Jak a proč nakládá stát s penězi a kde se o tom poučit?

Aktualizováno 25. 11. 2019

„Základem každé demokratické společnosti je informovaný občan – a stát má podporovat informovaného občana tím, že zveřejňuje co nejvíce dat o svém hospodaření,“ zní v závěru níže publikovaného videa. Vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl hovoří o veřejných zdrojích informací a uvádí příklady těch, které nám poskytuje stát, aby zprůhlednil vlastní hospodaření. Pojďme se ale podívat blíže, proč by nás vůbec takové zdroje měly zajímat.

Milan Eibl – Zjistěte si to sami | zdroj: TI

Odkud jdou peníze do rozpočtu?

Každý z vás, kdo čtete tyto řádky, jste plátce daně. Zřejmě platíte daň z příjmu, možná jste plátci silniční daně nebo jste se již setkali s daněmi souvisejícími s nabytím (či převodem) movitého majetku. Zcela jistě nakupujete zboží a služby a platíte tedy daň z přidané hodnoty, případně daň spotřební. Všechny tyto typy daní (a ještě mnohé další) jsou na nás občany uvaleny státem.  Důvodem je nutnost získat prostředky pro veřejný sektor k financování základních i doplňkových funkcí státu a veřejné správy a poskytování veřejných statků a služeb na neziskové bázi.

V ČR existuje několik typů daní:

  • Daň z přidané hodnoty
  • Daň z příjmů
  • Silniční daň
  • Daň z nemovitých věcí
  • Daň z nabytí nemovitých věcí
  • Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí
  • Spotřební daně
  • Daň z hazardních her
  • Ekologické daně

Zdroj: Finanční správa

Souhrn všech rozpočtů subjektů veřejné správy se nazývá rozpočtová soustava. Do této soustavy spadá soustava veřejných rozpočtů (tj. státní rozpočet a rozpočty subjektů územní samosprávy) a soustava mimorozpočtových fondů (státní, obecní i krajské fondy). V rámci této soustavy dochází k přerozdělování finančních prostředků, včetně výnosů z daňových příjmů, jejichž dělení je určeno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.

Státní rozpočet tvoří zhruba 80 % příjmů i výdajů z celé rozpočtové soustavy. Daňové příjmy tvoří každoročně zhruba polovinu celkových příjmů státního rozpočtu. Další složkou rozpočtu jsou příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (které by se daly rovněž považovat za jistou formu zdanění). Daně a příjmy z pojistného dohromady tvoří mezi 80 a 90 % celkových příjmů státního rozpočtu.

Výdaje na chod státu – tj. zajištění administrativního a bezpečnostního fungování (tzv. quasi-mandatorní výdaje) a povinné výdaje dle zákonů a norem na sociální politiku a služby (tzv. mandatorní výdaje) – spotřebují ročně okolo tří čtvrtin rozpočtu. Zbylé výdaje (nemandatorní) jsou určeny pro reakce na hospodářský vývoj země a rozvoj společnosti. Chod státu, hospodářská politika a plnění programových priorit jsou tedy realizovány prostřednictvím státního rozpočtu, a ten má také podobu zákona, jejž každoročně schvaluje Poslanecká sněmovna PČR na návrh vlády. Roční rozpočet České republiky se v posledních letech pohybuje okolo 1,5 bilionu korun.

Kdo (a jak) s penězi hospodaří?

Roční rozpočet je rozdělen do čtyř desítek kapitol, které představují finance pro jednotlivé resorty (ministerstva) a další ústřední orgány státní správy – legislativní (Parlament), kontrolní a dohledové (např. Nejvyšší kontrolní úřad), bezpečnostní (např. BIS), výzkumné (např. Akademie věd ČR nebo Technologická agentura ČR), a další. Rozpočty orgánů ústřední správy dle kapitol státního rozpočtu umožňují těmto subjektům plnit předem definovanou politickou i správní agendu, mimo jiné prostřednictvím dotací, grantů a veřejných zakázek.

Dotace, granty a veřejné zakázky: Kdo, co, komu?

Dotace mohou být poskytovány právnickým i fyzickým osobám, subjektům veřejnoprávním i soukromým – neziskové i ziskové povahy. Jejich poskytnutí zpravidla bývá (ale nemusí nezbytně být) vázáno předem stanovenou mírou spoluúčasti příjemce. Dotace mohou být vypsány jako účelové (platba je poskytována na konkrétní, specifický program, nebo dokonce typ statku, resp. služby), nebo mohou být obecné (vyplácené paušálně, či v závislosti na výkonu). Zvláštním typem dotace jsou granty – účelové dary, které v našich končinách vnímáme jako dotace poskytované na podporu vědeckým a výzkumným institucím, případně na realizaci projektů kulturní či občanské povahy apod.

