Ilja Shumanov: Česko nechává otevřené dveře ruským politicky exponovaným osobám

Vydáno 25. 11. 2022

Ředitel ruské pobočky Transparency International (TI RU), Ilja Shumanov, byl před několika týdny označen Kremlem za „zahraničního agenta”. Jak může fungovat nevládní protikorupční organizace v Ruské federaci, když probíhá válka na Ukrajině? Jak se dívá Rusko na investigace praní špinavých peněz? A hlavně, jaké vazby má ruská elita na Česko? Přečtěte si rozhovor s naším kolegou Iljou Shumanovem. Připravila Františka Rohlíčková.

Ilja Shumanov, ředitel TI Rusko | zdroj: TI Rusko

Na kauze Bottle Laundromat spolupracovaly ruská a česká pobočka Transparency International (TI ČR) ještě společně s britskou (TI UK). Kauzu jsme publikovali v červenci tohoto roku a pokrývali z naší strany především český pohled na problematiku. Mě by ale zajímal pohled vás jako ruské kanceláře. 

Bottle Laundromat je jednou z největších a nejvýraznějších kauz, jakou jsme kdy identifikovali v rámci naší mezinárodní sítě. Z mého osobního pohledu myslím, že to pouze dokazuje, že jako hnutí Transparency International (TI) jsme schopní investigovat a identifikovat tyto případy, protože rozumíme tomu, jak systém funguje i jak opravit jeho díry.

Co bych rád dodal je, že uvnitř Ruska v tuhle chvíli máme kvůli válce na Ukrajině jen opravdu velmi limitovanou možnost něco změnit. Proto potřebujeme kooperovat s lidmi vně Ruska, abychom mohli v naší práci pokračovat. Evropské novináře a média naše práce ale zajímá, což je skvělé.

Dříve jsme spíše přebírali práci po investigativních novinářích, teď se to otočilo: my jsme identifikovali a zveřejnili příběh, kteří nám oni pomáhají šířit. Pro TI to také nebyla typická kauza, i když se s praním špinavých peněz pomocí obchodních aktivit (pozn. TI ČR: trade-based money laundering aneb TBLM) setkáváme.

Tahle kauza právě byla jedním z těch případů praní špinavých peněz pomocí obchodních aktivit, se kterými se tedy setkáváte nejčastěji, je to tak? 

Ano, v 90% případů, se kterými se potkáme, se jedná o ty obchodní aktivity. I přesto se na ně moc novinářů ani expertů z institucí vymáhající právo nesoustředí, je totiž opravdu složité takové případy investigovat, a hlavně potom vymáhat. Musíte kvůli tomu spolupracovat přes hranice. A navíc s Ruskem není šance, že by na takovém vymáhání spolupracovalo.

Praní špinavých peněz je trestný čin, který se snaží zakrýt skutečný původ peněz, který vznikl jinou trestnou činností. A to takovým způsobem, aby peníze vypadaly jako legálně nabyté prostředky. Tento proces umožňuje, aby byly legalizovány i výnosy ze společensky nebezpečných trestných činů jako jsou úplatkářství, pašování drog, obchod s bílým masem či podvody. Boj proti praní špinavých peněz je také znám pod zkratkou AML vycházející z anglického názvu: „Anti-Money Laundering“. AML také slouží pro označení evropských směrnic, které se snaží tuto problematiku řešit pomocí legislativy EU.

V Bottlelaundromatu jsme narazili na jednu oblast v Rusku, která sehrála v kauze důležitou roli. Jde o oblast Kaliningradu. Proč se v kauze mluví o „Kaliningradském kanálu“, co je na něm speciálního? 

V tomto schématu jde o klíčové hrací pole. Celní úřady tohoto regionu mají opravdu velké problémy s rozpoznáváním podobných schémat. Falešné operace v kauze vedly přes tamní celní úřady nebo společnosti, které mají v oblasti sídlo právě z těchto důvodů. Ale vlastně ani nejde o celní úřady samotné, ty nejsou mozkem operace, netahají za nitky.

