách ale situace ještě kritická není a – naštěstí pro zapálené hlídače veřejného zájmu – existuje několik volně dostupných zdrojů a kvalitních úložišť, která vykreslují poměrně ucelený obrázek veřejných zakázek.

 

Odkud je možné „vyčíst“ distribuci veřejných peněz

Kam se tedy obrátit? – Všechny důležité informace o veřejných zakázkách lze nalézt na portálu, Informační systém o veřejných zakázkách, který byl přesně k tomuto účelu vytvořen a spravuje ho Ministerstvo pro místní rozvoj. Portál má několik funkcí. Jednou z těch nejdůležitějších je možnost vyhledávat ve Věstníku veřejných zakázek (viz níže). Za zmínku stojí ale i další možnosti systému, a to např. vyhledávání v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, v systémech certifikovaných dodavatelů či v rejstříku koncesních smluv. Dozvíte se z nich, které společnosti již prokázaly svou „profesní způsobilost“ pro řešení zakázek, a naleznete tu i seznam smluv, které umožňují tzv. koncesionářům získávat užitek z jimi dodávané služby (např. z provozování autobusové dopravy pro obce). Díky tomu má uživatel přehled o tom, kde hledat detailnější informace.

Nejdůležitější součástí Informačního systému je samostatný portál Věstník veřejných zakázek. Ten je podle zákona (134/2016 Sb.) jednotným místem pro vkládání a zveřejňování informací o veřejných zakázkách. Jde tedy o užitečný primární zdroj, který poskytuje informace o tom, co, kdy, kým a za kolik má být realizováno. Co se týče vyhledávání, je k dispozici hned několik možností filtrování, a to jak podle názvu veřejné zakázky, zadavatele, dodavatele či druhu formulářů, tak podle data zadání. Dodejme, že dohromady je v databázi přes 350 000 veřejných zakázek. Jde tedy o rozsáhlý soubor veřejného obstarávání zboží či služeb, včetně informací o tom, co bylo konkrétně poptáváno či na základě jakých parametrů probíhal výběr dodavatele.

Nicméně i tento zdroj má několik limitů; kupříkladu neumožňuje vyhledávat veřejné zakázky podle ceny. Dále je potřeba zmínit, že existují dvě verze Věstníku. Starší verze je platná k 3. 10. 2016. Pokud si tedy nejste jisti, kdy byla veřejná zakázka, kterou hledáte, uveřejněna, musíte data hledat dvakrát.

Jako doplňkový zdroj dobře poslouží Registr smluv. Na tomto portálu najdete všechny smlouvy, které uzavřely státní a veřejnoprávní instituce, územně samosprávné celky, státní podniky nebo právnické osoby, ve kterých má stát většinový podíl.

Musí zde být uveřejněny všechny smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez DPH. Tyto smlouvy se datují od 1. 7. 2016, tedy od data, kdy vstoupil zákon o registru smluv v účinnost. Zveřejňování je povinné. Smlouvy, které zde nejsou zveřejněny bez zbytečného odkladu (maximálně do 30 dnů od jejich uzavření) a podléhají povinnosti zveřejňování, se stávají neplatnými. Nicméně existuje nezanedbatelný počet výjimek, který vyjímá jak smlouvy, tak celé instituce. To omezuje například možnost veřejné kontroly společností vlastněných státem, které mají současně vydány veřejně obchodovatelné cenné papíry.

A aby výjimek nebylo málo, v registru smluv se nemusí uveřejňovat informace, které by mohly odhalit obchodní tajemství a poškodit státní firmy v konkurenčním prostředí. Myšlenka to je jistě chvályhodná, ale některé z výjimek umožňují jednoduše se vkládání smluv (či dílčích informací) vyhnout.

 

„Open data“ weby

Výše uvedené zdroje jsou oficiální a v nich by měl zapálený hlídač veřejného zájmu pátrat především. Mimo tyto státní zdroje však existuje i celá řada „open-data“ webů, které v zásadě kombinují informace z několika primárních zdrojů, a umožňují tak daleko lépe zasadit je do kontextu.

 

Hlídač smluv

Kupříkladu web Hlídač státu je rozšířenou verzí oficiálního registru smluv. Přidaná hodnota je zajímavá pro nejednoho badatele – Hlídač smluv totiž dokáže upozornit na napojení právních subjektů na politické strany i politickou angažovanost významných osob ve firmě. Umí vyhledat smlouvy uzavřené bez zveřejnění celkové hodnoty, smlouvy, u kterých je protistrana neznámá apod. Můžete zjistit, které státní úřady nejvíce skrývají své dodavatele, kdo z politiků je navázán na společnosti získávající zakázky od státní správy či které z firem poskytovaly politickým stranám sponzorské dary. A mnohem víc.