Tím, kdo peníze z rozpočtu poskytuje, tedy tzv. donorem, jsou v ČR správci rozpočtových kapitol, samosprávné celky a státní účelové fondy (např. Pozemkový fond, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, atd.).

Samostatnou kapitolou jsou pak Evropské dotace – tedy dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v rámci národních operačních programů, programů přeshraniční spolupráce a programů nadnárodní a meziregionální spolupráce.

Jak se v tom všem vyznat?

Veřejné zakázky – zakázky veřejného subjektu na nákup zboží a služeb, poskytnutí práce nebo díla, jsou upraveny zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Na stránkách Informačního systému o veřejných zakázkách spravovaném MMR naleznete rejstřík koncesních smluv, seznamy kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů (zřízené dle požadavků zákona), ale především Věstník veřejných zakázek – jednotný portál pro uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách – ve kterém naleznete ucelený přehled toho, jaké zakázky jsou státním aparátem poptávány, včetně informace za kolik peněz.

Dalším zdrojem, který ČR poskytuje svým občanům, je aplikace Registr smluv. Ta umožňuje dohledat smlouvy v hodnotě plnění nad 50 tis. Kč, u nichž jsou jednou ze smluvních stran orgány a instituce státu, státní fondy, veřejnoprávní instituce včetně územně samosprávných celků, i těmito subjekty zřízené příspěvkové organizace a právnické osoby, v nichž mají (instituce státu) většinový podíl. Jak už asi tušíte, existuje zde ovšem řada výjimek, o kterých se můžete dozvědět více v našem článku Proč a jak sledovat toky veřejných financí?

Ani orientace v dotacích EU – ať už na straně donora či příjemce – nemusí nezbytně být nezvladatelný problém. Dotace z ESI fondů na rovině příjemců jsou dohledatelné na webu administrovaném MMR dotaceeu.cz. Donory jsou v případě těchto „evropských dotací“ řídící orgány operačních programů stávajícího programového období.

Na úrovni národních dotací máme Informační systém CEDR III, který na svých webových stránkách spravovaných Finanční správou, prezentuje informace o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu evidované v Centrálním registru dotací.

Otevřené zdroje vs. otevřená data

Vedle výše uvedených rejstříků obsahujících státem aktivně spravovaná a poskytovaná data a informace, máme k dispozici rovněž databáze zpracované občanskými iniciativami, mezi něž patří např. aplikace Dotační parazit nebo platforma Hlídač státu. Obě tyto databáze fungují na principu otevřených dat (open data). Otevřená data – v současnosti možná až přespříliš skloňovaný pojem – jsou fenoménem posledních let. Byť se na první dojem může zdát, že otevřená data jsou jednoduše data veřejně přístupná, ve skutečnosti tomu tak není. Ač často zaměňován a nesprávně používán, termín otevřená data má svou vlastní definici i jasně stanovené parametry. Publikovat otevřená data znamená zveřejnit data na internetu tak, aby je (odborná) veřejnost mohla snadno využívat a strojově zpracovávat.

Otevřená data jsou:

  • Volně přístupná na webu jako datové soubory ke stažení ve strojově čitelném a otevřeném formátu – CSV, XML, JSON, RDF a další formáty s otevřenou specifikací.
  • Opatřená podmínkami užití neomezujícími jejich užití.
  • Evidovaná v Národním katalogu otevřených dat (NKOD) jako datové sady opatřené přímými odkazy na datové soubory, které je tvoří.
  • Úplný obsah databáze nebo agregovaná statistika.
  • Opatřená dokumentací.
  • Připravena s cílem co nejsnazšího strojového zpracování programátory apod.
  • Opatřená kontaktem na kurátora pro zpětnou vazbu (chyby, žádost o rozšíření, apod.).
  • Jsou publikována dle otevřených formálních norem ve smyslu § 4b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Otevřenými daty nejsou:

  • odkaz na vyhledávací formulář určený pro koncové uživatele,
  • odkaz na novou stránku s dalšími informacemi,
  • odkaz na veřejné mapové rozhraní GIS,
  • odkaz na API umožňující přístup k jednotlivým záznamům či vyhledávání záznamů, nikoliv export kompletních dat,
  • datový soubor ve formátu PDF,
  • datový soubor ve formátu XLS formátovaný pro tisk nebo obsahující výpočty,
  • datový soubor v pseudo-CSV formátu (např. jiný oddělovač než “,”).

Zdroj: Ministerstvo vnitra

I termín otevřené zdroje v sobě skrývá jistou záludnost. Zatímco na obecné rovině můžeme označení otevřené zdroje vnímat jako synonymum k pojmu veřejné, resp. veřejně přístupné zdroje (noviny a časopisy, rozhlasové a televizní vysílání, internetové zdroje atd.), v oblasti informačních technologií je otevřený zdroj, open source, odborným termínem, který poukazuje na veřejně přístupný kód – bavíme se tedy o programování. Otevřené zdroje jsou v obecné rovině co do významu pojmem výrazně širším a méně specifickým než otevřená data. Zároveň je ale otevřený zdroj v oblasti IT velmi úzce specifikovaný pojem – jde o typ informace, kódu, do něhož lze volně zasahovat.