V Rusku jsou i další „kanály”, jedním je třeba Petrohrad. Navíc Kaliningrad je poměrně speciální kvůli lokalitě, pro Rusko funguje trošku jako offshorová destinace. Dříve jsme si nebyli vědomi té míry, v jaké tam schémata probíhají, ale je toho opravdu hodně. Rádi bychom se v budoucnu zaměřili ještě více na beneficienty schémat a zjistili o nich víc, ale to je opravdu složité.

Když jsme u beneficientů, kdo je Jevgenij Prigožin? Jeho jméno zaznělo více spíše v druhé investigaci, kterou jsme publikovali v srpnu, ale to vůbec není poprvé, co vidíme jeho aktivity v Česku. Prosím, přiblížil bys trochu, kdo to je? 

Samozřejmě. Můžeme říct, že je jedním z warlordů (pozn. TI ČR: warlord je násilný nestátní aktér se silným vlivem, za kterým stojí ozbrojená milice nebo paramilitantní jednotka) mezi Ruskem a Ukrajinou.

Má svou soukromou vojenskou společnost Wagner, která prováděla třeba operaci při které chránila společnosti obchodující se zemním plynem nebo ropou. Také jsme je viděli v Africe, kde byli k dispozici lokálním diktátorům.

Od roku 2014, kdy začala válka Ruska s Ukrajinou, se jejich čísla zdvoj- až ztrojnásobily. Prigožin najal vojenské profesionály a teď je z něj hlavní síla Ruské armády, bych řekl. Jeho lidé jsou dobře trénovaní, mají skvělé vybavení i morálku.

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI). Rusko se v CPI za rok 2021 umístilo na 136. místě ze 180 hodnocených zemí, a to s celkovým počtem 29 bodů ze 100 možných.

Česko v rámci CPI aktuálně dosáhlo na 49. pozici ze 180 států se ziskem 54 bodů ze 100. Průměr Evropské unie, třetím rokem 64 bodů, zůstává ČR nadále v propastném nedohlednu.

CPI, nejcitovanější globální žebříček o korupci, zveřejňuje mezinárodní sekretariát Transparency International od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání s použitím stupnice 0–100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Více už se o CPI dočtete v odkaze.

Odkud Prigožin přišel, jak získal kontakty na ruskou elitu?

V osmdesátých a devadesátých letech byl několikrát ve vězení, poté se nějak skrze své kontakty dostal do užšího kruhu Vladimíra Putina. Prigožin žije v Petrohradu, což je teď hlavní sídlo ruské elity, takže kontaktů má opravdu dost. Přes ně získal jedinečnou šanci dodávat zásoby ruské armádě, díky tomu se mu dostalo určité míry důvěry od ruského ministerstva obrany. Díky kontraktům od nich dostal vyplaceno stovky milionu rublů.

Samozřejmě je jeho osoba sankcionovaná ze strany Evropské unie i vlády USA, ale nějakými kličkami jeho lidé stále získávají finanční zdroje, tak jak jsme to viděli v Bottlelaundromatu.

Poslední věc je, že Prigožin je v Rusku důležitý, jeho dodavatelé byli a jsou používaní Ruskem jako nástroj moci, například při podrývání stability několika zemí, jak už jsem zmiňoval. Najímá politické konzultanty, spin-doktory, kteří měli za cíl změnit vlády v Africe, někdy ale i Evropě nebo USA. Ne vždycky se jim to samozřejmě podařilo.

Jaký vliv má Prigožin konkrétně na Českou republiku?

Ti, kdo designují schémata, aby dostali z Ruska peníze, nejsou vůbec hloupí. Myslím, že zvolili české instituce, protože vědí, že ne vždycky dodržují pravidla ve smyslu zabránění praní špinavých peněz. To není náhoda, v posledních letech jsme v Česku viděli několik kauz.