 

Politické finance

Další „švýcarský nůž“ do základní výbavy hlídače veřejných financí je web Politické finance, který se soustředí na vyhledávání dotací a veřejné zakázky z pohledu vlivu politických stran a přehledně je zobrazí. Jednoduše řečeno napomáhá zjistit, existuje-li riziko střetu zájmů, kolik procent darů strana přijala od zahraničních subjektů, kolik od subjektů s nejasným konečným vlastníkem apod. Díky propojení nabízí web i informace o společnostech z obchodního rejstříku, popř. orientační souhrn všech veřejných zakázek či dotací, které získali straničtí sponzoři.

 

Všechny zakázky

Web, který základní (a rozhodně ne úplný) výčet důležitých informačních zdrojů pro veřejné zakázky a dotace uzavírá, je server Všechny zakázky. Jako jeden z prvních přinesl souhrnně zpracované statistické informace, což umožnilo lepší orientaci ve veřejných zakázkách. Přidanou hodnotou portálu je uživatelsky přívětivá podoba poskytovaných dat. Díky kombinaci informací různých poskytovatelů nabízí web více možností pro vyhledávání a filtrování dat, než které by poskytl pouze jeden oficiální zdroj. Nástroj bohužel pracuje s veřejnými zakázkami vypsanými do podzimu roku 2016; v jeho update lze jen doufat.

 

Dotační parazit

Informace o tom, zda společnost, která získala veřejnou zakázku, získává dotace ze strany státu či EU, lze získat z několika primárních zdrojů. Je jich několik a často jsou velmi nepřehledné. Proto se může pro rychlou orientaci hodit kupříkladu projekt Dotační parazit od nevládní organizace Centrum of Excellence for Good Governance. Tato webová stránka kombinuje informace z různých veřejně dostupných datasetů a uživateli nabízí ucelené poznatky o tom, kdo, kdy a v jakém objemu čerpal státní dotace. Data pocházejí především z Centrální evidence dotací z rozpočtu (tzv. CEDR) či informačního systému Ministerstva financí (DotInfo). Poskytuje tedy informace nejen o dotaci samotné, ale i o příjemcích a jejich dalších vazbách na státní dotace. Výhoda Dotačního parazita spočívá v tom, že informace kumuluje na jednom místě, na rozdíl od několika vzájemně nekomunikujících státních informačních systémů.

 

Proč hledat na „open data“ webech?

V situaci, kdy při vytváření kvalitních veřejných informačních zdrojů státní správa selhává a současně se schovává za mantru „vše zveřejňujeme“, je pro investigativní novinařinu, nevládní organizace, ale především pro samotné občany složité získat přehledné a ucelené informace.

Mamutí pomocí jsou proto výše uvedené neoficiální nástroje, spolu se „zakázkovými“ a „dotačními“ stránkami. V drtivé většině stojí „open data“ weby zlomek pořizovacích nákladů, které by za obdobný nástroj utratil stát, zároveň často poskytují propojení více informačních zdrojů, což umožňuje nahlížet na informace ze širší perspektivy.

Veřejné a snadno dohledatelné informace o hospodaření státu jsou pro spolehlivou veřejnou kontrolu klíčové. Naučí-li se občané využívat nabízenou škálu analytických on-line nástrojů, čeká je pravděpodobně dobrá zpráva: veřejný dohled nad zakázkami a dotacemi státu v České republice možný je.

Milan Eibl a Marek Chromý (analytici TI ČR), Ondřej Cakl (projektový koordinátor TI ČR)

 

Podpořeno grantem NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Ročně je utraceno přibližně 400 miliard korun právě formou veřejných zakázek, proto tvoří jeden z nejdůležitějších nástrojů financování chodu státu.

Související projekty

Dobrá i špatná praxe ve veřejné zakázkách

Tématu se věnujeme dlouhodobě, především formou analýz, legislativních doporučení na zlepšení stávajícího stavu, ale i konkrétních kauz. Tentokrát jsme se rozhodli zaměřit právě na investigativní stránku věci, na konkrétní flagrantní případy dobré praxe i chybně …

Vice o projektu

Související novinky