A jak je to tedy s těmi neziskovkami?

Nestátní neziskové organizace (NNO), jakožto reprezentanti občanské společnosti, jsou jedním ze základních stavebních kamenů demokracie, navíc jsou rovněž nedílnou součástí fungování tzv. welfare state (státu sociálního blahobytu). NNO fungují napříč oborovými sektory a společenskými oblastmi i na různých úrovních veřejného dění (lokální, regionální…).

Podílejí se na nastavování agendy, poukazují na palčivá témata, která se např. politická reprezentace obává pojmenovat, či o nich prostě jen není informována. Poskytují služby občanům: sociální, kulturní, informační, či vzdělávací. Budují odbornou expertízu a konzultují svá stanoviska ve snaze přispívat k prosazování veřejného zájmu. Tyto organizace synergicky doplňují, v některých případech dokonce suplují, roli státu; často i na dobrovolnické bázi.

Okolo 70 % státního rozpočtu jde na tzv. doplňkové funkce státu (tj. sociální a fiskální politika), které jsou vedle veřejného sektoru současně poskytovány i nestátní sférou (soukromým a neziskovým sektorem). Z těchto peněz je alokována i přímá podpora financování NNO ze státního rozpočtu – dotace. Jejich výše činí méně než jedno procento rozpočtu.

Dle nejnovějšího dostupného rozboru financování NNO vypracovaného Radou vlády pro nestátní neziskové organizace bylo na služby, které zajišťují NNO, v roce 2016 „…poskytnuto formou dotace 17 889,7 mil. Kč, z toho 10 873,4 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu, 2 846,7 mil. Kč z rozpočtů krajů a rozpočtu hl. m. Prahy, 3 948,7 mil. Kč z rozpočtů obcí (mimo rozpočtu hl. m. Prahy) a 221,0 mil. Kč ze státních fondů ČR“, přičemž největší část těchto financí byla zaslána do sociální oblasti, vzdělávání a sportu. Celkově v tomto roce hospodařily NNO s finančními prostředky ve výši 58 miliard korun.

Kam dál

Studie, publikace

  • Ucelené informace o fungování veřejné správy včetně vysvětlení pravomocí a kompetencí jednotlivých správních složek naleznete v přehledné publikaci Ministerstva vnitra: Veřejná správa v České republice (přehledová publikace) – vydáno MV ČR v roce 2017.
  • Pro více politologicky zaměřené duše potom například stať: Laboutková, Šárka. Reprezentace zájmů: pluralismus a neokorporativismus. In: Lobbing v moderních demokraciích. Grada Publishing, a.s., 2010, s. 149–158.
  • Dále např. Valterová, Aneta. Pluralismus a korporativismus: využitelnost klasických modelů zájmové politiky jako rámce pro teoretický výzkum. In. Středoevropské politické studie, Ročník XI, Číslo 4, s. 267–283.
  • Rozpočtová pravidla – zákony
  • Zákon č. 218/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů naleznete např. na webové stránce Zákony pro lidi. Na stránkách Ministerstva financí si můžete stáhnout celé znění zákona č. 336/2018 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 – celkový přehled výdajů dle kapitol naleznete v příloze č. 3.
  • Současně je na stránkách Ministerstva financí k dispozici přehledně zpracovaná informační brožura o ročním rozpočtu. Aktuální informace naleznete v té pro rok 2019.

Videa a články o neziskových organizacích a jejich fungování

Jde o zapsané spolky, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy či další právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti je poskytování zejména zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a dotace k poskytování sociálně právní ochrany dětí atd. Více zde.

  • Video ekonoma Dominika Stroukala na MALL.tv.
  • Guryčová, Kristýna, Petr Kočí. Kolik teče do neziskovek? Ministerstva posílají zlomek ze svých rozpočtů, hlavně sociálním projektům a sportu. iRozhlas. Praha, 28. 8. 2018.
  • Jakicová, Markéta. Neziskové organizace získaly 58 miliard: kolik jim přispěl stát a kdo čerpal nejvíce. Aktuálně.cz. Praha, 5. 11. 2018.
  • Portál o neziskových organizacích a pro neziskové organizace: Neziskovky.cz.

Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2016 najdete zde.

Autorka: Jana Stehnová

Poděkování za podporu

Materiál vznikl díky grantu T-Mobile Pomáháme v rámci projektu Immune Enhanced.

 


Projekty a kauzy: Dezinformační imunologie Transparency International

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.