Proto je potřeba docílit toho, aby se právní regulace napravila. Řekl bych, že to je velká součást vaší práce v TI ČR, poukazovat na tyto díry v zákoně, aby byla zajištěna náprava. 

Co vnímám je velký zájem regulačních orgánů Evropské unie tento problém řešit, protože když jedna země EU přijímá takové tajné finanční toky, znamená to, že celá EU není v bezpečí. Je jasné, že takoví lidé z Ruska si volí vaši zemi kvůli tomu, že je dobrým místem pro jejich investice.

Podcast Stošestka ze září 2022 | zdroj: TI

Můžeš prosím nějak rozvést jakou roli má Česká republika v praní špinavých peněz z Ruska? 

Myslím, že se u vás v Česku v poslední době něco pokazilo ve smyslu demokratických procesů. Viděli jsme několik obřích skandálů sahajících až na politické špičky.

Také bych řekl, že Česko je stále dosti otevřené ruským politicky exponovaným osobám, které u vás kupují luxusní pozemky a nemovitosti. Část českých politiků má stále vazby na sovětské elity z Ruska, tyhle vazby jsou velmi silné, v posledních dvaceti letech bych řekl, že ještě posílily. V Praze a dalších místech jako Karlovy Vary existuje propracovaná infrastruktura, jednoduše se pak ti lidé dostanou na české i evropské trhy a zároveň se vyhnou regulacím.

Česká republika a její občané by se měli takových investic bát, jejich zdroje nemusejí být vůbec legitimní a jsou podezřelé. Ti, kdo u vás kupují luxusní nemovitosti jsou politicky exponované ruské osoby.

Finanční zpravodajské jednotky a další regulatorní orgány před takovými investicemi zavíraly oči, je to pohodlnější, a i z pohledu HDP jsou takové investice zajímavé, navíc nechtějí poškozovat mezinárodní vztahy. Je to jednodušší než někoho soudně stíhat. Proto je pro Česko těžké se odstřihnout a ty toky zastavit. Vždycky tu jsou dvě strany: ten, kdo peníze pošle a ten, kdo je přijme.

Viděla jsem, že jste v TI RU i ty osobně psali o zmíněných investigacích na sociálních sítích, byly ale vidět nějak i v ruských médiích? 

V Rusku operuje už jen opravdu málo nezávislých médií, především fungují ze zahraničí. Teď jde především o to, že ruská média se soustředí na probíhající válku na Ukrajině a není tu moc dalšího prostoru pro jiné problémy, které by pokrývaly. 

Lidé v Rusku se musejí starat o jiné věci. Vlastní život, jak nebýt mobilizován, jak utéct ze země a zachránit rodinu. Nejde jim o praní špinavých peněz, což je logické.

Řekl bych, že ruské vládní instituce o nás ale vědí, několik měsíců po zveřejnění těch dvou investigací mi přiřadili označení „zahraničního agenta” , to znamená, že TI Rusko z hledáčku nepouštějí (pozn. TI ČR: ruská TI je také označena jako „zahraniční agent”).

Twitter účet Ilji Shumanova | zdroj: Twitter

Co to pro tebe znamená být označený jako „zahraniční agent“? A je to tedy kvůli těm dvěma investigacím? 

Mohlo by. Upřímně si pořád ještě nejsem úplně jistý, co všechno to znamená, každý „zahraniční agent” má k označení přidělenou zemi, ale já ne. Asi jsem takový mezinárodní. Prakticky jde o to, že na čemkoli, co zveřejňuji, třeba i post na sociálních sítích, tak tam musím uvést, že jsem „zahraniční agent”. No a samozřejmě při každém kontaktu se státními institucemi.

Musím být ale hrdý, že jsem takto označen vedle skvělých vědců, novinářů, aktivistů a dalších, co jsou jádrem ruské občanské společnosti. Jsou to velmi stateční lidé a být označen jako oni hodně znamená. Musíme to ocenit i jako Transparency International. Jinak to asi povede ještě k většímu utlumení kontaktů mezi mnou a ruskou státní správou, a pak asi i méně prostoru v médiích pro mě osobně.

