Myanmar na prahu voleb a proč bychom se měli zajímat

Aktualizováno 03. 11. 2020

Přes veškerá omezení, která koronavirus do demokratické procedury parlamentních voleb v Republice Myanmarský svaz (dříve Barma) vnesl, se odehrají v řádném termínu 8. listopadu 2020. Výsledek pravděpodobně nezmění směřování režimu sužovaného trvajícími etnicko-sociálními konflikty. Pandemie nemoci COVID-19 však posílila napětí.

Yangon a pagoda Shwedagon v Myanmaru (2019) | zdroj: TI

Naše spolupráce s nevládními organizacemi monitorujícími předvolební kampaň může probíhat jen distančně a náš vhled do situace v zemi ztratil někdejší ukotvení „v terénu“, sepsali jsme proto alespoň přehledový článek; pomyslný „satelitní snímek“ ne právě radostné aktuální situace.

Nenaplněné naděje na další demokratizaci po roce 2015 nevedou nutně k oslabení NLD 

V prvních svobodných volbách v roce 2015 svůj hlas pro National League for Democracy (NLD) odevzdali solidárně i občané etnických států Svazu a voliči malých stran, jejichž cílem bylo spustit demokratickou transformaci, kterou tehdy NLD slibovala. Stranu vedená někdejší disidentkou Aun Schan Su Ťij vstoupila do vlády se ziskem absolutní většiny hlasů. To dalo NLD silný mandát a předsedkyni strany funkci státní poradkyně, tj. de facto největší pravomoci ve státě 

Následný vývoj však mnohé naděje zklamal, vláda nepřinesla zemi kýžené uklidnění etnického napětí, ekonomický vzestup, zvýšení úrovně právního státu, demokratizaci a otevřené vládnutí – a to ani v míře umožněné setrvalým vlivem armádních struktur na dění ve státě a oktrojovanou ústavou z roku 2008. 

Hlasy, že vládnoucí NLD ztrácí podporu voličů, kteří ji upřednostnili v roce 2015, však nyní slábnouK popularitě státní poradkyně pravděpodobně přispělo i její vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu v prosinci 2019, které artikulovalo odmítání genocidy rohingského etnika jako věc obrany národních zájmů a sebeurčení svazové republiky. Expertní nezávislé volební průzkumy nyní naznačují, že NLD se daří udržet si popularitu, stejně jako státním institucím jimi obsazeným, a to přes kontroverze, které jejich činnost vyvolává.  

I v případě, že se vládnoucí straně podaří znovu získat většinu, nebude to však nutně znamenat obnovení relativní stability, jíž jsme byli svědky po minulých volbách v letech 2015-18. Vedle dlouhodobě neřešeného etnického a sociálního napětí se do budoucna promítnou i důsledky vypjaté předvolební kampaně probíhající v „lockdownu“ způsobeném šířením nemoci COVID19. 

Aun Schan Su Ťij | zdroj: Česká televize

Lockdown 

Přísná opatření (zákaz cestování, zákaz mezinárodních letů a spojení se sousedními zeměmi, „stay at home“ režim v mnoha státech Svazu a částečné omezení pohybu ve všech atd.) sice prozatím zabránila komunitnímu šíření koronaviru, ale socioekonomické dopady „lockdownu“ v regionech jsou devastující už nyní, přičemž analytické výhledy věstí ekonomickou krizi. 

Boj proti nákaze byl přitom důvodem k odkládání mírových jednání (Restoration Council of Shan State), což ještě zkomplikovalo vnitropolitickou situaci. Kontroverze – v nesmírně delikátní situaci vleklého střetu – posílilo zařazení Arakan Liberation Party/Arakan Army na seznam teroristických organizací, jímž vláda reagovala na její sílící separatistické politické ambice i na podněty humanitárních organizací, jež nicméně poukazovaly na oboustrannost válečných zločinů. K uklidnění lokálních konfliktů v Kačjinském státě a státě Rakhinském nedošlo mj. proto, že myanmarská armáda neakceptovala jednostranně vyhlášená příměří ze strany etnických militantních složek – v atmosféře dlouhodobého selhávání vzájemné důvěry. Boje trvají také v Šanském a Kačjinském státě. 