Ty jsi stejný den vlastně dostal i povolávací dopis do armády, je to tak? To je docela ironické. 

Je to tak. Ale Ruská vláda je velmi nesynchronizovaným aparátem, jedna strana mě označí za „zahraničního agenta“, druhá by mě volala do armády. Jeden můj kamarád se zasmál, že by možná Rusko chtělo mít celou legii ruské armády postavenou ze „zahraničních agentů“. Samozřejmě to byl vtip, ale také by to dávalo smysl.

Twitter účet Ilji Shumanova | zdroj: Twitter

Všechno tohle dění bylo ovlivněno válkou, která právě probíhá na Ukrajině. Jak ovlivnila chod TI Rusko? 

Nechci toho prozradit moc. Pokračujeme v práci, i když jsme v komplikované pozici. Jako jedna z mála organizací nadále pokračujeme i na území Ruska.

V tuhle chvíli už není moc prostoru na práci ohledně integrity, což jsme hodně dělali. Samozřejmě vojenský konflikt podrývá i kredibilitu naší práce jako organizace. Snažíme se také podporovat naši komunitu v Rusku a dál šířit naši síť. Webové stránky nemáme blokované, což práci usnadňuje. Dál děláme investigaci a pokračujeme ve spolupráci s mezinárodními orgány.

Po začátku války jsme získali status pozorovatele v OSN. I když ruské orgány byly proti a snažili se proces zastavit. Jsme ale vidět i takto na globální úrovni, a hlavně spolupracujeme s dalšími pobočkami TI, díky tomu máme silný hlas.

Mezinárodní spolupráce je pro vás klíčová, zpozorovali jste nějaký posun ve vnímání TI RU? 

Od začátku války ruská vláda zavřela některé veřejné agentury a také několik informačních služeb poskytující veřejně dostupná data. Pokračovat v investigativní práci na území Ruska je extrémně složité, řada neziskových organizací i médií muselo skončit.

My se teď soustředíme na digitální služby, komunikaci a také konkrétní ruské osoby. Už dříve jsme vytvořili několik takových seznamů s veřejnými činiteli, lidmi ze státní služby, členy parlamentu, ruskými politicky exponovanými osobami.

Snažíme se také zjišťovat informace o rozhodovacích procesech v ruském parlamentu a zdrojích, odkud čerpají. Jde třeba i o lobbing, jeden z takových nástrojů, které jsme vytvořily, popisoval profily členů parlamentu, zatím je to dostupné pouze rusky, ale brzy bude i překlad, aby ho měla k dispozici i mezinárodní komunita.

Co dalšího jste schopni v tuhle chvíli dělat?

Nově se snažíme identifikovat kartely v soutěžních řízeních o státní peníze, používáme umělou inteligenci a metadata. Dám příklad. Kdybych byl dodavatel válečného zboží a chtěl získat kontrakt se státní správou, musel bych poskytnout nějaký popis svojí činnosti, který by zveřejnili.

Takový popis ale v realitě dodal někdo jiný, a právě proto používáme ta metadata a dokumenty, abychom dokázali, že ty informace přicházely odjinud než ze státní správy. Je to celkem unikátní téma.

Také se snažíme podporovat běžné občany, máme zřízenou linku, která je velmi využívaná. Pošlou nám podnět a náš tým profesionálů se jím zabývá, jedná se o stovky podnětů ročně. V TI tomu říkáme ALAC (pozn. TI ČR: Advocacy and Legal Advice Center, v ČR se jedná o bezplatnou právní poradnu), je to tomu podobné, ale soustředí se to trochu jinam. Pomoc občanům je ale velkou součástí naší práce, chceme pomáhat lidem, když se postaví ruské vládě.

A hlavně musíme myslet na budoucnost. V následujících letech bychom rádi přišli s návrhy, jak reformovat státní instituce v Rusku tak, abychom vytvořili nový a lepší svět.

Autorka: Františka Rohlíčková


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.