Omezování svobody slova a přístupu k informacím 

Opatření proti koronavirové pandemii vedou k omezení informovanosti obyvatelstva a omezování přístupu k informacím (žurnalisté stát podporujících médií, zejména státních televizních programů, mohou pracovat, zatímco média nezávislá mají zákaz cestovat a informovat o událostech spojených s volbami).  

Nelze ale striktně říci, že by vládní struktury zneužívaly právě pandemii COVID19 k omezování občanských práv a svobod, neboť existují signály, že by k jejich omezování docházelo bez ohledu na ni: úrovni svobody slova nepřispěla hraniční aplikace protiteroristických zákonů na nezávislou žurnalistiku – zatýkání novinářů nezávislých Voice of Myanmar a Khit Thit Media v souvislosti s přesdílením rozhovorů s představiteli Arakan Army v březnu 2020, nebo časté zneužívání článku 77 telekomunikačního zákona proti šíření dezinformací a poplašné zprávy k blokaci dalších desítek on-line médiíOvšem nelze si nepovšimnout, že v kampani jsou protiepidemická opatření pro omezování občanských svobod vítanou záminkou.  

Kampaň za koronavirové krize 

Předvolební kampaň probíhající za uvedených striktních epidemických opatření nemůže dostát nárokům na férovost nebo transparentnost, volební den se v reakci na šíření koronaviru přesto neposouvá. V samotné kampani, probíhající za minimálního dohledu nezávislých pozorovatelů, se vládnoucí NLD nerozpakuje zneužívat svého postavení a vágnosti volební legislativy – a zahájila např. kampaň s předstihem před ostatními stranami (stejně jako to v roce 2014 učinila vládnoucí armádní strana USDP a sklidila za to hlasitou kritiku právě od NLD).

„Internet lockdown“ v Rakhinu komplikuje vůbec konání kampaně a šance nových stran. Ústřední volební komise upírá oficiálně volební právo až 1,1 milionu muslimských Rohingů, ale i dalším skupinám obyvatel na základě zneužití Zákona o občanství z roku 1982.   

Ostatně protiepidemická opatření a zákaz shromažďování osob znemožňují osobní agitaci, což pro ty stranykteré nemají přístup k masmédiím, znamená sotva překonatelnou překážku v politické soutěži. 

K nepřehlednosti kampaně, jíž se účastní 92 stran a jejich 6.969 kandidátů, přispívá vznik (a zánik) nových politických subjektů s podivným pozadím a s nejasným politickým zadáním a cílem 

V neblaze proslulém, „toxickém“ prostředí mynamarského Facebooku dochází opět k explozi hate-speech. Nevládní iniciativy hovoří o tom, že v předvolebním období je jeho terčem aktuálně nejen muslimská komunita, ale ponejvíce právě strana NLD. 

Přispívá k němu i nešťastná kauza volební aplikace mVoter, která z prostředků Evropské Unie (ta však již její vznik a fungování řeší) de facto podporuje podněcování etnické nenávisti, neboť v rámci úplného seznamu kandidujících politiků po nátlaku za strany myanmarských orgánů exponuje nejen jejich etnicitu/rasu a vyznáníale i etnicitu a vyznání jejich rodičů. Printscreeny z aplikace se na Facebooku staly materiálem pro nacionalistické a extremistické útoky, přesto se žádná z autorit nemá k její opravě. 

Yangon, největší a nejlidnatější město Myanmaru (2019) | zdroj: TI

Zmenšování prostoru pro organizovanou občanskou společnost  

Situace nevládních organizací se v posledním roce zhoršovala. Vedle individuální šikany a pronásledování jednotlivých novinářů, obhájců lidských a občanských práv (kauzy U Kyi MyintTha Lun Zaung ThetSaw Tha Phoe ad.) dochází v souvislosti s volbami k pokusům vyřadit z činnosti celé organizace: např. organizaci PACE, která přináší předvolební průzkumy a monitoruje kampaň, byla upřena možnost registrace s již „klasickým“ zdůvodněním, které při zásazích autoritativních režimů proti občanské společnosti zaznívá, totiž že přijímá granty zahraničních donorů.

Teprve mezinárodní tlak (těchto donorů) vedl k odvolání faktického zákazu činnosti. Ostatně samotný požadavek registrace nepřináší do nevládního sektoru pořádek či transparentnost, ale spíše výše popsanou možnost zrušit en bloc organizace působící dosud na bázi občanských dohod.

Situace expertních nevládních organizací zaměřených na problematiku korupce, transparentnosti a dobrého vládnutí, bude tedy v roce 2021 pravděpodobně komplikovanější než dosud. A to přesto, že expertní a advokační nevládní organizace prokázaly v minulých letech životaschopnost a potřebnost (watchdogování přístupových procesů k EITI, vyšetřování korupčních kauz, obrana médií, obrana práv minorit a malých komunit, sociologický průzkum, vzdělávání aktivních občanů, ale i zástupců státní správy a samospráv, oponování hate-speech na sociálních sítích, monitoring voleb apod.).  

Podle vlastních odhadů představitelů členských organizací Myanmar Alliance for Transparency and Accountability (MATA) bude jejich udržitelnost záviset na výsledku povolebního vyjednávání. Pokud se NLD podaří ustavit vládu bez koalice nebo v koalici s USDP (přes antagonismus, který provází aktuální kampaň) lze očekávat pokračující zužování prostoru pro činnost aktivního občanského sektoru, který vládě uchylující se k autoritářským praktikám často oponuje.

Pokud naopak NLD utvoří koalici s tzv. etnickými stranami, které z napojení na občanské iniciativy těží, lze chovat naději v možnost balancování jejich pozice, které bylo typické pro konec roku 2019 a rok 2020.  

Bolesti vztahu „na dálku“ 

Naše práce v Myanmaru se soustředí na podporu nevládních organizací věnujících se odborné činnosti v oblasti transparentnosti rozhodovacích procesů, investigace korupčních kauz, podpory nezávislých médií a analýze mediálního prostředí, posilování role práva a zlepšování státní správy a její komunikace s občanskou společností. 

Nutnost udržovat pouze vzdálený kontakt jsme se pokusili přetavit ve výhodu alespoň v oblasti online výzkumu a vzdělávání, a prostřednictvím intenzivních distančních kurzů, konzultací a debat vytvořit metodiku sběru dat o transparentnosti financování politických kampaní. Zahájili jsme pak dotazníková šetření mezi kandidujícími stranami. O jejich výsledcích bude naše partnerská organizace MATA informovat voliče ještě před volbami.   

Je pro nás důležité, že Česká republika hraje v Myanmaru právě roli podporovatele občanské společnosti a demokratických principů, a proto budeme hledat nové cesty, jak naše přátele a partnery podporovat na dálku a jak naši spolupráci rozvést letos příštích letech, kdy už doufejme bude možné Myanmar osobně navštívit. Není ale pochyb o tom, že po odeznění pandemie se svět nevrátí do starých kolejí a ani Myanmar nebude tou zemí, kterou jsme v roce 2019, snad ne naposledy, opouštěli.   

Autorem je Ondřej Cakl, projektový koordinátor TI. Autor děkuje Viktoru Michalíkovi za věcné připomínky.  

Spolupráce TI ČR a organizace MATA je možná díky podpoře MZV ČR z programu Transition Promotion v rámci projektu ASPM2020. 

 


Projekty a kauzy: Protikorupční strategie pro myanmarskou občanskou společnost – ASPM 2020

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.